Kontrola při práci z domova

Dotaz byl publikován v Novinách Odborového svazu státních orgánů a organizací č. 13/2019 a odpověděl na něj JUDr. Pavel Sirůček.

Některé dny pracuji z domova. Zaměstnavatel nyní chce používat prostřednictvím služebního mobilního telefonu službu „Kde je“ pro kontrolu, zda opravdu já i jiní zaměstnanci pracujeme z domova, a to prý kvůli BOZP. Má na to právo?

Domnívám se, že při posuzování problému je nutné vzít v potaz jak právní rámec, v kterém se práce z domova, tedy v režimu homeoffice nebo též homeworking, pohybuje, tak stránku morální a etickou. Je nesporné, že většina zaměstnanců chápe možnost pracovat z domova jako určitý benefit poskytnutý zaměstnavatelem. A to přesto, že v souladu s § 311 zákoníku práce např. nepřísluší mzda za práci přesčas nebo příplatek za práci ve svátek nebo náhrada mzdy při některých důležitých osobních překážkách v práci. Tuto skutečnost si zaměstnavatel rovněž uvědomuje. Proto vedle nesporných výhod, které to přináší i jemu, povolí práci z domova pouze takovým zaměstnancům, na které se může plně spolehnout jak co do kvality vykonané práce, tak na dodržení termínů výstupů z těchto prací. Pokud pak zaměstnanec pokládá práci z domova za výhodnou, objektivně jej to vede k dosažení takové úrovně plnění úkolů, která by tento způsob vykonávání práce pro zaměstnavatele odůvodňovala a neohrozila.

Ve své podstatě s touto skutečnosti počítá i zákoník práce. Proto při homeoffice se nepoužije § 81 zákoníku práce, tedy ustanovení, že zaměstnavatel zaměstnanci rozvrhuje pracovní dobu a určuje začátek a konec směn, případně přestávky v práci. Zaměstnanec si tak při dodržení dohodnuté pracovní doby může sám práci rozvrhnout i s ohledem na své pracovní návyky nebo s ohledem na skutečnost, kdy se cítí být v určité části dne nejvíce tvůrčí nebo výkonný. To se obvykle nekryje s rozvržením pracovní doby u zaměstnavatele. Neznamená to však, že si zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne určitou dobu, kdy mu bude zaměstnanec k dispozici buď pro přijetí e-mailových zpráv u počítače nebo u telefonu.

Pokud se týká BOZP, zákoník práce nerozlišuje, na kterém místě je práce pro zaměstnavatele vykonávaná. Homeoffice nemusí být nutně pouze v místě bydliště zaměstnance, to závisí na dohodě se zaměstnavatelem. Zaměstnavatel má při ochraně zdraví zaměstnance při práci stále objektivní odpovědnost. Musí se řídit nejenom zákoníkem práce, ale i zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Práce v homeoffice však vylučuje soustavnou kontrolu zaměstnance ze strany zaměstnavatele. Proto je představa, že zvýšení bezpečnosti práce lze řešit prostřednictvím sledovací služby „Kde je“, nereálná. Není ani v souladu se záměrem vyjádřeným zákonodárcem v § 317 zákoníku práce, kdy si zaměstnanec sám rozvrhuje pracovní dobu. Navíc by zavedení takovéto služby muselo být součástí dohody se zaměstnancem. Kontrola prostřednictvím sledovacího zařízení typu „Kde je“ ani nemá návaznost na úkoly vyplývající z BOZP.

Vzhledem k povaze práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele není objektivně možné, aby zaměstnavatel všechny uložené povinnosti plnil beze zbytku sám. Proto úkoly, které pro zaměstnavatele vyplývají z BOZP v případě homeoffice, je nutné řešit dohodou. V praxi to znamená ve spolupráci se zaměstnancem vyhledávat pracovní rizika, případně je posoudit na místě samém, zajistit školení např. online formou, domluvit postup řešení při úrazu, jeho vyhodnocení, důkazní břemeno zaměstnance, případné odškodnění, dohodnout způsob vedení evidence pracovní doby, kontakt se zaměstnavatelem apod. Naplňováním takové dohody se vytvoří atmosféra, kde nebude prostor pro nedůvěru.

Shrnuto:

  • Kontrola zaměstnance prostřednictvím sledovacího zařízení jde proti logice zákoníku práce § 317.
  • Aktivace sledovacího zařízení by musela být součástí dohody se zaměstnancem.
  • Úkoly, které pro zaměstnavatele při homeoffice vyplývají z BOZP, je nutné plnit ve vzájemné spolupráci mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
  • Práce z domova je postavena na vzájemné důvěře mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
  • Pokud by měl zaměstnavatel pochyby, zda homeoffice plní původní předpoklady, může od této dohody odstoupit, protože na práci z domova nemá zaměstnanec automatický právní nárok.
Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail