Dozor nad žáky

Prosím o výklad k nutnosti dozoru pedagoga při přesunu žáků středního odborného učiliště nebo středních škol v průběhu vyučování a to z  budovy školy do tělocvičny, na sportovní stadion, plavecký stadion, do divadla nebo na soutěže. Jedná se o žáky od 1. ročníku až po žáky 3. ročníku, případně žáky 4. ročníku. Někteří žáci vyšších ročníků mohou být již plnoletí.

Ustanovení § 7 vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí pojednává o dohledu nad žáky. Pojem dozor nad žáky je tedy opuštěn a školské předpisy i pracovněprávní předpisy používají důsledně pojem dohled nad žáky. Z citovaného ustanovení vyplývá zejména, že dohled  k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ve škole nebo školském zařízení při výchově a vzdělávání a s nimi souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb se vykonává v zájmu předcházení škodám na zdraví, majetku, přírodě a životním prostředí a že ředitel školy nebo školského zařízení určuje provádění dohledu nad žáky. Vychází z konkrétních podmínek a přihlíží zejména k vykonávané činnosti, věku žáků a jejich rozumové vyspělosti, dopravním a jiným rizikům.

V poznámce pod čarou je odkaz na § 29 odst. 2 a § 164 odst. 1 písm. h) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů  zákona a na § 4 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů a na § 3 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 164 odst. 1 písm. h) ředitel školy a školského zařízení odpovídá za  zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a školském zařízení, a to znamená, že školské předpisy vychází v otázce dohledu důsledně z občanského zákoníku.

Podle § 422 občanského zákoníku totiž platí , že nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; společně a nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. Není-li ten, kdo způsobí škodu, pro nezletilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se odpovědnosti, jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbal. Vykonává-li dohled organizace, její pracovníci dohledem pověření sami za škodu takto vzniklou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. Občanský zákoník tedy stanoví zásadu, že dohled je třeba vykonávat nad nezletilými a nad osobami stiženými duševní poruchou. Proto také školský zákon stanoví řediteli školy nebo školského zařízení povinnost zajistit dohled nad dětmi a nezletilými žáky ve škole a ve školském zařízení. Další předpisy již pojem dohled nedefinují, vychází se z toho, že jej definuje norma nejvyšší občanský zákoník.

Z toho úhlu pohledu tedy pojem dohled nad dětmi a žáky podle školského zákona vykládáme na základě § 422 občanského zákoníku jako dohled nad nezletilými.