Jak zkoordinovat BOZP v truhlářské dílně?

Postavil jsem si truhlářskou dílnu a počítal jsem se zaměstnáním 10 truhlářů. Teď mám tři zaměstnance truhláře. Bohužel nejsou lidi a já tak nemohu sehnat zkušené nebo aspoň vyučené truhláře do zaměstnaneckého poměru na plný úvazek. Tak zaměstnávám další dva lidi na dohodu, z nichž jeden je zaměstnanec jiné firmy a druhý je OSVČ. Tito dva pracují výhradně pro mě. Zbylých 5 osob v truhlárně je OSVČ, kteří pracují na svých zakázkách na mých pracovištích a strojích a já jim občas, když nestíhám, přenechám nějakou práci. Z těch 5 osob jeden z nich má svého pomocníka, takže je taky OSVČ zaměstnavatel. Hlavní slovo, když nejsem v práci, má právě ten truhlář OSVČ s pomocníkem, protože je nejzkušenější a má přirozenou autoritu. Já bych tomu teď rád dal nějaký řád, abych neodpovídal za všechno sám. Měl jsem tu na poradenství OZO v prevenci rizik. Ten mi vysvětlil mé povinnosti, kdy a s kým si mám vyměnit rizika a s kým nemusím. A pak mi řekl, že jsou vlastně všichni na mém pracovišti, a tak za ně odpovídám. A pokud nechci za všechny odpovídat, tak že těm OSVČ musím ta pracoviště předat. Což je podle mě nesmysl, protože všichni pracujeme na všech strojích a v podstatě všude. Existuje nějaké jednoduché řešení, jak u nás organizovat BOZP, třeba vzájemnou dohodou, jako jedna firma s 10 zaměstnanci? 

Nedomnívám se, že by se jednalo o složitý problém. Podle ustanovení § 12 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších předpisů, platí mimo jiné, že na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu, se vztahuje § 101 odst. 1, 2 a 5, § 102, 104 a 105 zákoníku práce a § 2 až 11 s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu. Můžeme se tedy i při právních jednáních týkajících se zajištění BOZP osob samostatně výdělečně činných řídit zákoníkem práce (ZP).

ZP stanoví hned v úvodním ustanovení o BOZP, v § 101 odst. 3: „Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.“

Jedná se o koordinovaný postup zaměstnavatelů (jak vyplývá z výše uvedeného, všichni OSVČ jsou ve smyslu tohoto ustanovení „zaměstnavateli“), kteří působí současně na jednom pracovišti. V podstatě jde o povinnost zaměstnavatelů koordinovat postup při zajištění BOZP takovým způsobem, aby byla v maximální možné míře zajištěna BOZP pro všechny zaměstnance, resp. u Vás i pro všechny OSVČ. Nezáleží přitom na tom, zda se jedná o dva, tři či více subjektů, kteří na příslušném pracovišti vykonávají činnost. Zákoník práce stanoví povinnost vzájemně se písemně informovat o všech rizicích a opatřeních přijatých před jejich působením. Jedná se však o povinnost stanovenou pouze ve vztahu ke konkrétní činnosti, při které dochází k prolínání zaměstnanců na stejném pracovišti.

Z ustanovení § 101 odst. 3 a 4 ZP vyplývá povinnost zaměstnavatelů (u Vás i OSVČ) působících na jednom pracovišti uzavřít mezi sebou dohodu, na základě které bude jeden z nich (asi Vy, s tím, že si můžete určit zástupce) určen jako koordinátor pro realizaci opatření, jež mají sloužit k zajištění BOZP. Nic nebrání tomu, aby bylo stanoveno, že koordinaci zajišťujete Vy a ve Vaší nepřítomnosti ona OSVČ. To se týká pouze koordinace BOZP s ostatními subjekty. Pokud se ale týká Vašich zaměstnanců, tak tam musíte mít také stanoveno, kdo Vás zastupuje ve vztahu k oněm 4 zaměstnancům, když tam nejste. To se týká všech pracovněprávních úkonů – například když někdo musí odejít k lékaři nebo i když se stane úraz. Tyto povinnosti zaměstnavatele pak nemůže zajišťovat „koordinátor BOZP na pracovišti“, to jsou povinnosti zaměstnavatele. To se musí odlišit.

V případě uzavření takové dohody není podstatné, jak je nazvána, podstatný je její obsah a v první řadě zabezpečení samotného účelu jejího uzavření.

V praxi známe tyto dohody především ze stavenišť, ale to vůbec neznamená, že by ji nemohl uzavřít i jiný zaměstnavatel jako jste Vy. Žádná smlouva o předání pracoviště nepřichází v úvahu. Sepište jednoduchou dohodu o koordinaci BOZP, kde budete vystupovat Vy jako zaměstnavatel oněch 5 zaměstnanců a ostatní OSVČ pracující na Vašem pracovišti v podstatě „sami pro sebe“ a kde si především stanovíte, kdo dohlíží na zajištění BOZP a výslovně tam uvedete, že OSVČ si odpovídají za zajištění BOZP sami pro sebe. To by bylo důležité například v případě úrazu. To, že budete dohlížet na zajištění BOZP, neznamená, že budete odpovídat za úrazy oněch OSVČ.

Vzhledem k tomu, že truhlářská dílna je značně rizikové pracoviště, doporučuji, abyste vydal ještě takový místní provozní bezpečnostní předpis Vašeho pracoviště (dříve se tomu říkalo „BTP“), a ten také dal všem zúčastněným podepsat. V něm by měla být základní pravidla manipulace se stroji, umístění, uspořádání a instalace výrobních a pracovních prostředků a zařízení, skladových prostorů, komunikačních ploch a dopravních komunikací a taky únikové cesty.  Tím se budete chránit, že byli seznámeni s riziky na pracovišti.