V souvislosti s průmyslovou výrobou jako druhým největším zdrojem hluku v životním prostředí je nutné organizovat postupy, legislativu, technologie a další činnosti, které napomáhají snižování či stabilizaci hodnot hladin hluku ve výrobě. Řízením hluku se zabývá management hluku prostředí či integrovaný management hluku.
Průmyslová výroba je po dopravě druhým největším zdrojem hluku v životním prostředí. Řízení tohoto fenoménu jen naléhavým úkolem manažerů.
Hodnoty hladin hluku ve výrobě každoročně rostou a jen pomalu se je daří snižovat či stabilizovat. Způsoby, jak vést a organizovat tuto činnost (postupy, legislativa, technologie apod.) jsou na úrovni doby, ale chybí finanční zázemí. Management hluku prostředí je proto vícedimenzionální (viz. obr. 1). Uvedené členění zároveň poukazuje na horizontální vazby mezi jednotlivými druhy managementu hluku prostředí.
Hlavní principy
Výhody integrovaného managementu hluku:
Význam integrovaného managementu hluku a jiných environmentálních faktorů spočívá:
Predikce (předpovídání) hluku je v EU legislativně ošetřena. Směrnice 2002/49/EC a Nariadenie vlády SR 44/2005 definuje dva indikátory hluku Lden (day – evening – night) a Lnight. První indikátor je určován výpočtem ze tří naměřených hodnot během dne (7.00 – 19.00 hod.), večera (19.00 – 23.00 hod.) a noci (23.00 – 7.00 hod.). Dosud platná legislativa o hluku na Slovensku (Nariadenie vlády SR 40/2002) rozlišovala jen periodu dne (6.00 – 22.00 hod.) a noci (22.00 – 6.00 hod.). Vyhodnocením současných měření podle uvedených nařízení může dojít k odlišnostem. Posunem periody noci až do 7.00 vzniknou hlukové problémy s technikou prostředí (např. vytápění), která je provozována před denní dobou pro zabezpečení přijatelného mikroklimatu. Směrnice EU je zaměřena dlouhodobé měření dopravního a průmyslového hluku v oblastech – městech, které mají více než 100 tisíc obyvatel.
Průmyslový hluk a jeho vztah k výstavbě
Z hlediska lokalizace existuje ve městech urbanistická roztroušenost průmyslové a výrobní činnosti. Tradiční členění města na centrální, obytnou, průmyslovou a rekreační zónu je těžké diferencovat, protože dochází k jejich prolínání. Prolínání funkčních zón způsobuje integraci komunálního, průmyslového a dopravního hluku.
Současný stav:
Z uvedených charakteristik vztahu výstavby – výroby na hlukové imisní hodnoty v prostředí vyplývá, že hluk má časově a územně proměnlivý charakter a proto je nutné ho řídit.
Náměty na optimalizaci managementu průmyslového hluku
Závěr
Prevence při ochraně životního prostředí před hlukem má prioritní význam v zájmu rozvoje a zvyšování kvality života. Management hluku prostředí, hlavně ve výrobních stavbách, má v této snaze své nezastupitelné místo. Potřeba budování integrovaného managementu hluku je podtržena integrací (identifikace – monitorování, hodnocení a predikce) jako komplexního nástroje a optimální přístupu k hluku prostředí.
ZDROJ:
Flimel, Marian. Manažerské přístupy k hluku. Moderní řízení, č. 7 (2005), s. 32 – 33.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.