Hromadná dekontaminace osob

Zdroj: 
Řešení MV - GŘ HZS pro hromadnou dekontaminaci civilního obyvatelstva. Popis stanoviště dekontaminace osob.

Svět se po útoku na Světové obchodní centrum změnil.
Teroristické útoky se musí považovat za potencionálně možné. Použití jaderných
zbraní, radiologických zbraní, chemických a vysoce rizikových a rizikových biologických
agens, průmyslově vyráběných toxických a vysoce toxických chemických látek,
radionuklidů nebo vysoce infekčních materiálů, jakož i teroristické akce proti
jaderným, chemickým, petrochemickým a biologickým zařízením.

I když hrozba terorismu je velmi reálná, pak je ve skutenosti
ještě pravděpodobnější, že průmyslová havárie a následná kontaminace bude mít
za následek ještě více obětí a zraněných.

Žádná prevence nemůže úplně eliminovat teroristickou hrozbu
nebo havárii, a proto je třeba přijmout taková opatření, kterými bude možno
takové události čelit. Po 11. září 2001 jsme si začali klást mnoho otázek o 
plánech pro mimořádné události, týkající se teroristických útoků. Následné "antraxové
nebezpečí" nás utvrdilo  zejména v otázce, zda jsme schopni provádět hromadnou
dekontaminaci osob.

Postupy při dekontaminaci
Máme-li úspěšně čelit potenciálnímu nebezpečí havárií a teroristických
útoků, je nezbytné pochopit a porozumět tomu, jak se má postupovat při dekontaminaci,
jak snížit škodlivý účinek kontaminace na bezpečnou úroveň a tím snížit zdravotnické
a nenávratné ztráty, jaké správné vybavení a věcné prostředky se mají používat.

Provedeme-li si rozbor zásahů, musíme konstatovat, že způsoby
a účinnost provádění dekontaminace u zasahujících hasičů je vcelku uspokojivá.
Velkým problémem však zůstává provádění úplně dekontaminace většího počtu zasažených
osob od nebezpečných látek. Na místě zásahu rozhoduje o provedení hromadné dekontaminace
velitel zásahu. Současnými věcnými prostředky požární ochrany, kterými jednotky
požární ochrany disponují, lze provést dekontaminaci pouze velmi omezeného počtu
osob.

Další složkou integrovaného záchranného systému, která by byla
schopna provádět dekontaminaci většího počtu osob od některých nebezpečných
látek, avšak s určitým technickým omezením, je Armáda ČR. Uvedení sil do pohotovosti
pro provedení dekontaminace je však řádově v mnoha hodinách. Proto se tento
systém bude jen obtížně přizpůsobovat základním složkám IZS, neboť není schopen
zajistit okamžitou reakci.

Základní odlišnost vojenských dekontaminačních pracovišť oproti
civilním je v tom, že jsou budována pro provádění dekontaminace zejména v terénu
při vojenských činnostech, kdy dekontaminovanými osobami jsou pouze vojáci.
Z hlediska civilního využití není citlivě řešena zejména otázka vztahu k životnímu
prostředí, a to jímání a likvidace kontaminované odpadní vody.

Koncem roku 2001 zpracovalo MV - generální ředitelství HZS ČR
vizi prvního dekontaminačního stanoviště pro hromadnou dekontaminaci osob, které
splňuje základní technické a taktické představy. Při zpracování bylo využito
poznatků z provádění hromadné dekontaminace Armádou ČR i poznatků z provádění
dekontaminace v evropských i mimoevropských zemích.

Stanoviště dekontaminace osob
Při zpracování zadání pro stanoviště dekontaminace osob (dále jen "SDO")
bylo nutné vycházet ze současného stavu poznání metod provádění dekontaminace.
V úvahu bylo třeba brát i druh nebezpečné látky, její formu (plynná,  kapalná,
tuhá), skladbu zasažených osob (muži, ženy, děti, ranění nepohybliví), meteorologickou
situaci. Do této problematiky je nutno zahrnout nebezpečí vzájemné, křížové
kontaminace. Významným faktorem je i ochrana životního prostředí na dekontaminačním
stanovišti.

Hlavní důraz byl však kladen na kapacitní propustnost osob stanovištěm
dekontaminace, na kterou má zásadní vliv:

  •  charakter kontaminace a způsob dekontaminace,
  •  osoby pohyblivé, avšak neschopné provést si samostatně
    dekontaminaci,
  •  nepohyblivé osoby,
  •  denní doba,
  •  meteorologická situace

Na základě předchozích úvah byly pro zadání výroby SDO stanoveny
parametry:

  •  velká kapacitní propustnost SDO,
  •  liniové provedení dekontaminace řešit stanovou sestavou,
  •  celou činnost dekontaminace osob provádět uvnitř
    stanů,
  •  oddělené provádění dekontaminace mužů, žen a obsluhy
    dekontaminačního stanoviště,
  •  dostatečný prostor pro provádění dekontaminace osob
    na nosítkách,
  •  čas pro uvedení do pohotovostního stavu s využitím
    družstva 1+5 do 30 minut,
  •  možnost okamžitého vytápění stanů a používání teplé
    vody,
  •  nízké průtoky dekontaminačními sprchami používanými
    k nanášení dekontaminačního roztoku a oplachu vodou,
     jímání kontaminované odpadní vody,
  •  možnost provádění dekontaminace i při teplotách slabě
    pod bodem mrazu,
  •  kompatibilita stanů,
  •  materiál použitý na stavbu stanů musí být neporézní,
    odolný proti mechanickému poškození a snadno
     dekontaminovatelný, včetně veškerého vnitřního vybavení,
  •  poškození nosného dílu stanu nesmí mít zásadní vliv
    na funkci a kapacitní propustnost SDO,
  •  jednoduchá stavba SDO i drobně provozní opravy.

Popis SDO
Pro výrobu SDO byla vybrána firma, která obdobné stany dodala v loňském
roce i pro Armádu ČR, jež se osvědčily při nasazeni armádních jednotek v Kuvajtu.
Dalším důležitým faktorem rozhodnutí byla i skutečnost, že stejnými stany začíná
být vybavováno i chemické vojsko. V případě budoucího společného nasazení složek
IZS je pak možno využít kompatibility stanů i stanových dílů.

Vlastní sestava stanoviště umožňuje provést všechny činnosti
související s dekontaminací osob uvnitř stanů. Stanoviště dekontaminace osob
sestává:

  • ze třech stanů sestavených v linii,
  • dekontaminačního pracoviště obsluhy,
  • technologického zabezpečení.

Systém mobilních stanů je tvořen nafukovacími válci. Spojeny
jsou pomocí spojovacích modulů. Každý nosný prvek má samostatný napouštěcí a 
vypouštěcí ventil. V případě poškození nosného prvku je stan schopen plnit svoji
funkci. Poškozený nosný prvek je snadno vyměnitelný za provozu stanoviště. Plnění
nosných prvků se provádí buď malými, velmi výkonnými elektrickými ventilátory,
nebo stlačeným vzduchem z tlakových láhví. Elektrické ventilátory jsou využívány
pro možnost reverzního chodu pro vysávání vzduchu z nosných válců při balení
stanů.

Stan se skládá z nosné konstrukce, podlahy a pláště. Nosnou
konstrukci tvoří dvouplášťové nafukovací válce s vnitřní vzdušnicí PUR folie
ve tvaru lomeného oblouku, s plnicími ventily. Oblouky jsou v patkách spojeny
s podlahou v kotevních bodech, které vymezují distanci patek a zároveň usnadňují
stavbu stanu. Konstrukce stanu je v podélné ose vyztužena rozpěrnými tyčemi.
Podlaha plášť stanu jsou vyrobeny z oboustranně nánosované textilie. Boční stěny
stanu jsou vybaveny třívrstvými okny, které jsou tvořeny mřížkou proti hmyzu,
průsvitnou okenní folií a vnějším krytím okna.
Rozměr stanu je 6 x 6 x 3,3 m, celková délka sestavy je W m.

Rozměr byl zvolen z prostorového důvodu pro liniové provádění
hromadné dekontaminace, oddělené dekontaminace mužů a žen, důvodu kompatibility
se stany, které jsou ve vybavení vojenských speciálních jednotek. V čelech stanů
jsou umístěny větrací otvory, průchody pro elektrické kabely osvětlení, průchody
pro přívod teplého vzduchu.

Elektroinstalace stanů - její provedení, včetně osvětlení stanů,
odpovídá standardům NATO. Každý stan v sestavě SDO má řešen samostatný napájecí
bod, který je chráněn rozvodnicí. Všechny vývody rozvodnic jsou soustředěny
do hlavního rozvaděče v provedení IP 66, který je osazen i dalšími zásuvkami.
Hlavní rozvaděč je připojen k elektrocentrále se jmenovitým výkonem 4,5kVA.
Osvětlení stanu je řešeno dvojitými osvětlovacími tělesy určenými do mokrého
prostředí. Propustnost denního světla přes materiál stanu je však dostatečná,
a proto dovoluje v denní době osvětleni neinstalovat. Celá elektroinstalace
je svým pro vedením shodná s technickým řešením ve stanech obdobného určení
Armády ČR.

Vodní hospodářství SDO lze rozdělit na dvě samostatné části.
Jednak prostor pro provádění dekontaminace obsluhy, jednak prostor pro nanášení
dekontaminačního roztoku a oplachování vodou, který je umístěn v prostředním
stanu.

Prostor dekontaminace obsluhy je tvořen dvěma nafukovacími záchytnými
vanami se samostatným vypouštěcím ventilem, každá o rozměru 3 x 3m. První vana
slouží k odkládání kontaminovaných předmětů. Druhá vana je vybavena rošty z 
lehké slitiny a pochozí gumovou rohoží, na které je umístěna dekontaminační
sprcha s 16 tryskami o průtoku 40 l.min-1,  při vstupním tlaku vody 3,5
bar. Sprcha umožňuje provádění nánosu dekontaminačního roztoku i oplachu vodou.
Přepínací kohouty pro obě kapaliny jsou umístěny mimo kontaminovaný prostor.
Tento způsob sníží nároky na obsluhu v protichemickém oděvu. Aby byla zajištěna
i dekontaminace obuvi, je sprcha vybavena i ruční rozstřikovací hubicí na volné
hadici. Odčerpávání odpadní kontaminované vody je prováděno ponorným elektrickým
čerpadlem se spínačem chodu do rámových nádrží o objemu 2 m3.  Nádrže jsou
zakryté z důvodu odpařování a kryt je vybaven průzorem. Aby byla obsluha informována
o naplnění nádrže kontaminovanou vodou, je nádrž vybavena elektrickým hladinovým
spínačem.

Prostor pro nanášení dekontaminačního roztoku a oplachování
vodou pro osoby je vybaven v obou částech stanu 6 tryskami a jednou ruční rozstřikovací
hubicí na volné hadici, která může být využita k dekontaminaci osob na nosítkách
nebo k dekontaminaci dětí. Množství odpadní vody je při vstupním tlaku 3,5 bar
50 l.min-1. Voda pro sprchovací stan je dodávána mobilním průtokovým ohřívacím
agregátem. Tento agregát je schopen provádět i přimíchávání detergentu. Odčerpávání
odpadní kontaminované vody ze sprchového stanu je prováděno buď odčerpáváním
venkovním čerpadlem přes otvory v záchytné vaně stanu, nebo ponorným čerpadlem
do venkovních rámových nádrží o objemu 2 m3. Nádrže jsou zakryty a vybaveny
elektrickou signalizací stavu naplnění.

Vytápění stanů je řešeno základní vytápěcí jednotkou o výkonu
40kW s dieselovým hořákem, umístěným vně stanu. Rozvod teplého vzduchu je proveden
stálotvarými, spirálovými, skládacími hadicemi do prvního a třetího stanu. Prostřední
stan se nevytápí z důvodu prostupu tepla z obou krajních stanů a z důvodu ohřevu
vzduchu od protékající teplé vody. Teplota ve stanech je plynule regulovatelná
přenosným termostatem.

Postup provádění dekontaminace
V prvním stanu osoby svlékají kontaminované oblečení, které odkládají
do igelitových pytlů o objemu 150 l.  Pytle jsou následně pro transport
ukládány do přepravních barelů těsným uzavíráním. Osobní doklady a cennosti
jsou ukládány zvlášť do malých igelitových pytlů o objemu 30 l. Ty jsou z důvodu
manipulace a pro provádění případné dekontaminace označovány číslem totožným
s číslem, které je vydáno i kontaminované osobě. K usnadnění svlékání je stan
vybaven snadno dekontaminovatelnými židlemi. Pokud je osoba přinášena na nosítkách,
které byly pro SDO vyrobeny ve speciální konstrukci a z materiálů, které jsou
snadno dekontaminovatelné, je svlečena a číslo se jí napíše fixem na tělo. V
další části prvního stanu je prováděn výplach očí speciálním roztokem a dutiny
ústní pitnou vodou. K tomu slouží nádoby na pitnou vodu o objemu 50 l, barely
na odpadní kontaminovanou vodu a na použité kelímky. Dále si zasažená osoba
vytře vatovými tyčinkami dutiny nosní a dutiny ušní. Použité předměty odhazuje
do igelitových pytlů umístěných v přepravních barelech. K výbavě stanu patří
i l0 ks snadno dekontaminovatelných nosítek pro nepohyblivé osoby.

Druhý stan slouží k provedení vnější dekontaminace mokrým
způsobem. Podle druhu a způsobu použití kontaminantu je provedena ve sprchovém
stanu úprava, spočívající ve způsobu nanášení dekontaminačního roztoku. Tento
stan je vybaven velkou záchytnou vanou na odpadní vodu. Na podlaze stanu jsou
nerezové rohože, na kterých je položena gumová protismyková rohož.

Ve třetím stanu se dekontaminované osoby osuší ručníky
na jedno použití, které odhazují do přepravních barelů. Pokud je to technicky
možné, je provedena kontrolní detekce dekontaminované osoby. Následně je poskytnuto
náhradní oblečení a boty. Podlaha stanu je vyložena sorbčními koberci na jimání
vody.

SDO je možné uvést do pohotovosti družstvem o stavu 1+5 do 25
minut od vydání rozkazu. Kapacitní propustnost je 200 osob za hodinu, tzn. 100
osob v každé polovině SDO. Z důvodu mobility je celé stanoviště uloženo na čtyřkolový
přívěs se stavitelnou výškou závěsu. V současné době je tímto stanovištěm vybaven
HZS ČR v jednom provedení a je uloženo na stanici HZS hl. m. Prahy ve Strašnicích.
Vzhledem k tornu, že HZS CR přikládá tomuto problému velký důraz, budou v dalších
letech postupně vybavovány tímto SDO další stanice předurčené pro zásahy na
nebezpečné látky.

Zdroj:
Kotinský, P.:Hromadná dekontaminace osob. 112 - časopis požární ochrany,
integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva, č. 2, 2003. S. 15
- 17.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail