Inovace v BOZP

Zdroj: 

Konferenci Inovace v BOZP, kterou pořádala redakce BOZPprofi, navštívila 16. 9. 2020 v Praze hrstka odvážlivců v rouškách a s náležitými rozestupy. První část konference pod názvem Management se věnovala především firemní kultuře v BOZP, přístupu vedení společnosti k BOZP a moderním metodám při vedení zaměstnanců k bezpečnějšímu jednání. Druhá část konference s názvem Technologie upozornila na moderní technologie, které lze také využít při uplatňování BOZP.

Některé společnosti už pochopily, že investovat do zaměstnanců se vyplatí. Nestačí mít dobré ekonomické výsledky. Hodnota firmy může klesnout, když se tam vyskytuje větší množství pracovních úrazů nebo nemocí z povolání. To samozřejmě není pro firmu dobrá reklama, tak se vedení firmy musí snažit přimět zaměstnance, aby hledali smysl v tom, proč pracovat bezpečně. Velkou roli hraje nastavení firemní kultury.

Po úvodním slovu Ondřeje Vraného z redakce BOZPprofi, seznámil Ing. Oldřich Kolínský účastníky s tím, jak je nastavena firemní kultura ve společnosti Mars Wrigley ČR.

Podobně jako covid-19 je vir, který se šíří z člověka na člověka a jeden člověk může nakazit třeba 1,5 dalšího člověka, tak se šířením kultury bezpečnosti je to podobně – lídři, kolegové svým nadšeným přístupem k bezpečnosti jsou schopni nadchnout ostatní zaměstnance, aby pracovali bezpečně,“ řekl.

Klíčové pro vybudování firemní kultury BOZP je zapojit management společnosti. Zástupce managementu, který je odpovědný za kvalitu, bezpečnost, zaměstnance by měl navštívit provoz jednou denně, zajímat se o zaměstnance, musí fungovat transparentní komunikace od managementů dolů až po koncové pracovníky, ale i zespoda nahoru, aby se management dozvěděl o problémech na pracovišti, a aktivní zapojení všech spolupracovníků do BOZP.

K tomu jsou zapotřebí i osobní vlastnosti každého jedince jako je empatie, sebeúcta, naopak překážkou je lhostejnost, sebestřednost – pozorovat kolegu, že nepracuje bezpečně, neupozornit ho a pasivně přihlížet, jak si ublíží.

Například ve firmě Mars and Wrigley používají nástroj Safety leadership development – zaměřuje se na vedení lidí na základě životních hodnot - motivace odpovědností; motivace vztahem – dobré, kamarádské vztahy na pracovišti; motivace uznáním - pochvalou; motivace smyslem, aby zaměstnanci pracovali dobře a bezpečně.

Martina Hrabětová a Ing. Veronika Soukupová z firmy S-cope seznámily se změnami v normě ISO 45001 ve srovnání s její předchůdkyní – normou OHSAS 18001. Úplnou novinkou je například určování rizik a příležitostí, které vychází z kontextu organizace, nový článek vedení (leadership) a spoluúčast pracovníků, management změn – nový požadavek řešící změny v provozu (například už při nákupu zhodnocovat BOZP) nebo je definována komunikace jako oboustranný proces (dříve jen shora dolů).

Odpovědnost vedoucích pracovníků za bezpečnost na pracovišti vyzdvihla Markéta Šimáková z DMC Management consulting s. r. o. V případě pracovních úrazů většinou všichni dokážou odhalit přímou příčinu, ale nepřímou příčinu pracovního úrazu opomíjejí. Nepřímou příčinou mohou být problémy v osobním životě. Vedoucí by se tedy měl zajímat nejen o práci, ale ptát se na pocity a zdraví pracovníků i rodiny.

Ing. Jana Bršťáková ze společnosti Trexima zdůraznila, jak důležité je vysvětlovat lidem proč. Proč mají pracovat bezpečně, proč používat konkrétní bezpečný způsob práce, aby byli odpovědní za svoje zdraví, případně zdraví svých kolegů. Mnoho firem věnuje nemalé finanční prostředky do benefitů pro osobní pohodu lidí. Mimo jiné mají na pracovišti možnost relaxace v odpočinkových zónách. Pokud však takové benefity zaměstnancům poskytnou, měli by jim dát i čas využívat je a, jak se v mnohých firmách stává, nevnímat využívání těchto benefitů negativně.

Mindfulness (všímavost) je věnování pozornosti každému okamžiku našeho života. Seznámit s ním přišel Ivo Novotný (Ernst & Young, s.r.o.). Je to metoda, která může pomoci zaměstnancům vyrovnat se se stresem, prací z domova a dalšími výzvami.

Druhá část konference s názvem Technologie začala představením chytrých OOPP Ondřejem Vraným. Jedná se například o kombinaci tradičních OOPP s novými prvky (nové materiály, např. nanotextilie; exoskeletony; materiál, který pohltí náraz například u chráničů kolen). Dále to mohou být chytré OOPP s elektronikou, které shromažďují obecné či osobní údaje (údaje o prostředí, kde se uživatel nachází; biometrické údaje; detekce pohybu apod.). Bližší informace, jak chytré OOPP fungují, poskytl prostřednictvím on-line prezentace Matthias Hollenders z Westernacher Consulting.

Jak využít virtuální realitu pro školení zaměstnanců představil s praktickými ukázkami Ing. Konstantin Novikov, MBA z firmy CIE consulting s.r.o. Je určena především průmyslových podnikům. Virtuální školicí středisko slouží k otestování pracovníka, zda dokáže určitou pozici vykonávat, pomocí virtuální reality projde i povinným školením BOZP a zaškolením na konkrétní pozici, připravuje se na výkon a dokáže se lépe v podniku orientovat. Podnik tak ušetří čas školitele, pracovníci si pamatují ze školení, které může využívat kdokoliv bez ohledu na jazyk, jakým mluví, mnohem více, než kdyby prošli klasickým školením. Ing. Martin Kába z téže společnosti představil ergonomický návrh pracoviště prostřednictvím virtuální reality.

O Augmented reality neboli Rozšířené realitě – zviditelnění neviditelného a jejím uplatnění v prostředí výrobních a servisních společností informoval Ing. Radek Beránek ze společnosti Konica Minolta Business Solutions Czech spol. s r. o.

Aplikaci GasNet Bezpečně, o které hovořil Ing. Martin Kadlec ze společnosti GasNet, s.r.o., je hybridní cloudová aplikace pro mobilní zařízení. S hlavními funkcemi: pochůzka (prováděna vedoucím zaměstnancem – možnost zadávání pozitivních a negativních zjištění; závada – možnost pro každého zaměstnance hlásit závadu na pracovišti; podnět ke zlepšení – oznamování návrhů na zlepšení; skoronehoda – hlášení skoronehod a jejich řešení; pracovní úraz – nahlášení a odeslání e-mailem tomu, kdo ho řeší) by mohla fungovat jako moderní náhrada „papírového řešení“.

Tématu bezpečné spolupráce robot a člověk se věnoval ve své přednášce Ing. Jiří Bažata z firmy Fanuc Czech s.r.o., která roboty nejen vyrábí, ale sama je ve výrobě používá. Robotika se nejvíce objevuje v oblasti automotive, v potravinářství, zdravotnictví, logistice. Robot například přidržuje předmět, člověk vykonává operaci. Kolaborativní robot má několik bezpečnostních funkcí, pokud například dojde ke kontaktu operátora a jakékoli části robota, tak zastaví.

V tématu bezpečné robotiky pokračoval Ing. Zdeněk Bečka ze společnosti SICK spol. s r. o. Mimo jiné upozornil na rozdíl mezi prohlášením o shodě a prohlášením o zabudování. Strojní zařízení obsahuje prohlášení o shodě, za to ručí výrobce, ale obsluha se musí před použitím přesvědčit, zda je stroj bezpečný. Robot je příkladem neúplného strojního zařízení, které je určeno pro další zabudování, integraci a za celkový výsledek ručí ten, kdo integraci provede.

Závěrečné shrnutí

  • Úloha vedoucích pracovníků na pracovištích je klíčová;
  • při vedení lidí je důležité vysvětlovat proč, aby v BOZP našli smysl;
  • vedoucí pracovníci by se měli zajímat o své podřízené po všech stránkách, například i o jejich osobní problémy;
  • ve firmě by měla fungovat oboustranná komunikace (ne jen shora dolů) a zapojení všech pracovníků do BOZP.

Záznam streamu z konference Inovace v BOZP můžete sledovat zde.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail