INTERPROTEC, seminář na téma řízení stresu a vyhodnocení výtvarné soutěže

Zdroj: 
U příležitosti 12. mezinárodního veletrhu prostředků osobní ochrany, bezpečnosti práce a pracovního prostředí INTERPROTEC v Brně se 19. 5. 2015 konal seminář „Řízení stresu a praxe v malých a středních podnicích“. Fotografie z této akce a veletrhu si můžete prohlédnout v obrázkové galerii u článku.

Jiří Vaňásek, ředitel odboru služeb trhu práce z Ministerstva práce a sociálních věcí, přivítal účastníky semináře a zároveň je pozval do společného stánku Evropské agentury EU-OSHA, Ministerstva práce a sociálních věcí a Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. Spolu s ředitelem Výzkumného ústavu bezpečnosti práce Stanislavem Malým předali ocenění výhercům dětské výtvarné soutěže „Strašák stres“. Soutěž probíhala ve dvou kategoriích (6-10 let a 11-16 let), z každé bylo oceněno pět soutěžících. Jejich kresby si můžete prohlédnout zde. Poděkování patří všem, kteří se do soutěže zapojili.

David Michalík, vědecký tajemník z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., se ve své přednášce „Psychologický přístup k prevenci negativních dopadů pracovního stresu“ zamýšlel, jaké situace na pracovišti mohou vést k nadměrnému stresu a jak je řešit. Jsou to například vysoké nároky, nedostatek osobního vlivu, špatné vztahy, konflikt rolí nebo jejich nejasné vymezení, nesoulad mezi pracovním a osobním životem a samozřejmě také osobní problémy, které si do práce přinášíme (mezilidské vztahy, špatné životní podmínky, špatný životní styl, finanční obavy, nemoc či ztráta blízké osoby). Projevy mohou být různé - únava, dlouhodobě špatná nálada, uzavřenost, problémové vztahy s kolegy, problémy se soustředěním, konzumace návykových látek atd. Což vede ke snižování pracovní výkonnosti, nárůstu absencí, pracovní neschopnosti, fluktuace.

Mezi opatření k předcházení negativních následků pracovního stresu můžeme zařadit následující:

  • technická (snížení hlučnosti, vybudování odpočinkových prostor, uplatnění ergonomických požadavků při rekonstrukci pracovních míst, zlepšení osvětlení, atd.);
  • personální (výběr vhodných kandidátů na příslušná pracovní místa);
  • režimová (úprava pracovní doby, zavedení vhodného systému přestávek v práci, střídání různých typů pracovních úkonů, střídání pracovníků u monotónních činností a při časovém tlaku, individuální péče o zaměstnance, reálné nastavení časových dotací pro jednotlivé pracovní činnosti atd.).

Pozitivní vliv mají také různé bonusy pro zaměstnance. Záleží však také na přístupu samotných zaměstnanců, jak dokážou pracovat se svým časem, členit vlastní činnosti apod.

Mezi legislativu, která se týká uvedené problematiky, můžeme zařadit rámcovou směrnici EU (89/391), která ukládá zaměstnavatelům zákonnou povinnost chránit pracovníky před ohrožením jejich zdraví a bezpečnosti; na národní úrovni je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., v současné době řeší projekt "Zvýšení účinnosti ochrany zaměstnanců při určování množství práce a pracovního tempa“, jehož cílem je zpracování návrhu systému pro určování množství práce a pracovního tempa v rámci všech pracovních činností a odvětví, který blíže specifikuje ustanovení § 300 zákoníku práce. Dále je to například zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, české technické normy:

  • ČSN ISO 10075:1995 Ergonomické zásady ve vztahu k mentální pracovní zátěži - Všeobecné termíny a definice;
  • ČSN EN ISO 10075-2:2000 Ergonomické zásady ve vztahu k mentální pracovní zátěži - Část 2: Zásady projektování;
  • ČSN EN ISO 10075-3:2004 Ergonomické zásady ve vztahu k mentální pracovní zátěži - Část 3: Zásady a požadavky vztahující se k metodám měření a hodnocení mentální pracovní zátěže.

Podrobněji o tématu v časopisu JOSRA 1 - 2015.

Petra Vávrová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se ve svém příspěvku „Psychologický přístup k prevenci negativních dopadů pracovního stresu“ zamýšlela, jak stresu předcházet. Mezi základní chyby, kterých se dopouštíme v souvislosti se stresem, patří: neposloucháme tělo, neodpočíváme, nekomunikujeme, nesdělujeme, ale naznačujeme a očekáváme.

Pomoci může dodržování zásad psychohygieny - sebepoznání; životospráva, jejíž součástí je přirozený pohyb; efektivní komunikace (aktivně naslouchat, být asertivní, dávat najevo emoce); pozitivní myšlení a koncepce naučeného optimismu. Je možné se naučit vnímat věci, které nás potkávají, pozitivně. Člověk by měl dodržovat vyváženost mezi svojí prací, svým seberozvojem (koníčky, vzdělávání), rodinným životem a přáteli, tzv. stát na čtyřech nohách židle.

Z pohledu zaměstnavatele lze hlavní opatření sloužící k prevenci a omezení stresu na pracovišti vyjádřit takto (URBAN, J. Jak zvládnout 10 nejobtížnějších situací manažera):

  • lepší vymezení náplně pracovních míst, požadavků, pravomocí, zodpovědnosti;
  • posilnění oboustranné komunikace se zaměstnanci a zlepšení jejich informovanosti, prevence konfliktů anebo jejich včasné a objektivní řešení;
  • úprava pracovního prostředí (nevhodného prostorového uspořádání, nepříznivého osvětlení, hluku), které může znemožňovat dostatečnou koncentraci na práci, zdokonalení výběru a rozmísťování zaměstnanců s cílem snížení výskytu osobních konfliktů, neuspokojené seberealizace, neprofesionality a nedostatečné spolupráce;
  • změny ve vedení lidí, především častější, ale i lépe poskytované hodnocení, možnost zaměstnanců podílet se na rozhodování a řešení pracovních problémů;
  • úprava režimu pracovní doby umožňujícího lepší rovnováhu mezi pracovním a mimopracovním životem, např. zvýšit důraz na pravidelný výběr dovolené;
  • tréninky manažerů a dalších zaměstnanců zaměřené na podporu efektivní komunikace, plánování a hodnocení pracovního výkonu, produktivního řešení konfliktů, management času a využívání pracovní doby.

Více v časopisu JOSRA 4 - 2014.

Michal Walter, předseda České asociace psychologů práce, který se zaměřuje na dopravní psychologii, říká, že stres je vysoce individuální záležitost, kterou každý vnímá naprosto jinak. Nemusí být vždy vnímán jako ohrožující zátěž, ale jako výzva, něco, co nám umožňuje se přizpůsobit.

Pravěkou strategií, jak řešit stres, je útok nebo útěk. V dnešní době máme tendenci reakce spíše potlačovat. Jako rychlá pomoc proti akutnímu stresu funguje protáhnout se, zhluboka dýchat, napít se vody nebo se opláchnout, někomu pomáhá pohyb. Chronický stres (dlouhodobý stres například z důvodu špatných vztahů na pracovišti, šikany v práci) bychom měli řešit odchodem od lidí, kteří nám stres způsobují. Při reziduálním stresu (pochází z minulosti), pokud to jde, neřešit minulost, nerozebírat, nemyslet na věci, které nejdou vrátit, ale poučit se z nich a obracet se k budoucnosti.

Na řidiče působí řada stresorů  - opilí, agresivní cestující; jízdní řád; obava, aby dodrželi termín dodání zboží; počasí, zodpovědnost za vozidlo, náklad; u řidičů kamionu i odloučení od rodiny. 80 – 90 % všech nehod v dopravě je způsobeno lidským činitelem. Lidé nepřemýšlí, jsou nesoustředění, nesledují provoz před sebou, jsou unavení, špatně se rozhodují, špatně vyhodnocují informace. Podobně tomu může být i u pilotů. Například v případě srážky letadel v roce 2001 nad Bodamským jezerem pilot poslechl špatný pokyn řídícího letového provozu. Nedávný náraz letounu Germanwings do alpského masivu na jihu Francie způsobilo selhání pilota, ale i lidí, kteří měli posuzovat jeho zdravotní stav.

Přesto si Michal Walter myslí, že lidé by se neměli bát létat. „Letecká doprava je nejbezpečnější způsob dopravy. Pravděpodobnost, že se zabijete v letadle (dopravním) je taková jako vyhrát první cenu ve Sportce,“ říká, „Ale stát se to může.

Stresem na pracovišti souvisejícím s hlukem se zabýval ve své přednášce „Akustika pracovního prostředí a její vliv na násViktor Dyk, technický specialista ze společnosti Saint-Gobain Ecophon AB.

Veškerý čas strávený v prostředí s vyšším hlukem způsobuje stres. Celou pracovní dobu člověk snese hluk 75 dB. Záleží, jakou činnost vykonává. Pokud tvůrčí činnost, ideální je 40 dB, učitel může pracovat maximálně při 60 dB, při fyzické práci to může být až 85 dB.

Dalším důležitým faktorem, který vnímáme kromě hluku, je doba dozvuků, srozumitelnost, prostorový útlum, který na nás doléhá především v kancelářích, které sdílí více lidí. To se dá řešit vhodnými materiály a lepší akustikou. Nepříznivým faktorem, který se objevuje v souvislosti s hlukem, je re-kalibrace – přerušování (nemůžeme se soustředit na to, co čteme) nebo tinnitus (pískání v uších).

Související legislativa:

  • nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací,
  • Norma ČSN 73 0527 Akustika - Projektování v oboru prostorové akustiky - Prostory pro kulturní účely - Prostory ve školách - Prostory pro veřejné účely.

V Evropě je stres druhým nejčastějším důvodem k zameškání zaměstnanců na pracovišti. I z tohoto důvodu se již druhým rokem tomuto tématu věnují akce pořádané v rámci kampaně celoevropské kampaně Zdravé pracoviště 2014 - 2015 s názvem „Zdravé pracoviště zvládne i stres“.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail