Jak na řízení stresu? Evropská kampaň EU-OSHA vrcholí

Zdroj: 
Další rady a informace ohledně řízení stresu a také aktuality z legislativy (bude se rušit vyhl. č. 181/2015 Sb.!) zazněly na semináři „Jak na řízení stresu (manuál evropské kampaně)“, který se konal 16. 9. 2015 na veletrhu FOR ARCH na výstavišti v Letňanech v Praze.

Jak název napovídá, seminář byl další akcí pořádanou Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a spolupracujícími organizacemi v rámci celoevropské kampaně Zdravé pracoviště 2014 - 2015 s názvem "Zdravé pracoviště zvládne i stres".

Po úvodním slově Daniely Kubíčkové z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., vystoupil dopravní psycholog PhDr. Michal Walter, se kterým se účastníci těchto akcí letos mohli setkat už v Brně na podobném semináři v rámci veletrhu INTERPROTEC.

Na řidiče působí řada stresových faktorů jako nedostatek času, počasí, špatný technický stav komunikací, zodpovědnost za vozidlo a náklad, nedostatečná finanční odměna za práci, hrozba sankce při nedodržení pravidel či při nehodách, u řidičů mezinárodní dopravy i odloučení od rodiny nebo cizojazyčné prostředí. Řidičů kamionů nebo autobusů začíná být nedostatek. Odchází generace starších řidičů a mladé tato práce nepřitahuje. Je náročná, ne tak dobře finančně ohodnocená, a dřívější lákadlo, že se řidič dostal do zahraničí, už také netáhne.

Chování některých řidičů je velmi rizikové. Mezi největší nešvary patří nevěnování se řízení, telefonování za jízdy apod. Hovořilo se i o mladých řidičích a o alkoholu za volantem. Předmětem diskuzí je nyní tzv. „řidičák na zkoušku“. Mladí by měli dostat řidičské oprávnění na určitou dobu, například dvou let. Alkohol u řidičů na Slovensku začali řešit poněkud drsným (ale snad účinným) způsobem. Řidič, který je přichycen pod vlivem alkoholu, je umístěn do cely předběžného zadržení, následně se musí dostavit ke státem určenému psychiatrovi. Pokud se u něj zjistí závislost, musí nastoupit do léčebny, pokud není závislý, musí se účastnit rehabilitace (psychoterapie, poradenství).

Zaměstnavatelé mohou stresu předcházet správným výběrem zaměstnanců, péčí o ně, důležité jsou přátelské mezilidské vztahy na pracovišti.

Dalším aktuální tématem je optimální pracovní tempo. Michal Walter řešil problém optimálního pracovního tempa v jedné firmě, kde ve snaze vyrobit co nejvíce, neustále zvyšovali pracovní tempo, až to nakonec přineslo opačný účinek. Nejen, že se zvyšovala fyzická a psychická zátěž zaměstnanců, ale přestaly zvládat i stroje. Začaly se zasekávat a mnoho času se ztratilo jejich opravou.

Ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., se právě řeší projekt „Zvýšení účinnosti ochrany zaměstnanců při určování množství práce a pracovního tempa“. Cílem projektu je zpracování návrhu systému pro určování množství práce a pracovního tempa v rámci všech pracovních činností a odvětví, který blíže specifikuje ustanovení § 300 zákoníku práce.

(1) Zaměstnavatel je povinen při určení množství požadované práce a pracovního tempa vzít v úvahu fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnance, předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech. Množství požadované práce a pracovní tempo je možné určit také normou spotřeby práce.

(2) Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby podmínky podle odstavce 1, popřípadě norma spotřeby práce, byla-li jím určena, byly vytvořeny před zahájením práce.

(3) Množství požadované práce a pracovní tempo, popřípadě zavedení nebo změnu normy spotřeby práce určuje zaměstnavatel, nejsou-li sjednány v kolektivní smlouvě, po projednání s odborovou organizací.

Bc. Pavla Motyčková z Ministerstva zdravotnictví podrobně informovala o vyhlášce č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích), která nahradila vyhl. č. 288/2003 Sb. Vyhláška byla napsaná již v r. 2012, v roce 2013 probíhal legislativní proces, ale vzhledem k tomu, že loni nabyla účinnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/27/EU ze dne 26. února 2014, kterou se mění směrnice Rady 92/58/EHS, 92/85/EHS, 94/33/ES, 98/24/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES s cílem uvést je do souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, byl text upraven a vyhláška vyšla ve Sbírce předpisů ČR až letos v létě s účinností od 1. 9. 2015. Je nutné podotknout, že se ve vyhlášce hovoří o zaměstnancích a zaměstnankyních. Nezvtahuje se tedy na studenty a učně při praktické přípravě, ale mohou ji využívat.

Současně vyšla vyhláška č. 181/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění vyhlášky č. 107/2013 Sb. Nabývá účinnosti 1. 10. 2015. Pavla Motyčková upozornila, že se nedopatřením dostal do Sbírky předpisů ČR jiný text, než byl v plánu. Proto by měla v nejbližší době vyjít nová vyhláška, také s účinností 1. října, která vyhl. č. 181/2015 Sb. zruší. Změny by měly být technického charakteru.

MUDr. Vladimíra Lipšová seznámila účastníky s důležitými daty, která se týkají psychosociálních rizik. V kategorii zvýšené psychické zátěže pracuje více než 800 tis. zaměstnanců (21 % všech zaměstnanců v ČR). Jedná se o monotónní práci, práci ve vnuceném pracovním tempu nebo práci na směny. Zaměstnavatelé často chybují v oblasti pracovní doby, což velmi ovlivňuje vznik psychosociálních rizik. K nejčastějším chybám patří příliš dlouhé směny, není vedena evidence pracovní doby, není poskytován odpočinek mezi směnami. Pro sladění práce a rodinného života je důležitá možnost pracovat na zkrácený úvazek. V ČR pracuje na zkrácený úvazek ve svém hlavním pracovním poměru pouze 5 % zaměstnanců (většina ženy).

Podle zaměstnavatelů psychosociální rizika lze řídit obtížněji, jsou hůře uchopitelná, nedají se měřit. V rámci kampaně EU-OSHA a kampaně SLIC 2012 (kampaň zaměřená na analýzu psychosociálních rizik, cílem bylo vydat materiály pro inspektory práce), která byla zaměřena na hotely, restaurace, zdravotní a sociální služby a na dopravu, zaměstnanci i zaměstnavatelé vyplňovali dotazníky, kde se zjišťovalo, zda jsou vystaveni psychosociálním rizikům. Dotazníky vyplňovali i účastníci tohoto semináře a během jejich vyhodnocování mohli zhlédnout krátké Napovy filmy. Na jeden z nich s názvem Stresová situace se nyní také podívejte.

Dotazníky, které se skládaly z deseti otázek směřovaných na spokojenost v práci, vyplnilo 1923 pracovníků. Nejhůře hodnocená otázka byla „Je Váš výkon v práci spravedlivě ohodnocen?“ Souhlasilo 55 %. Naopak nejlépe byla hodnocena otázka „Máte dobré vztahy se spolupracovníky a můžete se na ně spolehnout?“ (91 %) a také otázka „Stará se zaměstnavatel o odstranění všech bezpečnostních rizik na pracovišti?“ (90 %). Větší celková spokojenost byla zjištěna u malých podniků, zaměstnanci ve středních podnicích byli spíše spokojeni s využitím své kvalifikace a svých schopností, více hodnotili svoji práci jako zajímavou.

 „Psychosociální rizika jsou problém, ale máme metodiku, postupy, materiály, jak je řešit. Na webových stránkách kampaně EU-OSHA jsou materiály, odkazy na videa, nekonečné množství rad,“ říká MUDr. Lipšová. „V oblasti vztahů je nejdůležitější komunikace, ochrana zranitelnějších zaměstnanců, kterými se můžeme během života stát my všichni, a také setkávání mimo pracoviště včetně rodinných příslušníků,“ shrnula na závěr.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail