Kontroly na základě podnětů v roce 2013

Kontroly na základě podnětů občanů jsou jedním ze základních úkolů inspektorů práce. Podněty k provedení kontroly v roce 2013 směřovaly tradičně k subjektům, jejichž předmětem podnikání je obchod, poskytování služeb obyvatelstvu (např. restaurační zařízení), silniční nákladní doprava, stavebnictví, činnosti agentur práce, ostraha, zdravotní či sociální péče. V článku se zaměříme na Středočeský kraj.

Nejméně podnětů ve Středočeském kraji je tradičně z oblasti zemědělství a lesnictví, činnosti knihoven, výstavby vodních děl, bankovnictví, pojišťovnictví, lázeňství. 

Nejčastější porušení pracovněprávních vztahů a podmínek spadají do oblasti odměňování zaměstnanců (nevyplacení mzdy, neposkytnutí doplatku ke mzdě ve výši rozdílu mezi dosaženou mzdou a příslušnou nejnižší úrovní zaručené měsíční mzdy, neposkytnutí odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, neposkytnutí příplatků ke mzdě, nevyplacení odstupného, neoprávněné strhávání srážek ze mzdy či jiných příjmů zaměstnance, překážky v práci s náhradou mzdy), dále na úsek pracovního poměru (písemné neinformování o obsahu pracovního poměru, nevydání potvrzení o zaměstnání), pracovní doby (nevedení či vedení neúplné evidence pracovní doby, což má negativní vazbu na odměňování, překračování délky směn), náhrad mzdy (nevyplacení náhrady mzdy při okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem, nevyplacení náhrady mzdy za dovolenou v případě skončení pracovního poměru) či náhrad výdajů v souvislosti s výkonem práce (cestovních náhrad), dovolené, překážek v práci a odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.

V roce 2013 bylo na Oblastním inspektorátu práce pro Středočeský kraj šetřeno celkem 706 podnětů, z čehož 514 podnětů směřovalo do oblasti pracovněprávní. Předmětem kontrol na základě podnětů je především dodržování právních předpisů v upozorňované oblasti, byly prošetřovány všechny přijaté podněty, část z nich nebylo však možné řešit pro neúplnost anebo nenalezení zaměstnavatelského subjektu.

Některé podněty nelze jednoznačně klasifikovat z právního hlediska, potažmo z hlediska spáchání přestupku či správního deliktu, případného postihu a také z kompetenčních hledisek orgánů inspekce práce. Kontrolované osoby nemívají při zahájení kontroly k dispozici potřebné doklady, často se vymlouvají na vnitřní předpisy, externí spolupracovníky, nepřítomnost osob, které jsou zodpovědné za zpracování a uschovávání dokladů personální praxe.

Inspektorát práce je často chybně podateli a kontrolovanými osobami vnímán jako bezúplatný prostředník či vymahač individuálních nároků zaměstnanců a soudce při vyřizování pracovněprávních sporů. Nezřídka podatel podnětu očekává, že orgán inspekce práce přímo zajistí plnění sporného nároku od druhého účastníka pracovněprávního vztahu nebo dokonce sám toto plnění podateli vyplatí.

Toto nesprávné vnímání orgánů inspekce práce však nebrání provedení kontroly v poukazovaných oblastech a pozitivnímu působení na trvalé dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů. Provedená kontrola může zaměstnavatele vést k tomu, že v rámci odstranění zjištěného nedostatku poskytne zaměstnanci např. zadržovanou mzdu či potvrzení o zaměstnání, čímž se předejde soudnímu sporu a současně vyřeší nepříjemná a mnohdy složitá situace podatele. Ve všeobecné rovině se jedná o soustavné zlepšování právního vědomí zaměstnavatelů, zvýšení jejich zodpovědnosti vůči zaměstnancům. Kontrolované osoby během kontroly získávají základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovněprávních vztahů a podmínek přímo pro jimi vykonávanou činnost a v oblasti prováděné kontroly.

Některé subjekty se primárně nesoustřeďují na naplnění litery zákona, nýbrž na obranu před sankcemi. Často kontrola z inspektorátu práce není v daném časovém úseku ojedinělá, neboť podněty ke kontrole či stížnosti jsou zasílány i jiným orgánům. Některé kontrolované osoby předkládají nesourodé, neúplné či dokonce nečitelné doklady, neplní anebo jen částečné plní uložená opatření. Tento stav může být způsoben operativním řešením problémů vyplývajících z podnikatelské činnosti.

Velmi častým jevem v rodinných firmách a mikropodnicích je nezaměstnávání personalisty, ale výpomoc manželky podnikatele či spolupráce s externím účetním či daňovým poradcem, který se však nemůže prokázat potřebnými znalostmi v pracovněprávní oblasti. Větší firmy využívají služeb právních zástupců, kteří často vstupují do kontaktu s inspektorem. Zvyšuje se počet anonymních podnětů, popř. stěžovatel žádá o zachování anonymity z důvodu strachu z případného postihu ze strany zaměstnavatele vůči jeho osobě a možnosti ztráty zaměstnání.

V případě nepodání žádosti o přezkoumání protokolu o výsledku kontroly jsou uložená opatření zpravidla uspokojivě plněna ve stanovených termínech. V roce 2013 bylo provedeno 38 následných kontrol u 35 subjektů, z čehož 33 kontrol bylo bez zjištěných nedostatků, u nedostatků nebyla uložena finanční sankce. V následných kontrolách nejčastější porušení byla na úseku pracovního poměru či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, dále odměňování zaměstnanců a pracovní doby, dovolené. V roce 2013 nebyly na Oblastním inspektorátu práce pro Středočeský kraj zaznamenány opakované podněty.

Oprávněných podnětů bylo v roce 2013 v oblasti pracovních vztahů a podmínek (dále „PVP“) 118 (22,14 %), v oblasti bezpečnosti práce (dále „BOZP“) 12 (15,58 %), částečně oprávněných podnětů v oblasti PVP bylo 139 (26,08 %) a 32 v oblasti BOZP (41,56 %), neoprávněných podnětů bylo v oblasti PVP 62 (11,63 %) a v oblasti BOZP 8 (10,39 %), neprokázaných podnětů v oblasti PVP bylo 160 (30 %), v oblasti BOZP 20 (25,97 %).

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail