Informace z XXV. ročníku mezinárodní konference „Aktuální otázky bezpečnosti práce 2012“

information from 25th international CONFERENCE „NEW TRENDS IN SAFETY AND HEALTH 2011“

Josef Senčík1

1Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., sencikj@vubp-praha.cz

Abstrakt

Ve dnech 6. až 8. listopadu 2012 proběhl ve slovenském Štrbském Plese již 25. ročník mezinárodní konference „Aktuální otázky bezpečnosti práce“. Jedná se o největší a nejprestižnější akci tohoto typu na Slovensku. Cílem konference bylo představit účastníkům nové trendy, postupy a zkušenosti dobré praxe v oblasti BOZP. Součástí konference bylo také předání certifikátu „Bezpečný podnik“.

Klíčová slova: BOZP, bezpečnost práce, mezinárodní konference, zdraví, pracovní prostředí

Abstract

On November 6th to 8th 2012 the 25th international conference „New Trends in Safety and Health“ took place in Štrbské Pleso, Slovakia. It is the biggest and most prestigious event in the occupational safety and health area in Slovakia. The aim of the conference is presenting new trends, prevention procedures and good practice experiences in OSH. The certificate “Safety Enterprise” was awarded during the conference.

Keywords: occupational safety and health, safety at work, international conference, health, working environment

Úvod

Konference se konala v první polovině listopadu 2012 ve slovenských Tatrách. Konference probíhala v reprezentačních prostorách hotelu Pátira na Štrbském Plese. Hlavním organizátorem byla Technická univerzita v Košicích prostřednictvím Katedry bezpečnosti a kvality produkce. Záštitu nad konferencí převzal ministr práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky, JUDr. Ján Richter. Dalšími partnery konference byly Inspektorát práce Slovenské republiky, Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a Asociace BOZP a OPP.

Součástí konference bylo předání ocenění Bezpečný podnik. Jako výstup z konference byl publikován sborník abstraktů přednesených příspěvků. Předkládaný článek představuje průběh konference.

Příspěvky prezentované na semináři

Konference byla zahájena v úterý 6.11. úvodním slovem, které pronesl prof. Juraj Sinay. Na začátku svého proslovu se zmínil o setkání slovenských kateder, věnujících se bezpečnosti práce se zástupci Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny a Národního inspektorátu práce. Toto setkání proběhlo v předvečer konference. Ve své řeči uvedl některá pracoviště věnující se bezpečnosti. Jednalo se například o Dřevařskou fakultu technické univerzity Zvolen, Univerzitu Matěje Bela Bánská Bystrica, Technickou univerzitu Košice a další. Ve svém proslovu připomněl, že bezpečnost je úzce spojena s člověkem, kterého chceme chránit.

Po úvodním slovu následoval proslov, který pronesl generální ředitel Národního inspektorátu práce Ing. Andrej Gmitter. Ten zmínil důležitost apolitického postavení inspektorátu práce, jehož činnosti by se neměly měnit spolu s obměnou politické scény. Upozornil také na problém vzrůstajícího počtu smrtelných pracovních úrazů, jichž bylo k počátku listopadu zaznamenáno 38, přičemž za rok 2011 jich inspektorát evidoval celkem 40. Upozornil, že bezpečnost je na Slovensku v některých případech dodržována pouze formálně, přičemž se zneužívají nedostatky v platných předpisech.

Úvodní proslov pronesl i Karol Habina, který nahradil nepřítomného Ing. Milana Fančoviče, předsedu Slovenské asociace BOZP a OPP. I v jeho proslovu byla zmíněna problematika živnostníků.

První odborný příspěvek „Od priority k hodnotě“ přednesl Ing. Jaroslav Králik. V příspěvku se zmínil o historii některých katastrof jako je londýnský smog z roku 1952 či uhoření zaměstnanců ve společnosti Slovnaft a.s. z 80. let. Upozornil též na vzrůstající trend zaměstnavatelů využívat pro rizikové činnosti živnostníky namísto vlastních zaměstnanců. V neposlední řadě připomněl nešťastnou praxi některých zaměstnavatelů, kteří se hodnocení rizik věnují až od okamžiku, kdy se u nich projeví havarijní situace.

Ve svém příspěvku upozornil na nedostatečné vzdělání managamentu podniků, který bere často bezpečnost pouze jako povinnost. Byla zmíněna známá pravda, že pracovníci mohou pracovat bezpečně jen v bezpečném prostředí. Pro bezpečnost v podnicích je proto potřeba mít stanovené cíle (tzv. akční plány). Pro velké podniky je vhodné vést databázi nehodových událostí. Nutné je i řádné školení dodavatelů, přičemž součástí poptávky u dodavatele by měla být též informace o rizicích, které se na pracovišti objednavatele vyskytují.

O vyskytujících se rizicích by měli být seznámeni také zaměstnanci. Ti by měli přijímat pouze takovou práci, která je pro ně bezpečná. Ze zavedené praxe v podniku jmenoval jako dobrý motivační nástroj soutěže v dodržování  bezpečnosti na jednotlivých pracovištích. Jako nástroj osvěty zmínil vydávání firemního periodika, které se věnuje bezpečnosti a ochraně zdraví.

V pořadí pátý příspěvek „Bezpečnostní výzkum v SR – ano nebo ne?“ přednesl prof. Juraj Sinay. Ten se zmínil o nedostatku bezpečnostního výzkumu na Slovensku, kdy se pozastavil nad zrušením Výzkumném ústavu bezpečnosti práce. Uvedl, že na Slovensku je výzkum v současnosti udržován pouze na fakultách, případně velmi omezeně v dalších institucích. V příspěvku uvedl, že bezpečnost dnes Slovensko za svou prioritu nemá, což může do budoucna představovat problém. Přítomné upozornil na cíl začlenit do státních strategií pro léta 2014 až 2020 též bezpečnostní výzkum. Upozornil na nutnost výchovy k bezpečnosti již od základních škol. Pozastavil se také, v souvislosti s tímto, nad ustupující výukou praktických předmětů (např. dílny), kde se žáci učili základním bezpečnostním návykům.

Před přestávkou promluvil prof. Waldemar Karwowski. Ten se v příspěvku „Porozumění vznikajícímu riziku a bezpečnost v současném průmyslu – komplexní přístup k adaptaci systémů“ věnoval potřebě vědy a jejímu užití v praxi. O rizicích hovořil poměrně obecně, téměř na filozofické úrovni. Problémy dnešních složitých systémů a nemožnost podchytit všechny rizika popsal na několika příkladech z poslední doby. Jmenoval například problémy spojené s japonskou elektrárnou Fukušima, případně katastrofu, které se udála v Mexickém zálivu.

Prof. Karwowski poukázal především na komplexnost rizik, které se v současném průmyslu objevují. Celé průmyslové systémy jsou, mimo lidský faktor, ovlivněny také informačními technologiemi a s nimi souvisejícími riziky. Se zvyšující se složitostí systémů je proto potřeba zvyšovat též důraz na vzdělání. Správné znalosti mohou ovlivnit chování lidí a tím i eliminovat možná rizika.

Díky komplexnosti a interakcím v jednotlivých systémech lze předpokládat i existenci předem neuvažovaných rizik. Je proto možné, že v případě nevhodné kombinace vstupů mohou nastat i zcela neočekávané situace, případně situace, které se vyvíjejí v rozporu s naší předchozí představou. Zde se projevují chyby plánování. Katastrofální mohou být tyto chyby ve vysoce rizikových oblastech průmyslu jako je ropný průmysl, hutní či jaderný průmysl. Řešení je možné hledat v zásadě rovnosti složitostí, kdy složitost průmyslového systému má odpovídat složitosti kontroly. Obě strany by měly být stejně složité - jednoduché.

V závěru bylo upozorněno na to, že vyspělý svět musí bezpečnost zaměřit více na servisní průmysl. Důvodem je přesun výrobního průmyslu do zemí méně rozvinutých. V rozvinutějším světě pak převládá právě servisní průmysl.

V druhé části úterního bloku proběhla diskuse u kulatého stolu na téma „Úrazové postavení živnostníků“. Za kulatý stůl zasedli Ing. Ondřej Ficeri z Hlavního inspektorátu práce Košice, JUDr. Soňa Oslanská ze Sociální pojišťovny, Mgr. Tibor Holý, živnostník, Ing. Andrej Gmitter z Národního inspektorátu práce a Ing. Vladimír Kmec z Konfederace odborových svazů Slovenské republiky. Do diskuse se dále zapojovali někteří z přítomných posluchačů.

V rámci diskuse se probírala otázka potřeby úrazového pojištění pro živnostníky. Účastníci se v zásadě shodli na potřebě sledování úrazovosti živnostníků a na umožnění alespoň dobrovolného vstupu živnostníků do úrazového pojištění. Shoda již nepanovala na způsobu provedení takovýchto kroků. Jedním z možných návrhů byla například úprava terminologie v zákoníku práce, ale to se nesetkalo s širokým přijetím.

Zajímavým poznatkem byl výrok Mgr. Holého, který si myslí, že sami živnostníci ve věci úrazového pojištění jednotní nejsou. Někteří živnostníci by se však do úrazového pojištění rádi zapojili.

Všichni zúčastnění se v zásadě shodli, že prioritou a základem všeho bezpečí na pracovišti je kultura bezpečnosti. V souvislosti s tímto bylo zmíněno mezinárodní sympózium zaměřené na vzdělávání v BOZP konané na Univerzitě Konstantina filozofa v Nitře.

Druhý den konference byl v dopolední části zahájen příspěvkem „Riziko úrazu v polském zemědělství“, který přednesl Dr. Jozef Ciez. Ten upozornil na speciální úrazový fond, který funguje v Polsku. V tomto fondu musí být zemědělci pojištěni. Fond vede zároveň evidenci o pracovních úrazech v zemědělství.

Na statistických datech Dr. Ciez ukázal, že pro muže představují výrazné riziko zemědělské stroje a traktory. Pro ženy je významným zdrojem rizika přeprava materiálů a práce se zvířaty.

Druhý příspěvek, který přednesla RNDr. Miroslava Kordošová, s názvem „Příspěvek Instituce pro výzkum práce a rodiny ke zkvalitnění výzkumu v oblasti BOZP“ představil tuto instituci a některé z řešených výzkumných záměrů.

Zazněla informace o Koordinační radě výzkumu BOZP, která by měla koordinovat bezpečnostní výzkum na Slovensku. Koordinaci by měly podléhat všechny etapy bezpečnostního výzkumu. Koordinační rada představuje analytický, informační a poradenský řídící orgán pro instituce, které vykonávají primárně výzkum v oblasti bezpečnosti práce financovaný z veřejných zdrojů.

Jako příklad práce institutu byla představena databáze institucí podílejících se na výzkumu v oblasti BOZP na Slovensku. Jedná se o pravidelně aktualizovaný systém „AG & IN – Agendy a Inštitúcie“, který poskytuje interaktivní informace o nejdůležitějších oblastech výzkumu BOZP a institucích, které jej realizují.

Další příspěvek „Hodnocení spolehlivosti lidského činitele ve strojírenské výrobě“ přednesla doc. Ivana Tureková. V příspěvku byl zmíněn problém zaměstnanců malých a středních podniků. Na tyto zaměstnance je často kladen požadavek na větší pracovní nasazení. Tito zaměstnanci často zvládají více pracovních úkolů a v některých případech pracují pod větším stresem. To vede k jejich vyšší úrazovosti oproti kolegům z větších podniků.

V rámci příspěvku byly představeny některé metody hodnocení spolehlivosti lidského činitele. Jednalo se například o metody HRC, THREP či MIPS. Podrobněji byla představena metoda MIPS, kterou zpracoval pražský Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i.. Uvedená metoda byla v rámci vyhledávání rizik spojených s lidským činitelem hodnocena poměrně pozitivně. Nevýhodou této metody však zůstává, obdobně jako u jiných metod, vážení důležitosti hodnocených parametrů, které mohou mít vliv na objektivnost získaného výsledku.

Po přestávce následoval příspěvek „Aktivní participace Slovenska na podpoře činnosti evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci“, který přednesla Ing. Laurencia Jančurová. Přednášející zde informovala o probíhající koordinaci a propagaci akcí pořádaných Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci aplikovanou do praxe orgány inspekce práce Slovenské republiky.

Představena byla kampaň „Spolupráce při prevenci rizik“ a její propagace v praxi. V rámci příspěvku byla zmíněna problematika předpokládaných rizik spojených s demografickou změnou v populaci, resp. spojenou se stárnutím populace. Zmíněn byl též Evropský týden bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V rámci této akce je věnován důraz na zvýšení informovanosti zaměstnanců a zaměstnavatelů, případně je poskytováno poradenství. Zároveň jsou medializovány ukázky dobré praxe.

V pořadí s pátým příspěvkem druhého dne vystoupila RNDr. Jana Srňanská. V příspěvku „Nová rizika v oblasti BOZP – psychosociální rizika“ se věnovala evropské kampani pro vyhledávání a řešení psychosociálních rizik na pracovišti. V rámci příspěvku upozornila na povinnost vyhledávat i tato rizika a popsala některé zkušenosti, které získala při kontrolách v podnicích. Dle jejích slov připadá na 100 kontrol 75 zjištěných nedostatků. K řešení zjištěných nedostatků a obecně k řízení psychosociálních rizik doporučila zpracovat takzvaný akční plán, který by měl obsahovat opatření, která mají být přijata k odstranění nebo omezení psychosociálních rizik.

RNDr. Srňanská dále upozornila, že se stresem v souvislosti s prací se setkáváme u cca 28 % zaměstnanců. Za původce stresu na pracovišti označila například nejistotu zaměstnání, vysoké pracovní nasazení, chybnou organizaci práce či hluk. V souvislosti s psychosociálními riziky je nutné si uvědomit, že nepředstavují hrozbu pouze pro duševní stav člověka, ale také pro jeho fyzické zdraví a bezpečnost.

Poslední příspěvek dopoledního bloku druhého dne na téma „Plnění koncepce BOZP v letech 2008 až 2012, praktické zkušenosti, zjištění v souvislosti s vyšetřováním pracovních úrazů, návrhy opatření a další směřování inspekce práce na Slovensku“ přednesl Ing. Bartolomej Dorov.

Ve svém výstupu se zmínil například o zvýšené míře poradenství, kterou inspekce práce oproti minulosti poskytuje. Toto poradenství poskytuje bezplatně, a to jak při výkonu inspekční činnosti, tak ve svých prostorách při školení.

Upozornil také na to, že je nutné klást větší důraz na prevenci úrazům, především v rizikových oblastech. Jako rizikové oblasti jmenoval průmysl, stavebnictví, zemědělství dopravu a zdravotnictví. V případě zdravotnictví upozornil především na hrozbu poškození pohybového aparátu zaměstnanců.

Zajímavostí bylo sdělení, že slovenská inspekce práce provádí též kontrolu v dopravě, kdy sledují například dodržování bezpečnostních přestávek.

V závěru se zmínil o vývoji pracovní úrazovosti a nejčastějších zjištěních souvisejících s vyšetřováním pracovních úrazů. Dle meziročního srovnání došlo například mezi lety 2010 a 2011 ke  snížení počtu závažných pracovních úrazů o 3,07 %. Zároveň bylo upozorněno, že Slovenská republika dosáhla mezi lety 2008 až 2012 snížení pracovní úrazovosti o 25 %.

Odpolední blok byl zahájen příspěvkem „Význam požárně technických charakteristik dřevných prachů“, který přednesla Doc. Ivana Tureková. Poukázala zde na rozdílné požární vlastnosti rozvířeného a usedlého prachu. Zmínila také důležitost skupenství hořících látek. Za hořlavé označila vše, co v sobě obsahuje organický uhlík. U usazeného prachu připomněla, že se pro něj neuvažuje dolní mez výbušnosti. U látek, které se mohou vznítit, se uvažuje z hlediska bezpečnosti nejnižší teplota vznícení přítomných látek.

Doc. Tureková dále uvedla, že hoření a výbuch prachu a prachových směsí se řídí stejnými zákonitostmi jako hoření a výbuchy plynu. Jako nebezpečnou pak označila vrstvu prachu o mocnosti od 1 mm, která se po svém zvíření může za určitých okolností stát výbušnou.

Hlavní část příspěvku věnovala požárně technickým charakteristikám rozvířeného a usazeného prachu. Pro usazený prach jmenovala charakteristiky jako je minimální teplota vznícení a příslušná indukční doba vznícení, rychlost šíření plamene, spalné teplo a výhřevnost, kritická degradační teplota, kritický tepelný tok sálavého tepla na zapálení usazeného prachu a kyslíkové číslo pro usazený prach. Pro zvířený prach jsou základními charakteristikami minimální teplota vznícení rozvířeného prachu a příslušná indukční doba vznícení, dolní mez výbušnosti, maximální výbušné parametry, minimální iniciační energie a limitní obsah kyslíku.

Další příspěvek na téma „Pracovně zdravotní služba – zkušenosti z praxe“ přednesla Ing. Andrea Ležovičová, kdy vyzdvihla jako jeden z nejdůležitějších úkolů v ochraně zdraví kvalitní preventivní prohlídky. Za nedostatek zároveň označila chyby, kterých se mnozí lékaři a zaměstnavatelé dopouštějí. Konkrétně se jednalo o nedostatečnou aktualizaci a objektivizaci rizik na pracovišti.

Ing. Marián Foltín se v dalším příspěvku věnoval tématu „Údržba vyhrazených technických zařízení v praxi“, kdy stručně představil legislativu, která se VTZ věnuje. Upozornil na ekonomické dopady, se kterými se podniky v případě nedostatečné péče o VTZ setkávají. Jedná se jednak o sankce za nedodržení předpisů a jednak o nucené přerušení výroby související s dodatečnými opravami. Z praxe upozornil na to, že existuje mnoho zaměstnavatelů, kteří netuší, že ve svém podniku či na určitém pracovišti mají VZT. Jako největší problém u VTZ označil jejich nedostatečnou údržbu a nekvalifikovanou obsluhu. Zde vidí problém především v nevyhovujícím vzdělání.

Poslední příspěvek před přestávkou na téma „Problematika zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vězňů na Slovensku“ pronesl Ing. Juraj Kopúnek. Ten v úvodu svého výstupu představil základní typy vězeňských ústavů a práce a činnosti, které mohou vězni provozovat. Jedná se především o činnosti směřující k uspokojení potřeb policejního sboru, případně vězňů, jako je textilní výroba, dřevovýroba či zemědělství. Vězně mohou jako své zaměstnance využívat též externí firmy. V současné době se vězni Nejvíce podílejí na výrobě obuvi a komponentů do osobních aut.

Výhodu využití vězňů jako pracovní síly vidí Ing. Kopúnek v tom, že se nejedná o klasické zaměstnance a není tak nutné platit za ně odvody. Ostatní povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům, v tomto případě vězňům, však zůstávají. Jedná se například o povinnosti dodržování pracovního volna, povinností spojených s noční prací, pracemi zakázaných mladistvím či povinnosti spojené s prevencí chorob z povolání. Pracující vězni jsou navíc úrazově pojištěni. Ačkoliv je vězňům za práci vyplácena odměna, nemají nárok na minimální mzdu. Mzda vězně se tak pohybuje kolem 1,5 eur/hod. Bylo také upozorněno na to, že vězni nemohou mít odbory ani zástupce zaměstnanců a podobně. Jako příklad problematického zaměstnávání vězňů ve spojitosti s BOZP bylo uvedeno sebepoškozování za účelem odškodnění. Problematické jsou též fyzické a mentální schopnosti jednotlivých vězňů.

Po přestávce přednesl příspěvek na téma „Dynamická a stacionární rizika“ dr. Bozo Nikolic. V příspěvku představil jednu z možných metod vyhledávání rizik, která se pokouší hodnotit riziko různě daleko od ohroženého zaměstnance. Pomocí této metody, založené na individuálním rozložení rizik vůči sledovanému cíli, se může hodnotit riziko jednak pro pracoviště, zaměstnance i profese. Aby mohla metoda dobře fungovat, je potřeba provést na počátku důkladnou analýzu sledovaných pracovišť o vyskytujících se rizicích, která jsou následně, dle sledovaného cíle (zaměstnance, pracoviště či profese), ohodnocena příslušnými indexy. Touto metodou jsou ohodnoceny rizika pro zaměstnance na určitém pracovišti, ale i pro periodicky se vyskytující osoby (např. mistr procházející pravidelně po pracovišti) na tomtéž pracovišti.

Další příspěvek na téma „Zajištění BOZP u OSVČ“ přednesla doc. Ivana Bartlová. Ta ve svém příspěvku ve zkratce představila českou legislativu týkající se bezpečnosti práce. Zároveň představila formulář, který zpracovali pro OSVČ jako jeden z možných nástrojů k vyhledávání rizik na pracovišti.

