Jak se bránit proti fiktivním pracovním úrazům v podniku?

Jsme větší strojírenský podnik a v současné době se potýkáme s nárůstem menších pracovních úrazů typu naražení kolene při nastupování do VZV, podvrtnutí, natažení svalu či úponu apod. Obecně řečeno, jedná se o případy, kdy si zaměstnanci ne zcela prokazatelně  způsobí pracovní úraz, resp. je hrozně těžko dokazatelné, že k takovému úrazu došlo na pracovišti nebo dokonce vůbec došlo. Skoro ve všech případech pak zaměstnanec jde k lékaři a ten mu napíše pracovní neschopnost z důvodu pracovního úrazu. Jsem přesvědčen, že drtivá většina takových úrazů jsou víceméně podvody, proti kterým se ale prakticky nedá bojovat. Jak bychom měli postupovat, abychom takovým nešvarům zabránili?

Samozřejmě, že se  tomu dá zabránit – důslednou rekonstrukcí všech pracovních úrazů. Podle § 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce je zákonnou povinností zaměstnance bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin. Proto musí zaměstnavatel trvat na tom, že zaměstnanci oznamují úraz bezodkladně. Oznámení úrazu s delším časovým odstupem je porušení základní povinnosti zaměstnance v oblasti BOZP a potažmo i důvodem k upozornění na možnost výpovědi podle § 52 písm. g) zákoníku práce.

Podle § 105 odst. 1 věta první zákoníku práce je zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo,  povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. To se také musí zajistit co nejdříve, už jen druhý den nesplní rekonstrukce svůj účel, o tom bych Vám mohla uvést příklady z rekonstrukce těžkých a smrtelných úrazů, kdy se do druhého dne ostatní spoluzaměstnanci dohodli, co budou vypovídat.

A v těchto dvou ustanoveních je ukryt celý „vtip“ vyšetřování příčin pracovních úrazů. Zaměstnavatel musí provádět rekonstrukci úrazů důsledně, aby zaměstnanci viděli, že se zajímá o to, co bylo příčinou úrazu a že z toho chce vyvodit důsledky. Důsledky zejména pro prevenci rizik, pro předcházení úrazům a že zaměstnavatel dbá na dodržování BOZP na pracovišti. Každý zaměstnanec má svého vedoucího a  podle § 101 zákoníku práce péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli  je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.  Na základě toho by mělo být pro zaměstnavatele rozhodující svědectví dotyčného vedoucího.

Vím, že mi můžete namítnout, že zaměstnavatel je pro případ své odpovědnosti za škodu z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání pojištěn, a že škody za něj hradí pojišťovna. Již v jednom dotazu (byl publikován 13.8.2008) jsem  odpovídala, jestli zdravotní pojišťovny mohou sankcionovat zaměstnavatele za pracovní úrazy, tak Vám jen připomenu § 45 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů: „Příslušná zdravotní pojišťovna může vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavateli, u něhož došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin a v důsledku toho i ke zvýšení nákladů na zdravotní péči, s výjimkou těch pracovních úrazů nebo nemocí z povolání, jejichž příčina je nezjištěna nebo k nimž došlo ohrožením zvířaty nebo přírodními živly anebo v důsledku protiprávního jednání třetích osob.“ S tím, že přirážku k pojistnému může vyměřit až do výše 5 % z podílu na jím hrazeném pojistném všech zaměstnanců. To snad mluví samo za sebe.

Zaměstnavatel nemůže podcenit vyšetření sebemenšího pracovního úrazu, i úrazy zapsané jen do knihy úrazů (kde není delší pracovní neschopnost) by se měly řádně vyšetřit. Pokud má jen malé pochybnosti o úrazu, pak musí zaměstnanec prokázat úraz. Pracovní úraz, jak vyplývá z definice tohoto pojmu, je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a zde je třeba klást důraz na to, aby byla prokázána přímá příčinná souvislost mezi úrazovým dějem a škodnou událostí.