Faktory ovlivňující člověka v pracovním systému

Část II. Navrhování jednotlivých PSF a PIF

Část II. Navrhování jednotlivých PSF a PIF

Navrhování jednotlivých PSF a PIF

V současnosti existuje řada přístupů, které jsou využívány pro definování jednotlivých faktorů, jejich skupin, i otázek určených pro získávání a sběr informací pro ocenění definovaných faktorů.

Obecný model nabízejí například výstupy z mezinárodní skupiny expertů WGHOF (Working Group on Human and Organisational Factors), jež funguje při OECD. Obecné modely a pokročilé analytické metody (např. THERP, CREAM, HEART, TRACEr či PHEA), ač jsou výbornými pomocníky pro souhrnný a detailní popis systému včetně identifikace jeho slabých míst, neumožňují pro svou náročnost a komplikovanost provádět vyšetřování příčin nežádoucích událostí a nehod. Při této činnosti je potřeba pracovat rychle a využity mohou být často jen kusé a neucelené vstupní informace, což plné využití těchto metod znemožňuje.

Při navrhování PSF/PIF faktorů je důležité mít na paměti skutečnost, že některé faktory, jako například osvětlení nebo únava, ovlivňují pracovní výkon ve většině průmyslových odvětví, ale celá řada jiných se naproti tomu uplatňuje jen ve specifických průmyslových oblastech. Z tohoto důvodu je proto těžké definovat naprosto vyčerpávající seznam PSF/PIF faktorů, který by mohl být univerzálně použit pro prověření aktuálního stavu v každém pracovním systému. Proto je spíše doporučováno, aby byly tyto faktory navrhovány v souladu se specifickými podmínkami panujícími na daném pracovišti. Taxonomii faktorů si tedy vytváříme na základě vlastních potřeb a podle příslušných specifikací, které stanovuje buď národní legislativa (např. hodnotíme, zda to či ono je v souladu s předpisy), nebo politika bezpečnosti v dané firmě (např. hodnotíme, zda jsou sledované parametry dosahovány, či nikoli) apod..

PSF a PIF obecně vycházejí z filozofie, že vnímání bezpečnosti je užitečné jak pro management, tak pro zaměstnance. Smysl zavádění těchto faktorů do praxe lze postavit na těchto základních přínosech [11]:

• pomocí PSF/PIF lze zjišťovat účinnost úsilí o bezpečnost práce;
• pomocí PSF/PIF lze zjišťovat vnímání bezpečnosti samotnými zaměstnanci;
• pomocí PSF/PIF lze provádět identifikaci silných a slabých stránek jednotlivých prvků v systému bezpečnosti práce;
• pomocí PSF/PIF lze provádět identifikaci hlavních rozdílů ve vnímání programových prvků mezi řadovými zaměstnanci a managery;
• pomocí PSF/PIF lze sledovat zlepšení nebo zhoršení prvků systému bezpečnosti práce, pokud je toto sledování prováděno pravidelně.

Taxonomie používaných  PSF a PIF

Zásadním předpokladem pro stanovení a charakterizaci faktorů ovlivňujících výkonnost obsluhy je určení systémových skupin, přičemž nezbytnou podmínkou pro toto určení je dokonalá znalost příslušného pracovního systému, který má být jejich prostřednictvím charakterizován.

Na základě těchto znalostí, podmínek i vstupních požadavků lze definovat jako základní oblasti ovlivňující spolehlivost pracovního systému (například) tyto:

1. Školení a výcvik
2. Povinnosti a úkoly
3. Rozhodování a řízení procesů
4. Ovládání a manipulace
5. Pracovní skupina
6. Dohled a dozor
7. Řízení a management
8. Osobnostní rysy
9. Rizikové faktory prostředí
10. Pracoviště
11. Stresové faktory a situace

Výše uvedené skupiny mohou dobře posloužit k rozdělení jednotlivých faktorů, čímž vytvářejí základní skelet taxonomie, do které je možno každý jednotlivý faktor zakomponovat. Žádná taxonomie ale není striktní, takže i výše uvedené členění presentuje jen jeden z možných přístupů.