Je možné si nadělávat hodiny na dny, kdy není práce?

Pracuji u české firmy, která má zakázky výhradně v zahraničí. Pracovní doba je vyžadována pravidelně od pondělka do soboty každý den 7:00 - 18:00 mínus hodina přestávky na svačinu či oběd, tudíž 10 hodin denně. To činní 60 hodin týdně, měsíčně od 230 hodin, zaměstnavatel ovšem zaplatí pouze 170 hodin a zbytek hodin přesune do takzvaného puffer. Při přechodu na další zakázku většinou nechává nás zaměstnance doma dva až tři týdny, odebírá hodiny z tohoto puffer a platí z této složky dny, které jsme doma, takže v podstatě si naděláváme hodiny na dny, kdy pro nás nemá práci. Otázka tedy zní, zda je toto převádění a neplacení hodin legální.

Dle Vašeho popisu se jedná o tzv. konto pracovní doby. Konto pracovní doby je jeden ze způsobů nerovnoměrného rozvržení pracovní doby. Je upraveno i zákoníkem práce (ZP), v ustanovení § 86, § 87, § 120 a § 121.

Zaměstnavatel by měl mít (pokud u Vás nepůsobí odborová organizace) upraveno toto konto vnitřním předpisem. Tento vnitřní předpis by především měl stanovit tzv. vyrovnávací období. U zaměstnavatelů, u kterých se konto zavádí kolektivní smlouvou (kde působí odborová organizace) tak může být vyrovnávací období 52 týdnů po sobě jdoucích, u ostatních zaměstnavatelů však maximálně 26 týdnů po sobě jdoucích. To pak má ten význam, že po uplynutí tohoto období musí zaměstnavatel „udělat tlustou čáru“ a spočítat pracovní dobu i vyplacenou mzdu a to, co je navíc, proplatit jako práci přesčas. To, co by bylo méně, jde za zaměstnavatelem, on nepřidělil zaměstnanci práci ve stanovené pracovní době (jak je jeho zákonná povinnost), jde tedy o překážku v práci na straně zaměstnavatele.

Zaměstnavatel vede tzv. účty pracovní doby a účty mzdy přehled o odpracované době a vyplacené mzdě. Platí zásada, že za vyrovnávací období přísluší zaměstnanci mzda ve výši součtu vyplacených stálých mezd. Jestliže je po uplynutí tohoto období (§ 86 odst. 3 a § 87 odst. 3 ZP) nebo po skončení pracovního poměru souhrn práva na dosaženou mzdu [§ 120 odst. 2 písm. b) ZP] za jednotlivé kalendářní měsíce vyšší než součet vyplacených stálých mezd, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vzniklý rozdíl doplatit.