Ergonomické rizikové faktory zdravotních problémů u PC obrazovek - Část I.

Část I. - Zrakové potíže

Úvod

Osobní počítače se osvědčily jako vynikající nástroje pomáhající racionalizovat lidskou činnost v mnoha oborech. Nicméně práce u obrazovek je spojena s některými méně příjemnými atributy, jež se záhy po jejich velkém rozšíření na Západě počátkem 80. let projevily v masovém měřítku a staly se předmětem výzkumného zájmu zdravotnických institucí. Byla formulována řada otázek, na které v tehdejší době nebyla známa odpověď, např. zda elektromagnetická pole u monitorů mají vliv na zdraví zejména těhotných žen či jejich plodů, zda námaha očí při práci u obrazovky je škodlivá pro zrak, jaká ergonomická pravidla je třeba dodržovat k zamezení potížím pohybové soustavy, zejména k prevenci vzniku syndromů přetížení horních končetin apod.

Vývoj poznání a jeho uplatňování v praxi je vyznačen několika milníky, přičemž rozhodující kroky byl učiněny v polovině 80. let. WHO vydává publikaci, v níž jsou shrnuty základní poznatky, ILO publikuje přehled legislativních opatření platných pro práci u obrazovek, vydaných v různých státech na celém světě, začíná práce na prospektivních studiích, monitorujících vliv obrazovek na těhotné ženy a na zrak. V r. 1986 byl ve Stockholmu uspořádán první mezinárodní kongres na téma „Práce s VDU“ (WWDU, Work With Visual Display Unit), jehož se zúčastnilo přes 2000 osob z celého světa, následovaný dalšími, pořádanými v různých zemích v rozmezí 3 let. V r.1990 vydává tehdejší Evropské hospodářské společenství direktivu č. 90/270 EEC o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na zařízeních se zobrazovacími jednotkami, která se stala základem pro zákonné normy v členských státech, počínaje rokem 1992. Počátkem 90. let je referováno o prvních výsledcích zmíněných prospektivních studií, v průběhu dalších let se usilovně pracuje na mezinárodní normě ISO, věnované používání počítačů při kancelářských pracích, jejíž 18 částí je postupně uveřejňováno.

Článek přehledně shrnuje dosavadní poznatky v oblasti ergonomie činnosti člověka u počítačových obrazovek a podle jejich charakteru je účelově rozdělen do dvou částí, druhá, věnovaná potížím pohybové soustavy, bude uveřejněna v následujícím čísle.

V současné době se vyskytuje několik druhů počítačových monitorů. Vzhledem k tomu, že v minulosti i v současnosti nejrozšířenějším typem jsou přístroje, jejichž zobrazování je založeno na generování proudu elektronů v katodové trubici, týkají se veškerá zde uvedená zjištění těchto obrazovek.

Projevy zrakových potíží

Subjektivní zrakové obtíže je možné utřídit do tří kategorií:

V literatuře bývají udávány počty stěžujících si uživatelů v rozmezí 40-80 %, bylo též opakovaně zjištěno, že lidé pracující u obrazovek si stěžují relativně více než osoby, které provádějí srovnatelnou administrativní práci bez počítače.

Dlouhodobé účinky na zrak

Hodně uživatelů. kteří brzy po začátku své práce u obrazovky pocítili nepříjemné zrakové potíže, je přesvědčeno, že vinou obrazovek, a to jak počítačových, tak televizních, se jim kazí zrak.
Otázce, zda po víceleté práci u obrazovek nedochází k poškozování zrakového orgánu, bylo věnováno několik epidemiologických studií. Autoři studií vyvozují, že intenzivní práce nablízko může u mladých dospělých osob podnítit myopii anebo vést k jejímu rozvoji.

Ergonomické příčiny potíží

Otázku, proč je práce u obrazovky náročnější než podobná činnost bez ní, lze zodpovědět jejím porovnáním se čtením písemných textů:

• Písmena (znaky) mají méně ostré hrany než v tištěném textu.
• Kontrast mezi znaky (písmeny) a pozadím je méně výrazný než na papíru. I když se občas vyskytne vybledlý tisk, je to spíše výjimka než pravidlo.
• Vlivem vyšší intenzity okolního osvětlení (počínaje 250 luxy) kontrast slábne tím, že tmavé barvy na obrazovce ztrácejí sytost.
• Rozměr obrazovky omezuje rozsah zobrazeného textu pouze na část stránky. Orientace a listování v objemnějším textu je těžkopádné a málo přehledné. Uživatel si musí pomocí přetáčecích pruhů anebo kurzorovými klávesami nastavit výřez textu. Vnímání pohybujícího se textu je silně namáhavé pro fokusní mechanismus, i když uživatel přitom text nečte, avšak musí jej sledovat, aby jej správně nastavil.
• Vzdálenost textu od očí je pevně dána postavením monitoru na stole, s nímž lze manipulovat obtížně, kdežto vzdálenost písemností od očí lze snadno měnit. Postavení hlavy a trupu bývá u obrazovky zpravidla strnulé.
• Ovládání pohybu kurzoru myší je sice rychlé, avšak cílení do malého terče je obtížné a bývá často zdrojem chyb a omylů, zejména při svislém či vodorovném přetáčení.
• Obrazovka bývá přeplněna textem a různými znaky či symboly, které jsou v dané chvíli nepodstatné, orientace v nich je těžkopádná a vyžaduje zkušenost.
• Na skle obrazovky se odráží odlesky světelných zdrojů, které znesnadňují vnímání textu či jiných znaků. Na černém pozadí obrazovky odlesky vynikají více než na světlém
• Střídání pohledu na písemnosti a na obrazovku klade dodatečné nároky na akomodační aparát při neustálých změnách fokusu.

Rozdíl mezi počítačovými a televizními obrazovkami tkví hlavně v tom, že převážná většina informací z počítače je vnímána v podobě alfanumerických znaků, kdežto na TV obrazovce je zobrazována a vnímána reálná skutečnost. Zatímco při činnosti u počítače je důležité rozpoznávání detailů, u TV převládá vnímání celku, a proto není pozorování televize tak náročné na zrak. Velikost znaků u počítačových obrazovek je dimenzována tak, aby byla v prostorovém úhlu 20 minut, čemuž vyhovuje pozorovací vzdálenost 50-70 cm. Tento odstup u TV obrazovky by byl nepřirozeně malý a vnímání celku by bylo obtížné, proto se doporučuje sledování televize ze vzdálenosti několika metrů, což znamená podstatně menší zátěž akomodačních procesů.

Faktory na straně subjektů

Při zjišťování subjektivních zrakových potíží si nelze nevšimnout značných rozdílů mezi lidmi. Disperse potíží mezi osobami je značně velká, přičemž mnohé osoby jsou bez jakýchkoli příznaků i po 12hodinové práci v nepříznivých podmínkách. Zkoumání, proč tomu tak je, se soustředilo na dva druhy okolností: stav zraku a psychologické faktory (mezi psychologické faktory, které spolupodmiňují výskyt zrakových potíží, patří malá sociální podpora, konflikty mezi lidmi, nespokojenost v práci a nevyužití schopností v práci). Z mnoha provedených studií vyplývá, že určitá část stížností na vizuální potíže pracovníků u obrazovek je pravděpodobně nepřímým vyjádřením psychologického diskomfortu vzhledem k pracovním podmínkám.

Prevence

Má-li být prevence účinná, měla by být založena na poznání, které faktory jsou podstatné, prvotní a které jsou druhotné a přispívají k nepříznivým účinkům v menší míře. Ke kvantifikaci podobných poznatků je možno dospět po prozkoumání velkého množství údajů pomocí vícerozměrových statistických metod a zpravidla na základě metaanalýz. Pokud je známo, nebyly podobné rozbory provedeny, nicméně skutečnost, že zrakové potíže při práci u obrazovek mají charakter únavy, jakož i povaha literárních údajů opravňuje k závěru, že základními faktory jsou časové charakteristiky zrakové zátěže, tedy denní trvání práce. Všechny ostatní ergonomické faktory jsou druhotné a podle své povahy pouze přispívají k rychlejšímu či pomalejšímu nástupu a trvání únavy.

Trvání po čtyři hodiny lze pokládat za hraniční. Pro delší práci se doporučují organizační opatření, obdobná jako u jiné svalové únavy (např. přestávky, střídání činnosti apod.). Bližší podrobnosti jsou uvedeny v části o potížích pohybové soustavy.

Specifické prostředky jsou v podstatě uvedeny v přehledu ergonomických faktorů. Na trhu se objevilo několik dalších pomůcek.Obrazovkové filtry splňují několik funkcí: zlepšují kontrast mezi znaky a pozadím na obrazovce, potlačují odlesky světelných zdrojů, uzemňují elektrostatické náboje obrazovky a tlumí elektrické složky elektromagnetických polí. Pohyblivá ramena pro monitory s pneumatickým mechanismem umožňují volný pohyb obrazovky do všech směrů a osvědčují se zejména při proměnlivém denním osvětlení a při zábraně odlesků na obrazovce. Držadla písemnosti vycházejí z poznatků, že nejméně je zrak unavován tehdy, jsou-li písemné podklady umístěny co nejblíže obrazovce.

Výtah

Část II. -  Potíže pohybové soustavy

ZDROJ:
Hladký, A.: Ergonomické rizikové faktory zdravotních problémů u počítačových obrazovek. Část I. - Zrakové potíže. České pracovní lékařství č. 1 (2003). www.tigis.cz.