Muskuloskeletální poruchy a evropská kampaň BOZP 2020–2022

Zdroj: 

Kampaň Evropské agentury pro BOZP (EU-OSHA) na léta 2020–2022 Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž po letech opět vyzdvihla do popředí téma muskuloskeletálních poruch, které přináší stále něco nového. Seminář, který pořádala agentura EU-OSHA, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Českomoravská konfederace odborových svazů se konal 18. května a zazněla na něm řada zajímavých informací.

Úvodní slova patřila Ing. Radce Sokolové, místopředsedkyni ČMKOS, a Robertu Křepinskému z Rady vlády pro BOZP, který upozornil, že sněmovní návrh zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení putuje do senátu a sbírají se připomínky pro případný návrh nařízení vlády, které by mělo nahradit nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.

Jaroslav Hlavín seznámil s kampaní Zdravé pracoviště. O důležitosti tématu svědčí i to, že muskuloskeletální poruchy byly již tématem kampaně v roce 2000 s názvem Ukažme záda muskuloskeletálním poruchám nebo v roce 2007 Posviťme si na břemena.

Podle průzkumu ESENER 2019 nejčastěji mohou vést k muskuloskeletálním poruchám opakované pohyby rukou, dlouhé sezení, zvedání nebo přemisťování osob nebo těžkých břemen. V průzkumu pracovních podmínek v Evropě (EWCS 2015) 3 z 5 pracovníků uvedli, že mají muskuloskeletální poruchy, z Eurostatu - Šetření pracovních sil 2013 vyplynulo, že 60 % pracovníků je považuje za svůj nejzávažnější problém.

Muskuloskeletální poruchy jsou zvladatelné a lze je řešit. Je důležité snižovat rizika u jejich zdroje, schopnost přizpůsobit se technickému pokroku, přizpůsobit práci jednotlivci, zajistit odbornou přípravu, školení, pojmenovat rizika a identifikovat je, a identifikovat také míru expozice rizikům a provést dohodnutá ochranná opatření.

V nejbližší době se chystá ještě seminář Výzkumného ústavu bezpečnosti práce 14. června a seminář Svazu průmyslu ČR 23. června. Více informací k tomuto tématu najdete na webových stránkách kampaně.

Ing. Martin Röhrich, BioFeedback trenér, ve své sérii přednášek na téma Diagnostika a prevence přetížení pohybového aparátu a MSD pomocí digitálních technologií upozornil na důležitost nového pohledu na tuto problematiku.

Většinou se na pracovišti zaměřujeme na záležitosti technicko-organizační, jaký je tam například pracovní prostor, pracovní poloha člověka. Ale nejde jen o to, že máme nevhodná pracoviště, že lidé používají nesprávný pracovní postup, že jim zaměstnavatel neumožní střídání pracovních pozic nebo přestávky v práci. Důležité je také zamyslet se nad tím, že nemáme jednotnou skupinu zaměstnanců, zvlášť pokud se jedná o hromadnou výrobu, kde pracují lidé nejen z Evropy, ale i z Asie. Mění se antropometrická rozloženost i způsob, jakým vykonávají pracovní činnost. Každá z těch skupin pracovníků má jinak postavené tělo, jinak pracují jejich svaly v rámci výkonu pracovní činnosti. Určité skupiny pracovníků zvládají například rychlou manipulaci s lehčími břemeny, ale nezvládají práci s těžkými břemeny nad 20 kg, a to by se mělo projevit i v tom, jak je pracoviště uspořádáno, kolik pracovního a manipulačního prostoru a prostoru pro nohy by měli mít apod. Učení pohybových návyků příliš nefunguje, a pokud v podniku není jednotný systém vzdělávání, co se týče pracovních operací, ale i způsobu výkonu pracovní činnosti, tak si pracovníci vytváří vlastní pohybové návyky, učí se jeden od druhého. Podnik by měl mít například zkušební linku, kde by pracovníci měli být vedeni a školeni k vytváření správných pohybových návyků. Bohužel obtíže zaměstnanců se řeší až následně. Z evropských průzkumů vyplývá, jak se mění struktura pracovníků, mění se i části těla, které jsou postiženy poruchami pohybového aparátu. Nejvíce poruch bylo indikováno v oblasti předloktí, rukou, bederní nebo krční páteře, dnes se posouvají obtíže i na jiné části těla, jako jsou kyčle, chodidla, kolena, ramena apod. „Jako velmi důležitou vidím spolupráci mezi náborovými pracovníky, lékaři pracovnělékařských služeb a pracovníky z oblasti BOZP,“ řekl Martin Röhrich.

Pozitivní je rotační činnost, změnou pracovní činnosti vzniká přirozená změna pohybového stereotypu a ty části těla, které člověk přetěžuje, je možné při rotaci vykompenzovat a umožnit, aby přetěžovaná část zregenerovala, byla nějakým způsobem posílena. V rámci diskuzí o tom, zda mobily či tablety mají nějaký vliv na zdraví člověka, se zapomnělo, že změnou pozice pozorovacího úhlu dochází postupem času nejen ke změně postavení těla, ale i poškození určitých částí svalových skupin a kloubních spojení a i takováto zdánlivá maličkost jako jeden ze vstupních parametrů může vytvořit určitou podmínku pro vznik daleko většího a nebezpečnějšího onemocnění pohybového aparátu.

Pojem MSD je už znám (Musculoskeletal Disorders - poruchy pohybového aparátu). Dále se ještě můžeme setkat s pojmem CTD (Cumulative Trauma Disorder) - kumulativní traumatické poruchy - vznikají na základě opakovaného přetížení určité svalové části nebo šlachového úponu. Pokud se trauma opakuje, tkáň nemá čas se správně zhojit, může dojít k následné funkční traumatické poruše. Důsledkem může být například natržení svalu jenom při pohybu bez zátěže.

RSI (Repetitive Strain Injury či Repetitive Stress Injury) - poruchy související s opakovaným namáháním postižené části - když tělo při určité činnosti opakovaně přetěžujeme, vzniká obava mozku pracovníka, že dojde k úrazu. Tělo se při určitém způsobu přetěžování brání následku, může fyziologicky změnit určité pochody a vytvořit tzv. náhradní kompenzaci, pomocí které vytváří obranné mechanismy a snaží se chránit samo sebe. Náhradní kompenzace zase vytváří riziko vzniku poruchy pohybového aparátu, ale třeba v jiné oblasti, než bychom čekali (například špatné postavení chodidel v botách pracovníka má za následek obtíže, které se týkají výřezu krční nebo hrudní páteře).

Na dotaz z pléna - jaké vidíte možnosti v rámci prevence a vzdělávání zaměstnanců v předvádění správných pohybů, Martin Röhrich říká: „V zahraničí se používají způsoby videotréninku nebo pro určité specifické oblasti je možná rozšířená virtuální realita. Člověk je ve virtuálním projekčním prostředí na nějaké přípravné lince. Na projekční plátno se mu promítají pracovní místa - rozložení materiálu a dalších věcí a pracovník je veden k tomu, aby simulovaně užíval objekty promítané na zeď, a je snímán pohyb jeho těla. Někteří zaměstnavatelé vytvářejí kompenzační cvičení přímo na pracovišti v rámci pracovní doby, protože si uvědomují, že přetížený zaměstnanec je následně málo výkonný, což zvyšuje fluktuaci, to znamená zvýšený náklad na nábor a vzdělání, na počátku snížený výkon apod.

K tématu uznávání pracovních úrazů a nemocí z povolání se vyjadřoval odborník na tuto problematiku JUDr. Martin Mikyska. Pokud jde o nemoc z povolání, kompetentní k posuzování, zda určité onemocnění odpovídá nemoci z povolání, jsou 2 subjekty - zdravotnické zařízení, do jehož věcné působnosti a regionální pravomoci patří posuzování nemocí z povolání (medicínská podmínka), a krajská hygienická stanice, která posuzuje, zda zaměstnanec pracoval za podmínek, za nichž může vzniknout nemoc z povolání (hygienická podmínka). Kooperace těchto 2 subjektů je nastavena tak, že zdravotnické zařízení je vázáno zdravotnickým posudkem „hygieny“, zda zaměstnanec pracoval za podmínek, za kterých mohla vzniknout nemoc z povolání.

Podle dlouhodobé judikatury Nejvyššího soudu ČR je rozhodující, zda zaměstnanec pracoval za podmínek, za nichž konkrétní nemoc z povolání vzniká a zda je dána příčinná souvislost mezi nemocí a těmito pracovními podmínkami. Metodická stanoviska ke covidu-19 respektují tuto judikaturu.

Ze zprávy Státního zdravotního ústavu o vývoji stavu uznávání nemocí z povolání za minulý rok vyplynulo, že bylo ohlášeno 150 případů covidu-19, z nichž 148 pocházelo z odvětví zdravotnictví a sociální péče, z psychiatrických léčeben, domovů pro seniory apod. Mimo toto odvětví byla postižena bankovní specialistka a učitelka zpěvu ze základní umělecké školy. U těchto případů se nabízí otázka, jestli uznání covid-19 jako nemoci z povolání je vyhrazena pouze pro zaměstnance ve zdravotnictví a sociálních službách, ale situace v této oblasti se bude zřejmě ještě vyvíjet.

Na dotaz z pléna, zdali se zaměstnavatel může bránit při uznání covid-19 jako nemoci z povolání vysokému bodovému ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění, JUDr. Mikyska odpovídá: ano, může.

Tématu odškodňování covid-19 jako nemoci z povolání se věnoval také článek Nemoci z povolání a home office a jeho legislativní aspekty v souvislosti s covid-19.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail