Hlášení pracovního úrazu

Odpověď JUDr. Evy Dantové neodpovídá ustanovení § 105 odst. (1) a § 3 NV č. 494/2001 Sb. Zaměstnavatel je povinen ohlasit pracovní úraz bez zbytečného odkladu (tedy ne až při pracovní neschopnosti delší než 3 kalendářní dny, která je rozhodující jen pro vyhotovení záznamu o pracovním úrazu): - odborové organizaci nebo zástupci pro oblast BOZP z důvodu jejich účasti při šetření příčiny a okolností úrazu, - v případě úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele tomuto zaměstnavateli a umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností úrazu, - státnímu zástupci nebo Policii ČR při podezření na spáchání trestného činu, - pojišťovně, u které je pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou při pracovním úrazu, (pojišťovna toto většinou nepožaduje), - obkastnímu inspektorátu práce, vyžaduje-li úraz hospitalizaci delší 5 dnů. Při smrtelném pracovním úrazu také zdravotní pojišťovně zaměstnance. Je také samozřejmá povinnost zaměstnavatele v případě hospitalizace nebo smrti zaměstnance uvědomit bez zbytečného odkladu jeho rodinu. I když zákonné předpisy toto blíže nestanoví, domnívám se, že jako pracovní úraz by nemělo být považováno a evidováno drobné poranění, které je ošetřeno prostředky první pomoci z příruční lékarničky na pracovišti a které si nevyžádá okamžitou ani následnou krátkodobou nepřítomnost z důvodu lékařského ošetření. Důvod použítí prostředků z lékarničky je možné zapsat do vloženého zešitu pro případ následného šetření. Rád bych k tomu znal názor jiných.

Dobrý den, reaguji v rychlosti na dotaz p. Píši. Domnívám se, že zaznamenat by se měla měla každá změna zdravotního stavu, ke které došlo v souvislosti s praci, do knihy úrazů. Úraz není jenom to, že se někdo řízne, ale zaměstnanec se může např. nadýchat výparů (třeba rozpouštědla) atd. Dále kniha úrazů slouží jako doklad pro záznam o úrazu, který se projeví maroděním třeba za rok (mě se jeden projevil prac. neschopností až po třech měsícíh). Po tak dlouhé době si nikdo nic nepatumuje a pak se hledá v knize úrazů. K zmiňovanému sešitku v lékárničce - moje osobní zkušenost - jako kniha úrazů je to na nic, jestli je zvyklost ho mít, tak ať se do něj zapisují pravidelné kontroly obsahu a lékárničku se napíše odpovědná osoba, která se o ni stará. Tak snad jsem Vás neotrávil, ale tohle jsem zavedl v několika firmách a není s tím problém. Heřman Riedel, LG-CZ

Dobrý den, Zákon 262/2006 Sb. v §105, odst. 2) a ve spojitosti s ustanovením § 380 téhož zákona je zřejmé, že pokud došlo úrazovému ději je nutné tento úraz/poranění evidovat v knize úrazů. Samotné zapsání do "sešitku" by nemuselo pro případné následující prošetřování stačit (záleží však na tom co vše se do onoho sešitku zapisuje). Navíc nezapomínejme, že zaměstnavatel je povinnen objasnit příčiny a okolnosti vzniku všech úrazů - viz Z. 262/2006 Sb., §105, odst.1), a zde je úraz řešen obecně (není stanoveno, že se má šetřit pouze ten s neschopenkou). Proto doporučuji, stejně jako p. Riedel, mít nastaven knihu (nebo formulář pro vyplnění). Já osobně používám formulář i elektronickou knihu úrazů (jednoduchá databáze) na intranetu.

Správná odpověď na dotaz zní: "Ano, v případě, že jsou splněny podmínky pro ohlášení jednotlivým institucím (např. pojišťovně, u které je zaměstnavatel pojištěn, pouze v případě, vznikla-li pojistná událost [povinnost zaměstnavatele nahradit škodu])". Odpověď JUDr. Dandové je zcela chybná!!! Jak již uvedli diskutující předemnou, v § 105 odst. 4 zákoníku práce se stanoví: "Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím". Co je míněno pracovním úrazem uvádí § 380. Tedy obecně povinnost se týká všech pracovních úrazů. Bez ohledu na to, zda podléhají sepsání záznamu o úrazu či nikoliv.