Firma předala pracoviště. Má tam ještě povinnost kontrolovat BOZP a PO?

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Při realizaci rekonstrukce mostu naše firma předala (předávacím protokolem) pracoviště firmě, která práce fyzicky provádí. Přejímající protokolárně převzal mj. i odpovědnost za BOZP a PO a na daném pracovišti má i svého bezpečnostního technika. Toto pracoviště kontroluje z hlediska dodržování termínů výstavby a kvality stavby náš vedoucí projektu. Musíme (můžeme) provádět na takovém pracovišti kontroly BOZP a PO přesto, že na tomto pracovišti nepracují naši zaměstnanci? Platí pro nás § 108 odst. 5 zákoníku práce o provádění prověrek BOZP?

Jak vyplývá z Vašeho dotazu, pracoviště jste řádně předali a na daném pracovišti již Vaši zaměstnanci nepracují. Z toho důvodu nemůžete nést odpovědnost za jiného zaměstnavatele. Zákoník práce je postaven na vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec a to platí i v BOZP. Zaměstnavatel odpovídá výhradně za své zaměstnance. Jedinou výjimkou je ustanovení § 105 odst. 1 zákoníku práce, kdy zaměstnavatel, na jehož pracovišti se stal úraz cizího zaměstnance je povinen také tento úraz vyšetřit. To je ale především z důvodu případné kontroly prováděné orgány inspekce práce.

Na Vámi popsaný případ však nelze ani aplikovat ustanovení § 101 odst. 3 zákoníku práce, podle kterého platí, plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění. Tato povinnost by platila, i kdyby na tom mostě pracovalo třeba jen 5 Vašich zaměstnanců a 350 zaměstnanců jiné firmy.

Vámi popisované pracoviště však již podle mého názoru již není pracovištěm dvou zaměstnavatelů. Váš zaměstnavatel ho řádně předal a již tam nepracují jeho zaměstnanci. To že tam jeden Váš zaměstnanec kontroluje termíny a kvalitu stavby ještě neznamená, že to je pracoviště Vašeho zaměstnavatele. Případy, kdy tam Váš vedoucí projektu bude docházet, budou pro něho řádnou pracovní cestou a když by tam utrpěl úraz, tak pouze v tom případě by platilo, že byste jej vyšetřovali oba, Vy jako zaměstnavatel zaměstnance (navíc odpovědný za vyšetření a nakonec i odškodnění úrazu) a ten druhý zaměstnavatel, jež tam nyní provádí realizaci rekonstrukce mostu, aby prokázal jestli má BOZP zajištěnou nebo ne. Provádět roční kontroly BOZP na pracovištích cizího zaměstnavatele skutečně nemusíte.

Z různých zkušeností vnímám, že pro praxi je skutečně kardinálním problémem otázka vymezení pojmu pracoviště, protože tento pojem není ničím definován (on ani být definován nemůže). Ve výrobních organizacích, kam zaměstnanci vstupují přes vrátnice se snaží zaměstnavatelé zužovat prostor pracoviště na konkrétní dílnu nebo kancelář dotyčného zaměstnance a naopak stavební firmy tvrdí "vše je naše". V praxi je potřeba najít onu „zlatou střední cestu“ a skutečně dbát na vymezení pojmu pracoviště zaměstnavatele, jednak z důvodu vymezení odpovědnosti zaměstnavatele za BOZP a pak pro případy, kdy se uznává pracovní úraz..

Autor článku: 

Komentáře

pozor na stavební zákon

07.10.2008 - 14:51 Vladimír Burda
Myslím, že v odpovědi nebyly vyčerpány všechny varianty. Nedá se jednoznačně tvrdit, že předáním pracoviště končí povinnost kontroly a odpovědnost za pracoviště. U rekonstrukce mostu se bude jednat o stavbu, proto je nutné brát v úvahu také stavební zákon, který v § 160 odst. 2 ukládá povinnost zhotoviteli stavby ve vztahu k BOZP. Je proto důležité, v jakém postavení je předávající firma, protože v případě, že je zhotovitelem stavby ve smyslu § 160 stavebního zákona, plně se povinnosti a zodpovědnosti nezbaví.

Povinnost investora kontrolovat BOZP a PO na pracovišti

07.10.2008 - 15:57 Josef Fikejz
Text v dotazu mohl být nepřesný. V případě, že předávající firma je objednatelem (investorem). Pak by se v odpovědi měl vzít úvahu vztah k ustanovení § 14 odst. 1 a 2 zákona č. 309/2006 Sb. a dalších navazujících právních předpisů, mj.: jmenovat (stanovit, určit, najmout) koordinátora... Povinnost investora kontrolovat BOZP a PO na pracovišti převzatém zhotovitelem

Pracoviště je definováno

08.10.2008 - 10:22 Petr Osička
Zmíněný dotaz a odpověď na něj dokladuje, jak je oblast bezpečnosti práce rozsáhlá a mnohotvárná. Přestože jsem byl dosud srozuměn s odpověďmi na dotazy v této rubrice, cítím se nyní povinen na ni reagovat, i když pro obecné pracoviště lze považovat odpověď za správnou, ale v případě stavby a staveniště za zavádějící a nesprávnou. Pracoviště kontrolované osoby je definováno v § 45 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Kontrolované osoby jsou definovány v § 6 téhož zákona. Pracoviště, pro kontrolu právních a dalších předpisů uvedených v § 3 téhož zákona, je tedy jednoznačně určeno právním předpisem. V případě stavby je stavba, zejména stavebním povolením, vymezena stavebníkovi pro provedení prací, tj. pracoviště je jednoznačně určeno v prostoru i čase a je určena i osoba odpovědná za pracoviště. Stavebník je či není oprávněn provést stavbu (i údržbu) sám za podmínek stanovených v § 160 stavebního zákona. Pokud ji neprovádí sám, ale zhotovitelsky, je nezbytnou podmínkou, aby stavbu jako zhotovitel prováděl stavební podnikatel s oprávněním uvedeným v § 2 odst. 2 písm. b) stavebního zákona, což je vázaná živnost "provádění staveb, jejich změn a odstraňování" se stanovenou kvalifikací a praxí dle živnostenského zákona. Je tedy zvlášť pikantní situace, kdy zhotovitel stavby a zároveň stavební podnikatel s patřičným oprávněním a s osobou s patřičným a požadovaným vzděláním a praxí pro provozování živnosti, předává své pracoviště-stavbu, na němž se zavázal stavebníkovi (zadavateli) k provedení služby provést stavbu-dílo (§§ 536-8 obchodního zákona), firmě bez patřičného vzdělání a praxe, k provedení vysoce kvalifikovaných prací a nechá stavět most kýmkoli a rezignuje na své povinnosti uvedené v § 160 odst. 1 a 2 stavebního zákona. Je prokázanou a smutnou skutečností, že např. při smrtelném pracovním úrazu řídila práce na rekonstrukci školy akciová společnost s oprávněním k pouze hostinské činnosti (řemeslná živnost). Doufám, že snad uvedený a tolerovaný způsob činnosti ve stavebnictví nebude tolerován např. v drážní dopravě, kdy oprávněný provozovatel "řádně" předá provoz vlaků či tramvají, tj. pracoviště, jakékoli neoprávněné firmě, oprávnění k nakládání s štěpným jaderným materiálem nebude "řádně" předáno neoprávněnému a letecká doprava nebude, jako pracoviště, "řádně" předána neoprávněným a nekvalifikovaným. Přeji všem šťastnou jízdu po nebo pod mosty předanými oprávněnými nekvalifikovaným, šťastnou plavbu či let prostředky vyrobenými či provozovanými nekvalifikovanými na předaném pracovišti, šťastnou hospitalizaci na předaném pracovišti a rovněž přeji šťastný štěp jádra na pracovišti předaném nekvalifikovaným štěpařům. Uvedená problematika je mnohem rozsáhlejší a žádá si podrobnější rozpracování, než je možné v této připomínce.

Re: Pracoviště je definováno

08.10.2008 - 21:46 Vladimír Burda
Jsem rád, že se kolem tohoto tématu rozvinula diskuse. S oběma příspěvky, které byly dány po mě plně souhlasím. Včera jsem reagoval krátce, Petr Osička zcela názorně a s nadsázkou dokončil to, co jsem napsal. Asi není nutné zdůrazňovat, že firma, které se zabývá řemeslnou činností (např. zámečníci) nemohou plně odpovídat za pracoviště, kterým je staveniště stavby mostu, i když jim bylo toto pracoviště řádně předáno. Potom by pozbylo účelu živnostenské oprávnění "provádění staveb, jejich změn a odstraňování" a zákonem stanovená kvalifikace a autorizace stavbyvedoucího dle zákona č. 360/1992 Sb., protože odpovědnost by měla firma, která ani jednu z těchto podmínek nesplňuje. V daném případě má stavební zákon postavení zvláštního právního předpisu vůči zákoníku práce, protože speciálně upravuje oblast stavebnictví, resp. provádění staveb, nepochybně je podle § 349 ZP předpisem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v částech, které upravují BOZP a nelze ho ignorovat. Zkrátka, odpovědnost má sice zaměstnavatel vůči svým zaměstnancům, takže prováděcí firma ponese svůj díl odpovědnosti za dodržování BOZP, ale u stavby mostu nebude v žádném případě sama. Odpovědný bude také stavbyvedoucí a zejména zhotovitel stavby, tedy stavební podnikatel s oprávněním, který zajišťuje odborné vedení stavby stavbyvedoucím, a to i v případě, že předá pracoviště a pro zvýraznění a potuplování použije třeba červený inkoust. Zaměstnavatel bude jistě odpovídat za to, že při svařování jeho zaměstnanec nebude vybaven potřebnými OOPP, ale určitě ne za to, že neodborným postupem na něj spadl most, který právě svařoval. Správný postup garantuje ten, kdo má kvalifikaci, příslušné živnostenské oprávnění a zákonem stanovenou odpovědnost za správné provádění stavby - stavbyvedoucí a zhotovitel stavby ve smyslu § 160 odst. 1 stavebního zákona.

Re: Pracoviště je definováno

16.10.2008 - 16:26 Tlustý
Zdravím, myslím, že pisatelé jsou lehce mimo mísu. Dotaz byl na zajištění BOZP a nikoliv na kvalitu stavby viz.:..."přeji všem šťastnou jízdu...", .."spadl na něj most..." Rovněž § 160 stavebního zákona hovoří jasně o oprávněnosti zhotovitele stavby a nezbavuje jej jako zaměstnavatele (prostřednictvím stavbyvedoucího)odpovědnosti za plnění BOZP svých zaměstnanců dle ZP.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail