Jak postupovat při vyhodnocování zdravotních rizik?

Zdroj: 

Odpovědi na dotazy zaměstnavatelů (ředitele, jednatele, majitele) k naplnění požadavků zákona o ochraně veřejného zdraví z § 37 (Kategorizace prací).

Jaké právní předpisy ukládají zaměstnavateli povinnost vyhodnocovat zdravotní rizika v jeho podniku?

  • Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále ZP). Tento zákon stanoví v § 102, že každý zaměstnavatel je povinen vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění. Tato opatření mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodtranitelných rizik.
  • Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví v § 37 kategorizace prací, že každý zaměstnavatel má povinnost předkládat orgánu ochrany veřejného zdraví návrh na zařazení prací do kategorií spolu s údaji klíčovými pro hodnocení zdravotních rizik a opatření přijatá k ochraně jejich zdraví.
  • Vyhláška č. 432/2003 Sb. Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.

Co jsou to zdravotní rizika, rizikové práce a riziková pracoviště?

  • Součástí pracovních rizik jsou také zdravotní rizika, která vyjadřují míru závažnosti zátěže člověka vystaveného rizikovým faktorům na pracovišti. Vzhledem k jejich specifickému charakteru a požadované odborné znalosti pro jejich hodnocení jsou zahrnuty v právních předpisech týkajících se ochrany veřejneho zdraví. Podle zákona o ochraně veřejného zdraví má zaměstnavatel povinnost zdravotní rizika vyhledávat a zpracovávat návrh zařazení prací do kategorií.
  • Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemocí z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazena do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.
  • Návrh pro zařazení prací do kategorií předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovně právním nebo obdobném pracovním vztahu ( § 37 odst. 2 zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nebo osoba podnikající podle zvláštního právního předpisu. Návrh na zařazení prací do kategorií spolu s údaji klíčovými pro hodnocení rizik musí předkládat orgánu ochrany veřejného zdraví, který rozhoduje o zařazení práce do příslušné kategorie a vyhlašuje riziková pracoviště. Zaměstnavatel sám kategorie prací a riziková pracoviště neurčuje ani nevyhlašuje. 

Co je to kategorizace prací?

  • Systém kategorizace prací, rozděluje práce podle rizika do čtyř kategorií.

    • Kategorie 1 - Zařazují se práce vykonávané za podmínek při nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví zaměstnance.
    • Kategorie 2 - Zařazují se práce, při niž faktory jimž jsou pracovníci vystavení nepřekračují hygienické limity nelze vyloučit že mohou působit nepříznivě na citlivé jedince. Dále práce u kterých se předpokládá zdravotní způsobilost.
    • Kategorie 3 - Zařazují se práce, při niž expozice faktorů není spolehlivě snížená technickými opatřeními a zaměstnanci musí nezbytně používat OOPP
    • Kategorie 4  - Zařazují se práce s rizikem, které nelze vyloučit ani za použití OOPP.
  • Kategorizace prací umožňuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnanců takovými faktory, které ze zdravotního hlediska rozhodují o kvalitě pracovních podmínek a které jsou charakteristické pro danou práci na konkrétním pracovišti a pro míru zabezpečení ochrany zdraví pracovníků. Účelem kategorizace je získat objektivní a srovnatelné podklady především pro určení rizikových prací, optimalizaci pracovních podmínek a pro racionální opatření k odstranění nedostatků v zabezpečení ochrany zdraví při práci.
  • Návrh předkládaný zaměstnavatelem musí být v souladu s požadavky prováděcí legislativy k Zákonu o ochraně veřejného zdraví, především s vyhláškou č. 432/2003 Sb. Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.

Jaké jsou rizikové faktory a jak jsou hodnoceny?

  • Rizikové faktory: prach, chemické látky, hluk, vibrace, neionizující záření a elektromagnetické pole, fyzická zátěž, pracovní poloha, zátěž teplem, zátěž chladem, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli.
  • Podrobněji viz vyhláška č. 432/2003 Sb. příloha č.1 Kriteria kategorizací prací (odkaz na Portál veřejné správy ČR), která může posloužit jako příkladový seznam vybraných prací zařazených do druhé, třetí a čtvrté kategorie.
  • Pro zařazování prací do jednotlivých kategorií jsou vypracovány metody měření jednotlivých faktorů a kritéria pro hodnocení získaných výsledků. První kategorie není zvláště vymezena, druhá a třetí kategorie jsou definovány rozpětím hygienických limitů, přičemž ve druhé kategorii nesmí být překročen přípustný limit. Čtvrtá kategorie není definována u faktorů jako pracovní poloha, zátěž chladem, psychická a zraková zátěž.
  • Práce spojená s expozicí několika faktorům je zařazena do kategorie odpovídající nejhůře hodnocenému faktoru. Zařazení prací do druhé, třetí a čtvrté kategorie je prováděno na návrh zaměstnavatele nebo z podnětu orgánu hygienické služby. Měření koncentrací a intenzit faktorů pracovních podmínek musí být provedeno akreditovanou nebo autorizovanou osobou, nemělo by být starší než jeden rok. Kategorizace prací vychází z identifikace nebezpečí pro zdraví pracovníka a z hodnocení rizika práce. Proto jsou v soustavě faktorů zařazeny především ty, které mají v této souvislosti dominující význam. Určité kategorie u některých zátěží legislativa nestanovuje.

Kdo může provádět vyhodnocení zdravotních rizik v podniku?

Vyhodnocení zdravotních rizik zajišťuje zaměstnavatel podle § 9 z. č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, buď sám, nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami (podle počtu zaměstnanců, které zaměstnává). Předpokladem odborné způsobilosti je a) alespoň střední vzdělání s maturitou, b) odborná praxe v délce alespoň 3 let, v délce alespoň 2 let, jestliže fyzická osoba dokončila vyšší odborné vzdělání, v délce 1 roku, jestliže fyzická osoba dokončila vysokoškolské vzdělání v bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti BOZP; za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávaná v oboru, ve kterém fyzická osoba bude zajišťovat úkoly v prevenci rizik nebo činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, c) doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti (viz článek "Kdo je odborně způsobilou osobou v oblasti BOZP?").

Hodnocení zdravotních rizik provádějí některé zdravotní ústavy, jejichž zaměstnanci mají k této činnosti odbornou erudici i dostatečné zkušenosti. Měření, která jsou podkladem pro vypracování formuláře nesmí být starší než 12 měsíců a musí být provedena autorizovanou osobou.

Jak probíhá v praxi postup, když zaměstnavatel předává orgánům veřejného zdraví návrhy na riziková pracoviště - a co se pak děje dál, kdo a jak mě osloví?

Zaměstnavatel, který provedl zhodnocení zdravotních rizik, předloží orgánu ochrany veřejného zdraví, tj. krajské hygienické stanici (dále jen "KHS") oznámení o zařazení práce do kategorie druhé nebo návrh na zařazení do kategorie třetí či čtvrté. Pracovníci KHS posoudí tyto dokumenty a zpravidla zhodnotí i pracovní podmínky na přímo pracovištích. Pokud jsou návrhy neúplné nebo chybné, přeruší řízení a vyzve zaměstnavatele k doplnění. V některých případech provede KHS ve spolupráci se zdravotním ústavem měření některých faktorů pracovního prostředí. Pokud však zjistí nesplnění povinností ze strany zaměstnavatele, může mu uložit náhradu nákladů, které vznikly zdravotnímu ústavu v souvislosti s provedeným měřením.
V případě, že se jedná o práce rizikové, vydá KHS rozhodnutí o zařazení práce do kategorie 3 nebo 4, ev. rozhodne o tom, že práce kategorie 2 je prací rizikovou. V případě prací kategorie druhé se rozhodnutí ani jiný dokument nevydává. Současně s rozhodnutím o rizikovosti práce, může KHS rozhodnout o minimální náplni a termínech lékařských preventivních prohlídek osob, které tyto práce vykonávají a o minimálním rozsahu a termínech sledování faktorů pracovních podmínek nebo zátěže organismu.
Kromě plnění rozhodnutí a dalších povinností uložených obecně závaznými právními předpisy (zejména zákoníkem práce a jeho prováděcí předpisy - nařízení vlády a vyhlášky), je zaměstnavatel povinen průběžně vyhodnocovat podmínky výkonu práce a v případě změn, které by měly vliv na zařazení do kategorie třetí nebo čtvrté, zpracovat a předložit KHS návrh nový.

Jak probíhá kontrola orgánů veřejného zdraví na pracovišti, co kontrolují, na co se zaměřují a hlavně v čem se liší od Oblastních inspektorátů práce - je tady nějaký rozdíl?

Kontroly orgánů ochrany veřejného zdraví (KHS) v rámci státního zdravotního dozoru jsou zaměřeny na dodržování předpisů v oblasti ochrany zdraví při práci, tedy narozdíl od Oblastních inspektorátů práce,  se zabývají možným vlivem vyskytujících se škodlivin pracovního prostředí na zdraví.
Jedná se především o kontrolu zajištění ochrany zdraví zaměstnanců před negativním působení podmínek práce, a to jak z hlediska řešení a uspořádání pracovišť, včetně hygienického zázemí, tak i z hlediska organizace práce, sledování a vyhodnocování expozice, přijímání a dodržování preventivních opatření, evidence rizikových prací atd. Kromě toho jsou kontroly zaměřeny i na zajištění tzv. závodní preventivní péče.
Priority státního zdravotního dozor určují kontrolní plány, které podle pokynů hlavního hygienika sestavují pro každý rok KHS.

Jaké formuláře mám jako podnikatel vyplnit v souvislosti s hodnocením zdravotních rizik, kde je mohu získat?

Formuláře v oblasti hodnocení zdravotních rizik nejsou definovány, a proto se v praxi používané formuláře pro návrh na zařazení prací do kategorií od sebe značně liší. Každý formulář však musí  obsahovat náležitosti, které jsou upraveny v  § 37 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
Položky návrhu potřebné  k vydání rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví musí po formální stránce obsahovat:

1. Přesnou identifikaci subjektu = jeho přesný název a IČO.
2. Místo provozovny = její adresa.
3. U větších provozů také jejich další členění na jednotky.
4. Seznam označení prací (názvy jednotlivých prací v dané provozovně nebo jednotce, kde byly stanoveny v kategorii 2 - 4.
5. Zhodnocení výskytu faktorů dle vyhlášky č. 432/2003 Sb. při výkonu jednotlivých prací.
6. Zdroj dat, na základě kterých jsou práce zařazovány zejména do kategorie 3 a 4 , výsledky hodnocení (měření, expertízy) expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně, délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn aj.
7. Návrh zařazení práce do 2 až 4 kategorie z hlediska jednotlivých faktorů.
8. Počet zaměstnanců vykonávajících danou práci (kat. 2 - 4) - zvlášť uvádět počet mužů a žen .
9. Zaměstnavatelem navrhovaná ochranná preventivní opatření k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci v kategorii 3 a 4.

Pro ukázku uvádíme vyplněný formulář pro návrh na zařazení prací do kategorií  dokument , který používá Zdravotní ústav se sídlem v Pardubicích.

Odpovědi na Vaše otázky pro Vás zpracovali:

  • MUDr. Ariana Lajčíková, Státní zdravotní ústav Praha
  • Ing. Pavel Hlaváč, Zdravotní ústav Pardubice, oblastní pracoviště Ústí nad Orlicí

Chcete vědět víc?

  • Odkaz na článek s desaterem "Jak postupovat při prevenci pracovních a zdravotních rizik?
  • Odkaz na článek "Časté dotazy z oblasti vyhodnocování rizik na pracovišti". 
  • Odkaz do rubriky "Hodnocení rizik " na oborovém portálu BOZPinfo.cz 
  • Zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (odkaz na fulltext zákona na portálu Veřejné správy ČR)
  • Vyhláška č. 432/2003 Sb. Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů (odkaz na fulltext zákona na portálu Veřejné správy ČR)

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail