Firemní kultura ovlivňuje bezpečnost práce

Firemní kultura závisí na řadě ukazatelů, mezi něž patří péče o zdraví a bezpečnost pracujících, o jejich osobní rozvoj a o jejich aktivní a iniciativní přístup k řešení problémů organizace. Novější ergonomické koncepce zdůrazňují hodnotu komplexního systémového přístupu k otázkám bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti.

Novější ergonomické koncepce zdůrazňují hodnotu komplexního systémového přístupu k otázkám bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti. Základním požadavkem je trvalá a intenzivní pozornost, kterou věnuje vrcholové vedení společnosti této problematice, jakož i zapojení všech zaměstnanců do aktivní spolupráce na tomto poli.

Podle odhadu Evropské unie dochází v členských zemích EU ročně k více než sto tisícům smrtelným pracovním úrazům. Prevenci a osvětě, která by snížila počet úrazů zaviněných z nedostatečné ochrany zdraví a bezpečnosti práce, se věnuje Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Ta loni spustila první celoevropský portál, který zveřejňuje informace související s předcházením rizik v práci http://osha.eu.int.

Kultura podniku závisí na řadě ukazatelů, mezi něž patří péče o zdraví a bezpečnost pracujících, o jejich osobní rozvoj a o jejich aktivní a iniciativní přístup k řešení problémů organizace. Tato aktivita zaměstnanců se prospěšně projevuje i v ekonomice celého podniku.

INVESTICE DO PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ ZLEPŠUJÍ ZDRAVÍ LIDÍ

Několik příkladů úspěšné implementace těchto ergonomických zásad dokumentuje, jakých úspor je možno dosáhnout pomocí snížení nemocnosti, úrazů, nehodovosti, a jak se pozitivně projevují ve zlepšené produktivitě práce.

Profesor Andy Imada z Univerzity v Jižní Kalifornii uskutečnil před několika lety velký makroergonomický intervenční program ke zlepšení bezpečnosti a zdraví ve společnosti, která vyrábí a šíří produkty nafty. Strategickým plánem bylo zlepšení bezpečnosti, organizační změny ke zlepšení pracovních podmínek a zvýšení bezpečnosti a tři makroergonomické akční plány: zlepšení účasti lidí, zlepšení komunikací a integrace bezpečnosti do kultury organizace. V programu bylo využito participativního přístupu tak, že řídicí pracovníci začlenili do akce všechny úrovně managementu a dozoru, personál terminálů a plnicích stanic jakož i řidiče kamionů. V průběhu několika let byly zkoumány mnohé aspekty designu organizace a struktury managementu i procesy z makroergonomické perspektivy. Byly provedeny modifikace zařízení vycházející z participativního přístupu, byly vytvořeny nové metody výcviku bezpečnosti navržené zaměstnanci, zaměstnanci dostali více příležitostí k výběru nových nástrojů a zařízení pro svou práci. Po dvou letech po začátku instalace programu bylo dosaženo snížení úrazů o 54 %, nehod motorových vozidel o 51 %, úrazů mimo práci o 84 %, zameškaných pracovních dnů o 94 %. O čtyři roky později došlo k dalšímu snížení nepracovních úrazů. Prof. Imada soudí, že největší příčinou těchto zlepšení bylo to, že se podařilo úspěšně začlenit bezpečnost do organizační kultury.

VTÁHLI DO ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ ZAMĚSTNANCE

Pojišťovací společnost Tokyo Marine and Fire Insurance Company Inc. v USA provedla školení v r. 1992 o ergonomii v sedmi podnicích, které tvořily její zákazníky. Školení v trvání jednoho dne se zúčastnili inženýři, personál oddělení pro lidské zdroje a členové komisí pro bezpečnosti práce. Výcvik byl zaměřen na techniky hodnocení pracovních podmínek samotnými pracovníky a provádění zlepšení (participativní ergonomie). V šesti podnicích byly údaje ze seminářů použity k implementaci ergonomického participativního programu, sedmý podnik se toho nezúčastnil. V šesti podnicích byly zjištěny tyto výsledky: pokles úrazů ze 131 na 42 (sledované období: 6 měsíců před a po zavedení změn), v dolarech to byl pokles z částky přes 600 tisíc na 72 tisíc. Snížení úrazů bylo docíleno ne jednou velkou, ale mnoha malými změnami. U sedmého podniku nedošlo k žádnému srovnatelnému poklesu, nýbrž spíše ke zhoršení.

ERGONOMIE JE SOUČÁSTÍ KULTURY FIRMY

Management společnosti Deere and Company (největší výrobce zemědělských strojů v severní Americe) v r. 1979 konstatoval, že tradiční intervence jako např. školení zaměstnanců ve zvedání břemen a konzervativní lékařská péče samy o sobě nemají úspěch vzhledem ke snížení úrazů. Rozhodli se použít ergonomických principů ke snížení fyzického stresu při práci. Ve všech továrnách, slévárnách a distribučních střediscích v USA a v Kanadě byli ustaveni koordinátoři ergonomie, vybraní z oddělení průmyslového inženýrství a bezpečnosti práce. Byli proškoleni v ergonomii, prováděny byly analýzy práce, v nichž podnik zavedl vlastní postupy. Program byl založen na široké participaci zaměstnanců. Jde o jeden z nejznámějších úspěšných bezpečnostně ergonomických programů. Od r. 1979 byl zaznamenán pokles incidence úrazů zad, v r. 1984 se snížily náklady na kompenzaci o 32%. Každým rokem byly zavedeny stovky až tisícovky ergonomických zlepšení. V současné době je ergonomie zabudována do operační kultury podniku.

JAK SNÍŽIT NEGATIVNÍ VLIV POČÍTAČŮ NA ZDRAVÍ LIDÍ

Od 80. let minulého století se datuje velký rozmach počítačů, které pronikly do mnoha lidských činností. U nás k tomu došlo asi s desetiletým zpožděním, nicméně dnes si nelze představit ani jednu kancelář bez počítače. Brzy se zjistilo, že obrazovky počítačů sice přinášejí mnohá zlepšení práce, avšak je s nimi spojena řada potíží zaměstnanců, především se zrakem a s pohybovou soustavou. Kvalita původních obrazovek se sice v průběhu času velmi zlepšila díky vyšší schopnosti rozlišovat malé detaily a barvy, nicméně kvalita pracovního prostředí zůstala stejná, ne-li v některých případech dokonce horší. Autor tohoto článku ve své praxi měl možnost vidět a posoudit mnoho kancelářských pracovišť a může se nyní se svými zkušenostmi podělit s čtenáři tohoto časopisu.

ZRAKOVÉ POTÍŽE A SNIŽOVÁNÍ VÝKONU

Průzkumy na pracovištích bylo zjištěno, že až 70 % uživatelů si stěžuje na potíže se zrakem: zarudlé oči, svědění, pálení, zvýšené slzení, někdy zamlžené a rozmazané vidění, případně i dvojité vidění předmětů. Rozsáhlý výzkum potvrdil, že jde o projevy únavy zraku a že práce u obrazovek nevede ke zhoršování stavu očí, nýbrž že jde o přechodné stavy. Únava je tím vyšší, čím déle člověk u obrazovky nepřetržitě pracuje. Dostavuje se sice v mírné formě již po 2 hodinách práce, zřetelnější je po 4 hodinách a po osmihodinové práci se potíže silně zvyšují.

Příčiny jsou zhruba dvojí: zaostřování pohledu do blízka a přizpůsobování zraku poměrům jasu v místnosti. Zaostření pohledu obstarává oční čočka, která se smršťuje pomocí drobných vnitroočních svalů. K uvolnění těchto svalů dochází při pohledu do dálky. Kromě toho jsou zde ještě zapojeny další drobné svaly, ovládající souhlasné pohyby obou očí; čím blíže je předmět, tím více jsou namáhány. Velmi kontrastní poměry jasu vedou k projevům námahy očí mechanismem adaptace na světlo či tmu.

PROČ KLESÁ POZORNOST

Člověk trpící zrakovými potížemi není zákonitě dobře soustředěn na svou práci, dopouští se chyb a jeho pracovní výkon silně klesá. Lidé s vadami zraku (obvykle to bývá krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus, méně často pak latentní šilhání) bývají náchylnější k zrakovým potížím. Důležitá je správná korekce vady - dobře korigované vady práci u obrazovek nevadí.

Autor se setkal se situacemi, kde v podlouhlé místnosti byly umělé světelné zdroje v ose přímého pohledu pracovníků nad jejich monitory, naopak v jednom případě šlo o velmi vysokou místnost, v níž osvětlovací tělesa nedostatečně osvětlovala strop, který byl velmi tmavý. V dalších dvou případech byla okny vidět plocha stěn budov, které za slunečného počasí byly oslnivě bílé. Pozornost lidí u počítačů je tak přitahována tímto jasem; pracovníci se neubrání pohledům na oslňující plochu. Ve výškových budovách bývá problém průhled na jasnou oblohu ve vyšších patrech. Velkým problémem jsou "moderní" budovy, v nichž je celá stěna prosklená. Ty jsou pro počítače krajně nevhodné.

SEDAVÉ ZAMĚSTNÁNÍ A POTÍŽE

Mnoho ergonomů právem tvrdí, že sedavá práce je namáhavá. Platí to zejména tehdy, udržuje-li člověk delší dobu neměnnou polohu těla. Při ztrnulém sezení dochází ke statické zátěži svalů udržujících polohu hlavy, krku, ramen a trupu, což znamená, že svaly pracují pasivně, nepohybují se. Je blokován průtok krve a rády se vytvářejí drobné lokální spasmy (kontraktury), které začínají bolet, přičemž se bolest šíří i do okolních partií.

ERGONOMICKÉ ZÁSADY PRO SEZENÍ U POČÍTAČE

Hlavní zásadou je, že člověk nemá sedět ztrnule, ale co nejvíce a často se pohybovat. Jde o tzv. dynamické sezení, při kterém je prospěšná častá změna polohy těla. Je lépe měnit polohu dříve, než se objeví bolestivé pocity. Důležité jsou též časté preventivní minipřestávky, které jsou prospěšné nejen pohybovému aparátu, ale i zraku, při kterých člověk vstane, protáhne se, podívá se z okna do dálky a na chvíli vypne z pracovního soustředění.

Pro počítač se osvědčuje správný nábytek, zejména stůl a pracovní židle. Výška pracovního stolu má být v přiměřeném vztahu k výšce sedadla, a to tak, aby předloktí svíralo v lokti s nadloktím úhel větší než 90° při rukách položených volně na klávesnici. Je-li úhel menší, vede to k větší námaze ramenního pletence. To znamená, že výšku sedadla je třeba uzpůsobit výšce pracovního stolu.

Důležitá je podpěra zápěstí; osvědčují se pružné podložky před klávesnicí, které usnadňují práci na klávesnici. Uvedené poměry platí i pro intenzivní práci s myší. Pracovní sedadlo má mít mírně zvednutou zadní část a zkosenou a zaoblenou přední hranu, aby nedocházelo ke stlačování stehen.

Je-li nutno (zejména u menších lidí) zvýšit sedadlo a nohy nedosáhnou na podlahu, osvědčují se nožní podložky. Pracovní židle má usnadňovat zaujetí správné polohy trupu, aby zátěž páteřních plotének byla optimální. Toho lze docílit jednak zvednutím pánve pomocí polštáře či klínové podložky, jednak podpěrou zad v oblasti přirozeného prohybu páteře směrem dopředu. Tím se narovná trup, aniž jsou staticky namáhány zádové svaly udržující polohu těla.

Na co si dát při instalaci počítače pozor

Okna nasměrovaná na východ či na západ propouštějí příliš mnoho jasu půl dne, okna směrem na jih celý den. Okna se proto musí clonit, a to sníží celkové osvětlení místnosti, takže se musí celodenně svítit, což znamená zvýšené náklady na elektrickou energii. Všeobecně řečeno: příliš mnoho světla není pro počítačové obrazovky vhodné, ale současně ani příliš velká tma ne - dochází k velkému kontrastu mezi jasem obrazovky a tmavým prostředím. Za tmy je dobré v místnosti svítit. Totéž vlastně platí i pro dívání se na televizi - tlumené světlo v místnosti je lepší než tma.

Dále je třeba dávat si pozor na lesklé předměty v zorném poli - čím větší je plocha předmětu, tím je to pro zrak horší. Například sklo na pracovní stůl nepatří, jednak pro odlesky světla a jednak proto, že studí na ruce. Lesklá podlaha přitahuje pohled. Obecně platí, že předměty ležící pod zrakovou osou způsobují námahu zraku více než předměty nahoře.

Jak únavě zraku předcházet

Výzkum i praktické zkušenosti přinesly několik zásad, které je třeba dodržovat, aby se lidem u obrazovek pracovalo dobře.

  • Obrazovka by měla být od očí v minimální vzdálenosti 40 cm, může být i dále, ne však blíže. Záleží též na velikosti používaného písma: čím menší je písmo, tím více namáhá zrak. Vyhovuje obvyklá velikost písma 12 (pochopitelně záleží i na typu fontu a způsobu zobrazení).
  • Horní okraj obrazovky má být ve výši očí sedícího pracovníka. Čím je výše, tím více namáhá oči a krční svaly. Při pohledu nahoru oči vysychají, člověk méně mrká a tím se neobnovuje slzný film na povrchu oka, který chrání oko před prachem a bakteriální infekcí a jinými vnějšími vlivy. Typické potíže se pak projevují jako škrábání či jako pocit cizího tělesa v oku.
  • Obrazovka nemá být umístěna tak, aby se na ní zrcadlilo okno anebo naopak, aby pracovník seděl čelem k oknu (kontrast většího jasu okna a menšího jasu obrazovky).

ZDROJ:
Hladký, Aleš. Firemní kultura ovlivňuje bezpečnost práce. Human Resources management, č. 1, 2006.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail