Dosahování kvalifikací pro zajišťování BOZP v podnicích v etapách počátečního a dalšího vzdělávání

gaining of OSH qualification in enterpsises in the stages of initial and continuing education

Irena Kuhnová1

1 Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. kuhnova@vubp-praha.cz

Abstrakt

Hlavními kvalifikacemi v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou technik BOZP, manažer BOZP, odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik a koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Článek předkládá strukturovanou informaci o možnostech získávání kvalifikací, resp. odborné způsobilosti jmenovaných osob pro zajišťování BOZP v pracovněprávních vztazích a mimo ně, během školního a dalšího profesního vzdělávání. Informace je založena na aktuální kategorizaci profesí s působností v oblasti BOZP.

Klíčová slova: kvalifikace, odborná způsobilost, BOZP, pracoviště

Abstract

OSH technician, OSH manager, professionally competent person for performing tasks in risk prevention and coordinator of occupational safety and health on the construction site are the main qualifications in the field of occupational safety and health. This article presents structured information about the possibilities of obtaining qualification, better said: professional qualification of the nominees for providing OSH in labor relations or outside labor relations during school and further professional education.

Keywords: qualification, competence, OSH, workplace

Úvod

V Národní soustavě povolání (dále též NSP) [8] figurují čtyři povolání, která se pojí s činností souhrnně označovanou jako zajišťování BOZP (tj. zajišťování BOZP na pracovištích zaměstnavatele). Slovy NSP jsou to technik BOZP, manažer BOZP, odborně způsobilá osoba v prevenci rizik BOZP a koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Zatímco označení/pojmenování povolání technik BOZP a manažer BOZP registrujeme u dalších zdrojů (Ministerstvo práce a sociálních věcí - MPSV, Národní soustava kvalifikací - NSK) v totožném tvaru, u druhých dvou povolání je možné setkat se s některými modifikacemi/obměnami[1]. V zásadě jde o pojmoslovnou záležitost, kdy není dotčen status jmenovaných osob ani podstata jejich činnosti (náplň/předmět činnosti). V tomto článku je pro dotčené osoby používáno označení: "osoba odborně způsobilá v prevenci rizik" a "koordinátor BOZP na staveništi", příp. jen "koordinátor BOZP", přičemž se v obou případech jedná o odbornou způsobilost/profesní kvalifikaci podle zákona č. 309/2006 Sb. Nutno také podotknout, že se jedná o fyzické osoby, resp. o kvalifikaci fyzických osob.

V návaznosti na příslušné právní předpisy [1, 3, 4] a souladu se základním právem volného pohybu pracovních sil v rámci Evropské unie a právem na práci v jednotlivých členských zemích vyvstala před r. 2006 potřeba definování kvalifikací pro osoby, které zajišťují BOZP v pracovněprávních vztazích a mimo ně. V uplynulých deseti letech se podařilo (i když ne zcela optimálně) identifikovat profesní kvalifikaci technik BOZP a profesní kvalifikaci manažer BOZP a zpracovat pro ně kvalifikační a hodnotící standard. Povolání osoby odborně způsobilé v prevenci rizik a koordinátora BOZP na staveništi nebylo ztotožněno jako profesní kvalifikace, nýbrž jako tzv. odborná způsobilost, a takto jsou také obě deklarována v zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [1].

Problémové okruhy

V první řadě jde o terminologický problém. Není zcela jasné, proč dvě ze skupiny čtyř kvalifikací pro zajišťování BOZP na pracovištích jsou nazvány a vedeny jako profesní kvalifikace (technik BOZP a manažer BOZP) a další dvě (osoba odborně způsobilá v prevenci rizik a koordinátor BOZP na staveništi) jsou označovány jako odborná způsobilost. Podle zákona 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů [3] jde o synonyma. V § 2 se totiž uvádí, že profesní kvalifikací se rozumí, cit. "odborná způsobilost fyzické osoby vykonávat řádně určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností v určitém povolání, popřípadě ve dvou nebo více povoláních, v rozsahu uvedeném v kvalifikačním standardu".

Z předešlého plyne další, v pořadí druhý problém, kterým je trvající absence odborných způsobilostí čili profesních kvalifikací "osoba odborně způsobilá v prevenci rizik" a "koordinátor BOZP na staveništi" v Národní soustavě kvalifikací. Naplňování Národní soustavy kvalifikací bylo předmětem speciálního projektu MŠMT, jehož další fáze skončila v listopadu r. 2015. Jak tvůrci Národní soustavy kvalifikací (účastníci/řešitelé národního projektu Rozvoj a implementace Národní soustavy kvalifikací známého jako NSK 2) [7, 19] dříve uvedli, je pro uvedení celého systému do života klíčovým jeho přijetí ze strany zaměstnavatelů, protože jde o trh práce. V případě osoby odborně způsobilé v prevenci rizik a koordinátora BOZP na staveništi však nejde o kvalifikace, které by vycházely z potřeb trhu práce. Jedná se o kvalifikace vyplývající ze zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [1], který ukládá zaměstnavatelům povinnost zajišťovat úkoly v prevenci rizik[2]. Bez odborné způsobilosti (kvalifikace) podle § 9 jmenovaného zákona nelze vykonávat určité činnosti v oblasti BOZP v pracovněprávních vztazích, ani služby, které jsou předmětem zákona č. 309/2006 Sb., a které jsou zároveň specifikovány v Příloze 2 k živnostenskému zákonu [4] pod odbornou způsobilostí pro poskytování služeb v oblasti BOZP v odstavci e). Současně však mají všechny kvalifikace v Národní soustavě kvalifikací vycházet z Národní soustavy povolání [19], což v případě odborných způsobilostí pro prevenci rizik a pro činnosti koordinátora BOZP na staveništi k datu, kdy byl registr kvalifikací pro účely této stati monitorován - viz [7], neplatilo, tj. kvalifikace "osoba odborně způsobilá v prevenci rizik" a "koordinátor BOZP na staveništi" v něm nebyly uvedeny.

Třetím problémem je otázka získávání kvalifikace pro zajišťování BOZP v počátečním a v dalším vzdělávání. Té je věnován následující text.

Profesní příprava a uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti

Systém získávání kvalifikací (úplných profesních kvalifikací a profesních kvalifikací dříve označovaných jako dílčí kvalifikace) ve školském systému (tzv. počátečním vzdělávání) byl v souladu s relevantními souvisejícími předpisy EU[3] rozšířen o možnost získávání kvalifikací v tzv. dalším vzdělávání. S nabytím účinností zákona č. 179/2006 Sb. [3] od 1.8.2007 je možné v ČR ověřovat a uznávat výsledky dalšího vzdělávání a vydávat tak zájemcům osvědčení o profesní kvalifikaci s celostátní platností a přesahem do související legislativy. Jinými slovy zákon č. 179/2006 Sb. umožňuje občanům ČR získat celostátně uznávané osvědčení o jejich profesní kvalifikaci, aniž by museli zasednout do školních lavic. To je zásadní pro profesní kvalifikace, které nelze vůbec získat v systému počátečního vzdělávání (např. proto, že aktuálně neexistuje nebo ani dříve neexistoval obor studia, ve kterém lze danou kvalifikaci získat), nebo v případech, kdy se zájemce o získání profesní kvalifikace z blíže nespecifikovaných důvodů nemohl vzdělávat na středním a vyšším stupni vzdělávání, chce si na základě vlastních potřeb a zájmu rozšířil dosavadní kvalifikaci nebo je okolnostmi nucen se rekvalifikovat. Jmenovaný zákon řeší problematiku uznávání komplexně a systémově na základě ověřování dosažených odborných způsobilostí (kompetencí), získaných vzdělávacími programy dalšího vzdělávání a všemi formami celoživotního učení. Zakládá dále možnost získat v dalším vzdělávání kvalifikaci rovnocennou oboru absolvovaném v počátečního vzdělání. V tomto zákoně se rozumí:

  • počátečním vzděláváním předškolní vzdělávání, základní vzdělávání, střední vzdělávání, vzdělávání v konzervatoři a vyšší odborné vzdělávání, uskutečňované podle zvláštního právního předpisu2) (zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) v mateřských školách, základních školách, středních školách, konzervatořích a vyšších odborných školách, a studium v akreditovaných studijních programech uskutečňovaných podle zvláštního právního předpisu3) (zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů) vysokými školami nebo jejich součástmi,
  • dalším vzděláváním vzdělávací aktivity, které nejsou počátečním vzděláváním,

Zatímco školský zákon s pojmem kvalifikace nepracuje, pro zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů [3] jsou kvalifikace klíčovým prvkem. Zavádějí se pojmy "úplná profesní kvalifikace" a "profesní kvalifikace", které zákon vymezuje následovně:

  • úplnou profesní kvalifikací odborná způsobilost fyzické osoby vykonávat řádně všechny pracovní činnosti v určitém povolání4) (například § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti),
  • profesní kvalifikací odborná způsobilost fyzické osoby vykonávat řádně určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností v určitém povolání, popřípadě ve dvou nebo více povoláních.

Kvalifikace potřebné pro zajišťování BOZP u zaměstnavatele

Hlavními kvalifikacemi v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou technik BOZP, manažer BOZP, odborně způsobilá osoba v prevenci rizik a koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Podívejme se nyní, jak je u nás organizováno získávání kvalifikací jmenovaných osob pro zajišťování BOZP u zaměstnavatele, a to jak v pracovněprávních vztazích, tak mimo ně. Předmětem analýzy je jak sektor počátečního (školního) vzdělávání, tak sektor dalšího (nebo také dalšího profesního) vzdělávání. Charakteristice jednotlivých povolání, resp. pracovních pozic[4] se v dostatečné míře věnuje článek J. Tilhona [9], proto jsou výsledky analýzy utříděny za pomoci tabulky a doplněny komentářem. Všechna povolání (všechny činnosti) uvedená v následující tabulce lze vykonávat v pracovněprávním vztahu. Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je vázáno zvláštními předpisy – viz poslední sloupec tabulky. V předpisech zde uvedených jsou zveřejněny konkrétní požadavky na kvalifikaci, vč. požadavků na charakter a rozsah odborné praxe.

Tabulka: Kvalifikace relevantní pro zajišťování BOZP u zaměstnavatel

Tabulka: Kvalifikace relevantní pro zajišťování BOZP u zaměstnavatel

Legenda k tabulce:

* Z oborů skupiny 39 ve studijních programech vysokých škol nejlépe charakteru činnosti manažera BOZP odpovídá kvalifikace dosažená v bakalářském studijním programu 39-08-R/001 "Bezpečnost práce a procesů", dále v magisterském studijním programu 39-08-T/002 "Bezpečnostní inženýrství", akceptovat je určitě možné i program 39-08-T/005 "Technická bezpečnost osob a majetku", příp. další studijní programy, vč. odpovídajících programů doktorského studia. V náhledu na kvalifikační požadavky na manažera BOZP nesouzní autorka s požadavky stanovenými v Národní soustavě povolání, která za nejvhodnější přípravu pro tuto pozici považuje magisterský studijní program v oboru ekologie a magisterský studijní program v oboru ochrana prostředí. Jako alternativy uvádí další (magisterské) studijní programy, např. v oborech: zemědělské inženýrství lesní inženýrství, stavební inženýrství, elektrotechnologie, strojírenská technologie a chemie - viz obr. 1 a obr. 2.

** Obnovování kvalifikace jako takové se nepožaduje, obnovování odborné způsobilosti v prevenci rizik (viz další řádek tabulky) je nezbytné, pokud chce dotyčná osoba nadále vykonávat činnost nebo poskytovat služby spojené s plněním úkolů v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Kvalifikační požadavky na osobu manažera BOZP podle Národní soustavy povolání

Obr. 1: Kvalifikační požadavky na osobu manažera BOZP podle Národní soustavy povolání

Kvalifikační požadavky na osobu manažera BOZP podle Národní soustavy povolání - detail

Obr. 2: Kvalifikační požadavky na osobu manažera BOZP podle Národní soustavy povolání - detail

Komentář k osobě technika BOZP:

Technik BOZP spolupracuje se zaměstnavatelem při zajišťování plnění úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. [8]

Profesní kvalifikace technik BOZP v žádném případě není kvalifikací shodnou s kvalifikací/odbornou způsobilostí osoby odborně způsobilé v prevenci rizik podle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jde o zcela různé osoby, povolání, nebo chceme-li pracovní pozice, a tedy o zcela odlišné kvalifikace. Pro získání odborné způsobilosti v prevenci rizik není třeba mít nejprve kvalifikaci technika BOZP, stejně tak technik BOZP nemusí být odborně způsobilou osobou v prevenci rizik, pokud nejde ze strany zaměstnavatele o kumulací rolí.

Na výkon činnosti technika BOZP se nelze připravit v průběhu počátečního vzdělávání, ačkoliv některý typ vzdělání může být osobě, která chce pracovní pozici technika BOZP vykonávat, užitečný (např. vzdělání technického směru v některém strojírenském oboru, v elektrotechnice apod.). Kvalifikaci, resp. profesní kvalifikaci technik BOZP může zájemce získat jen v etapě dalšího vzdělávání, a to podle kvalifikačního standardu uvedeného v Národní soustavě kvalifikací (profesní kvalifikace s kódem 39-004-M).

Komentář k osobě manažera BOZP:

Manažer BOZP navrhuje, řídí a kontroluje procesy spojené s budováním a rozvojem systémů řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). [8]

Profesní kvalifikaci manažer BOZP lze získat dvojím způsobem, a to buď studiem příslušného oboru na vyšší odborné nebo vysoké škole, tj. ve školním/počátečním vzdělávání, nebo dosažením stejnojmenné profesní kvalifikace s kódem 39-005-T v systému dalšího vzdělávání.

Pokud jedinec dosáhl kvalifikace manažera BOZP v počátečním vzdělávání, není pro vstup na trh práce, kde by chtěl vykonávat práci v oboru, na který se během studia připravil a k němuž získal úplnou profesní kvalifikaci, vázán tím, že musí podstoupit zkoušku z odborné způsobilosti rizik. Není totiž obvyklé (a ani NSP se v tomto směru nevybočuje), aby manažer BOZP prováděl identifikaci a hodnocení rizik (plnil úkoly v prevenci rizik). Ve věci prevence rizik zmiňuje tento registr mezi pracovními činnostmi manažera BOZP jen, cit.: "Řízení procesu identifikace a hodnocení rizik a posuzování opatření navržených k odstraňování nebo minimalizaci jejich působení na bezpečnost a zdraví zaměstnanců". Ze strany zaměstnavatele je v tomto ohledu směrodatný pouze požadavek na délku absolventovy/uchazečovy praxe. V případě, že zaměstnavatel kumuluje do pracovní pozice manažera BOZP plnění úkolů v prevenci rizik, musí uchazeč o zaměstnání zvážit, zda je pro něj tento požadavek přijatelný a v souhlasném případě musí odbornou způsobilost v prevenci rizik získat.

Není právě běžné, aby manažeři BOZP působili (řídili/zajišťovali BOZP u zaměstnavatele) mimo pracovněprávní vztahy, tj. bez odpovídajícího kontaktu s podnikovou praxí. Pokud by přesto nastala situace, že by se vystudovaný manažer BOZP rozhodl pro poskytování služeb v oblasti BOZP, pak živnostenský zákon v Příloze 2 pro vázané živnosti v bodech a) a b) stanoví, že:

- osoba  s vysokoškolským vzděláním v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci může poskytovat služby má-li 1 rok praxe v oblasti bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví při práci,

- osoba  s vyšším odborným vzděláním může poskytovat služby má-li 2 roky praxe v oblasti bezpečnosti práce nebo ochrany zdraví při práci.

Komentář k osobě odborně způsobilé v prevenci rizik:

Odborně způsobilá osoba v prevenci rizik podle NSP [8] zajišťuje plnění úkolů zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.  Korektní charakteristika povolání by podle názoru autorky měla znít: Odborně způsobilá osoba v prevenci rizik zajišťuje a provádí úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance podle zákona č. 309/2066 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí není osoba odborně způsobilá v prevenci rizik jen vykonavatelem přání (pozn. autorky: či spíše zákonných povinností [5 a 1]) zaměstnavatele, ale svými znalostmi a zkušenostmi má a může ovlivňovat systém BOZP u zaměstnavatele [29].

Kvalifikovat se jako odborně způsobilá osoba v prevenci rizik je možné jen v systému dalšího vzdělávání. V rámci školního vzdělávání se nelze studiem žádného oboru na stupni středního nebo vyššího vzdělávání ani na zkoušku z odborné způsobilosti, ani za účelem získání potřebných odborných znalostí, lépe řečeno množiny různorodých odborných znalostí. Školní vzdělávání je svým způsobem vyloučeno z důvodu požadavků na délku praxe odpovídající stupni vzdělání (viz dále), pokud se jedná o prezenční formu studia.

Podle § 10, odst. 1) zákona č. 88/2016 Sb., je předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik, cit.:
"a) alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou13) (§ 58 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon))

b) odborná praxe v délce alespoň 3 let, jestliže fyzická osoba získala vzdělání uvedené v písmenu a), nebo v délce alespoň 1 roku, jestliže fyzická osoba získala vysokoškolské vzdělání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávané v oboru, ve kterém fyzická osoba zajišťuje úkoly v prevenci rizik nebo vykonává činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

c) osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti nebo periodické zkoušce z odborné způsobilosti (dále jen "periodická zkouška") a

d) osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, bude-li zajišťovat úkoly v prevenci rizik při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem."

Komentář k osobě koordinátora BOZP na staveništi:

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle NSP [8] dohlíží na BOZP na staveništi a řídí prevenci rizik v oblasti BOZP na staveništi. Tuto ne zcela šťastnou charakteristiku koriguje zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [1]. Koordinátorem je podle tohoto zákona fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem stavby k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi. Z toho vyplývá i popis činnosti této osoby. Koordinátorem může být fyzická osoba, která splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti (viz dále). Podstatné přitom je, že jde o činnosti prováděné na základě zákona č. 309/2066 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Kvalifikovat se jako koordinátor BOZP na staveništi je rovněž možné výhradně v systému dalšího vzdělávání. Zákonem č. 88/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [2] byly s účinností od 1. května 2016 upraveny, resp. zvýšeny, zákonné požadavky na vzdělání osob zajišťujících BOZP na stavbách. Jedním z nových požadavků je vzdělání tzv. technického zaměření. Cílí na větší profesionalitu osob zajišťujících BOZP na stavbách a zakládá tak předpoklad rovnocenného partnerství pro všechny účastníky ve výstavbě [29]. Platný právní předpis přesné vymezení oboru technického vzdělání neobsahuje (více viz [12]). Zatímco je podle výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí možné za technické vzdělání považovat ucelené obory technického vzdělávání (např. strojírenské, elektrotechnické, stavební, hornické, metalurgické) nebo jednotlivé technické vyučovací předměty (např. z oboru vzdělání zaměřeného na strojírenství, elektrotechniku apod. nebo konkrétně specifikovaných, jako např. deskriptivní geometrie, zeměměřičství aj.) studované v jakémkoliv oboru středního vzdělání s maturitou nebo vyššího stupně vzdělání, je nesporné, že tvůrcům zákona č. 88/2016 Sb., šlo o to vyjádřit přání, aby odbornost uchazeče o zkoušku byla pokud možno z oboru stavebnictví. "Vstupní" příprava v některém ze stavebních oborů na stupni středního, vyššího odborného nebo vysokoškolského vzdělávání zakládá oprávněný předpoklad větší odbornosti a fundovanosti uchazeče o zkoušku a pozdějšího koordinátora BOZO na staveništi. Požadavek odborné praxe v délce odpovídající stupni vzdělání (viz dále) tímto není dotčen. [10, 11, 12]

Podle § 10, odst. 2) zákona č. 88/2016 Sb., je předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby k činnostem koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, cit.:

"a) alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání technického zaměření    nebo vysokoškolské vzdělání technického zaměření,

b) odborná praxe v délce alespoň 3 let, jestliže fyzická osoba získala vzdělání uvedené v písmenu a), nebo v délce alespoň 1 rok, jestliže fyzická osoba získala vysokoškolské vzdělání stavebního zaměření; za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávané při přípravě nebo realizaci staveb,

c) osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti nebo periodické zkoušce a

d) osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, bude-li vykonávat činnost koordinátora při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem.

Odst. 3) téhož zákona doplňuje, že, cit.: "Osvědčení o získání odborné způsobilosti je vydáváno na základě úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti. Každá další zkouška z odborné způsobilosti, na kterou se žadatel o vykonání zkoušky z odborné způsobilosti přihlásí, pokud již v minulosti úspěšně vykonal zkoušku z odborné způsobilosti, je posuzována jako periodická zkouška. Osvědčení o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti nebo o úspěšně vykonané periodické zkoušce má ode dne jejího vykonání platnost 5 let."

Shrnutí

Tabulka a předchozí text hovoří jednoznačně. Ze čtyř kvalifikací pro zajišťování BOZP lze tři získat výhradně v systému dalšího vzdělávání (technik BOZP, osoba odborně způsobilá v prevenci rizik, koordinátor BOZP na staveništi) a jenom jedné kvalifikace (manažer BOZP) je možné dosáhnout jak během školního (počátečního) vzdělávání, tak v dalším vzdělávání.

Jako kvalifikace (profesní kvalifikace) jsou vedeny v Národní soustavě kvalifikací [7] dvě: technik BOZP a manažer BOZP.

Z hlediska dosažení je poněkud problematická kvalifikace manažera BOZP. V rámci školního vzdělávání a v rámci dalšího profesního vzdělávání je získávána na základě odlišných požadavků a za nesrovnatelných podmínek. Získání profesní kvalifikace manažera BOZP v etapě dalšího vzdělávání je podmíněno předchozím dosažením odborné způsobilosti v prevenci rizik. Její nabytí je vázáno na příslušnou délku praxe v závislosti na dosaženém stupni vzdělání. Praxe je tedy nadřazena několikaletému, promyšlenému a vyváženému (převážně teoretickému) vzdělání v systému vzdělávání a odborné přípravy v České republice, opírajícího se o akreditované vzdělávací a studijní programy – viz tabulka. Uvážíme-li, že kvalifikovat se k/pro řízení BOZP trvá na stupni terciárního vzdělávání nejméně 3 roky, jeví se čtyřtýdenní kurz [21] nebo dokonce třídenní kurz [22] jako neadekvátní teoretická profesní příprava. Její součástí je zpravidla i příprava ke zkoušce z odborné způsobilosti v prevenci rizik. Zkouška z odborné způsobilosti v prevenci rizik je však předstupněm samostatné, a zcela odlišné profesní kvalifikace (odborné způsobilosti) a její složení se vzděláváním pro činnosti manažera BOZP vůbec nesouvisí. Skládá se odděleně jak od přípravy k činnostem manažera BOZP, tak odděleně od přípravy na zkoušku z odborné způsobilosti v prevenci rizik. Z rozsahu teoretických znalostí a praktických dovedností pro odbornou způsobilost k zajišťování úkolů v prevenci rizik pro zkoušku z odborné způsobilosti, stanoveného nařízením vlády č. 592/2016 Sb. [6] po jeho novelizaci nařízením vlády č. 136/2006 Sb., je zřejmé, jak je zaměřena odbornost a potažmo i kvalifikace osoby odborně způsobilé v prevenci rizik.

Počátky Národní soustavy kvalifikací spadají přibližně do r. 2005. Za dobu jejího budování a rozvoje byla zaznamenána řada koncepcí a metodických postupů, které byly postupně upravovány tak, aby bylo mohlo docházet k praktické implementaci zákona č. 179/2006 Sb. [3]. Jedním z významných okruhů, kterému měla být věnována pozornost, byla podpora propojení počátečního a dalšího vzdělávání. Během trvání projektu NSK 2, ukončeného na konci loňského roku, vznikl registr celostátně uznávaných kvalifikací, jejichž úroveň odpovídá vyučení. Tím je zčásti zodpovězena otázka, proč dosud nedošlo k propojení počátečního a dalšího vzdělávání také u manažera BOZP, což se aktuálně jeví jako protizákonné[5] a devalvující počáteční vzdělávání. Podle analyticko-koncepční studie "Systémový rozvoj dalšího vzdělávání" [19] by propojení počátečního a dalšího vzdělávání pomohl záměr postavit kvalifikace podle zákona č. 179/2006 Sb. zcela naroveň kvalifikacím z počátečního vzdělávání i ostatním. Nezbývá, než doufat, že tento krok přijde brzy, a uvede nevyhovující stav na pravou míru.

Osoba odborně způsobilá v prevenci rizik a koordinátor BOZP na staveništi jsou podle terminologie zákona č. 179/2006 Sb. o uznávání výsledků dalšího vzdělávání [3] také profesními kvalifikacemi. Obě se přitom vyznačují tím, že:

  • jsou vázány na zákon 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [1],
  • uchazeč o odbornou způsobilost tohoto druhu musí mít alespoň střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou a současně musí splňovat odpovídající délku praxe,
  • nejsou vedeny/registrovány v Národní soustavě kvalifikací [7].

Schválením zákona č. 88/2016 Sb. [2] došlo s účinností od 1. května 2016 ke změně v požadavcích na znalostní a dovednostní předpoklady fyzických osob odborně způsobilých podle zákona 309/2006 Sb., a to stran odbornosti (oboru vzdělání), kdy zejména požadavek vzdělání technického zaměření u koordinátorů BOZP na staveništi vyvolává negativní reakce odborníků, zejm. dlouholetých praktiků [10] k nepříliš šťastnému kroku předkladatelů zákona. Měnit v již zaběhnutém systému nabývání odborné způsobilosti požadavky na vstupní vzdělání uchazeče o periodickou zkoušku, kdy osvědčení uchazeče bylo vydáno na základě zcela jiných (mírnějších) požadavků a zpětně usilovat o to, aby si uchazeč o periodickou zkoušku vzdělání technického typu dodělal, je poněkud absurdní. Dobře míněný záměr cílený na kvalitu odborně způsobilých osob a potažmo na kvalitu jejich činnosti znehodnocený necitlivostí a ryze teoretickým přístupem právníků bez předchozího vyhodnocení opatření na snížení pracovní úrazovosti, které mělo zavedení institutu koordinátora BOZP přinést, a bez akceptace vyjádření ostřílených praktiků v rámci připomínkových řízení k novele zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci způsobí pouze to, že řady koordinátorů prořídnou. Jednoduše totiž na dotčené požadavky novely zákona č. 309/2006 Sb. [2] rezignují. Přestože mnozí koordinátoři mají za sebou až desetiletou praxi v této činnosti a vedle toho mnohaletou, často i čtyřicetiletou, praxi ve stavebnictví, když nebudou moci doložit technické vzdělání, raději se s rolí koordinátora BOZP rozloučí.

Závěr

Naplnění požadavků uložených zaměstnavatelům zákoníkem práce [5], cit.: "zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce" a "vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům" vyžaduje odpovídající znalosti a dovednosti osob, které budou zaměstnavatelům tyto povinnosti pomáhat plnit. Jak vyplývá z předloženého textu, jedná se v oblasti BOZP o diferencovaná povolání, která mohou přispívat k naplnění jmenovaných požadavků, zvláště pak těch, která se dotýkají bezpečnosti pracovišť a pracovního prostředí, bezpečné a zdraví neohrožující práce, organizace práce a pracovních postupů, řízení BOZP, bezpečného provozu a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí a zajišťování úkolů v prevenci rizik. Právem lze očekávat, že osoby, které tato povolání budou vykonávat nebo je už vykonávají, budou mít odpovídající odborné znalosti a dovednosti, které jdou nezbytné pro danou profesní nebo úplnou profesní kvalifikaci. Počínaje 23. květnem 2006, kdy byl přijat zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [1] byl v České republice uzákoněn institut osoby odborně způsobilé v prevenci rizik a institut koordinátora BOZP na staveništi.

O deset let dříve, v roce 1996, byl poprvé vyhlášen dosud trvající a průběžně inovovaný program BEZPEČNÝ PODNIK pro zavedení a realizaci systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [27]. Ten společně se standardem pro systém managementu BOZP [28] přispěl k tomu, že podniky v ČR svěřují řízení BOZP do rukou speciálně kvalifikované osoby, tj. do rukou manažera BOZP. Už několik let se proto setkáváme v oblasti BOZP nejen se starým dobrým technikem BOZP, familiárně označovaný jako "bezpečák". Jak míní J. Tilhon [9], je za této situace nutné přistoupit ke vhodnější strukturalizaci odborných způsobilostí a dalších kvalifikací k provádění konkrétních úkolů a činností na úseku BOZP. Nová struktura kvalifikací promítnutá do skupiny povolání zastřešovaných Sektorovou radu pro bezpečnost a ochranu osob a majetku a bezpečnost práce[6] – viz obr. 3, by vnesla jasno do okruhu služeb a činností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, do obou soustav a potažmo do sféry trhu práce.

Přehled povolání v gesci Sektorové rady pro bezpečnost a ochranu osob a majetku a bezpečnost práce v Národní soustavě povolání (pouze vybrané kvalifikační úrovně NSP)

Obr. 3: Přehled povolání v gesci Sektorové rady pro bezpečnost a ochranu osob a majetku a bezpečnost práce v Národní soustavě povolání (pouze vybrané kvalifikační úrovně NSP)

Znovu je nutné v tomto virtuálním prostředí pro transfer odborných poznatků, znalostí a informací a pro diskusi odborníků zopakovat, že v souvislosti s problematikou uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti podle zákona č. 179/2006 Sb. [3] pro zahájení regulované činnosti a pro její výkon na území České republiky se tak trochu pozapomnělo na to, že vzhledem ke spektru činností (a služeb) v oblasti BOZP nemusí vždy jít jen o profesní kvalifikace či odborné způsobilosti získávané v rámci dalšího vzdělávání. Jmenovaný zákon výslovně uvádí, že je třeba respektovat ustanovení zvláštních právních předpisů upravující vzdělávání, hodnocení a ověřování výsledků vzdělávání, profesní přípravu atd., mezi nimiž jsou uváděny také zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., a zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. Tzn., že je třeba v souladu s povinnostmi a charakterem pracovních činností jednotlivých odborníků respektovat jejich kvalifikaci dosaženou absolvováním příslušného oboru studia počátečního vzdělávání.

Použitá literatura a zdroje

1. ČESKO. PARLAMENT ČR. Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů. Sbírka předpisů České republiky [online] [cit. 2016-04-28]. Dostupné z: http://www.sbirka.cz/.

2. ČESKO. PARLAMENT ČR. Zákon č. 88/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Sbírka předpisů České republiky [online] [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://www.sbirka.cz/.

3. ČESKO. PARLAMENT ČR. Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů. Sbírka předpisů České republiky [online] [cit. 2016-04-25]. Dostupné z: http://www.sbirka.cz/.

4. ČESKO. PARLAMENT ČR. Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Sbírka předpisů České republiky [online] [cit. 2016-04-25]. Dostupné z: http://www.sbirka.cz/.

5. ČESKO. PARLAMENT ČR. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Sbírka předpisů České republiky [online] [cit. 2016-05-03]. Dostupné z: http://www.sbirka.cz/.

6. ČESKO. VLÁDA ČR. Nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. Sbírka předpisů České republiky [online] [cit. 2016-05-03]. Dostupné z: http://www.sbirka.cz/.

7. Národní soustava kvalifikací [online]. Praha : Národní ústav pro vzdělávání a Zlín, TREXIMA, c2006–2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z WWW: <http://www.narodnikvalifikace.cz>.

8. Národní soustava povolání [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://katalog.nsp.cz.

9. TILHON, Jiří. Odborná způsobilost v BOZP: část 1: profesní pozice v BOZP. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online], 2016, roč. 9, č. 1-2. Dostupný z: http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-01-02-2016/oz-bozp-cast-1.html. ISSN 1803-3687.

10. SAMKOVÁ, A. Pozor!!! Novela zákona č. 309/2006 Sb. je tady. Portál BOZPinfo [online], 05.04.2016 [cit. 2016-04-24]. Dostupný z: http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/tema-bozpinfo/novela_309zakon160404.castprvni.html. ISSN 1801-0334.

11. SAMKOVÁ,A. Vysvětlení pojmů "OZO k zajišťování úkolů v prevenci rizik" a "technik BOZP". Portál BOZPinfo [online], 01.03.2016 [cit. 2016-04-24]. Dostupný z: http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/tema-bozpinfo/ozo_technik160229.html. ISSN 1801-0334.  

12. SAMKOVÁ, A. Vzdělání koordinátora BOZP na staveništi. Portál BOZPinfo [online], 21.04.2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupný z: http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/tematicke_prilohy/koordinator-bozp-na-stavenisti/vzdelani_koordinatora160421.html. ISSN 1801-0334.  

13. KUHNOVÁ, I. Odborná způsobilost v prevenci rizik – úskalí jedné odborné kvalifikace. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online], 2015, roč. 8, č. 1. Dostupný z: http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-01-2015/uskali-oz-v-prevenci-rizik.html. ISSN 1803-3687.

14. KUHNOVÁ, I. Kvalifikace "Manažer BOZP" z několika úhlů pohledu. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online], 2014, roč. 7, č. 4. Dostupný z: http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-04-2014/manazer-bozp.html. ISSN 1803-3687.

15. KUHNOVÁ, I. Příprava diplomovaných odborníků na řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. In Pourová, Drahomíra. 20 let VOŠ v Chotěboři. Chotěboř, 2014. S. 26-28. ISBN 978-80-87330-13-5.

16. KUHNOVÁ, I. Příprava odborníků na BOZP na vysokých a vyšších odborných školách. Bezpečnost a hygiena práce, 2014, roč. 64, č. 7-8, s. 40-42. ISSN 0006-0453.

17. SAMKOVÁ, A. Základní informace k profesním kvalifikacím a odborné způsobilosti fyzických osob v BOZP. Bezpečnost a hygiena práce, 2014, č. 3, s. 22-28. ISSN 0006‑0453.

18. SAMKOVÁ, A. Odborná způsobilost v BOZP podle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění jeho poslední novely. In: Sborník přednášek XV. ročníku mezinárodní konference "Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2015". Ostrava: VŠB, SPBI, 2015. ISBN: 978-80-7385-162-0.

19. Uznávání dalšího vzdělávání: analyticko-koncepční studie "Systémový rozvoj dalšího vzdělávání". Praha: NUOV, 2010. 38 s.

20. Tvorba jednotek výsledků učení ECVET na základě standardů profesních kvalifikací v NSK. Verze připravená pro úpravu již vytvořených jednotek. Pracovní návrh 7. (NÚV), září 2015. 16 s.

21. Dům techniky Plzeň [online]. Dům techniky Plzeň spol. s r. o. [cit. 2016-04-22]. Dostupný z: http://www.dtplzen.cz/.

22. United Registrar of Systems (URS certification) [online]. URS Holdings, c2015 [cit. 2016-04-22]. Dostupný z: http://www.urs-czech.cz.

23. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, c2013–2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupný z: http://www.msmt.cz/.

24. Národní ústav pro vzdělávání [online]. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, c2011-2016 [cit. 2016-05-04]. Dostupný z: http://www.nuv.cz/.

25. Český Focal Point pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci [online].Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí [cit. 2016-05-04]. Dostupný z: http://www.ceskyfocalpoint.cz/.

26. Databáze regulovaných povolání a činností [online]. TREXIMA spol. s r.o., c2004-2015 [cit. 2016-05-04]. Dostupný z: http://uok.msmt.cz/uok/ru_list.php.

27. Bezpečný podnik: systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci: verze 2009. Praha: SÚIP, 2009. 44 s.

28. OHSAS 18001 : 2008. Systém managementu BOZP. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2008.

29. Odborné shromáždění ke světovému dni bezpečnosti práce. Praha, 3. května 2016, hotel DAP.


[1] Zákon č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

MPSV - odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik BOZP nebo odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci [např. 10, 11, 12, 25], koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, zkráceně též koordinátor BOZP na staveništi aj, [např. 10, 11, 12, 25]

NSP - odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik BOZP, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

[2] Na pracovišti obecně, a speciálně na staveništi.

[3] Přehled předpisů EU viz zákon č. 179/2006 Sb. [3]

[4] V personalistice jsou povolání z registru Národní soustava povolání pojímána a označována jako pracovní pozice.

[5] Paragraf 4 zákona 179/2006 Sb. [3] k problému tzv. úplných profesních kvalifikací a jejich uznávání – viz vymezení pojmu "úplná profesní kvalifikace" v kapitole "Profesní příprava a uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti" výše – v odst. 1) uvádí, cit.: " Získání úplné profesní kvalifikace pro určité povolání se potvrzuje

a) dokladem nebo souborem dokladů (dále jen "doklad") o řádném ukončení příslušného akreditovaného bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu uvedeným v Národní soustavě kvalifikací,

b) dokladem o dosažení příslušného stupně vzdělání nebo stupně vzdělání v příslušném oboru vzdělání uvedeným v Národní soustavě kvalifikací a vydaným po absolvování počátečního vzdělávání."

[6] Je možný i opačný postup, a to směrem od Národní soustavy povolání k Národní soustavě kvalifikací.

Vzorová citace

KUHNOVÁ, Irena. Dosahování kvalifikací pro zajišťování BOZP v podnicích v etapách počátečního a dalšího vzdělávání. Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti [online], 2016, roč. 9, č. 1-2. Dostupný z: http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-01-02-2016/kvalifikace-bozp-vzdelavani.html. ISSN 1803-3687.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail