Hluk je nepřítel, o kterém často neradi slyšíme

Zdroj: 
Hlukovou zátěž způsobuje ze 40 % hluk z pracovního prostředí a ze 60 % hluk okolní (z mimopracovních aktivit). Hlučnost prostředí významně ovlivňuje vznik nemocí. Kde číhají největší nebezpečí a jaký je nejúčinnější způsob ochrany? Stop hluku hlásá letošní kampaň Evropský týden BOZP.

Na rušné prostředí jsme si pomalu zvykli. Ani nám mnohdy nepřijde, že kolegové vedle vás mluví, že si automaticky po příchodu domů pouštíme rádio nebo oblíbené cédéčko. Vůbec nereagujeme na to, že na ulici jezdí těžké nákladní vozy, houkají sirény vozidel záchranné služby a zvoní tramvaje. tichý šum z ulic proudí do našich ložnic pootevřenými okny i v noci, kdy by měl teoreticky veškerý ruch alespoň na pár hodin utichnout. Přitom právě hlučnost prostředí, ve kterém žijeme, představuje velice výrazný moment, který v řadě směrů dlouhodobě ovlivňuje naši celkovou psychickou stabilitu a zdraví, je předmětem zkoumání i obsahem řady preventivních opatření.

Hluková zátěž populace je způsobena asi ze 40 % hlučností pracovního prostředí a z 60% hlukem z mimopracovních aktivit. Ve městech převažuje z velké části hluk způsobený dopravou – na hlavních dopravních tazích dosahuje hladiny od 70  do 85 decibelů.

Ve stavebních objektech lze zdroje hluku nacházet v technologiích, které jsou součástí provozních součástí. Mezi obvyklé zdroje hluku patří především výtahy, kotelny, vytápění, provoz tzv. air condition, trafostanice, ale počítají se k nim i sousedské zvuky, například hlasité projevy obyvatel,  reprodukční zvuková zařízení, provoz koupelen, WC, digestoří a podobně.

V pracovním prostředí je stav hlučnosti a vývoj hlukové mapy složitý a záleží na individuálních podmínkách každého pracoviště, používaných technologiích a charakteru vykonávaných prací.

Zdroje decibelů najdete na každém kroku

Měření hluku je složitá a dlouhodobá procedura. Mezi občanskou veřejnost proniklo povědomí o něm zejména v souvislosti s měřením v okolí vojenských letišť a rozvojem dopravní obslužnosti území, neboť začala vznikat nejrůznější sdružení usilující o omezení hlučnosti. Dopravní hluk patří mezi nejčastější zdroje hluku, ať se jedná o dopravu leteckou, kolejovou nebo ponejvíce automobilovou.

Hluky související s bydlením, které patří rovněž k poměrně velké skupině hluků majících vliv na výsledky měření a výzkumu, není nutné dále specifikovat. Určitě každý, zvláště pak obyvatelé panelových domů, se setkal s některým druhem hluku, který mu ztrpčoval život.

Méně již si uvědomujeme, že do hlučnosti prostředí se započítávají hluky, které produkují nejrůznější zařízení spojená s trávením volného času. Patří mezi ně například divadla, kina, koncertní sály, diskotéky a pohostinská zařízení s nepřetržitým provozem, stejně jako hřiště, bazény, střelnice nebo přírodní amfiteátry.

Specifickou záležitostí jsou hluky, které vznikají ve výrobě, na stavbách a všude tam, kde se kromě dopravního ruchu na hlučnosti prostředí podílejí nejrůznější mechanizační prostředky, pneumatická nářadí, důlní a obráběcí stroje, jeřáby, tkalcovské stavy, mobilní zařízení a lesnické a zemědělské stroje.

Typy hluku a jeho měření

Ke zjištění působení hluku se zpracovávají hlukové mapy. Jde o schémata, na nichž je zachyceno, ve kterých lokalitách existuje jaká hlučnost prostředí. Zapracovávají se do nich místní podmínky.

Měřením se zjišťuje, o jaký typ hluku se jedná, jeho časový průběh  a kmitočtové složení. Řada hluků může být kmitočtově mimo hranici slyšitelnosti, přesto může mít vliv na zdraví osob, které se v lokalitě pohybují.

Součástí hlukových studií jsou i záznamy, jak dlouho hluky trvají a doba expozice (dávky, kterou osoby obdrží po dobu pobytu v hlučném prostředí). Při složitějších měřeních se měří i tzv. hluk pozadí, což jsou šumy, které zůstávají po odfiltrování původních zdroje hlučnosti. Délka měření se stanovuje tak, aby byly měřením zachyceny všechny typické hlukové situace, podle kterých se stanovují objektivní souvislosti dalších výzkumů, například vliv na narušení zdraví hlukem zasažených osob.

Do základního spektra typů hluku patří ustálený hluk, jehož hladina se v místě měření v čase nemění, proměnlivý zvuk, který kolísá v závislosti na čase, vysokofrekvenční hluk s výraznými složkami v oblasti vyšších kmitočtů, impulsní hluk a hluk s výraznými tónovými složkami.

Pro různá prostředí byly stanoveny následující hladiny hluku:

  • pro pracovní prostředí 85 dB
  • pro obytné stavby a stavby občanského vybavení 40 dB
  • pro venkovní prostory 50 dB

Pro srovnání – například běžný obývací pokoj, kde je puštěná televize, odpovídá zátěží asi 55 – 70 dB.

Hlučnost prostředí a vznik nemocí spolu souvisejí

Jak již bylo naznačeno, hluk znamená pro každý organismus zátěž, působivý jako rušivý element. Představuje riziko, které se dlouhodobě kumuluje a odráží se na zdraví exponovaných osob. Proto výzkum souvislostí mezi hlukem a stavem zdraví populace je předmětem dlouhodobého výzkumu, na základě kterého lze vysledovat i některé nepříznivé trendy.

Cílem periodických výzkumů bylo především zjistit, kolik procent lidí, kteří se cítí hlukem obtěžování, trpí tzv. civilizačními chorobami v závislosti na hladině hlučnosti prostředí, v němž se pohybují. Výzkum se zaměřil na současně na stanovení vztahu mezi celkovou nemocností a procentem osob obtěžovaných hlukem v jednotlivých lokalitách. Kromě toho se zjišťovaly souvislosti mezi demografickými údaji a subjektivními stesky ve vztahu k počtu oficiálních stížností na hlučnost prostředí.

Výsledky byly překvapující. Z celkového počtu testovaných osob obtěžovaných hlukem venkovního prostředí jich 64 % trpí nebo trpělo přinejmenším jednou, ale mnohdy i několika civilizačními chorobami. Hledání dalších souvislostí ukázalo, že hluk nezpůsobuje vznik nemoci náhle, ale působí dlouhodobě a symptomy chorob propukají až ve středním věku. Ohroženou skupinou byly zvláště osoby dlouhodobě zatěžované vyšší hladinou hluku i v noci, přestože se jednalo o běžný šum, který proniká dovnitř bytů a jehož původcem je běžný noční pouliční provoz. U zkoumaného vzorku se jednalo především o zvýšený výskyt hypertenze, respiračních chorob (častý katar horních cest dýchacích), narušení spánku, bolesti hlavy a celkové snížení imunity organismu. Hluk se proto jeví jako nebezpečná zdravotní zátěž a bez včasných a razantních opatření ke snížení jeho účinků se stává jakousi hrozbou budoucnosti.

Kde číhají nebezpečí v zaměstnání

Hluk na pracovišti představuje individuální záležitost každého pracoviště a podle toho vychází i výsledek bezpečnostního auditu. Při stanovení případných následků nesehrává roli počet hodin strávených v zaměstnání, ale pouze velikost a množství hluku v samotném pracovním prostředí.

Hlučnost prostředí má však výrazný vliv na celkovou duševní pohodu zaměstnanců, jejich schopnost soustředit se na práci, na pečlivost, se kterou plní pracovní úkony, nebo na velikost a nástup únavy, jež při práci vzniká. Hluk na pracovišti se však dá vhodným způsobem eliminovat použitím jiných technologií, pracovních postupů nebo použitím vhodných ochranných pomůcek. Jejich správná volba je individuální záležitostí: především musí přiměřeně odpovídat daným pracovním podmínkám. Někde postačí zajistit pasivní ochranu odhlučněním provozů, jinde bude nezbytné použít mušlové chrániče sluchu a je-li nutné zajistit dorozumívání, poslouží komunikační  sluchátka. Spektrum nabídky ochranných prostředků na trhu je pestré a nepoužívat nebo nedostatečně motivovat zaměstnance k jejich používání  je přinejmenším neprozíravé. Příkladů, kdy došlo k poškození sluchu pracovníků zanedbáním nezbytné ochrany, je ve statistických laboratoří více než dost.

Prevence coby nejúčinnější způsob ochrany

Problémy s hlukem lze řešit obtížně. Základním způsobem je odstraňování příčin hluku. Není-li to možné, všelijak se snižují alespoň vlivy zdrojů, které hluk do okolních prostředí generují.

Technické řešení snižování vlivu hlučného prostředí vychází zejména z využití jiných výrobních technologií, odhlučnění provozů a podobně. Účinek má vhodné obložení stěn, které tlumí hluk technologických celků nebo výstavba protihlukových stěn. Existuje také snaha omezit počet obyvatel ohrožených hlučností prostředí. Příkladem může být odklon dopravních cest mimo osídlená území, budování výrobních a logistických center mimo sídlištní zóny a podobně.

Možnosti prevence jsou rozmanité a řada z nich může být založena například i na režimu činnosti hlukových zdrojů.

Pokud není možné snížit hlukové imise na přípustné meze, používají se nejrůznější prostředky individuální ochrany. Současně je vhodné zajistit pravidelná audiometrická vyšetření, která prokážou, zda u ohrožených pracovníků nebo skupin obyvatelstva nedochází k poklesu sluchové ostrosti.

Kampaň Evropský týden BOZP

Prosadit do povědomí zaměstnanců, jaká rizika je ohrožují a jak se chovat, aby nedošlo ke zbytečným úrazům, nebývá nijak snadné. Hluk jako zcela jasně vymezené  a definované riziko však není rizikem, které by se dalo ukázat nebo nahmatat. O to složitější je způsob jaké volit nástroje, postupy a argumenty, jež na pracovištích nebezpečí hluku připomenou a budou ukazovat, jak se lze tomuto nebezpečí vyhnout. Jednou z ověřených a využitelných komplexních metod je účast v některé z evropských osvětových kampaní.

Evropská agentura pro bezpečnost práce a zdraví v Bilbau se problematikou osvěty a prevence pracovních rizik zabývá již řadu let a každým rokem vyhlašuje v oblasti BOZP celoroční kampaň věnovanou některému z rizik, s nimiž se obyvatelstvo a zejména zaměstnanci firem mohou setkat v praxi.

Agenturní osvětová kampaň přestavuje soustavu nejrůznějších komunikačních opatření, s nimiž se v průběhu roku na veřejnost obracejí instituce a odborná pracoviště prostřednictvím médií. Vrcholí v podzimních  měsících v jednotlivých státech EU tzv. Evropským týdnem BOZP.

V České republice se ho účastní řada firem tím, že se přihlásí do tematicky koncipovaného programu Správná praxe, vyhlašovaného každoročně ministrem práce a sociálních věcí. Program systémově navazuje na program zavedený Evropskou agenturou BOZP s názvem Good Practise, ve kterém se popularizují zkušenosti  z eliminace nejrůznějších ohrožení lidského zdraví. Program vychází z teze, že zdraví je jediná hodnota, kterou má člověk k dispozici a již v případě poškození nelze obnovit.

V letošním roce se kampaň Evropský týden BOZP jmenuje příznačně HLUKU STOP! a byla oficiálně zahájena dne 28. dubna u příležitosti předávání tradičního ocenění Bezpečný podnik. Vyvrcholit by měla v říjnu, kdy bude současně vyhlášen vítěz letošního programu Správná praxe, který bude reprezentovat ČR na vyhodnocení programu Good Practise v Bilbau.

ZDROJ:
Franta, Miroslav. Hluk je nepřítel, o kterém často neradi slyšíme. Sondy, č. 16, 2005, s. 15.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail