Látky přidávané do potravin - takzvaná "éčka"

Ačkoliv se někomu může zdát, že téma tohoto týdne nemá s bezpečností práce mnoho společného, problematika takzvaných "éček" (přídatných látek v potravinách) je více či méně přetřásána neustále. Zájem o toto téma udržuje i velký počet varovných emailů, které v různých obměnách po Internetu kolují. O stanovisko, co je a co není na těchto varovných emailech pravdy, jsme požádali odborníky ze Státního zdravotního ústavu v Praze.

Ačkoliv se někomu může zdát, že téma tohoto týdne nemá s bezpečností práce mnoho společného, problematika takzvaných "éček" přidávaných do potravin je více či méně přetřásána neustále. Zájem o toto téma udržuje i velký počet varovných emailů, které v různých obměnách kolují po Internetu. O stanovisko, co je a co není na těchto varovných emailech pravdy, jsme požádali odborníky ze Státního zdravotního ústavu v Praze.

Takže co se vlastně skrývá pod tzv. „éčkami“ ? Tzv. „éčka“ (E) jsou látky přídatné (aditivní), které se přidávají do většiny potravin z důvodů technologických, přepravních i skladovacích a ke zlepšení jejich senzorických vlastností. Kdyby nebylo těchto aditiv, značně by se omezily možnosti výběru potravin. Museli bychom se rozloučit – a nejen my, Češi – ale lidé na celém světě se šunkou, sýry, majonézou, žvýkačkami, hořčicemi, limonádami, kolou a celou řadou dalších potravin. Značně by klesla doba trvanlivosti potravin.

Látky přídatné mohou být přírodní, nebo tzv. přírodně identické, získávané chemickou cestou, mající však ve finále stejné složení, jako látky přírodní a konečně látky syntetické.

Vyhláška č. 298/1997 Sb. o chemických požadavcích na potraviny uvádí přídatné látky (označení E…) povolené k používání do potravin s vyznačením množství a druhu potraviny, do kterých jsou určeny. Součástí této vyhlášky jsou přílohy č. 8 a 10, kde jsou uvedeny požadavky na čistotu, příp. způsob jejího stanovení a identifikace přídatných látek.

  • V případě získávání látek chemickou cestou jsou uvedeny chemické sloučeniny v plném znění jaké lze použít, včetně chemických vzorců.
  • V případech použití rostlinných látek je uveden způsob jejich získávání.

Např. látka označená E 120 je přírodní barvivo košenila. Vyhláška uvádí, že se skládá z kyseliny karmínové a z karmínů, získávaných z vodných, vodně alkoholických nebo alkoholických extraktů z košenily. To jsou sušená tělíčka samiček hmyzu Dactylopius coccus Costa, tzv. banánové mušky.

Protože je problematika přídatných látek v potravinách stále aktuální a budí otázky veřejnosti, tuzemská i zahraniční pracoviště věnující se danému problému publikují výsledky svých prací v odborném i populárně naučném tisku. MZ a SZÚ informují průběžně celou společnost prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků. Informace lze nalézt také na internetových stránkách MZ a SZÚ. Státní zdravotní ústav v Praze se věnuje zejména šíření informací o možných rizicích, spojených s konzumací potravin, např. riziku plísní v potravinách, riziku chemických látek, např. konzervačních, v potravinách a pod.

Lidé se občas ptají, zda jsou dělány testy rizikovosti tzv. éček. V České republice není v současné době prováděn žádný cílený výzkum ověřování působení jednotlivých aditiv na lidský organismus. Tyto výzkumy jsou  velmi nákladné jak časově, tak finančně. A není důvod zpochybňovat výsledky dlouhodobých sledování toxicity a klinického testování prováděného ve státech EU a v rámci mezinárodní organizace FAO.

Pro používání v potravinářství je každé aditivum schváleno až tehdy, když

  • Jsou známy účinky na lidský organismus
  • Je určeno množství, které při denním příjmu nevyvolá nežádoucí reakci.

Látky, kde tyto účinky nejsou známy nebo nejsou dosud dostatečně prozkoumány a není ověřeno bezpečné množství denního příjmu, jsou považovány za nepovolené.

Vzájemná interakce jednotlivých přídatných látek, ale i interakce způsobené konzumací různých potravin, zejména ve vztahu ke zjišťování vzniku a předcházení alergiím, jsou stále předmětem rozsáhlých výzkumů ve světě, tak i v ČR. Výsledky výzkumu jsou průběžně publikovány v odborné i populární literatuře i ve sdělovacích prostředcích.

Rozhodujícím faktorem pro použití přídatných, ale i pomocných látek nebo látek určených k aromatizaci v potravinářském průmyslu je jejich finální složení a čistota používaných látek.

Po internetu koluje již delší dobu v různých obměnách tento leták, obsahující zjevné nepravdy a nesprávné informace:

 Přísady do potravin

Distributor: Klinika dětské onkologie Univerzity Dűseldorf

1. Neškodné přísady

 E 100,101,103,104,105,111,121,122,126,130,132,140,151,152,160,162,163,170 
E 174,180,181,200,201,236,237,238,260,261,262,263,270,280,281,282,290,300 
E 301,305,306,307,308,309,322,325,326,327,331,332,333,334,335,336,337,382
E 400,401,402,403,404,405,406,408,410,411,413,414,420,421,422,440,471,472
E 473,474,475,480

2. Podezřelé přísady

              E 125,141,150,153,171,172,173,240,241,477

3. Nebezpečné přísady

   E 102,110,120,124

4. Přísady poškozující zdraví

  • Poškození střev - E 220,221,222,223,224
  • Poruchy zažívání - E 338,339,340,341,450,451,483,485,486 Eiscreme E 107
  • Kožní onemocnění - E 230,231,232,233
  • Zničení vitamínu B12 - E 200
  • Cholesterol - E 320,321
  • Citlivost nervů - E 311,312
  • Kurděje - E 330 je nejnebezpečnější !!! (rakovinotvorný), obsažen např. v krabím masu, sýru BONBEL, houby v
    konzervách, rajčata v konzervách

    5. Rakovinotvorné přísady

E 131,142,210,211,213,214,215,216,217,239

Pozor E 123 je silně rakovinotvorný !!! V USA a Rusku zakázán ! 
Pozor na následující přísady především v těchto potravinách:
Mamba E 123/E 110, pozor ! Medvídci ze želatiny, Harribo - želatina, lentilky, šlehačkový pudink Zotti, rybí prsty
Iglo, smetana Kraft, smetanový sýr se salámem Kraft, vanilkový pudink E 102/E 110, hotové omáčky všeho druhu.
Vyvěsit a používat !!!
Jedná se o zdraví Vaše a Vašich dětí.
Zabraňte používání těchto přísad tím, že budete správně vybírat výrobky, které
kupujete. Kupující nakonec určuje složení výrobku. Myslete na Vaše zdraví a zdraví Vašich dětí. 
 

Proto k němu několik vysvětlení a upřesnění:

Látky vyvolávající rakovinu

E 113 – není v ČR povolen, vyhláška ani předpis EU tuto látku neuvádí
Barvivo E 142 – zeleň S – použití omezeno pouze do stanovených potravin ve stanoveném množství
Konzervanty E 210 až E 217 – kyselina benzoová a její soli – použití omezeno pouze do stanovených potravin ve stanoveném množství
E 239 – není v ČR povolen, vyhláška ani předpis EU tuto látku neuvádí

Látky porušující zdraví

střev: konzervanty E 220 až E 224 – oxid siřičitý a některé soli kyseliny siřičité
Oxid siřičitý je látkou běžně a po staletí používanou k ošetření sudů k výrobě vína. Jeho zbytkové množství přechází i ve velmi malém množství do vína. Hodnoty byly stanoveny shodně s předpisy pro vína vyráběná v EU.
Poměrně vysoká množství těchto konzervantů  lze použít na ošetření sušeného ovoce, např. meruněk, hrozinek, banánů apod. k zabránění oxidace při vlastním sušení. Vyhláška MZ stanoví, že takto ošetřené ovoce je nutno před použitím, tedy i před konzumací, omýt v teplé vodě. Toto upozornění musí být vyznačeno na obalu určeném pro spotřebitele.

zažívání: E 338 až E 341 – kyselina fospofečná a její soli, E 450 – difosforečňany, zahušťovadlo E 470 – karagenan – získává se vodnou extrakcí z přirozených mořských řas vyjmenovaných čeledí třídy rudých řas Rhodophytacea.
E 461, E 463, E 465, E 4666 – metylcelulóza a její deriváty – získává se z přírodních druhů vláknitých rostliných materiálů. Tyto látky jsou používány zejména pro příznivé ovlivnění činnosti střev!

kožní onemocnění E 230 až E 233 jsou deriváty fenolu – lze je používat výhradně k ošetření povrchu citrusových plodů, E 233 také k ošetření banánů.

nebezpečné přísady:
E 102 – tartrazin, E 110 – žluť SY, E 120 – košenila, E 124 – ponceau 4R syndrom, košenilová červeň. Jedná se o syntetická barviva s výjimkou košenily, což je barvivo přírodní, viz výše.
E 200 likvidující vitamin B12 – kyselina sorbová

cévní onemocnění: E 250 až E 252 – dusitany a dusičňany
E 330 (leták říká: vyvolává rakovinu – nejvíc nebezpečná) – kyselina citrónová

Tak u tohoto tvrzení z letáku se musíme trochu zastavit:

Kyselina citrónová je obsažená v citrónech a dalších citrusových plodech. Pro potřeby potravinářství se vyrábí fermentací třtinového cukru a melasy. Kvůli příjemně kyselé chuti se používá jako potravinářská přísada s označením E 330 a považuje se za zdraví neškodnou! Jako každá silná kyselina však ve vyšších koncentracích však může samozřejmě poleptat pokožku nebo sliznice. Chemickou strukturou se podobá kyselině askorbové (= vitamin C), a stejně jako ona působí jako antioxidant – nejenže tedy není kancerogenní, rakovinotvorná, ale naopak má protirakovinné účinky! 

Pověsti o kancerogenitě této látky mají podle všeho původ v nedorozumění. Kyselina citrónová je totiž důležitou součástí složitého systému chemických reakcí, jimiž se v organismu spalují tuky, bílkoviny a sacharidy na oxid uhličitý a vodu. Tento systém reakcí se nazývá cyklus kyseliny citrónové, nebo podle svého objevitele Krebsův cyklus. A protože Krebs v němčině znamená „rakovina“, vznikla zcela nepodložená fáma, poškozující dobré jméno kyseliny citrónové.

A tak mějte na paměti, že ne každá „zaručená“ zpráva je pravdivá a i ta „éčka“ v našich potravinách berte s důvěrou na milost.  Bez nich by to v potravinářství dnes prostě nešlo.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail