Koordinátor BOZP na staveništi požaduje kromě přileb i certifikované čepice

K zaslanému dotazu odpovím trochu šířeji.  Povinnosti k nějakým plněním může stanovit pouze zákon [viz. listina základních práv a svobod č. 2/1993 čl. 4-1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.]. Co se týče používání OOPP, tak zákon č. 262/2006 Sb.(zákoník práce) v § 104 odst.1 ukládá zaměstnavatelům, aby v případech, kdy nemohou odstranit riziko nebo ho dostatečně omezit opatřeními v organizaci práce, musí své zaměstnance chránit prostřednictvím osobních ochranných pracovních prostředků. Jako povinnost již není formulován odst. 2 , který umožňuje zaměstnavateli v prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá mimořádnému znečištění nebo opotřebení nebo v případech, kdy plní ochrannou funkci (např. ochrana před deštěm, chladem, slunečním zářením apod.) poskytovat jako OOPP též pracovní oděv nebo obuv (OPP).

Co se týče vlastní aplikace uvedeného ve stavebnictví. Na stavbách, kde není určen koordinátor, se podle ustanovení ZP § 101 odst. 3 musí na společném pracovišti zúčastnění zaměstnavatelé vzájemně písemně informovat o rizicích. Smyslem tohoto požadavku není předávat si vzájemně „registry rizik“, ale právě informace vycházející z výše uvedeného vyhledání rizik, na která se přijímala opatření v organizaci práce nebo v poskytování OOPP. (Poskytovat subjektům informace např. že na schodišti bylo riziko pádu z výšky, a proto jsem tam nainstaloval zábradlí, jak občas bývá v praxi činěno, nemá dle mého žádný význam). Na stavbách, kde je určen koordinátor se toto ustanovení neaplikuje, protože před zněním obecného předpisu (ZP) má přednost speciální předpis, v daném případě třetí část zákona 309/2006 Sb. Zde platí následující:

1. Podle ustanovení § 16 písm.a) zákona 309/2006 Sb. má zhotovitel povinnost informovat koordinátora o postupech, v nichž řeší rizika vznikající při své  plánované činností na staveništi (samozřejmě včetně přijatých opatřeních, neboť sdělovat riziko bez opatření je bezpředmětné a navíc v rozporu s jednotlivými ustanoveními zákoníku práce). Taková informace může vypadat například takto: Vzhledem k provozování jeřábu na pracovišti musí z důvodu rizika úrazu hlavy pádem předmětů nebo naražením na pohybující se břemeno zaměstnanci používat v ohrožených prostorech ochrannou přilbu.

2. Podle ustanovení § 18 odst. 2 písm. a) bodu 1 zákona 309/2006 Sb. má koordinátor povinnost bez zbytečného odkladu o této informaci informovat všechny dotčené zhotovitele na staveništi. Dodržování této informace u dotčených zhotovitelů pak v rámci oprávnění dle uvedeného zákona č. 309/2006 Sb. § 18 odst. 2 písm. a) bodu 2 a NV 591/2006 Sb. § 8 odst. 1 písm. d) je povinen koordinátor kontrolovat a při nedodržení požadovat zjednání nápravy.

Druhým případem, kdy musí koordinátor činit postupy ohledně OOPP, je případ, kdy požadavek vychází z dobře zpracovaného plánu BOZP na staveništi. Pokud zpracovatel plánu BOZP na staveništi při zpracovávání jednotlivých postupů, které jsou základem plánu, nedokázal řešit rizika kolektivním způsobem a řešil je prostřednictvím OOPP, pak je zhotovitel povinen dodržet tento plán BOZP (viz. § 16 písm. b zákona 309/2006 Sb.) a koordinátor má povinnost dodržování plánu BOZP kontrolovat - viz. ustanovení NV 591/2006 Sb. § 8 odst. 2 písm. b). Co se týče plánu BOZP, tak zhotovitelé mají možnost se na zpracování plánu, resp. na jeho změnách, podílet.

Prakticky budou v úvahu připadat na staveništi rizika vyžadující použití ochranné přilby (pohyb v prostoru ohroženém manipulací s břemeny, práce nad sebou např. na lešení, pohyb v prostorách se sníženou podchozí výškou,…), použití výstražné vesty s vysokou viditelností (práce na veřejných komunikacích spojené s vnitrostaveništní dopravou nebo jeřábovou manipulací s břemeny,…), použití sluchátek apod. (práce v prostorech s překročením hlukového limitu), použití respirátorů (v prostorách s výskytem prachu apod.), použití osobního jištění (při práci a pohybu po plochách s nebezpečím pádu z výšky) apod.

Třetím případem, kdy může konat koordinátor postupy ohledně OOPP, je případ stojící tak trochu mimo problematiku bezpečnosti práce. A to, že použití konkrétních OOPP je vyžadováno bez uvedení důvodu (s uvedením důvodu bych očekával, že toto je zapracováno v plánu BOZP pro konkrétní stavbu) zadavatelem stavby smluvně se zhotovitelem a následně kontrolu tohoto smluvního požadavku smluvně požaduje po koordinátorovi na staveništi. Může se jednat o použití přileb, výstražných vest, jednotných oděvů či obuvi apod.

Závěrem se však nedomnívám, že by koordinátoři měli na staveništích řešit OPP poskytované zaměstnavateli na základě ustanovení ZP § 104 odst. 2 (tzn. např. zda zaměstnanci mají na sobě montérky, pracovní obuv, vatovaný kabát, pláštěnku, čepici apod.).