Jak se po letech změnil zákon o inspekci práce

Pokud se zaměstnanec domnívá, že zaměstnavatel porušuje bezpečnostní, pracovněprávní a další předpisy spadající do působnosti Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), může se obrátit na SÚIP nebo místně příslušný (podle sídla firmy) oblastní inspektorát práce (OIP) a dát podnět ke kontrole. Měla by být zachována anonymita toho, kdo podnět podal. Bližší informace jsou na webových stránkách SÚIP.

Provedl-li inspektorát práce kontrolu na základě písemného podnětu, informuje písemně o výsledku toho, kdo podnět podal.

Kromě kontrol na základě podnětů OIP vykonává kontroly podle Ročního programu kontrolních akcí. Také kontroluje firmy, kde došlo k závažnému pracovnímu úrazu, má právo se zúčastňovat šetření na místě úrazového děje.

Práva a povinnosti zúčastněných stran při kontrole

Inspektor většinou kontrolu ohlašuje předem. „Některé kontroly se neohlašují, například kontroly nelegálního zaměstnávání, na podnět, někdy i na stavbách,“ říká inspektor Milan Moravec z OIP pro hl. m. Prahu a na otázku, jestli má ohlášená kontrola smysl, říká, že je potřeba působit nejen represivně, ale i preventivně. Někdy se také ohlašují z důvodu nutnosti připravit si větší množství dokladů ze strany kontrolované osoby nebo i z důvodu, že by na místě nemusel nikdo být, kdyby se kontrola neohlásila.To už se také stalo.

Postup při kontrole nyní upravuje zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). Podle § 7 tohoto zákona kontrolující je v souvislosti s výkonem kontroly oprávněn vstupovat do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor s výjimkou obydlí, jež vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba anebo jinak přímo souvisí s výkonem a předmětem kontroly, je-li to nezbytné k výkonu kontroly. Do obydlí je kontrolující oprávněn vstoupit jen tehdy, je-li obydlí užívané k podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti nebo v případě, kdy se mají prostřednictvím kontroly odstranit pochybnosti o tom, zda je obydlí užívané k těmto účelům a nelze-li dosáhnout splnění účelu kontroly jinak. Vlastníci nebo uživatelé těchto prostor jsou povinni kontrolujícímu vstup umožnit.

Inspektor má právo vydat do odstranění závady rozhodnutí o zákazu používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků nebo zařízení, pracovních nebo technologických postupů, látek nebo materiálů, vykonávání prací nebo činností, které bezprostředně ohrožují bezpečnost zaměstnanců nebo dalších fyzických osob (§ 7 zákona o inspekci práce).

Kontrolor se prokazuje průkazem inspektora. Je oprávněn například požadovat prokázání totožnosti fyzické osoby na místě kontroly, pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy, požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby.

Kontrolující nebo přizvaná osoba ke kontrole má povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s kontrolou nebo s úkony předcházejícími kontrole, a nezneužívat takto získaných informací.

Mezi další povinnosti kontrolujícího patří vyhotovit protokol o kontrole a doručit jeho stejnopis kontrolované osobě. Protokol o kontrole se vyhotoví ve lhůtě 30 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu, ve zvláště složitých případech do 60 dnů. Protokol o kontrole obsahuje náležitosti podle § 12 kontrolního řádu.

Kontrolované osobě se ukládají opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole včetně přiměřených lhůt k jejich odstranění, případně návrhů opatření k odstranění rizik.

Postup právnické nebo fyzické osoby - zaměstnavatele po ukončení kontroly prováděné dle zákona o inspekci práce upravoval tento zákon v ustanovení § 41. § 40 až 44 byly zrušeny zákonem č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu. Podat námitky proti kontrolnímu zjištění, které je uvedeno v protokolu o kontrole, nyní může kontrolovaná osoba podle § 13 a § 14 kontrolního řádu. Je o tom poučena v poučení v protokolu o kontrole. Tyto námitky je oprávněna podat písemně ve lhůtě 15 dnů od doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší, kontrolnímu orgánu – OIP, který kontrolu prováděl. Musí z nich být zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují a rovněž musí obsahovat odůvodnění nesouhlasu s tímto kontrolním zjištěním. V § 14 kontrolního řádu je upraveno vyřizování námitek.

Pokuty za přestupky a správní delikty

Dříve byla uložena fyzické osobě, která nevytvořila podmínky k výkonu kontroly, neposkytla součinnost odpovídající oprávněním inspektora nebo se nedostavila v určeném termínu k projednání výsledků kontroly, pořádková pokuta do výše 50 tis. Kč, kterou vymáhaly inspektoráty práce.

Dnes je za toto porušení možné uložit tzv. nesoučinnostní pokutu do 200 tis. Kč podle § 9a a 22a zákona o inspekci práce, a to i právnické osobě.

Nyní všechny pokuty vymáhá celní správa. Údaj, jaké je procento úspěšnosti při vymáhání pokut udělovaných inspekcí práce, tato instituce neeviduje.

O výši udělených pokut inspekcí práce informují tiskové zprávy „Výsledky činnosti SÚIP…“ zveřejňované na BOZPinfo v rubrice Tiskové zprávy.

V zákoně o inspekci práce přibyly přestupky a správní delikty na úseku bezpečnosti práce - § 17, § 30 písm. y – zg týkající se povinností zadavatele stavby, zhotovitele, koordinátora BOZP na staveništi, OZO k zajišťování úkolů v prevenci rizik.

Ke změnám od dob vydání zákona o inspekci práce došlo také u přestupků a správních deliktů na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Za písemné neuzavření pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti může být uložena pokuta až do 10 mil. Kč (§ 12, § 25).

Podle § 36 odst. 3 právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

Působnost úřadu a inspektorátů, co kontrolují a co není v jejich kompetenci

Působnost úřadu a inspektorátů se rozšířila na zadavatele stavby (stavebníka), zhotovitele, na koordinátora BOZP na staveništi nebo na rodinný závod.

Státní úřad inspekce práce a jednotlivé inspektoráty práce nyní kontrolují mimo jiné dodržování povinností vyplývajících z právního předpisu, který stanoví povinnost uskutečnit veřejnou výzvu nebo výběrové řízení na obsazení místa úředníka nebo na obsazení místa vedoucího úředníka územního samosprávného celku, jakož i to, zda veřejná výzva nebo výběrové řízení byly provedeny včetně jejich průběhu nebo právního předpisu upravujícího péči o dítě v dětské skupině.

Stále zůstávají kontroly u zaměstnavatelů, jestli jsou dodržovány právní předpisy ohledně bezpečnosti práce, k zajištění provozu vyhrazených technických zařízení, pracovněprávní předpisy - dodržování kolektivních smluv, vnitřních předpisů, jestliže zakládají práva zaměstnanců; kontroly agentur práce; kontroly povinností vyplývajících ze zákona o zaměstnanosti.

Dále poskytují bezúplatně základní informace a poradenství, vyjadřují se k vybraným projektovým dokumentacím staveb, jsou garantem programu Bezpečný podnik.

Do jejich působnosti naopak nespadá pomoc zaměstnancům při platební neschopnosti zaměstnavatele (spadá pod působnost příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR); problémy týkající se průměrného měsíčního čistého výdělku pro účely přiznání podpory v nezaměstnanosti (spadá pod působnost příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR); záležitosti týkající se plateb sociálního pojištění - důchodové pojištění, nemocenské pojištění, peněžitá pomoc v mateřství (spadá pod správu sociálního zabezpečení); záležitosti týkající se plateb zdravotního pojištění (spadá pod správu příslušné zdravotní pojišťovny); dávky pomoci v hmotné nouzi (spadá pod působnost příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR); uznání nemoci z povolání (spadá pod působnost zdravotnických zařízení); stížnosti na hygienické požadavky v pracovním prostředí - osvětlení, větrání, teplota, hluk, poskytování ochranných nápojů na pracovišti (spadá pod působnost krajských hygienických stanic).

Orgány inspekce práce nemohou v rámci svých kompetencí řešit uspokojování individuálních nároků zaměstnanců vůči zaměstnavateli (např. nemohou vymáhat nevyplacenou mzdu či jinou finanční pohledávku, či jakoukoliv jinou pohledávku). Rovněž nemohou vydávat stanoviska a výklady k jednotlivým ustanovením pracovněprávních předpisů, mohou vyslovit pouze svůj názor týkající se problematiky pracovních vztahů a podmínek, který ale není právně závazný.

Zdroj:

• zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 255/2012 Sb., zákona o kontrole (kontrolní řád);
• www.suip.cz;
• www.bozpinfo.cz.