Muskuloskeletální poruchy

Třetina všech evropských pracovníků je vystavena riziku spojenému s nošením nebo přesunováním těžkých břemen. Tyto statistiky jsou dokonce dvakrát vyšší v sektorech, jako zemědělství a stavebnictví

Ruční manipulace může vyvolávat únavu a přivodit tak vážná zranění. Poškození muskuloskeletárního systému těla jsou běžná. Tyto muskuloskeletární poruchy (MSD) se v průběhu času rozvíjí a postihují svaly, klouby, šlachy, vazy, kosti a nervy na zádech, šíji, ramenech a na horních i dolních končetinách.   

Čtvrtina evropských pracovníků trpí bolestí zad, přičemž v nových členských státech toto číslo roste až k téměř dvěma pětinám. Nebezpečí poranění zad vzrůstá, pokud je:

• břemeno příliš těžké, objemné nebo obtížně uchopitelné
• práce příliš namáhavá, vyžaduje nepřirozené držení těla nebo repetitivní manipulaci
• pracovní prostředí příliš stísněné, nebezpečné, s příliš vysokou teplotou nebo nedostatečně osvětlené
• jedinec nezkušený, s nedostatkem fyzických schopností nebo se s problémy zad potýkal již dříve. 

MSD představují v Evropě nejčastější zdravotní problém v důsledku pracovního přetížení a postihují miliony pracovníků. Mnoha problémům lze však předcházet nebo je alespoň podstatně snižovat, a to pomocí koordinované činnosti na pracovišti. Proto, aby snížili zátěž pracovníků, měli by zaměstnavatelé využívat mechanické pomůcky, jako jsou dopravní pásy a zdvihací zařízení, Současně by měli pracovníkům poskytnout informace a školení o nebezpečí úrazu a onemocnění a správných manipulačních technikách.

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci se letos pustila do boje s MSD pomocí kampaně "Posviťme si na břemena". MSD nelze podceňovat jako "bolest v kříži" nebo "zatuhnutí šíje". V nejhorších případech pracovníci končí i s trvalou invaliditou. Náklady na MSD pro pracovníky, zaměstnavatele a vlády jsou obrovské: v některých členských státech tvoří MSD 40 % nákladů z celkového odškodného vyplaceného pracovníkům.

Řešení problému MSD spojených s ruční manipulací ušetří zaměstnavatelům peníze. V prádelně jedné velké britské všeobecné nemocnice bylo zjištěno, že nadměrné předklánění kvůli zvedání prádla zvyšuje nebezpečí vzniku poranění bederní páteře a ramen. Na základě analýzy z hlediska ergonomiky, které se společně zúčastnili odborníci, zaměstnanci i management, byly zavedeny podstatné změny ve vybavení pracoviště a ve střídání práce. V důsledku těchto změn se snížila absence z důvodu nemoci o 62 %, produktivita práce vzrostla o 12 % a příplatky za přesčasy klesly o 20 %.

Kampaň "Posviťme si na břemena" podporuje takovýto integrovaný přístup managementu k řešení problému s MSD. Za prvé je potřeba, aby zaměstnavatelé, zaměstnanci a vláda spolupracovali. Za druhé by jakékoli podniknuté kroky měly postihovat "celkovou zátěž organismu", jež zahrnuje veškeré stresy a  nepříznivé vlivy, které na organismus působí, včetně faktorů životního prostředí, jako jsou např. chladné pracovní podmínky. Za třetí je potřeba, aby zaměstnavatelé s pracovníky postiženými MSD nerozvazovali pracovní poměr, aby jim pomohli s rehabilitací a s návratem do zaměstnání.
Poruchy MSD představují obecně rozšířený problém – v životě se s nimi setká až 90 % lidí – a proto je potřeba, aby jej zaměstnavatelé i pracovníci začali neprodleně řešit. Kampaň "Posviťme si na břemena" je dobrým způsobem, jak začít. 

Pro lepší představu, jak vypadá v současné době situace v této oblasti na našem území můžeme nahlédnout do statistik "Muskuloskeletální nemoci z povolání v České republice".

Další informace k tomuto tématu naleznete v Tematické příloze "Muskuloskeletální poruchy".