EU zatím nemá za jadernou energetiku na 50 let rozumnou náhradu

Zdroj: 
Rozhovor týdeníku Sondy s předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Ing. Danou Drábovou.

Rozhovor týdeníku Sondy s předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Ing. Danou Drábovou.

Na kterou ze známých forem energie se podle vás v příštích desetiletích lidstvo soustředí?

Jednoduchá odpověď: na všechny. Jinak to nepůjde. Energie hraje v našem životě stále důležitější roli. I když to už skoro nevnímáme, bez ní by nebylo dostupné prakticky nic, co dnes považujeme za běžnou součást každodenního života, například pitná voda, potraviny, teplo pro naše obydlí, doprava, zdravotnictví. Energii však neumíme získat lacino a snadno. Každý z dnes dostupných zdrojů má své přednosti i nevýhody, zvláště pokud jde o oblast ochrany životního prostředí. Každý nový zdroj je drahý, vysoké náklady jsou třeba i pro udržování a modernizaci přenosových a distribučních soustav. Není tu místo pro předsudky, pro zavržení jednoho zdroje či pro glorifikaci jiného. Stále více se sice učíme využívat obnovitelné zdroje energie, jako jsou vítr, slunce nebo biomasa, přesto současná světová energetika stojí především na spalování fosilních paliv. Ropa, uhlí a zemní plyn pokrývají téměř čtyři pětiny spotřeby primárních energetických zdrojů, výroba elektřiny na nich závisí ze dvou třetin. Rozumné využívání obnovitelných zdrojů a výzkum a vývoj v této oblasti je bezesporu třeba podporovat promyšlenými zásahy státu. I kdybychom však využili všechny možnosti, které v současné době máme a které přicházejí v úvahu, nedokážeme zřejmě z obnovitelných zdrojů v příštích padesáti letech pokrýt více než čtvrtinu našich současných energetických potřeb. V průběhu 21. století nevyhnutelně dojde k zásadním proměnám struktury energetiky. Je nutno omezit spotřebu fosilních paliv kvůli riziku globálních změn podnebí a vyčerpávání geologických zásob. Všechny dostupné studie a prognózy však očekávají během tohoto století výrazný nárůst energetických potřeb lidstva, zejména v doposud méně rozvinutých zemích.

Jakou vizi má Evropská unie ve využití jaderného paliva?

Cílem politiky Evropské unie je zabezpečit dodávky energií pro všechny spotřebitele za dostupné ceny při respektování životního prostředí. Zároveň se energetická politika EU zaměřuje na další snižování závislosti na dovozu energie nebo energetických zdrojů především prostřednictvím efektivnějšího využívání svých vlastních zdrojů. Dosažení těchto cílů závisí i na pragmatickém přístupu k jaderné energetice. EU totiž za ni nemá pro dalších zhruba 50 let rozumnou náhradu. Její současný přístup je značně rozporuplný a výrazně se liší od postojů, které členské státy zaujímaly ještě před čtvrtstoletím. Tento posun odráží politické priority v jednotlivých členských zemích. Vyplývá z významné změny ve vnímání jaderného průmyslu v očích veřejnosti a ze skutečnosti, že členské země s jaderným průmyslem obecně nejeví ochotu předat kontrolu nad touto citlivou oblastí Bruselu.

Podnítila černobylská jaderná havárie v dubnu 1986 zájem Evropanů o jadernou energetiku?

Katastrofa soustředila obavy veřejnosti na rizika vyvolaná stárnoucími jadernými elektrárnami v tehdejších sovětských republikách a jejich spojeneckých zemích a také na otázku, zda je jaderná energetika nezbytná uvnitř samotné EU. Dochází ke sporům, které výrazně ovlivňují postoj politických reprezentací a odrážejí se v národních přístupech, jako je např. postupné ukončování provozu jaderných elektráren ve Švédsku a Německu či moratorium na nový jaderný rozvoj ve Španělsku, Nizozemsku a Belgii. Dvanáct členských států EU nevyužívá jadernou energetiku vůbec. Na zprávy o renezanci jaderné energetiky v USA a v Evropě, které se začínají objevovat, je třeba nahlížet opatrně.

Co v největší míře ovlivňuje rozvoj jaderné energetiky?

Rozvoj jaderné energetiky ovlivňují tři principiální, vzájemně více či méně provázané aspekty: politický, ekonomický a legislativní. Stále více se ukazuje, že hlavní důvod stagnace jaderné energetiky v USA v 80. a 90. letech nebyl politický (negativní veřejné mínění), ale finanční - příliš vysoké úrokové míry odradily investory od investičně velmi náročné stavby nových jaderných elektráren, na něž by si jistě museli od nějaké banky půjčit peníze a pak splácet vysoké úroky. Za obdobně důležitý jako finanční lze považovat aspekt legislativní, tedy rámec a rozsah státní regulace odvětví.

Veřejnost ani přesně neví, jaká je úloha státního dozoru.

Stabilita, jednoznačnost a účinnost požadavků státního dozoru mohou budoucnost jaderné energetiky významně ovlivnit. Úkolem dozorného úřadu není rozvoj jaderné energetiky omezovat, ale legislativně upravovat tak, aby umožnil bezpečné mírové využití jaderné energie.

Co nás tedy v Evropě čeká v následujících patnácti až dvaceti letech?

Nebude tu pravděpodobně žádný boom výstavby jaderných elektráren. Současné odhady hovoří o nově instalovaném výkonu zhruba 5 GW (pět bloků Temelína) do roku 2015 a 11 GW do roku 2020. Zeměmi, které o výstavbě nových bloků vážně uvažují nebo ji už zahájily, jsou Finsko, Francie, Slovensko, Rumunsko a Bulharsko. Další země naznačují posun v postoji k jaderným elektrárnám. Například Itálie, poněkud překvapivě i Polsko či Portugalsko.

Daří se při všech existujících problémech a tlacích vychovávat profesionály pro váš obor?

Příprava odborníků pro oblast jaderné energetiky a dozoru nad jadernou bezpečností má v naší zemi dlouhou tradici spojenou s tradicí technického vysokého školství. Díky ní ani průmysl, ani další články jaderné infrastruktury v současnosti netrpí nedostatkem odborníků. Český průmysl měl a do jisté míry si stále zachovává schopnost vyprojektovat a vyrobit prakticky všechny hlavní komponenty tlakovodních reaktorů, včetně tlakové nádoby, hlavního cirkulačního potrubí, parogenerátorů, čerpadel i zařízení sekundárního okruhu. Současná situace však nemusí být dlouhodobě udržitelná. V oblasti lidského poznání, která se zabývá jadernou fyzikou, jadernou bezpečností a ochranou zdraví před škodlivými účinky ionizujícího záření, dochází k výměně generací. To má mimo jiné za následek, že mnoho lidí s velmi dobrými nejnovějšími znalostmi a mezinárodními doporučeními projevuje daleko menší míru pochopení pro historickou kontinuitu vývoje oboru.

V politice se odpovědní činitelé střídají jak na běžícím páse, přesto neváhají vstupovat i do posuzování otázek, jakým zdrojům energie dát přednost před jinými a jak je využít k prospěchu obecného rozvoje. Je něco podobného možné v oblasti jaderné bezpečnosti?

Zatím tomu tak nebylo a já doufám, že nezávislost a vysoká profesionalita státního dozoru nad jadernou bezpečností bude respektována a podporována i nadále.

Současná situace zdaleka není jednoduchá a přímočará. Efektivita v žádném případě nesmí být dosahována na úkor bezpečnosti. Personál a zařízení elektráren postupně stárnou a vzhledem k obecně klesajícímu zájmu studentů o technické obory hrozí nedostatek specialistů. Dochází k předčasnému odstavování jaderných elektráren v důsledku politických rozhodnutí, projevuje se nedůvěra a nepochopení veřejnosti podporované často přezíravým postojem energetických společností. I na adekvátní reakci na tyto výzvy bude záviset, zda jaderná energetika bude schopna nadále být významnou možností zajišťování našich energetických potřeb.

ZDROJ:
Hrabica, Zdeněk. EU zatím nemá za jadernou energetiku na 50 let rozumnou náhradu. In Sondy [online]. Praha : ČMKOS, 2007 [cit. 03-04-2007]. Dostupný z WWW: <http://www.tydenik-sondy.cz/verze2006/>.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail