Kdo zajistí zpracování plánu BOZP na staveništi?

Zdroj: 

Na dotaz odpověděl Ing. Václav Kápl.

Mám dotaz k zákonu č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Tento zákon v § 14 odst. 1 definuje období přípravy stavby jako období od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby. Odst. 6 §14 specifikuje, kdy zadavatel stavby nemusí koordinátora BOZP určit. Odst. 2 §15 požaduje po zadavateli stavby zajistit plán BOZP, který zpracovává koordinátor BOZP při přípravě stavby vč. následné aktualizace. Pokud zadavatel stavby v souladu s odst. 6 §14 zákona nemusí určit koordinátora BOZP, ale musí zajistit plán BOZP dle odst. 2 § 15, může požadavky zákona zajistit prostřednictvím zhotovitele následujícím postupem? V zadávací dokumentaci pro výběr zhotovitele stavby (dále ZD), která nepodléhá dle stavebního zákona stavebnímu povolení ani ohlášení (zadavatel nemá žádný stupeň projektové dokumentace a předmět plnění popíše technickými podmínkami formou požadavků na výkon nebo funkci), je součástí budoucího plnění smlouvy realizace stavby i zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby, tj. zadavatel nezná postupy pro jednotlivé práce a pracovní činnosti, časové trvání ani posloupnost prací nebo souběh. Proto ve smlouvě o dílo se zhotovitelem zajistí požadavek na zpracování plánu BOZP před zahájením prací na staveništi, který bude vycházet již ze zhotovitelem vypracované projektové dokumentace. Zhotovitel na vypracování plánu BOZP a jeho aktualizaci v době výstavby smluvně zajistí koordinátora BOZP jako poddodávku. Tím splní povinnost odst. 2 § 15 zákona, proto v ZD uvede požadavky kladené na BOZP s ohledem na případné práce a činnosti vystavující zaměstnance zvýšenému ohrožení (které jen předpokládá, protože zadavatel zatím nemá k dispozici prováděcí dokumentaci a každý zhotovitel pracuje jinak, jinými způsoby, prostředky atd.). Tím splní povinnost odst. 3 § 15 zákona, upozorní zhotovitele na plnění povinností § 16 zákona a §18 zákona.

Již při projednávání návrhu novely zákona č. 309/2006 Sb. jsem upozorňoval na možné problémy s větou vloženou do textu § 15 odst. 2 (Plán zpracovává koordinátor.). Protože tato věta v textu novely zákona zůstala, mám k tomu následující právní výklad.

Podle ústavní listiny č. 2/1993 Sb. čl. 4 bodu 1 povinnosti určuje zákon. V zákoně pak je povinnost vyjadřována slovy „musí“, „je povinen“, „minimálním požadavkem je“... Daná věta - Plán zpracovává koordinátor. - je tudíž pouze doporučením pro zadavatele, které není vymahatelné a není ani správním deliktem, pokud plán nezpracuje koordinátor. (Aby se jednalo o povinnost, musela by uvedená věta znít - Plán musí zpracovat koordinátor.). Právním problémem je totiž již vůbec postavení tohoto koordinátora. V daném případě se jedná o osobu s osvědčením. Protože se však v případech zejména podle přílohy č. 5 k NV 591/2006 Sb. koordinátor nemusí určovat, tím na něj nelze ani pohlížet z hlediska plnění povinností uložených v ustanovení § 18 zákona a prováděcích ustanovení v NV č. 591/2006 Sb. v § 7 a 8.

Ustanovení § 15 odst. 2 jasně stanoví zodpovědnost za plán včetně jeho obsahu a jeho aktualizace. Tato zodpovědnost je uložena zadavateli (zadavatel stavby zajistí, aby byl při přípravě stavby zpracován plán) a není-li plán zpracován či aktualizován, jedná se o správní delikt s možností uložení sankce zadavateli stavby.

Jak by tedy měl zadavatel postupovat s ohledem na výše uvedené?

První možností je, že zpracování plánu bude součástí objednávky prací s vybraným zhotovitelem, který tento plán zadavateli předá před zahájením prací. Pro zhotovitele se v podstatě bude jednat o předání technologického nebo pracovního postupu, který musí vypracovat dle požadavku zákona č. 309/2006 Sb. § 5. Zadavatel pak bude buď zhotovitele prostřednictvím stavebního dozoru, vlastním OZO apod. kontrolovat, zda je plán dodržován. A pokud tomu tak nebude, projedná se zhotovitelem úpravu plánu. Jako příklad k uvedenému si představme situaci, kdy si zadavatel nechá opravit střechu ve výšce nad 10 m.

Druhou možností je pak situace, kdy zadavatel zná podmínky pracoviště a sám svými zaměstnanci si plán zpracuje a smluvně bude požadovat jeho dodržení. Takové případy budou například při pracích v ochranných pásmech inženýrských sítí, resp. na těchto zařízeních (natírání sloupů VN, práce v provozované rozvodně - dříve „B“ příkaz, opravy plynovodů, provádění přípojek apod.). Již dnes u těchto společností jsou zpracovány postupy na tyto činnosti, které lze považovat obsahově za plány BOZP.

Třetí možností jsou pak nejrůznější postupy, které u zadavatele (zaměstnavatele) řeší zajištění bezpečnosti práce u opakovaných činností. Většinou půjde o činnosti spojené s údržbou nebo prováděním revizí. I tyto postupy ve své podstatě obsahově naplňují požadavky na plán BOZP. Příkladem může být situace, kdy zaměstnanci a další osoby s vědomím zaměstnavatele (§ 101 odst. 5 zákoníku práce) vstupují na střechu, kde je instalován záchytný systém pro použití osobního jištění. Plán BOZP je pak například návod výrobce-dodavatele záchytného systému nebo vnitropodniková směrnice obsahově řešící návod na použití tohoto systému.

Závěrem proto uvádím, že v uvedených případech, kdy nemusí být určen v souladu s požadavky zákona č. 309/2006 Sb. koordinátor, je podstatné a důležité, aby byla řešena bezpečnost práce zpracováním kvalitních podkladů pro práci bez ohledu na to, kdo tyto podklady zpracuje. V této souvislosti si ani nemyslím, že uvedené podklady musí být pojmenovány jako Plány BOZP, pokud obsahově naplňují požadavky dotčených ustanovení přílohy č. 6 k NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail