Existuje řada nástrojů, kterými lze modelovat následky nežádoucích mimořádných událostí, ale ne každý nabízí tak širokou paletu modulů jako program ALOHA.
Jak bylo uvedeno v úvodu, tento článek si kladl za cíl demonstrovat možnost využití SW nástroje ALOHA v praxi. Ovšem účelem bylo nejen podat pouhý návod k použití, ale také demonstrovat rozsah následků havárie spojené s přepravou nebezpečných látek (v tomto případě LPG), která může být na místních samosprávách často mylně opomíjena nebo považována za nepravděpodobnou. Je-li v místě velký chemický podnik či skladiště, vždy tato skutečnost vyvolává pozornost nejen veřejnosti, ale i úřadů. Avšak přeprava nebezpečných látek často uniká pozornosti, a to i přes to, že riziko vzniku havárie automobilu je o několik řádů vyšší, než například havárie chemické technologie, která podléhá potřebnému dozoru, revizím a údržbě. I když se v našem případě jednalo o fiktivní událost, přesto není radno riziko vzniku takové havárie podceňovat.
Obdobný případ se totiž skutečně stal dne 11. července 1978 v San Carlos da la Rapita ve Španělsku, kde havarovala v blízkosti kempu autocisterna převážející propylen. Následkem vzniklé exploze byly až do vzdálenosti 75 m zdemolovány všechny budovy a z celkem pěti set osob přítomných v kempu následky havárie nepřežilo 211 lidí [1]. I v našem případě tedy jistě stojí za pozornost uvažovaná nejhorší varianta, která by si mohla vyžádat smrt až několika desítek osob.
Stane-li se havárie v průmyslu, zaměstnanci podniku jsou proškoleni a poučeni, jak se v takových situacích chovat a kde se ukrýt, jsou vybaveni potřebnými ochrannými pomůckami, k dispozici je zásahová jednotka, avšak v případě běžného obyvatelstva tomu tak není. Proto by havarijní připravenost a osvěta měla patřit mezi priority jak na straně zaměstnavatelů, tak i úřadů či škol.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.