JOSRA 4 - 2014

„Nemám čas“, „jsem ve stresu“, „nestihám“, „mám toho moc“, „jsem vyčerpaný, unavený…“. Důvěrně známé výroky, nad jejichž potencionálním nebezpečím se snad už nikdo ani nepozastaví. Mnohdy opomíjenou součástí práce je právě umění odpočinku a zvyšování odolnosti vůči zátěžovým pracovním situacím. Cílem tohoto článku je tedy poskytnout přehled o příčinách a chybách v souvislosti s pracovním stresem a možnostech jeho prevence. Uvést vybrané zásady psychohygieny i příklady praktické aplikace, neboť její absence může vést až k vyčerpání organismu, nespokojenosti a v důsledku i k syndromu vyhoření. Mezi základní otázky psychohygieny lze zařadit sebepoznání, pozitivní myšlení, životosprávu, aktivní pohyb, spánek a relaxaci, organizaci času. Psychohygieně pomáhá i schopnost asertivního odmítání nepřiměřených požadavků a sdělování emocí.

Text článku se zaměřuje na osobu manažera BOZP z hlediska možností získání této profesní kvalifikace a z hlediska kvalifikačních požadavků na odborné znalosti a dovednosti, jak jsou uváděny v relevantních právních předpisech, veřejně dostupných informačních systémech a některých dalších zdrojích.

Tento článek se zaměřuje na problematiku nastavení pracovní doby s ohledem na začlenění pracovních přestávek. Je zde pro příklad představena případová studie k vybrané pracovní pozici topiče v nepřetržitém chemickém provozu podniku v České republice, která dokumentuje možnost vyhodnocení vhodného nastavení pracovní doby s ohledem na platnou legislativu.