Kontrolní činnost v oblasti terciární sféry ze strany orgánů inspekce práce

Napříč provedenou kontrolní činností orgánů inspekce práce jsou u kontrolovaných osob v oblasti terciární sféry již několik let po sobě zjišťovány podobné nedostatky, u kterých je kontrolovanými osobami opomíjeno dodržování některých zákonných povinností.

Pokud se konkrétně zaměříme na některé z nich, a to zde pouze v rámci dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tak se v zásadě jedná o nedodržení podmínek, které souvisejí s neplněním na sebe navazujících požadavků, a to ve vazbě: zaměstnanec (např. jeho školení k zajištění BOZP včetně seznámení s pracovními postupy atd.) – pracoviště (zákonné požadavky na něj, jeho technický stav apod.) – zařízení (např. seznámení zaměstnance s jeho používáním a jeho účelem, pro které je určeno, s jeho bezpečným stavem včetně stavu ochranných zařízení, provedenými kontrolami, údržbou, revizemi apod.).

V praxi na sebe uvedené části navazují, protože zaměstnanec zpravidla vykonává svoji práci na pracovišti, a to nejčastěji za použití některého ze zařízení. Pro dodržení BOZP ze strany kontrolovaných osob tak musí být zohledněny všechny aspekty, které by měly tvořit bezpečný celek. Základní porušení tak především vyplývají ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, například u nedostatečných školení k zajištění BOZP u daných prací (neseznámení zaměstnanců s přídavnými zařízeními u motorových manipulačních vozíků, s bezpečnostními listy u chemických látek a směsí nebo s konkrétními pracovními postupy na pracovištích – práce ve výškách apod.), neprovádění nejméně jednou v roce prověrky BOZP na pracovištích zaměstnavatelů, písemného neinformování o rizicích a přijatých opatřeních mezi dvěma zaměstnavateli působícími na jednom pracovišti atd.

Kontrolované osoby také často nedodržují podrobnější požadavky na pracoviště a pracovní prostředí podle nařízení vlády č. 101/2005 Sb., nejčastěji uvedených v jeho příloze (nevhodné stohování materiálů, neoznačení regálů štítky, neoznačení vnitřních a venkovních dopravních komunikací a komunikací pro pěší, překážky v uličkách apod.), neurčení odpovědné osoby pro provádění činností údržeb, kontrol, oprav apod. u konkrétních zařízení podle ust. § 3 odst. 4 písm. b) uvedeného nařízení vlády. Dále to bývají nezpracování místních řádů skladů podle čl. 4.1.1 ČSN 26 9030 u vnitřních a povětšinou u venkovních skladů splňujících všechny náležitosti (např. i schematické půdorysné plány skladů). U používaných zařízení nejsou kontrolovanými osobami mnohdy prováděny údržby, kontroly a revize podle ust. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších předpisů.

Dále to je nedodržení bližších požadavků na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí podle nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Především podle ust. § 4 tohoto nařízení vlády, které v sobě zahrnuje povinnost vybavit zařízení provozními dokumentacemi a provádět u nich následné kontroly nejméně jednou za 12 měsíců. Ty se vztahují i na regály, žebříky, ruční vozíky apod. Je nutné zmínit, že následné kontroly nenahrazují povinnost provádění revizí u vyhrazených technických zařízení, tj. tlakových, plynových, elektrických a zdvihacích zařízení. Jedná se o dvě rozdílné povinnosti. Při kontrolní činnosti jsou zjišťovány i kontrolované osoby, které provozují svoji činnost v pronajatých prostorech a neví, kdo je odpovědný za revize například u elektroinstalací na těchto pracovištích. V případě jistého doporučení by tak uvedené mohlo vyplývat třeba z nájemní smlouvy.

Na závěr je nutné uvést, že i původně malé nedostatky mohou vlivem svého delšího časového působení způsobit závažné důsledky, a to nejčastěji vznikem pracovních úrazů u zaměstnanců. Právě ochrana lidského života při výkonu práce by měla být jednou ze základních priorit u BOZP, kterou by měly kontrolované osoby respektovat a podporovat.