Metody hodnocení rizik závažných havárií v podmínkách nezařazených zdrojů rizik

Zdroj: 
Hodnocení rizik závažných havárií vyžaduje integrovaný přístup založený na znalosti technických, přírodních a společenských věd. Článek předkládá metodický postup pro hodnocení rizik a doporučuje provozovatelům zařízení s nezařazenými zdroji rizika vhodný přístup.

V dnešním technickém světě se objevují průmyslové havárie stále častěji a oblast prevence závažných havárií se stala dynamicky se rozvíjejícím oborem reflektujícím fakt, že s rostoucím technickým pokrokem je potřeba snižovat rizika průmyslových havárií. V současnosti probíhá výběr zařízení, pro které je vyžadována bezpečnostní dokumentace z oblasti prevence závažných havárií, na základě limitních množství nebezpečných látek uvedených v zákoně o prevenci závažných havárií, který je implementací evropské směrnice známé jako Seveso II.

Tento poměrně jednoduchý postup podle součtového vzorce přináší své klady i zápory. Na jednu stranu jednoznačným způsobem rozhodne o zařazení podniku do skupiny A nebo B, ale z druhé strany nic neříká o riziku vyplývajícím pro okolí. V některých případech může zdroj rizika s podlimitním množstvím nebezpečných látek umístěný například v hustě obydleném území představovat větší ohrožení, než větší zdroj s nadlimitním množství umístěný mimo obytná území. Proto se práce na tomto tématu soustředily na návrh jednoduché metodiky stanovení společenského rizika, která bude použitelná i pro nezařazené zdroje rizika.

Cílem metodického postupu je navržení možného způsobu hodnocení rizik nezařazených zdrojů rizika, především v malých a středních podnicích SMEs (Small and Medium-Sized Enterprises), protože identifikace a hodnocení rizik je nezbytný předpoklad pro účinné snižování a řízení rizika. Metodika si klade za cíl napomáhat provozovatelům nezařazených zdrojů rizika při dobrovolném hodnocení rizik, kdy doporučuje vhodný postup řešení a nabízí dostupné nástroje. Řešení otázek prevence závažných havárií u nezařazených zdrojů rizika může přinést i užitečné informace pro Hasičský záchranný sbor ČR a ostatní složky integrovaného záchranného systému, aby se zlepšila připravenost na potenciální havárie a zvýšila komunikace mezi hasiči a průmyslovými podniky.

Charakteristika nezařazených zdrojů rizika

Nezařazené zdroje rizika jsou definovány pro účely předkládané metodiky jako technologická zařízení obsahující menší množství nebezpečných látek, než jsou dány v limitech zákona č. 353/1999 Sb. Prevence havárií těchto zdrojů rizika tak není v současnosti legislativně zabezpečena, proto není vytvářen patřičný tlak na řízení a snižování rizik při provozování takovýchto zařízení.

Nezařazené zdroje rizika jsou charakterizovány podle vlastností a množství umístěných nebezpečných látek. Jde především o toxické, hořlavé nebo výbušné látky. Jako příklady typických nezařazených zdrojů rizik lze uvést zařízení s amoniakem do 50 t, s chlorem do 10 t nebo LPG do 50 t. Uvádí se, že takovýchto nezařazených zdrojů rizika se vyskytuje na území ČR řádově stovky až tisíce. Tabulka č. 1 podává příklady často se vyskytujících nezařazených zdrojích rizika.

Tabulka č. 1: Příklady typických nezařazených zdrojů rizika

Nebezpečná látka Příklad zařízení Poznámka
čpavek

pivovary, mlékárny, chladírny, masokombináty, zimní stadióny

čpavek ve strojovnách chlazení

chlor

úpravny vod, bazény, koupaliště

chlor v 500 kg sudech nebo 45 kg láhvích

acetylén

sklady tlakových láhví

nejčastěji 50 l láhve s obsahem 8 kg C2H2

LPG

čerpací stanice, domácí zásobníky, sklady láhví

nejčastěji zásobníky 5 m3 nebo láhve 10 kg

Představení vhodných metod pro nezařazené zdroje

Klíčovou otázkou pro hodnocení rizik je volba vhodné metody. Metody hodnocení rizik lze rozdělovat na kvalitativní a kvantitativní. Další dělení metod může být rozlišováno do tří kategorií:

  • deterministické - založené na kvantifikaci následků havárie;
  • probabilistické - založené na pravděpodobnosti nebo frekvenci havárie;
  • kombinace deterministického a probabilistického přístupu.

Obecně lze konstatovat, že deterministické metody se používají pro analýzu celého průmyslového podniku, kdežto probabilistické metody pro analýzu vybrané části podniku vyžadující podrobnější a tím i náročnější analýzu. Trendem při hodnocení rizik je hierarchizace výsledků, kdy především u jednoduše aplikovatelných metod jsou výsledky předkládány jako indexy úrovně rizik (tzv. indexové metody). Pro zdroje rizik s nejhoršími indexy je poté doporučeno provést podrobnou analýzu náročnějšími metodami. Podobným novým přístupem při hodnocení rizik celých průmyslových podniků je nejprve výběr závažných zdrojů rizik a až v druhé fázi detailní kvantitativní hodnocení rizik (QRA) takto vybraných nejzávažnějších zařízení. Oba tyto přístupy mají za cíl omezit počet detailně hodnocených zařízení v průmyslovém podniku, zjednodušit tak celou analýzu rizik a soustředit pozornost především na nejzávažnější zdroje rizika. Je potřeba poznamenat, že doposud neexistuje jedinečná metoda pro realizaci celé analýzy rizik, v praxi je nezbytné kombinovat několik metod. Na těchto skutečnostech byla založena i příprava vhodného postupu hodnocení rizik pro nezařazené zdroje rizika.

Pro potřeby metodiky pro nezařazené zdroje rizika byly ověřovány především následující jednodušší screeningové a indexové metody:

  • Metoda výběru (podle CPR 18E - Purple Book)
  • Metoda IAEA-TECDOC-727
  • Metoda Dow's Fire And Explosion Index
  • Metoda Dow's Chemical Exposure Index
  • Modelování následků toxických úniků programem ALOHA.

Výše uvedené metody jsou použitelné pro hodnocení nezařazených zdrojů rizik za předpokladu správného pochopení principů metod a vhodné interpretace výsledků. Pro vzájemné srovnání metod pro hodnocení rizik nezařazených zdrojů bylo vybráno několik kritérií, výsledky srovnání jsou uvedeny v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2: Srovnání dílčích metod hodnocení rizika pomocí vybraných kritérií

Omezení v množství Další zásadní omezení Interpretace výsledků Odborná náročnost Časová náročnost
Metoda výběru

není

není

snadná

nízká

nízká

TECDOC-727

od 200 kg

není

snadná

nízká

nízká

F&E Index

od 454 kg

jen hořlavé látky

snadná

střední

nízká

CEI

není

jen toxické látky

obtížná

střední

nízká

Aloha

není

jen toxické látky

snadná

střední

nízká

Návrh postupu hodnocení rizik

Na základě získaných poznatků byl navržen předkládaný postup hodnocení rizik nezařazených zdrojů rizika. Návrh metodického postupu je založen na následujících čtyřech úrovních hodnocení a managementu rizik:

  1. identifikace nezařazených zdrojů rizika - porovnání přítomného množství nebezpečných látek v objektu s limitním množstvím;
  2. předběžné hodnocení rizik pro okolní obyvatelstvo a životní prostředí - výběr závažných zdrojů rizika na území objektu a zjištění vzdálenosti nejbližší obytné zástavby a významných prvků životního prostředí;
  3. detailní hodnocení společenského, ekonomického nebo environmentálního rizika;
  4. management rizik závažných havárií a opatření pro snížení rizik.

