Měření svalové zátěže

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla MUDr. Jana Hlávková ze Státního zdravotního ústavu.

Existují metody, jak lze měřit nebo vypočítat ve výrobě limity, které by mohly vést k nemoci z povolání (jedná se o montážní výrobu s jednostrannou svalovou zátěží)? Naši pracovníci opakují stejné pohyby za směnu 1000 - 3000krát, na některých pracovištích je potřeba přítlačná síla. Zajímalo by mě, v případě podezření na nadměrnou zátěž, kdo taková měření provádí a kolik to stojí. Za jakých podmínek lze nějakou zodpovědnou instituci o takové měření požádat? Existují nějaké vzorové výpočty, jak riziko odhadnout a vyhodnotit?

Hygienické limity pro fyzickou zátěž včetně lokální svalové zátěže zaměřené zejména na dlouhodobé jednostranné přetěžování horních končetin je součástí platné legislativy v problematice ochrany zdraví při práci (nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 432/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Měření lokální svalové zátěže je běžně prováděno metodou integrované elektromyografie. Měření provádějí autorizované laboratoře pro tuto činnost, jejichž seznam je uveřejněn na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR. Cena měření je různá dle typu laboratoře (laboratoře zdravotních ústavů, Státní zdravotní ústav, soukromé laboratoře aj.), pohybuje se většinou s DPH kolem 15 tisíc Kč na jeden typ práce. 

Odhad pracovní zátěže je možný, jeho přesnost však závisí na odborné erudici osoby, která dohad zátěže provádí, a charakteru pracovní zátěže. Doporučuji proto přizvat na konzultaci k vyhodnocení zátěže, při rozhodování o objednání měření, odborníka.

Autor článku: 

Komentáře

... nastávající problém

16.09.2013 - 07:08 Norbert Chalupa
Paradoxně, jak nám mají nové technologie a zařízení usnadňovat práci, tak jsou v rámci těchto různých, moderních technologických celků operace a činnosti, které stroje a technika nenahradí a je nutno, aby tuto činnost prováděl člověk. Tyto činnosti bývají zpravidla ,,jednoduché,, avšak s tím, že mnohdy bývá zátěž zejména na horní končetiny, zápěstí apod. Vnímám, že se objevuje stále více případů s podezřením na poškození různých částí horních končetin a to nejen z hlediska lokální svalové zátěže, ale rovněž z hlediska vibrací. Dnes již máme k dispozici ruční nářadí a ručně vedené stroje motorové nebo elektrické, které ovšem bývají zdrojem vibrací (nejen), ať už menších či větších. Takže se dnes běžně setkáváme s tím, že člověk při různých řemeslných činnostech už nepoužívá jen mechanické, ruční nářadí, ale ,,usnadňuje,, si práci pomocí této techniky, ovšem s jiným negativním dopadem, a to je poškození horních končetin následkem vibrací. Posouzení lokální svalové zátěže je složitá a nákladná záležitost a mnohdy odborná měření, vzhledem k variabilitě různých činností ,,měřeného,, pracovníka, nemusí být zárukou objektivního zjištění míry lokální zátěže typické směny tohoto pracovníka, nicméně je to zřejmě maximum, co lze pro dané zjištění provést. Při zjištění hodnot překračující limity (riziková práce) je nutno ovšem stanovit opatření. Nepovede jedno z opatření k tomu, že pracovníci těchto ,,jednoduchých,, činností budou častěji vyměňováni...?

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail