Efektivní nástroje managementu BOZP skupiny RWE v ČR

Průzkum ergonomie připravil útvar Health & Safety Environment dept. ve spolupráci se studentkou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulty, Pavlou Berkovou jako součást její diplomové práce s názvem "Nemoci spojené s prací vyskytující se u pracovníků vykonávající administrativní a kancelářské činnosti".

Cílem průzkumu bylo zmapování výskytu nemocí spojených s prací u skupiny respondentů v návaznosti na jejich pracovní a životní návyky, u kterých se předpokládá vliv na vznik nemocí spojených s prací. Zkoumána byla především závislost výskytu zrakových a psychosomatických obtíží a bolestivých postižení zad na době práce s počítačem a vliv uspořádání pracovního místa. Průzkum se věnoval i charakteru mimopracovních aktivit a pracovním návykům zaměstnanců.

Z ergonomického dotazníku, který vyplnilo 434 osob, vyplynul výskyt následujících zdravotních problémů spojených s administrativní práci. Velmi častý je výskyt bolestivých postižení zad (55 % respondentů pociťuje bolesti zad jednou týdně a častěji, téměř jedna třetina se s bolestmi zad potýká denně). Výskyt těchto obtíží závisí na spokojenosti s pracovní židlí a pracovním stolem (tj. velikosti, výšce) a dále na vzdálenosti očí od monitoru počítače (častěji jsou postiženi respondenti se vzdáleností očí od monitoru počítače do 50 cm). Naopak závislost výskytu obtíží na prostoru na pracovním místě, nastavitelných prvcích pracovní židle, typu a parametrech pracovního počítače a prací s klienty potvrzena nebyla. Stejně tak se nepotvrdil pozitivní vliv cvičení v pracovní době a sportovních aktivit ve volném čase zaměstnanců. Výskyt bolestivosti zad se příliš nemění dle věku respondentů. Nárůst je patrný až při věku nad 60 let. Zároveň se neprojevila závislost výskytu těchto obtíží na BMI (index tělesné hmotnosti - pozn. redakce). Nepotvrdil se ani předpoklad menšího výskytu obtíží u osob, které pravidelně sportují. Naopak průměrná délka práce s počítačem pravděpodobně výskyt obtíží ovlivňuje, výrazně menší výskyt se objevuje u skupiny, která s počítačem pracuje 3 a méně hodin.

Nejčastějším místem lokalizace bolesti je oblast krční páteře (61 %), dále bederní páteře (36 %), v oblasti pánve a kříže (35 %), oblasti ramenou (25 %) a nejméně často v oblasti hrudní páteře (16 %). Bolest krční páteře nejčastěji způsobuje práce s počítačem 4 - 6 hodin denně.

Počet respondentů, kteří se práci věnují cvikům na protažení zádových a šíjových svalů není úplně zanedbatelný, nicméně průzkum u této skupiny nepotvrdil menší výskyt obtíží v porovnání se skupinou, která cviky neprovádí. Při pravidelném docházení na masáže je pozitivní výsledek z výsledků naopak patrný. Na masáž pravidelně nedochází 65 % respondentů. Masáže zad je nutné považovat za prostředek pro zmírnění pociťovaných obtíží. Neřeší příčiny bolestí zad, kterými v tomto případě je sedavý charakter práce.

Se vzrůstající délkou doby práce s počítačem vzrůstá i výskyt zrakových a psychosomatických obtíží (při práci nad 6 hodin cca 85 % respondentů). Nižší výskyt těchto obtíží se objevuje u zaměstnanců, kteří dodržují zákonnou přestávku při práci s počítačem. Tuto přestávku využívá pouhých 32% zaměstnanců. Zaměstnanci totiž často nevědí, že mohou mít přestávku po 2 hodinách monotónní práce s PC. Obtíže se vyskytují častěji u zaměstnanců nespokojených s osvětlením. Bylo zjištěno, že přibližně po 4 hodinách práce s počítačem pociťuje některé psychosomatické či zrakové obtíže téměř polovina respondentů, po 6 hodinách je to již celých 84 %.

Na základě vyhodnocení dat 20 % pracovišť nesplňuje základní zákonné požadavky na ergonomické nastavení pracoviště (oslnění, nastavitelná židle apod.).

7 kroků ke zdraví

Průzkum ergonomie stanovil rámec pro další opatření a návazné programy. Nosným nástrojem je program 7 kroků ke zdraví, který je realizován zejména prostřednictvím dnů zdraví. V rámci toho probíhá řada aktivit, které podporují zdraví zaměstnanců na motivační, vzdělávací i praktické úrovni. Hlavním pilířem  jsou Dny zdraví v hlavních lokalitách po celé republice a program Nekuřácká firma. Připravován je vzdělávací a osvětový program v oblasti office fitness a ergonomie.

Nástroj 7 kroků ke zdraví je postaven na následujících bodech:

Krok první – Poznej svá čísla

K tomu, abychom věděli, co děláme špatně a cítili motivaci ukončit své staré stereotypní návyky, musíme nejprve poznat sami sebe a svá čísla. Na dnech zdraví existuje možnost si nechat změřit strukturu těla, poznat svůj body mass index, krevní tlak, míru nadváhy, množství cukru a cholesterolu v krvi. Pro kuřáky nabízíme i možnost měření toxického oxidu uhelnatého ve vydechovaném vzduchu.

Krok druhý – konzultujte své potíže a hodnoty

Po měření následuje podrobné vysvětlení, které provádějí kvalifikovaní odborníci. Doporučujeme zaměstnancům v případě hodnot výrazně nad stanovené limity navštívit praktického lékaře a provést komplexní vyšetření a konzultovat zjištění. Každý občan má nárok každé 2 roky na preventivní prohlídku, která je hrazena ze zdravotního pojištění. Vhodný moment na takovou prevenci je ve chvíli, kdy máte navštívit firemního poskytovatele pracovnělékařských služeb za účelem zajištění výpisu ze zdravotnické dokumentace. Nabízí se otázka, proč takovou návštěvu rovnou nespojit s prevencí, která jinak není součástí pracovní lékařské prohlídky. Na dnech zdraví nabízíme možnost navíc také konzultace v melanomové poradně, kde jsme již odhalili více než desítku vysoce nebezpečných znamének, které bylo nutné okamžitě chirurgicky odstranit.

Krok třetí - Zvolte si, s čím přestanete a co změníte

Na dnech zdraví nabízíme osobní konzultace po každé přednášce s odborníky na téma stres managementu, zdravého životního stylu a výživy. Během celého dne mají zaměstnanci možnost konzultací v oblasti zdravého životního stylu a v protikuřácké poradně se mohou přihlásit do programu Nekuřácká firma, s cca 40% pravděpodobností úspěchu s odvykáním.

Krok čtvrtý: Uvědomte si, jaký a kolik pohybu máte a zvolte si svůj pohyb

Ani meditující vegetarián nemusí být zdravý, pokud svému tělu nedá potřebný pohyb, protažení a zátěž, to vše pravidelně. Na dnech zdraví je zařazena přednáška fyzioterapeuta a ukázka lehkých cviků pro zapamatování a konzultace s fyzioterapeutem, který vysvětlí a poradí, co dělat proto, aby záda nebolela a také probere rizika různých sportů s ohledem na obtíže.

Krok pátý: Uvědomte si, co jíte a co byste měli změnit

Součástí programu je konzultace, jaký je rozdíl mezi kalorickými hodnotami potravin a důležitost poměru tuků, cukrů a bílkovin.

Krok šestý - Najděte si důvod a co vás motivuje

V bodě šestém je používán koučovací přístup, stanovujeme si cíle s podporou metody kaizen (dosažení cíle pomocí malých pokroků – pozn. redakce).

Krok sedmý – Inspirujte ostatní

Jako zásadní je i šíření dobrých zpráv, říci kolegům o změně a motivovat ostatní k tomu, aby se přidali. V programu Nekuřácká firma je možné vytvořit tým kolegů, kteří se vzájemně lákají na pauzu s cigaretou a pokusit se zabojovat společně a vzájemně se inspirovat.

Literatura

[1] Berková P. : Nemoci spojené s prací vyskytující se u pracovníků vykonávající administrativní a kancelářské činnosti, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2012.

Příspěvek byl redakčně upraven a zkrácen.