Pro první krok metodického postupu - identifikaci nezařazených zdrojů rizik, která se provádí podle přítomného množství nebezpečných látek v zařízení, byly nejprve srovnávány přístupy v různých zemích. Základní limity množství nebezpečných látek v ČR jsou dány v zákoně o prevenci závažných havárií, které jsou převzaty z evropské direktivy Seveso II. Tyto limitní hodnoty ovšem postihují jen největší zdroje rizik (v ČR asi 150 průmyslových podniků) a nezahrnou tak menší zařízení, které za určitých podmínek mohou rovněž představovat významná rizika závažné havárie. Proto byly naše limity porovnány s holandským přístupem v metodice Purple Book CPR 18E, s americkým limity stanovené organizací EPA pro zařazení do programu RMP (Risk Management Program), dále v průvodci integrovaným hodnocením rizika IAEA-TECDOC-994 a s limity uvedenými v evropském projektu ARAMIS, v rámci kterého byla připravena nová harmonizovaná metodika ARAMIS. Výsledky srovnání pro tři vybrané látky nejčastěji se vyskytující v nezařazených zdrojích rizika jsou uvedeny v tabulce č. 3.

Tabulka č. 3: Srovnání limitních množství nebezpečných látek (v tunách)

Nebezpečná látka

Zákon č. 353/1999 Sb.

Purple Book

US EPA

IAEA-994

ARAMIS

Amoniak

50

3

cca 4,5

3

1

Chlor

10

0,3

cca 1,1

0,3

1

LPG

50

10

cca 4,5

10

1

Z tabulky vyplývá, že limity českého zákona o prevenci závažných havárií (a stejně tak limity evropské direktivy Seveso II.) jsou přibližně desetinásobně vyšší než zákonné limity v USA a několikanásobně vyšší než doporučované limity uznávaných mezinárodních metodik. Z tohoto rozdílu je zřejmé, že v ČR existuje reálná potřeba hodnocení rizik zařízení s menším množstvím nebezpečných látek než je stanoveno v legislativě.

Závěr
Cílem předkládaného projektu bylo jednak zvýšení povědomí o nezařazených zdrojích rizika, protože jednou ze základních podmínek prevence havárií je vnímání rizika, a dále návrh vhodného postupu hodnocení rizik pro tyto nezařazené zdroje rizik. Jako zdroje rizika nezařazené pod účinnost zákona o prevenci závažných havárií byly identifikovány například potravinářské komplexy (pivovary, mlékárny, masokombináty), sportovní areály (zimní stadióny, koupaliště) a dále úpravny vod, sklady tlakových láhví, čerpací stanice a zásobníky LPG. Získávané výsledky hodnocení rizik poukazují na nutnost řízení rizik i těchto nezařazených zdrojů rizik, které v současnosti nejsou z hlediska prevence havárií podchyceny právními předpisy, ale přesto mohou představovat významná rizika závažných havárií. Zvýšený zájem o hodnocení rizik nezařazených zdrojů rizik lze předpokládat v souvislosti s novelizací zákona o prevenci závažných havárií, kdy se předpokládá snižovaní limitního množství nebezpečných látek a zařazení tak i menších podniků pod účinnost tohoto zákona.

Celkové řešení otázky hodnocení rizik závažných havárií vyžaduje integrovaný přístup, který vychází ze znalostí technických, přírodních a společenských věd. Předložený metodický postup hodnocení rizik nezařazených zdrojů rizika doporučuje provozovatelům těchto zařízení vhodný přístup pomocí několika úrovní, kdy se postupně zvyšuje hloubka a náročnost hodnocení. Cílem bylo zajištění co nejširší využitelnosti metodického postupu v průmyslové praxi. Tato metodika může sloužit rovněž jako nástroj pro státní správu, pomocí které lze provést prioritizaci zdrojů rizik pro detailní analýzu.

Tento příspěvek vznikl jako součást řešení grantu GAČR 104/02/D070 s názvem "Návrh metodiky hodnocení rizik závažných havárií v kontextu evropské direktivy IPPC a novely SEVESO II.". Cílem grantu bylo vytvoření metodického postupu pro hodnocení rizik nezařazených zdrojů rizik.

ZDROJ:
Bernatík, Aleš. Metody hodnocení rizik závažných havárií v podmínkách nezařazených zdrojů rizik. In 112 [online]. Praha : MV-generální ředitelství HZS ČR, 2006 [cit. 02-02-2006]. Dostupný z WWW: <http://www.mvcr.cz/casopisy/112/2005/prosinec/bernatik.html>.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail