Když onemocní pracoviště

Takzvaný "syndrom nemocných budov" je pro lidský organizmus velmi nebezpečný, neboť může člověku během jediného dne způsobit nevratnou ztrátu cenné obranyschopnosti. Příčiny jsou různé - prach v koberci, dezinfekční přípravky používané v budově, průvan a samozřejmě zabiják průdušek - klimatizace. Symptomy se mohou rozvinout např. v angínu, ale objevit se může i daleko závažnější onemocnění.

Tzv. syndrom nemocných budov (sick building syndrome - SBS) popisuje situaci, kdy se u pracovníků objeví symptomy nemoci kvůli různě dlouho trvajícímu pobytu v budově, kde se pracovní činnost vykonává. Příčina příznaků však není vždy známá.

Jaké mohou být symptomy spojené se SBS?

Bolesti hlavy, pálení očí, zánět nosohltanu, kožní problémy, kašel, malátnost, žaludeční potíže a projevy únavy. Tyto příznaky se rychle zhoršují po opuštění budovy, kde postižený pracuje.

Ačkoli jsou příčiny neznámé, v současné době odborníci BOZP rozvinuli několik teorií, které se snaží jevy symptomy osvětlit:

1. Chemické znečištění v okolí budovy. Nebezpečné látky se dostávají vzduchem do budovy okny či ventilací.
2. Znečištěné koberce či čalouněné židle. Čistící prostředky, které se v budově používají obsahují chemikálie způsobující záněty
3. Vysoký nebo naopak nízký stupeň vlhkosti.
4. Špatná ventilace. Zde se nejedná o klimatizaci!

Jaké úkony bychom měli omezit:

• Neustále měnit teplotu v místnosti
• Používání parfémů a osvěžovačů vzduchu

Specifickým případem resp. příčinou, která může ohrozit zdraví pracovníka je klimatizace. Při správném používání však k ohrožení zdraví nedojde.

1. Zaměstnanec by neměl sedět, popř. vykonávat pracovní činnost v blízkosti průvanu resp. klimatizací přiváděného proudu. Ta extremně ochlazuje organizmus a rychle odpařuje pot.
2. V současných teplotních podmínkách by rozdíl mezi vnější a teplotou a teplotou v místnosti neměl převyšovat 5-6 stupňů Celsia.  Pokud by byl rozdíl vyšší organismus má velké problémy s vyrovnáním rozdílu teplot. Navíc se opět objeví příznaky jako suchý kašel, pálení očí atd. Ve Spojených státech se to nazývá „common cold.“ Tj. člověk se nachladí a imunita je ochromena, čímž se snižuje obranyschopnost organismu. Člověku pak má akutní záněty a infekce, z nichž nejčastější je angína.

Vedle symptomů spojených se syndromem nemocných budov může klimatizace, ačkoli je hlavním důvodem časté sledování obrazovky počítače, způsobovat zvláštní onemocnění zraku zvané „suché oko“. Při této nemoc pálí, červenají a svědí oči, což je způsobeno malou tvorbou slzné tekutiny. Problém v podstatě vyřeší umělé slzy, které jsou k dostání v lékárně, časté přestávky, zvlhčovače vzduchu, vyhýbání se průvanu, dostatečný přísun tekutin.

Mnohem závažnější „nemocí budov“ je např. nemoc legionářů resp. legionářská nemoc. 

Legionelóza je bakteriální onemocnění atmosférického původu, která se obvykle projevuje dvěma formami.
1. Legionářská nemoc je závažnější forma nemoci, jejímž příznakem je vysoká horečka ústící v těžký zápal plic
2. Pontická horečka je charakterizována prudkými, ale ne vážnými horečnatými stavy
Člověk může být infikován nemocí v nemocničním i mimo nemocniční prostředí. V obou případech hrají hlavní roli systémy vodovodních potrubí, klimatizací a další podobná zařízení.

Historie a průběh nemoci

S Legionářskou nemocí se veřejnost poprvé setkala v roce létě 1976. Ve městě Philadelphia tehdy probíhalo setkání amerických legionářů z druhé světové války. Během dvou až deseti dnů se u účastníků setkání projevily symptomy nemoci jako vysoká horečka, zimnice, bolesti hlavy, bolesti svalů. U některých jedinců se vyskytl suchý kašel, bolesti na hrudi, sípavý dech, psychické poruchy, zvracení a průjem. Vše se nakonec rozvinulo v těžký zápal plic. 34 lidí z 211 zemřelo  Jelikož bylo vypuknutí infekce tak široké, federální a místní lékařské organizace spustily nejrozsáhlejší výzkum v historii státu (před rokem 1980) ke zjištění příčiny nemoci.

Bakterie Legionella pneumophila

Tato bakterie se řadí do rodiny Legionellaceae. V této rodině je v současné době 48 druhů a přes 70 serózních skupin. Legionela je snadno k nalezení ve vodním prostředí, občas také v půdě. Bakterie může žít přežívat v různých podmínkách ( při teplotě 0–63 ºC, nebo v prostředí, kde hodnoty Ph jsou mezi 5.0-8.5). Teplota však je rozhodujícím činitelem pro rozmnožování bakterie.  Např. kolonizace bakterií v nádobách s teplou vodou bude pravděpodobnější, když se teplota bude pohybovat mezi 40–50ºC. Legionela dále oplývá vlastností, která jí dává možnost držet se ve vodním prostředí na různých materiálech (plastických, gumových, dřevěných).

 
Legionářská nemoc v ČR

V ČR je znám případ nakažen v transplantačním centru IKEM v Krči. Bohužel  zemřelo šest pacientů, kteří byli v pooperačním stavu. Nákaza vzešla  z instantních nápojů (voda z kohoutku). Díky bohu se tam již používá voda balená.

Jak se nemoc léčí ?

Hlavními léky jsou antibiotika – erytromycin, rifampicin, doxycyklin či cefalosporiny III. generace. Zhruba u 1/3 pacientů se předpokládá nedostatečné dýchání, které musí být podpořeno přístroji.

Prevence

Je nutné se zaměřit na vodní zdroj (většinou venkovní prostředí) a provést kontrolu rozvodů. Dobře se uplatňuje metoda přehřát a propláchnout trubky alespoň jednou měsíčně. Voda se povaří a cca. 5 minut se nechá téct z kohoutku resp. synchronně  ze všech kohoutků (stačí jeden nepropláchnutý kohoutek a bakterie slaví návrat zpět). Při 80 °C je bakterie Legionella pneumophila zneškodněna za několik vteřin, při 70 °C za několik minut a při 60 °C za více minut. Tato metoda by se měla uplatňovat zvláště v nemocnicích a podobných zařízeních, nicméně je též doporučeno ji využívat v domácnostech.