Jak omezit stres na pracovišti

Určitá míra stresu je potřebná a člověk bez ní nemůže existovat. Platí to i pro pracovní prostředí, kde mírné napětí většinou pomáhá zvýšit výkon organizace. Vysoká úroveň stresu je však pro organizaci nebezpečná. Jak stres v organizaci redukovat?

Zdroje stresu

Ke zdrojům mírného a příznivě působícího stresu patří náročné, ale dosažitelné úkoly, pravidelné hodnocení, konkurence ze strany ostatních pracovníků apod.

Vysoká úroveň stresu pramenící například z nerealisticky stanovených termínů, zvýšených obav zaměstnanců z neúspěchu nebo neřešených konfliktů je však pro organizaci nákladná.

Vede k únavě, vyčerpání, poklesu soustředění, zhoršování osobních vztahů, vyššímu výskytu chyb a negativního pracovního chování zaměstnanců, ke snížení kreativity i schopnosti adekvátně reagovat na rizikové situace nebo dokonce k "vyhasnutí" zaměstnanců - k trvalému poklesu jejich výkonu a motivace.

Příčiny negativního stresu

K nejčastějším zdrojům stresu v organizaci či na pracovišti patří neřešené, nevhodně řešené nebo příliš časté konflikty, ke kterým dochází zpravidla pod vlivem špatně či nejasně upravených firemních pravidel, často však i v důsledku špatného rozhodování a nevhodné personální politiky při obsazování klíčových pracovních míst. Jejich stresující vliv je spojen s dlouhodobou frustrací a výskytem negativních emocí, které konflikty jednotlivcům nebo skupinám vytvářejí.

Vylepšujte komunikaci

K široce rozšířeným příčinám stresu patří i pracovní nejistota spojená s nejasně stanovenými pracovními požadavky, pravomocemi a odpovědnostmi jednotlivých pracovních míst, nedostatečným hodnocením zaměstnanců ze strany jejich nadřízených (vedoucí zpravidla k tomu, že se zaměstnanci domnívají, že jejich vedoucí nemají o jejich práci zájem nebo s nimi do budoucna nepočítají), s dalším vývojem podniku a nedostatečnou komunikací se zaměstnanci apod.

Nejistotu může zvyšovat i nevhodné provádění podnikových změn.

K nejčastějším slabým místům patří řízení změn shora bez zapojení zaměstnanců, nedostatečné informování o změnách, jejich příčinách a dopadech apod.

Nevhodné řízení

Důležitým sociálním zdrojem stresu je i nevhodný řídící styl projevující se utajováním skutečností, výskytem zákulisního jednání, zvýšeným působením neformálních zájmových klik apod. K faktorům nevhodného řízení podmiňujícího zvýšení stresu může patřit i nadměrně zvýšená soutěživost či sklon k osobním konfrontacím.

Nejasné odměňování

Faktorem pracovního stresu může být i způsob odměňování zaměstnanců. Především tehdy, nemůže-li zaměstnanec ovlivnit pracovní výsledky, na které váže jeho odměna.

A dále i fakt, nutí-li odměňování vykonávat práci v omezeném čase snižujícím kvalitu výsledků, vede-li k vykonávání úkolů, se kterými osoby vnitřně nesouhlasí, nebo vytváří-li na pracovišti zvýšenou rivalitu zaměstnanců narušující spolupráci.

Pozor na time management

Pracovní stres velmi často pramení i ze špatného řízení času, tj. z neschopnosti vedoucích či dalších zaměstnanců stanovit priority, plánovat čas, soustředit se v daný čas na jeden úkol, včas se rozhodnout apod. K jednání nadřízených bránícímu zaměstnancům plánovat a produktivně využívat vlastní pracovní čas patří často vyrušování příliš častými kontrolami plynoucími z nedůvěry ve schopnosti podřízených, časté zadávání operativních úkolů namísto dlouhodobějších cílů apod.

Nesprávní lidé na vedoucích pozicích?

Zdrojem stresu může být i špatný výběr osob na vedoucí místa. Jde o situace, kdy vedoucí místa zastávají psychicky nevyrovnané osobnosti komplikující práci ostatních, zpravidla jde o osoby se sníženou sociální či emocionální inteligencí, které si neuvědomují, jak jejich chování působí na ostatní, osoby, které samy snadno podléhají stresu či dokonce osoby, kterým vyvolávání stresu u druhých činí potěšení.

K typům osob, které pro svou nevyrovnanou či labilní osobnost nejsou vhodnými kandidáty na vedoucí místa patří především vedoucí se sklonem k narcismu, s tendencí k agresivitě a pomstychtivosti, perfekcionismu, autoritářství apod.

Získávejte zpětnou vazbu

Dojde-li organizace k závěru, že její pracovníci trpí nadměrným stresem (ať již na základě toho, že se množí stížnosti zaměstnanců, roste pracovní absence a fluktuace, zvyšuje se počet chyb či chybných rozhodnutí apod.), měla by provést analýzu hlavních příčin stresu. K té může sloužit anonymní dotazníkový průzkum mezi zaměstnanci, umožňující identifikovat hlavní stresující faktory a jejich význam.

Dbejte na preventivní opatření

K hlavním opatřením k prevenci a omezení stresu na pracovišti patří zpravidla:

• omezování zdrojů konfliktů a nejistoty, tj. lepší vymezení požadavků, pravomocí a odpovědností pracovních míst zavedením určitých zásad komunikace, ale i uspořádání tréninku zaměřeného na konstruktivní řešení konfliktů
• úprava pracovního prostředí omezující faktory fyzického i sociálního stresu plynoucího například z nevhodného prostorového uspořádání pracoviště nedávajícího zaměstnancům dostatečný osobní prostor nebo neumožňujícího dostatečnou koncentraci k práci
• změny v rozsahu a náplni pracovních úkolů omezující problémy dlouhodobého pracovního přetížení, přílišné rozhodovací zátěže, ale i nedostatečného pracovního vytížení, omezení pracovní monotonie apod. 
• zavedení procesů řízení pracovního výkonu podporujících dialog mezi vedoucími a zaměstnanci a plánování kariéry zaměstnanců v souladu s jejich schopnostmi 
• zdokonalení výběru a rozmísťování zaměstnanců umožňující zvýšit soulad mezi schopnostmi a vlastnostmi zaměstnanců a požadavky pracovních míst, a tak snížit stres plynoucí z kvalitativního pracovního přetížení, z nutnosti spolupracovat s osobami s "negativní afektivitou" či komunikovat s nezralými řídicími pracovníky. K prevenci zaměstnávání těchto osob mohou napomoci specifické psychologické testy, případně výběry metodou assessment centra
• tréninky a vzdělávání, zaměřené na podporu efektivní komunikace, hodnocení a plánování pracovního výkonu, řešení konfliktů, efektivního řízení času a využívání pracovní doby.

ZAPAMATUJTE SI:

Předcházet stresovým faktorům je možné, pokud budete se zaměstnanci o jejich problémech komunikovat a budete ochotni přijímat jejich názory a kritiku. K faktorům, které můžete jako při redukci stresu ovlivnit, patří:

úprava režimu pracovní doby, například zavedením pružného uspořádání pracovního týdne nebo měsíce, omezením požadavků na přesčasovou práci, posílením pracovní autonomie (například v podobě volit si tempo vlastní práce), zvýšením důrazu na pravidelné vybírání dovolené apod.

změny řídicího stylu a organizační kultury organizace, především zlepšení informovanosti zaměstnanců a podpora komunikace a společné diskuse nad úkoly i pracovními postupy firmy či útvaru apod.

rovnováha mezi pracovním a nepracovním životem, která bere v úvahu tlaky na pracovníky, kteří mají na starosti děti, partnery nebo další osoby, a kterou mohou tvořit taková opatření, jako je zvláštní dovolená nebo pružná pracovní doba.

ZDROJ:
Urban, Jan. Jak omezit stres na pracovišti. In HRM [online]. Praha: Economia, 2007 [cit. 02-01-2007]. Dostupný z WWW: < http://managerweb.ihned.cz/index.php?s1=T&s2=0&s3=4&s4=1&s5=0&s6=0&m=d&article[id]=19373310>.