K článku „Neinformování zaměstnance o porušení léčebných podmínek a rovnou sankce“

Mám dotaz k článku Neinformování zaměstnance o porušení léčebných podmínek a rovnou sankce. Domníval jsem se, že tzv. 14. plat je formou nenárokového odměňování (patrně může být upraveno v kolektivní smlouvě). A úprava § 88 odst. 1 občanského zákoníku [ve vazbě např. na § 128 odst. 2 písm. a) z. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů] skutečně neumožní záznam?

K otázce 14. mzdy [úmyslně neuvádím platu, protože nepřepodkládám, že jde o zaměstnavatele podle § 109 odst. 3 zákoníku práce (ZP)], je velmi těžké se vyjadřovat, protože neznáme podmínky poskytování této mzdy stanovené podnikovou kolektivní smlouvou či vnitřním předpisem zaměstnavatele. Z tohoto důvodu jsem se této odpovědi poprvé vyhnul. Pouze jsem konstatoval, že pokud by zaměstnanec stanovené podmínky pro poskytnutí 14. mzdy tak jako ostatní splnil a zaměstnavatel mu tuto mzdu neposkytl jen z důvodu, že nebyl v případě kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance přítomen v místě pobytu (nejde o porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, nýbrž o porušení tzv. jiných povinností zaměstnance podle § 301a ZP), platí to, co již bylo dříve uvedeno v odpovědi. Je samozřejmě jasné, že tato 14. mzda je nenárokovým plněním.

Odpověď na otázku přípustnosti pořízení záznamu není zcela jednoznačná. Musíme si však říci skutečná fakta. Je pravda, že podle § 192 odst. 6 ZP zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat dodržování režimu práce neschopného zaměstnance a že § 88 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, připouští pořízení záznamu i bez svolení dotčené osoby, pokud k tomu dojde za účelem výkonu nebo ochrany jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Pravidla provádění kontrol jsou stanovena zákonem o nemocenském pojištění. Dotčená osoba buď je, nebo není zastižena na určeném místě pobytu. Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení stanoveného režimu dočasně práce neschopného zaměstnance tímto zaměstnancem vyhotovit o tom písemný záznam a plnit další povinnosti podle § 192 odst. 6 ZP. Zde zaměstnavatel podle dotazu tazatele jednoznačně selhal. Kontrolní orgán zaměstnavatele tedy nepořizuje žádné obrazové či zvukové záznamy a v případě nepřítomnosti zaměstnance na místě pobytu je na zaměstnanci, aby prokázal, že se nacházel, kde měl. Otázkou dále je, zdali bylo pořízení záznamu součástí prováděné kontroly, o čemž v uvedeném případě velmi pochybuji. Dále je skutečností, na které se někteří právníci v oblasti pracovního práva shodují, že snímat zaměstnance, aby byl viditelný jeho obličej bez jeho souhlasu, je možno považovat za nezákonný postup. Samozřejmě by bylo vhodné si vyžádat příslušné stanovisko Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

Osobně se domnívám, že zaměstnavatel velmi závažným způsobem porušil ustanovení zákoníku práce. Ale bez bližších informací a stanovených podmínek nelze na uvedený dotaz jednoznačně odpovědět.