Po doc. Bartlové následoval příspěvek Ing. Světlany Fišerové. Její příspěvek „Vibrace v pracovním prostředí“ se věnoval vibracím jako významnému fyzikálnímu faktoru, který způsobuje cca 18 % nemocí z povolání rukou. Zajímavostí příspěvku bylo, že měření, které prováděli, nepotvrdila, že by některé osobní ochranné pracovní prostředky - antivibrační rukavice či obuv přinášely požadovanou efektivitu. V souvislosti s tímto upozornila, že je potřeba počítat expozici zaměstnanců vibracím minimálně v měsících a letech. Dále poukázala na problematické hodnoty uváděné výrobci antivibračních ochranných pomůcek, kdy výrobci udávají požadované hodnoty většinou pouze pro jednu ze tří os x, y a nebo z. Jí prezentované údaje vycházejí z diplomových a bakalářských prací, které jsou volně přístupné na fakultním webu Fakulty bezpečnostního inženýrství při Vysoké škole báňské v Ostravě.

V  příspěvku na téma „Užívání rizikových materiálů“ se dr. Borislav Simendic věnoval v úvodu některým metodám detekce azbestu. Zmínil se o mikroskopické a infračervené metodě. Dále prezentoval výsledky z provedeného pokusu, v rámci kterého porovnávali nebezpečí uvolnění azbestových vláken při manipulaci cementovými deskami a azbestovou tkaninou (těsněním). Závěrečným zjištěním bylo, že azbest vázaný v betonové desce se při manipulaci s touto deskou neuvolňuje.

Další nebezpečnou látku, rtuť, představila v příspěvku „Přítomnost rtuti v životním a pracovním prostředí a její vliv na zdraví člověka“ doc. Iveta Marková. V rámci problematiky rtuti zmínila historii těžby rtuti na Slovensku a její bioakumulační vlastnosti. V této souvislosti představila též koloběh rtuti.

Předposlední příspěvek na téma „Integrované řídící systémy – systematický přístup k bezpečnějšímu a zdravějšímu pracovišti“ přednesla dr. Biljana Gemovicová.. Ta popsala především současnou situaci v BOZP v Srbsku. Uvedla, že v Srbsku je poměrně málo společností, které se řídí standardy ISO 14001 či ISO 9001. Zároveň se zmínila o legislativních nedostatcích, které mají v Srbsku v souvislosti s BOZP.

Poslední příspěvek na téma „Množství a distribuční rozložení nano a mikro aerosolových částic v některých provozech oceláren“ přednesl doc. Karel Klouda. V rámci příspěvku prezentoval výsledky z měření, které provedli v ocelárenské společnosti v Ostravě. K měření používali impaktory. Vzorky odebíraly ze stacionárního místa a dále hadičkou z poza obličejové roušky. Měřením zjistili, že největší koncentrace částic se pohybovala kolem frakce 20 a 100 nm. Z jejich výsledků vyplívá, že při přelévání žhavé oceli se do prostoru uvolňují pouze kapičky železa, naopak při válcování pak odebrali též množství uhlíku. V závěru svého výstupu upozornil na to, že je možné, že současná legislativa chrání před neprokázanými riziky. Problém mohou představovat zatím nesledované částice, konkrétně nanočástice.

Mimo výše uvedené příspěvky probíhal druhý den také studentský blok přednášek, kde byly předneseny příspěvky například na téma „BOZP na staveništi“ (Bc. Vladimír Mílek), „Posouzení bezpečnostních rizik“ (Ing. Klára Halušková) či „Ergonomická analýza reálné fyzické zátěže při práci“ (Ing. Alice Kardošová). Tohoto bloku se však autor příspěvku nezúčastnil.

Závěr

25. ročník konference „Aktuální otázky BOZP“ přinesl řadu zajímavých poznatků, jak z oblasti praxe, tak z oblasti stávající legislativy. V rámci kulatého stolu byly blíže diskutovány problémy spojené s úrazovým pojištěním živnostníků, při diskusích pak byly zmíněny problémy spojené s výchovou v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a to na všech stupních škol.

Odkaz na zdrojové informace k semináři:

Vzorová citace

SENČÍK, Josef. Informace z XXV. Ročníku mezinárodní konference „Aktuální otázky bezpečnosti práce 2012“. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online], 2012, roč. 5, č. 3-4. Dostupný z WWW: <http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-03-04-2012/konference-bezpecnost-prace.html>. ISSN 1803-3687.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail