Manažerské přístupy k hluku

V souvislosti s průmyslovou výrobou jako druhým největším zdrojem hluku v životním prostředí je nutné organizovat postupy, legislativu, technologie a další činnosti, které napomáhají snižování či stabilizaci hodnot hladin hluku ve výrobě. Řízením hluku se zabývá management hluku prostředí či integrovaný management hluku.

Průmyslová výroba je po dopravě druhým největším zdrojem hluku v životním prostředí. Řízení tohoto fenoménu jen naléhavým úkolem manažerů.

Hodnoty hladin hluku ve výrobě každoročně rostou a jen pomalu se je daří snižovat či stabilizovat. Způsoby, jak vést a organizovat tuto činnost (postupy, legislativa, technologie apod.) jsou na úrovni doby, ale chybí finanční zázemí. Management hluku prostředí je proto vícedimenzionální (viz. obr. 1). Uvedené členění zároveň poukazuje na horizontální vazby mezi jednotlivými druhy managementu hluku prostředí.

Hlavní principy

  • Fragmentovaný přístup je typický pro dnešní dobu. Každá aplikace má své řešení.
  • Komunikativní management hluku je vylepšeným přístupem, kde každá aplikace má vlastní řešení, ale relevantní údaje si lze převzít z jedné aplikace a použít je v druhé aplikaci. například průměrné hodnoty z dlouhodobého monitorování se dají použít do softwaru na predikci hluku, čímž se obnoví a zkvalitní hluková mapa. Použití je složité pro nestandardní formát údajů a různé aplikace od různých výrobců.
  • Integrovaný management hluku představuje nejnovější technologie – nový modulární prvek založený na 1/3 – oktávových navzorkovaných údajů s parametry Laeq, Lmax, Lmin, Lpeak a Ln jako základní stavební prvek. Integrovaný management znamená měření, shromažďování (při vyšetřování stížností, ukládání údajů a měření klimatu do centrální databáze), posouzení hluku a porovnání s normami a legislativou. Nasbírané údaje lze využít při vytváření map z naměřených údajů nebo ověřit a zkvalitnit hlukové mapy získané z výpočtů.

Výhody integrovaného managementu hluku:

  • možnost napojení k databázi a měření akustických výkonů strojů a zařízení,
  • spojení s měřicí aparaturou GPS identifikuje místo, čas, polohu měřicího místa a urychlí tvorbu protokolu a hlukovou mapu,
  • získané informace lze přenášet internetem,
  • možnost připojení indikátorů hustoty dopravy, obyvatelstva nebo kvality ovzduší (geografický informační systém).

Význam integrovaného managementu hluku a jiných environmentálních faktorů spočívá:

  • v selekci území do určitých pásem z pohledu dalších možných urbanizačních aktivit
  • v předpovídání, určování výhledů rozvoje apod.
  • v selekci území podle kvality životního prostředí
  • a v následném hodnocení  - cenotvorba (hodnota pozemků), možnost různých daňových úlev apod.

Predikce (předpovídání) hluku je v EU legislativně ošetřena. Směrnice 2002/49/EC  a Nariadenie vlády SR 44/2005 definuje dva indikátory hluku Lden (day – evening – night) a Lnight. První indikátor je určován výpočtem ze tří naměřených hodnot během dne  (7.00 – 19.00 hod.), večera (19.00 – 23.00 hod.) a noci (23.00 – 7.00 hod.). Dosud platná legislativa o hluku na Slovensku (Nariadenie vlády SR 40/2002) rozlišovala jen periodu dne (6.00 – 22.00 hod.) a noci (22.00 – 6.00 hod.). Vyhodnocením současných měření podle uvedených nařízení může dojít k odlišnostem. Posunem periody noci až do 7.00  vzniknou hlukové problémy s technikou prostředí (např. vytápění), která je provozována před denní dobou pro zabezpečení přijatelného mikroklimatu. Směrnice EU je zaměřena dlouhodobé měření dopravního a průmyslového hluku v oblastech – městech, které mají více než 100 tisíc obyvatel.

Průmyslový hluk a jeho vztah k výstavbě

Z hlediska lokalizace existuje ve městech urbanistická roztroušenost průmyslové a výrobní činnosti. Tradiční členění města na centrální, obytnou, průmyslovou a rekreační zónu je těžké diferencovat, protože dochází k jejich prolínání. Prolínání funkčních zón způsobuje integraci komunálního, průmyslového a dopravního hluku.

Současný stav:

  1. Dochází v zástavbě proluk oddělujících jednotlivé zóny (např. ve městech výstavbou super-hypermarketů, výrobními provozy apod.). Hluk vzniká nejen při jejich stavbě, ale i poté při provozu.
  2. Vznikají nové výrobní provozy – revitalizací původních objektů, změnou charakteru výroby původních výrobních staveb.
  3. Dostavby stávajících areálů, rozšiřování výroby a narůstající zátěž životního prostředí.
  4. Umísťování různých provozů do jednoho objektu, resp. objektů vzájemně oddělených stěnami či stropy objektu, různorodost hluku – prostory k pronájmu.
  5. Vznik průmyslových parků integruje hluk do zón.

Z uvedených charakteristik vztahu výstavby – výroby na hlukové imisní hodnoty v prostředí vyplývá, že hluk má časově a územně proměnlivý charakter a proto je nutné ho řídit.

Náměty na optimalizaci managementu průmyslového hluku

  • Ve strategii rozvoje měst stanovit hlukové indikátory v souladu s návrhem direktivy EU č. 2002/49 Lden-večer-noc a Lnoc pro jednotlivé zóny města s definováním dominantních zdrojů hluku.
  • Sledování relativního počtu obyvatel vystavených nadměrným expozicím hluku.
  • Evidence a vyhodnocování stížností na hluk.
  • Vyhodnocování průzkumů veřejného mínění zaměřeného na hlukovou zátěž a komparace (porovnávání) s objektivními měřeními.
  • Informovanost a osvěta veřejnosti, podpora iniciativních a kontrolních mechanismů.
  • Kvalita personálního obsazení managementu životního prostředí ve veřejné správě.
  • Kvalita personálního  obsazení managementu ve výrobě z hlediska objektivního zařazování pracovníků do rizikových skupin (hluk a jiné imise) a pravidelný monitoring.
  • Vydávání všeobecně závazných nařízení měst v oblasti územního plánování, podnikání a dalších činností podporujících preventivní opatření před hlukem.

Závěr

Prevence při ochraně životního prostředí před hlukem má prioritní význam v zájmu rozvoje a zvyšování kvality života. Management hluku prostředí, hlavně ve výrobních stavbách, má v této snaze své nezastupitelné místo. Potřeba budování integrovaného managementu hluku je podtržena integrací (identifikace – monitorování, hodnocení a predikce) jako komplexního nástroje a optimální přístupu k hluku prostředí.

ZDROJ:
Flimel, Marian. Manažerské přístupy k hluku. Moderní řízení, č. 7 (2005), s. 32 – 33.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail