Je možné, aby neslyšící zaměstnanec obsluhoval hydraulický vysekávací stroj?

<OL> <LI>jedná se o vrozenou ztrátu, nebo získanou a trvalou (např. po úraze), nebo o ztrátu vzniklou jako následek předchozí expozice (tedy profesionálně vzniklou). To je podstatné pro to, zda osoba má např. zvýšenou citlivost sluchu k zátěži, nebo zda&nbsp;se jedná o setrvalý stav, který nebude dále progredovat.</LI> <LI>musí být jasné, zda je na pracovišti potřeba funkčnosti sluchového orgánu (sdělovače, komunikace s okolím a pod.) Tedy nelze zaměstnat osobu s podsatatnou ztrátou sluchu, nebo s&nbsp;úplnou hluchotou tam, kde se vyžaduje hlasová komunikace, nebo kde jsou sdělovače na akukstickém principu. To se musí vyhodnocovat individuálně např. i u zdravých osob, které konají rizikové práce (maskující efekt hluku pozadí, posun prahu slyšení, a pod).</LI> <LI>moje představa o <STRONG>"hydraulickém vysekávacím stroji"</STRONG> je taková, že zde budou asi akustické rázy a určitá hladina pozadí. Dohormady se bude jednat (pravděpodobně) o rizikovou práci. V tom případě bude existovat rozhodnutí OOVZ, kde budou stanoveny podmínky na periodické prohlídky a případně i stanoveny povolené ztráty podle Fowlera. To ale nevylučuje, že např. zcela hluché osoby (ztráty podle Fowlera 100 %) by nemohly takovou práci dělat, protož u nich je zcela vyloučeno, že by mohlo dojít díky pracovní expozici ke zhoršení výchozí ztráty sluchu. Práce ale musí být upravena tak, aby nefunkčnost sluchového aparátu nebyla překážkou BOZP. Proto by jste měli nejprve charakterizovat kategorii práce vzhledem k expozici hluku, a lékař ZPP by měl zvážit , zda se jedná o únosný stav a to i prognosticky. </LI> <LI>vše výše uvedené ale nebude platit&nbsp;při existenci podezření na vysoké expoziční hladiny a snaze zaměstnat osoby se získanou ztrátou sluchu na základě předchozí expozice hluku, kdy zjištěné nálezy budou souviset s dosažením "ohrožení vzniku nemocí z povolání" nebo odškodnitelné "nemoci z povolání".</LI></OL> <P>Pokud mohu připojit osobní názor tak celá tato problematika má ale také zcela jiný pohled. Jedná se totiž o platné Nařízení vlády č. 101/2005 Sb.,o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Tímto nařízením se provádí stávající ZP a jsou jím zavedeny platné direktivy EU. V tomto konkrétním případě se jedná o směrnici <STRONG>2003/10/ES&nbsp;.</STRONG> Ta zavádí zcela jiný přístup, kgerý má zásadní premisu v tom, že NIKDY BĚHEM PRODUKTIVNÍHOI VĚKU ZAMĚSTANCE NESMÍ BÝT DOSAŽENO, BYŤ JEDINÉ, CELOSMĚNNÉ EXPOZICE , KTERÁ BY UMOŽŇOVALA EXISTENCI RIZIKA (tedy vyhlášení rizikové práce) A TO PO ODEČTENÍ (zohlednění)&nbsp;ÚČINNOSTI OOPP. Přeloženo do srozumitelné řeči - ve státech EU již řadu let nesmí existovat podmínky práce, které by vedly k možnému vzniku poškození zdraví z práce. Proto je jedno (podle mého názoru), jestli se jedná o osobu s jakýmkoliv typem poškození zdraví z hluku. Všichni jsou si tedy při ucházení o práci před zákopníkem práce rovni a zaměstnavatel musí vytvořit odpovídající podmínky (myšleno zcela bezpečné). </P> <P>Doporučuji k prostudování - v češtině na <A href="http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32003L0010:CS:HTML">http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32003L0010:CS:HTML</A></P> <P>Bohužel nejsem schopen podat závazný výklad, jak bude tato situace vypadat po 1.1.2007 (nový ZP !!!) - Existence "rizikových prací" a "expozičních limitů" v pojetí deklarovaném zákonem 258/2000 Sb. je nadále nemožná, neboť&nbsp;dalšího setrvání&nbsp;státem garantovaného způsobu legalizace překračování expozičních limitů je v rozporu s touto směrnicí.</P> <P>Zdravím Vás</P> <P>&nbsp;Surovec</P>