Jak snadno se na něco zapomene...

Dva konkrétní příklady mohou poskytnout představu o rozsahu povinností

Kolik předpisů se vztahuje na moji firmu? A kolik povinností mi z nich vyplývá? Na moji firmu s poradenskou činností se snad ani žádné předpisy nevztahují – vždyť mám jen kancelář a práce je především duševního charakteru.

Systém, který by si firma měla vytvořit, by měl být i tak přehledný, aby dokázal odpovědět na tyto otázky. Společně se soudním znalcem v oblasti bezpečnosti práce Miroslavem Šeinerem jsme připravili dvě „případové ministudie“.

Bezpečná kancelář

Za vzor jsme si vzali konkrétní firmu vykonávající výlučně administrativní činnost. Velikost této firmy (obrat, počet zaměstnanců) není pro náš příklad podstatná. Je třeba ale zmínit, že budova, v níž sídlí, je v jejím majetku. Této firmy se celkem týká 111 problematik. (Pod pojmem problematika se myslí jednotlivé činnosti či skupiny movitého či nemovitého vybavení; například jedna z problematik je profese/činnosti; další prostory, zařízení/stroje – drobné předměty, elektrospotřebiče a elektrické nářadí, ale také regály; hygienická problematika např. zahrnuje šatny, umývárny apod.).

Z uvedeného počtu se oblasti všeobecné bezpečnosti týká 29 problematik, technické bezpečnosti 37 problematik, hygieny práce 20 a požární ochrany 25 problematik. V průměru se k jedné problematice vztahují dva předpisy – naší příkladové firmy se tedy v BOZP nějakým způsobem týká zhruba 220 právních a ostatních předpisů.

S uvedenými 111 problematikami souvisí 98 různých tiskopisů a písemností, které je třeba vést – například různé deníky, kniha úrazů, pověření obsluh technických zařízení, zprávy o výsledcích šetření atd. Z předpisů, které se nějakým způsobem týkají naší firmy, vyplývá zhruba 160 termínů, kdy je třeba něco udělat – všechny se samozřejmě naší firmy netýkají, záleží na vybavení apod. Všechny z uvedeného počtu termínů ale není třeba sledovat každý měsíc či každý rok. Některé termíny mají měsíční lhůty, jiné roční či několikaroční. V zásadě lze říci, že prohlídky, které předpisy ukládají, se konají v měsíčních intervalech (například za čtyři či šest měsíců), revize bývají v ročních termínech (například jednou ročně, za dva či tři roky) a nejdelší lhůty jsou u revizních zkoušek, které jsou většinou dvojnásobkem lhůt uvedených u revizí – má-li se tedy například revize dělat jednou za dva roky, pak revizní zkouška by se měla konat jednou za čtyři roky. I laik si asi uvědomuje, že existují termíny pro prohlídky či zkoušky takových zařízení, jako jsou výtahy či třeba protipožární prostředky. Snadněji ale již může zapomenout třeba na elektrický dvojvařič či rychlovarnou konev – přitom i ony jako elektrospotřebiče spadají pod pravidelné prohlídky a revize.

Značení komunikací

Druhá případová firma má pozemek, na němž je přízemní budova s kancelářemi a vzorkovnou, dále hala s uskladněným materiálem, materiál je rovněž na rozlehlém dvoře, do něhož mají přístup i zákazníci. V jejím případě se věnujeme hlavním povinnostem pro BOZP ve skladech, přičemž především se zabýváme místy, kudy se chodí. Z mnohastránkového dokumentu vybíráme jen v bodech základní povinnosti:

Komunikace pro pěší jsou obecně přístupné a užívané cesty, chodníky a schodiště, které slouží k chůzi a jsou zařazeny do sítě místních komunikací nebo jsou užívány ve výrobních závodech, budovách apod.

Revize, zkoušky, prohlídky:

Kontrola komunikací pro pěší v rámci prověrek BOZ.
Termín: 1x za rok (u venkovních komunikací se doporučuje kratší termín).

• Komunikace musí mít rovný povrch, který nesmí být kluzký.
• Šachty nebo jiné nebezpečné otvory povrchu komunikace musí být zakryty poklopy nebo mřížemi. Poklopy a mříže musí být zajištěny proti samovolnému uvolnění nebo posunutí.
• Komunikace pro pěší musí být technicky řešeny s ohledem na počet osob, které je budou užívat, vždy však musí být minimálně 1100 mm široké.
• Volné okraje ramp musí být opatřeny bezpečnostním označením.
• Všechna hlavní schodiště musí mít přímá ramena. Vedlejší schodiště může mít ramena kombinovaná.
• Nejmenší šířka schodišťových ramen musí být 1100 mm. Volné strany schodů a odpočívadel musí být opatřeny zábradlím. Každé schodišťové rameno musí mít záchytné madlo, alespoň na jedné straně.
• V jednom schodišťovém rameni nesmějí být méně než 3 stupně. První (nástupní) a poslední (výstupní) stupeň v každém rameni musí být rozeznatelný od okolní podlahy.
• Povrch stupnic musí mít protiskluzovou úpravu. Příčný spád (klopení ve směru sestupu) schodišťových stupňů je zakázán.
• Schodišťové rameno nesmí začínat přímo za dveřmi. Mezi ramenem a dveřmi musí být plošina, jejíž délka musí být nejméně 750 mm, a zvětšena o šířku schodišťového stupně.
• Pomocná schodiště, tj. schodiště používaná pouze občas, malým počtem osob (např. pro výstup na obslužnou lávku nebo do kabiny jeřábu apod.), mohou být výjimečně i zakřivená.
• Pomocná schodiště musí mít průchodnou šířku ramene minimálně 550 mm u přímých ramen, u zakřivených minimálně 770 mm.
• Stupnice žebříkových schodů musí mít protiskluzovou úpravu a jejich nejmenší půdorysná šířka musí být nejméně 150 mm.
• Je-li průjezd používán současně pro vozidla i pro pěší, musí se v něm zřídit vyvýšené chodníky, popřípadě prostor pro pěší oddělit zábradlím. Ústí-li do průjezdu budovy východy nebo průchody, musí mít chodník zábradlí označené bezpečnostním značením. V průjezdu pro vozidla je zakázané zřizovat příčnou komunikaci.
• Dveře do průjezdu musí být osazeny tak, aby přiotevření nezúžily šířku chodníku.
• Podchody a průchody musí mít výšku nejméně 2100 mm a šířku nejméně 1100 mm. Tato šířka nesmí být zmenšována otevřenými křídly dveří, konstrukcemi apod. Podchody a průchody musí být viditelně označeny bezpečnostním označením a dostatečně osvětleny.
• Lávky pro pěší musí být technicky řešeny s ohledem na počet osob, které po nich budou přecházet. Jejich povrch nesmí být kluzký.
• Průchodová ulička jednosměrná, bez přenášení břemen – šíře minimálně 600 mm.
• Průchodová ulička obousměrná, bez přenášení břemen – šíře min. 750 mm.
• Průchodová ulička jednosměrná, břemeno v jedné ruce po boku – šíře min. 850 mm.
• Průchodová ulička jednosměrná, břemena v obou rukách po boku – šíře min. 1000 mm.
• Průchodová ulička obousměrná, břemeno přenášeno v jedné ruce po boku – šíře min. 1000 mm.
• Průchodová ulička obousměrná, břemena přenášena v obou rukách po boku – šíře min. 1150 mm.

ZDROJ:
Kubín, Zdeněk. Jak snadno se na něco zapomene… Dva konkrétní příklady mohou poskytnout představu o rozsahu povinností. Profit, č. 33 (2003), s. III.