V ČR má mnoho zahraničních firem své pobočné provozy, filiálky apod. České předpisy o BOZP se nekdy odlišují od předpisů v mateřských zemích těchto firem a které někdy chtějí, abychom respektovali předpisy cizí. Odpověď: Podnikající právnická osoba se musí při svém podnikání řídit legislativou ČR. Kdo firmu vlastní není rozhodující.
Dotaz č. 1:
V ČR má mnoho zahraničních firem své pobočné provozy, filiálky apod. V těchto českých provozech by měly být respektovány české předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, ty se však někdy odlišují od předpisů v mateřských zemích těchto firem, které u nás někdy chtějí, abychom respektovali předpisy cizí.
Proto se ptám: v případě rozdílu mezi českým a např. německým předpisem (i vnitropodnikovým) má být respektován německý, protože je to v rámci jedné (německé) firmy, nebo český, protože u nás platí český právní řád? A jsou v této věci rozdílné přístupy u jednotlivých zemí?
Podnikající právnická osoba se musí při svém podnikání na území České republiky především řídit legislativou České republiky. Firma a její zaměstnanci jsou povinni dodržovat ustanovení předpisů bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci (BOZP), které jsou součástí, např. zákoníku práce č. 262/2006 Sb., zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů a jiných předpisů.
Zásadně je třeba rozlišovat, když se jedná o situaci, kdy se jedná o pracovněprávní vztahy s tzv. cizím prvkem, kdy je zaměstnavatelem cizí právnická nebo fyzická osoba a zaměstnancem občan ČR nebo když je zaměstnavatelem česká právnická nebo fyzická osoba a zaměstnancem je cizí státní příslušník a kdy se jedná o zaměstnance zaměstnavatele z jiného členského státu.
V prvém případě, tedy u zaměstnávání s tzv. cízím prvkem se pracovní vztahy řídí tzv. zásadou lex loc laboris - právem místa výkonu práce. Podle ustanovení § 16 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů, platí, že poměry z pracovní smlouvy se řídí - pokud se účastníci nedohodnou na něčem jiném - právem místa, kde pracovník vykonává práci. Koná-li však pracovník (např. Ukrajinec) práci v jednom státě (např. v České republice) na základě pracovního poměru s organizací, která má sídlo v jiném státě, je rozhodné právo sídla organizace, leč by šlo o osobu, která má bydliště ve státě, kde se práce vykonávala.
V druhém případě, tedy kdy je zaměstnanec zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, vztahuje se na něho ve smyslu ustanovení § 319 zákoníku práce úprava České republiky, pokud jde o
a) maximální délku pracovní doby a minimální dobu odpočinku,
b) minimální délku dovolené za kalendářní rok nebo její poměrnou část,
c) minimální mzdu, minimální mzdové tarify a příplatky za práci přesčas,
d) bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
e) pracovní podmínky těhotných zaměstnankyň, zaměstnankyň, které kojí, a zaměstnankyň do konce devátého měsíce po porodu a mladistvých zaměstnanců,
f) rovné zacházení se zaměstnanci a zaměstnankyněmi a zákaz diskriminace,
g) pracovní podmínky při agenturním zaměstnávání.
Tato zásada se použije jen, jsou-li práva vyplývající z právních předpisů členského státu Evropské unie, z něhož byl zaměstnanec vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb, pro něho výhodnější. Výhodnost se posuzuje u každého práva vyplývajícího z pracovněprávního vztahu samostatně. Z toho vyplývá, že i v oblasti BOZP se musí v takových případech srovnávat právní úprava např. německá a česká. Vzhledem k tomu, že máme v našem právu transponovány všechny směrnice Evropských společenství týkající se BOZP, neměla by být naše právní úprava méně výhodná než právní úprava německá, to se ale musí v jednom každém případě konkrétně porovnat.
Dotaz č. 2:
Jak řešit situaci firmy, která je na českém území 100% vlastněná německou mateřskou firmou, do které dojíždějí každý den různí pracovníci s následujícími činnostmi:
1) pracovníci pro školení nových pracovních postupů a výrobků,
2) specializovaní pracovníci (opravy strojů, kalibrace přístrojů),
3) administrativní pracovníc (kontrola plánu a kvality výroby).
Podnikající právnická osoba se musí při svém podnikání řídit legislativou České republiky. Kdo firmu vlastní není rozhodující. Firma a její zaměstnanci jsou povinni dodržovat ustanovení předpisů bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci (BOZP) v platném znění, které jsou součástí např. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice a další. Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda se na provádění specializovaných činností nevztahuje zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, případně vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření a vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.
Zaměstnanci mateřské firmy se řídí předpisy platnými v mateřské firmě a státu, ale při jejich práci v České republice se musí seznámit s platnými národními předpisy ČR z oblasti BOZP a jsou je povinni dodržovat a respektovat. Před zavedením nových pracovních postupů, musí vždy proběhout pro dotčené, nejenom české, zaměstnance vždy školení BOZP s důrazem na možná rizika vyplývající z nově zaváděných činností a zaměstnanci musí být seznámeni s přijatými opatřeními k omezení rizik. Viz např. formou školení a zkoušek z BOZP v rámci:
- Vstupního školení při nástupu a školení na pracovišti.
- Pravidelného seznamování zaměstnanců s předpisy a zásadami BOZP (tzv. opakované školení).
- Školení vedoucích zaměstnanců (ve větším rozsahu).
- Školení vybraných zaměstnanců, která jsou vyžadována zvláštními právními předpisy, např. elektrikáři, svářeči, vazači, práce ve výškách a další.
Další část dotazu je formulována nezřetelně a zřejmě se týká nového strojního zařízení, nářadí a materiálů apod. Zde se čeští pracovníci firmy musí seznamit s bezpečnou obsluhou tohoto zařízení, např. dle návodu výrobce nebo dodavatele, který musí být v českém jazyce (jako celá provozní dokumentace k dodanému stroji nebo zařízení).
Oblast BOZP je velmi široká, nelze vyčerpávajícím způsobem zodpovědět Vaše dotazy bez konkrétní znalosti všech podnikatelských aktivit a místních podmínek. Pro další informace, co vyžadují právní předpisy ČR, Vám doporučujeme přečíst článek "Podnikám a mám zaměstnance".
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.