Manipulace s těžkými břemeny, úraz a konec pracovního poměru

Stal se mi pracovní úraz na pracovišti při přejímce zboží, kdy jsem tlačila paletu zboží (600-800 kg) na paletovém mechanickém vozíku. Došlo k úrazu krční páteře a ramene. Úraz zaměstnavatel přiznal jako pracovní. Nyní jsem stále nemocná, léčba prý bude trvat dlouho. Jelikož mám podepsanou smlouvu na dobu určitou (potřetí na půl roku, zaměstnavatel ji dává 4x za sebou), nevím, co se mnou bude dál. Vedoucí mi oznámila, že už se mnou nepočítá a čeká, až mi skončí smlouva. V případě, že nastoupím před uplynutím smlouvy, tak budu muset podepsat dohodu, pokud ne, tak mě do týdne zničí a odejdu sama. Jak mám postupovat? Ruka se nelepší, bude možná částečně poškozená. Mám 2 dotazy: 1. Může žena tlačit zboží (600-800kg) na mechanickém paletovém vozíku? 2. Skončí mi pracovní poměr na dobu určitou v době pracovní neschopnosti a co mám dělat dál?

1. dotaz

Podmínky ochrany zdraví při práci s fyzickou zátěží stanoví nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Podle tohoto nařízení vlády platí, že přípustný hygienický limit pro tlačné a tažné síly při manipulaci s břemenem pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku je pro muže tlačné 310 N a tažné 280 N a  pro ženy tlačné 250 N a tažné 220 N. Průměrný hygienický limit se nestanoví. Nařízení vlády dále stanoví tzv. minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště a bližší požadavky na pracovní postupy. Platí zásada, že před zahájením práce spojené s ruční manipulací s břemenem, musí být zaměstnanec seznámen pokud možno s přesnými údaji o hmotnosti a vlastnostech břemene, o umístění jeho těžiště, jeho nejtěžší straně, s přesnými údaji o správném uchopení a zacházení s břemenem a s rizikem, jemuž může být vystaven při nesprávné ruční manipulaci s ním, zejména

• s možností poškození bederní páteře při otáčení trupu, prudkém pohybu břemene, při vratkém postoji, při zvýšené fyzické námaze, při excentrickém umístění těžiště břemene,
• s nedostatky, které ztěžují manipulaci, zejména s nedostatkem prostoru ve svislém směru, s prací na nerovném, kluzkém a vratkém povrchu, v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách,
• se stavy, které zvyšují riziko poškození páteře, vlivem příliš časté nebo příliš dlouho trvající fyzické námahy, nedostatečného tělesného odpočinku, nedostatečné doby na zotavení a prací ve vnuceném pracovním tempu.

Dále platí zásada, že podle výsledků hodnocení zdravotního rizika musí být k ochraně zdraví zaměstnance podmínky dané práce upraveny vhodnými organizačními opatřeními nebo použito vhodných technických prostředků tak, aby bylo zajištěno vyloučení nebo omezení rizika, především poškození bederní páteře nebo onemocnění pohybového aparátu, a zaměstnanec musí být vybaven osobními ochrannými pracovními prostředky. Za vhodný technický prostředek se považuje mechanické zařízení k vyloučení ruční manipulace s břemenem nebo k jejímu omezení.

2. dotaz

Pro skončení pracovního poměru na dobu určitou bohužel neplatí žádná ochranná doba, takže pracovní poměr na dobu určitou může skončit i v době trvání pracovní neschopnosti. To je nevýhoda pracovního poměru na dobu určitou. Pro odškodňování pracovních úrazů ale platí zásada obsažená v § 386 ZP, že zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený by byl i nadále zaměstnán. Ostatní práva vyplývající z odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání tím nejsou dotčena. A právě u Vás půjde o to, že prokážete, že byste nebýt pracovního poměru na dobu určitou musela být dále zaměstnána. To prokážete snad jednoduše, vždyť i u zaměstnavatele jste měla uzavřeny tři pracovní poměry na dobu určitou (jak vyplývá z Vašeho dotazu) a asi nejste ve věku, kdy byste mohla si požádat o starobní důchod. Proto budete pak všechny nároky spojené s odškodněním tohoto úrazu uplatňovat vůči bývalému zaměstnavateli. Nejprve se bude jednat o náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Po skončení pracovní neschopnosti se ale asi bude rozhodovat o tom, jestli dokonce nebude invalidní a pak byste měla asi nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Samozřejmě ostatní nároky – bolestné, ztížení společenského uplatnění i účelně vynaložené náklady spojené s léčením budete uplatňovat u bývalého zaměstnavatele bez ohledu na to, jestli pracovní poměr skončil.