Možnosti snižování prašnosti na pracovištích dřevařské výroby

Výsledky sledování výskytu pevného aerosolu z dřeva (dřevného prachu) v pracovním prostředí.

Problém zvýšených hodnot dřevného prachu na pracovištích dřevařské výroby a hledání možností na snížení expozice zaměstnanců je možné řešit kombinací různých opatření. Ta lze rozdělit na:

1. technická opatření

  • změna technologie (použití postupů, při kterých vzniká méně prachu, modernější vysokootáčkové stroje apod.)
  • uzavření zdrojů prašnosti (kapotování strojů, přesypů apod.)
  • místní odsávání (čím blíže je odsávání zdroji prašnosti, tím je účinnější)
  • řízení prašnosti (zónové větrání, celkové větrání), při nuceném větrání řešit přívod a odvod vzduchu tak, aby byl přívod čerstvého vzduchu nasměrován k pracovníkovi,
  • izolování pracovníka od prostředí se škodlivinou (větrané kabiny nebo velíny) – vzduch v kabině má být oproti ostatnímu pracovnímu prostředí v přetlaku.

2. organizační opatření

  • dodržovat určený způsob práce s ohledem na minimalizaci prašnosti
  • zabraňovat víření usazeného prachu (usazený prach odstraňovat pokud možno odsáváním namísto ofukování a uklízet namokro)
  • udržovat odsávací zařízení plně funkční (čistit tato zařízení ve stanovených lhůtách),
  • úklid provádět v pravidelných intervalech v závislosti na druhu a intenzity činnosti,

3. náhradní opatření

  • používání OOPP (používat vhodné respirátory).

Kolektiv odborníků z Regionálního úřadu veřejného zdravotnictví v Žilině provedl sledování výskytu pevného aerosolu z dřeva (dřevného prachu) v pracovním prostředí, který je podle slovenských předpisů zařazen mezi pevné aerosoly s převážně dráždivým účinkem a zároveň je dokázaným karcinogenem.

Cílem pozorování  slovenských odborníků ve třech vybraných podnicích na pracovištích, kde jsou vyhlášeny rizikové práce z důvodu zvýšené prašnosti, bylo dokázat, že snížení výskytu prašnosti se dá dosáhnout aplikací jednoduchých, finančně nenáročných opatření ze strany zaměstnavatele, a to  snížením sekundární prašnosti a údržbou odsávacích zařízení. Kromě této snahy šlo o to, motivovat vedení organizací, aby dodržováním jednoduchých opatření významně snížili prašnost v pracovním prostředí.

Např. nejčastějšími příčinami malé nebo nedostatečné účinnosti odsávacích zařízení byly shledány:

  • zanesené odsávací potrubí
  • netěsnosti v odsávacím potrubí, zvláště v místech připojení
  • zakřivení potrubí ne plynule, ale v úhlu
  • nezapnuté odsávání ( v době prvního měření na uvedených pracovištích byla práce vykonávána bez zapnutého odsávání, které bylo zapnuto až po upozornění!)
  • nedostatečná účinnost odsávání.

Z výsledků pozorování celkově vyplynulo, že kvalitní a soustavnou údržbou pracovních prostor a účinným místním odsáváním je možné významně snížit hodnoty celosměnové expozice pracovníků. Toto úsilí bude vedle zlepšení pracovního prostředí znamenat i ekonomický přínos pro zaměstnavatele (možnost zrušení vyhlášení rizikové práce).

Podle článku „Možnosti znižovania prašnosti na pracoviskách drevárskej výroby“ připravila I. Kuhnová.

ZDROJ:
Bezpečná práca, č. 3 (2004), s. 11-13.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail