Hodnocení limitů akutní toxicity pro účely analýzy rizik v České republice

30.11.2009

Zdroj:

D - Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí

V důsledku používání různých limitů akutní toxicity se jak provozovatelé, tak orgány krizového řízení mohou dostat do složitých situací, způsobených nejednotným výkladem možných havarijních následků a souvisejících opatření. Vytvoření jednotné metodiky pro určení limitů akutní toxicity by mohlo vést k částečnému vyřešení výše zmiňovaných problémú a k celkovému zlepšení komunikace v oblasti rizik závažných havárií.

analýza rizik

expozice

limity akutní toxicity

toxicita

toxický účinek na lidské zdraví

Shrnutí problematiky limitu akutní toxicity v AHR

Z výše uvedeného zhodnocení vyplývá, že nejednotnost používání limitů a absence jejich vysvětlení v AHR vede k tomu, že prakticky identická zařízení se stejnými scénáři mohou mít v jednom případě jinou hodnotu dosahu než v druhém případě, který byl hodnocen za pomocí jiného limitu. Zpracované AHR jsou proto v mnoha případech jen obtížně použitelné, a to jak pro vnější havarijní plány (dále VHP) a s tím související územní plánování, tak pro podniky samotné. Orgán veřejné správy, který při zpracovávání VHP plánuje bezpečnostní opatření a reakci záchranných složek (tj. informování okolního obyvatelstva, možnosti evakuace významných objektů, uzávěry ohroženého prostoru, atd.), je pak nucen ke zpracování nové analýzy rizik na základě výše jmenovaných problémů.

Na havarijní plánovaní přímo navazuje krizové plánování, které koordinuje činnosti při vypuknutí mimořádné situace. Při úniku toxické látky ze zařízení jsou na místo úniku povolány složky záchranného systému, které provádějí záchranné a likvidační práce a rovněž monitorují koncentraci toxické látky v ovzduší. V obecném pohledu na danou problematiku lze konstatovat, že limity jsou důležitým pomocným nástrojem při řízení a komunikaci rizik v oblastech:

Bezpečnostních dokumentů – AHR;
VHP a krizového řízení;
Územního plánování.

Většina jmenovaných problémů je způsobena chybějící legislativní oporou, např. formou metodického pokynu, který by upravoval nebo doporučoval používaní limitů tak, jako je to standardem např. v oblasti pracovního prostředí, kde je vyhláška č. 361/2007 Sb., o ochraně zdraví zaměstnanců při práci, která stanovuje používání limitů- NPK- P, PEL. Vytvořením pravidel při používaní limitů by mohlo přispět ke kompatibilnosti a porovnatelnosti procesu hodnocení rizik spojených s toxickou látkou, což by mohlo usnadnit i proces rozhodování a vlastní řízení rizik, jak ze strany orgánů řízení v PZH, tak zpracovatelů a posuzovatelů bezpečnostních dokumentů při posuzování bezpečnostních dokumentů.

Řešení dané problematiky může rovněž přispět v oblasti krizového řízení k lepšímu vynaložení nákladů společnosti na prevenci krizových situací. Tento článek vznikl za podpory projektů VaV SPII1a10 45/07 a Interní grantové soutěže 023/2101/BI/0239051.