Dokonalá síť (NoE) – Základna znalostí pro zlepšování pracovních podmínek občanů Evropy

Pracovní život v Evropě prochází rychlou změnou v důsledku globalizace, zavádění nových technologií i pokračující integrace a rozšiřování Evropské unie. Evropské strategie pro vysoce konkurenceschopnou ekonomiku a novou agendu v politice zaměstnanosti a v sociální politice, zaměřené na zajištění kvalitních pracovních míst a sociální soudržnost (,,investice do kvality práce“) jsou úzce spojené s tématickou oblastí 7 FP 6 a zejména s úkolem „Společnost založená na znalostech a na sociální soudržnosti“. Kromě toho nová strategie Evropské komise v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2002 – 2006 klade velký důraz na posílení sociální soudržnosti a pohody při práci a požaduje, aby byly zohledněny nové jevy v pracovním životě. Jedním z nejpravděpodobnějších trendů v Evropě je rostoucí role malých a středních podniků jak v zaměstnanosti, tak v ekonomice. Vývojové trendy pracovních podmínek, bezpečnosti, ochrany zdraví a pohody při práci se velmi obtížně zavádějí v dobách dynamických změn a fragmentace podniků na menší jednotky, mikropodniky a osoby samostatně výdělečně činné. Protože je asi přibližně 85 % z evropské pracující populace (158 milionů osob) zaměstnáno v malých zařízeních, je nanejvýš důležité vytvořit mechanismy, které by braly v úvahu změny a trendy v rizikách a problémech spojených s prací, a stanovit priority pro politiku i realizaci zlepšování kvality života, pracovních podmínek a prevence rizik v těchto podnicích. Velmi důležité je také zhodnocení vlivu programů a strategií, které už byly zavedeny do praxe.

Nové příležitosti, které poskytují moderní informační a komunikační technologie v kompilaci dat, provádění průzkumů kvality práce a pracovních podmínek, zpracování a analýzy dat z průzkumů, soupisů, pozorování a měření, včetně šíření informací zjištěných výzkumem ve vhodné a upotřebitelné formě pro uživatele, tvoří spolehlivou znalostní základnu pro dosažení cílů uvedených strategií.

Navrhovaná síť NoE je určena ke shromáždění a propojení expertních znalostí. požadovaných k zajištění evropské vedoucí role a dynamické síly, jež má poskytnout odpověď k tématické prioritě 7 FP 6: Občané a řízení ve společnosti založené na znalostech. Máme v úmyslu shromáždit reprezentativní soubor dat o klíčových parametrech pracovního života v členských státech, analyzovat a zpracovávat data a přispět zejména k těmto aspektům v zavádění uvedených strategií:

1. Rozpoznání problémů a priorit programů
2. Identifikace cílů cíle pro prevenci, kontrolu a řízení problémů
3. Určení příležitostí a cílů pro realizaci rozvoje pracovních podmínek a pro prevenci rizik
4. Sledování účinků zavedených programů
5. Šíření výsledků vhodnou formou mezi uživatele, tvůrce programů, sociální partnery, expertním obce a podniky, zejména malé a střední podniky.

Síť bude tvořena vedoucími ústavy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo příslušnými institucemi v členských státech a v žadatelských zemích, které jsou pozvány, aby se postupně připojily k programu. Záměrem je zahájit dlouhodobou činnost v monitorování, analyzování a šíření informací a znalostí o pracovních podmínkách, jakož i provádění výzkumu vztahu mezi pracovními podmínkami a důsledky, jako jsou úrazy a nemoci, pohoda a pracovní schopnost. V technických termínech lze výzkumná řešení cílů uvedených v bodech 1 – 5 předchozí kapitoly 2 vytvořit takto:

1. Prováděním průzkumů vnímaných pracovních podmínek podle Dublinské nadace pro evropské průzkumy pracovních podmínek a využitím výsledků průzkumů dostupných v jednotlivých státech (,,sociální expozice“).
2. Pozorováním (případně měřením) a hodnocením pracovních podmínek a pracovního prostředí multidisiplinárními týmy pro fyzikální, chemické, ergonomické a psychosociální faktory a stres, bezpečnou organizaci práce a další faktory (,,fyzikální expozice“.
3. Prováděním průzkumů a monitorováním důsledků a výstupů z expozic na bezpečnost a ochranu zdraví a pohodu pracujících občanů, jako jsou pracovní úrazy, nemoci z povolání, nemoci spojené s výkonem povolání, pracovní zátěže a související problémy v občanském a rodinném životě. Týká se to krátkodobých i dlouhodobých průzkumů (,,břemeno důsledků“)
4. Analýzami, zpracováním a zkoumáním dat získaných z uvedených průzkumů a stanovením vztahů a asociací a mechanismů komplexního spolupůsobení mezi sociálními a fyzikálními expozicemi a různými formami důsledků (,,asociace“)
5. Využitím dat získaných výzkumy a transformací výsledků do formy vhodné pro jejich rozšíření mezi všechny potenciální uživatele, tvůrce programů, výzkumníky, pracovníky provozu, a také v malých a středních podnicích (,,Rozšíření a využití“)

Členové sítě jsou pozváni, aby se účastnili v rámci své kompetence a výzkumných zájmů. Očekává se, že všichni členové v jednotlivých státech budou přispívat tím, že budou sbírat data z národních průzkumů, výzkumů i statistik, budou provádět sledování a pozorování, měření a hodnocení pracovního prostředí na reprezentativním vzorku podniků a pracovišť multidisciplinárním týmem expertů a nudou se účastnit analýzy, výzkumu, hlášení a publikování dat z dohodnutého úseku práce. Hodnocení založené na průzkumech, pozorování a měření je třeba periodicky opakovat, aby bylo možno stanovit trendy. Pro účely sítě byly určeny jako vhodné intervaly tří let. Data z opakovaných krátkodobých průzkumů budou použita pro dlouhodobá pozorování. Diagram aktivit sítě je na obrázku v příloze.

Je třeba poskytovat spolehlivé, srovnatelné a aktualizované, jakož i relevantní informace o parametrech popisujících rychlou změnu pracovního života a pracovních podmínek, bezpečnosti a ochrany práce a kvality pracovního života pracujících občanů. Podobně je třeba sledovat dlouhodobé trendy. Takové informace by měly splňovat tato kritéria: 

1. musí být reprezentativní a spolehlivé a je třeba je sbírat harmonizovaným a standardizovaným způsobem, který umožňuje zjišťování trendů v čase a srovnání mezi jednotlivými zeměmi
2. musí obsahovat subjektivní i pozorovaná data o pracovních podmínkách
3. musí analyzovat možná spojení a pokud možno také možné kauzality mezi pracovními podmínkami (,,expozice“) a jejich důsledky (,,břemeno důsledků)
4. musí být použitelné ve vývoji pracovních podmínek a v realizaci klíčových strategií EU, jakož i v řízení pracovního života obecně.

Očekávané výstupy sítě

V souladu s uvedenými cíli lze očekávat tyto výstupy:

1. Informace o vnímaných pracovních podmínkách a pracovním životě a jejich analýza, jak je průběžně dodává Evropský průzkum dublinské nadace I – III, jenž bude postupně geograficky rozšiřován o žadatelské země a tématicky o podstatně širší aspekty pracovního života. Budou také využívány výsledky průzkumů prováděných v jednotlivých státech.
2. Přesná a reprezentativní data o fyzikálních podmínkách práce, o pracovním prostředí a organizaci práce, která produkují národní multidisciplinární týmy expertů pozorováním a stanovením reprezentativního vzorku podniků standardizovanými metodami pozorování a v případě potřeby také měření.
3. Informace o pracovních úrazech, nemocích z povolání, nemocích spojených s výkonem povolání a o pracovních zátěžích, které jsou odvozeny z dat a zpráv jednotlivých států a ze zdrojů EUROSTAT.
4. Analýzu a zpracování dat výzkumnými asociacemi a korelace mezi expozicemi a následky s použitím nových výzkumných metod použitelných pro analýzu komplexních vícefaktorových vztahů mezi pracovními podmínkami a zdravím a sociálními důsledky. Stanovení dlouhodobých trendů kvality pracovního života.
5. Vytvoření souboru ukazatelů popisujících pracovní podmínky, zdraví a bezpečnost při práci, pracovní schopnost a pracovní život obecně a vytvoření profilů pracovního prostředí v EU.
6. Identifikace prioritních problémů zdraví a bezpečnosti při práci a pracovní schopnosti a problémů a úkolů souvisejících s prací a rodinným životem.
7. Sledování vlivu strategií a programů bezpečnosti, ochrany zdraví a pracovního života a srovnávání výsledků a výstupů různých možností řešení.
8. Vývoj nových metod průzkumů, pozorování, analýzy, vztahů a kauzalit pro rychle se měnící a vyvíjející pracovní život zejména vzhledem k vývoji metod rychlého stanovení ,,nového pracovního života“.
9. Výzkumné zprávy a aplikované publikace o výstupech programu a šíření výsledků v různých kategoriích uživatelů.

Současné zdroje informací o pracovních podmínkách jsou neucelené a neharmonizované a často trpí dlouhým zpožděním, takže vzhledem k rychlým změnám pracovního života rychle zastarávají. Zvlášť nápadný je nedostatek spolehlivých a reprezentativních údajů o malých a středních podnicích, což oslabuje vývoj pracovních podmínek a identifikaci cílů pro příslušné akce. Výsledky navrhovaného výzkumu NoE by poskytly věrný obraz o vnímaných nebo sledovaných/měřených pracovních podmínkách a jejich vztahu ke zdraví, bezpečnosti a pohodě pracovníků. Také se stanou nástrojem propagace a umožní zavádění příslušných informací založených na ICT pro malé a střední podniky a další pracoviště a usnadní efektivnější dokumentaci informací pro uživatele. Na makroúrovni se informace nashromážděné v NoE mohou využít pro stanovení trendů ve vývoji pracovního života v Evropě a pro hodnocení vlivu realizovaných programů a strategií.

Dokonalost

Plánovaná síť NoE zahrnuje všechny klíčové národní ústavy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v pracovním životě v členských státech a pokrývá široké spektrum a vysokou úroveň výzkumných kompetencí a činností od fyzikálních, chemických a mechanických faktorů při práci a v pracovním prostředí přes lékařské, fyziologické, epidemiologické a psychologické aspekty až po sociální a socioekonomické aspekty pracovního života. Tyto ústavy mají dlouhodobé zkušenosti ve všech plánovaných výzkumných metodologiích a důkladné znalosti o znají pracujících populacích, strukturách a podmínkách pracovních míst, dobře znají i pracovní podmínky ve svých zemích. Tyto ústavy jsou dobře vybavené a mají dostatečné zařízení i funkční kapacitu k tomu, aby se staly účastníky NoE. Také spravují značné množství výzkumných informací získaných na národní úrovni a relevantních pro činnost NoE. Hlavní ideou je shromáždit všechny tyto informace, zpracovat je a umožnit hlubší výzkumnou analýzu, vyplnit mezery ve znalostech a publikovat a šířit informace v použitelné formě. Všechny ústavy mají dlouhodobé zkušenosti se spoluprací v různých seskupeních ve výzkumu či informační činnosti a organizují každoroční setkání pro výměnu informací a diskusi o strategiích a další spolupráci. Pokud jde o celoevropskou analýzu, žádný z ústavů nemůže provádět analýzy sám, ale společně mohou pokrýt celou oblast EU a mohou ji snadno rozšířit o žadatelské země.

Finský ústav hygieny práce (FIOH)

Webová stránka: http://www.occuphealth.fi

FIOH je multidisciplinární národní ústav, který se zabývá relevantními výzkumnými aspekty pracovního života a pracovních podmínek, včetně dozoru nad pracovními podmínkami, pohody při práci, expozice pracovníků fyzikálním, chemickým, biologickým a fyziologickým faktorům, pracovnělékařskou psychologií a stresem, epidemiologií, bezpečností a organizací práce. FIOH se účastnil na analýze průzkumů dublinské nadace a je aktivním členem Bilbao Agency Topic Centre ve výzkumu a členem tématického centra správných pracovních postupů. Ústav produkuje ročně kolem 400 – 500 mezinárodních výzkumných zpráv, z nichž většina je odborně recenzována. FIOH je členem Skupiny evropských ústavů bezpečnosti a hygieny práce a těsně spolupracuje s většinou výzkumných center Evropské unie, které se aktivně věnují bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Ústav bezpečnosti práce Německých úrazových pojišťoven (BIA)

Webová stránka: http://www.hvbg.de/bia

Aktivity BIA pokrývají výzkum v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a výzkum pracovních podmínek, analýzu škodlivých látek, měření expozic na pracovišti, zapojení do normotvorné a legislativní činnosti a šíření informací. Do profilu BIA patří také zkoušení a certifikace výrobků a certifikace systémů řízení kvality. Specializace pracovníků ústavu zahrnuje přírodní vědy, techniku, chemii, epidemiologii, fyziku, medicínu, ergonomii, toxikologii, výpočetní techniku a biologické agens.

Národní ústav pro bezpečnost a hygienu práce (INSHT), Španělsko

Webová stránka: http://www.mtas.es/insht

INSHT je národní vědecká a technická organizace španělské státní administrativy pro záležitosti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Hlavní témata současného pracovního programu: výzkum, školení, poradenství a tvorba předpisů v oblasti bezpečnosti práce, ergonomie, psycho-sociologie, hygieny práce a pracovního lékařství. Ústav provádí průzkumy pracovních podmínek a zdraví pracujících a vede epidemiologický výzkum vlivu pracovních podmínek na zdraví pracovníků.

Národní ústav ochrany zdraví při práci (AMI), Dánsko

Webová stránka: http://www.ami.dk
AMI provádí víc než 15 let národní dozor nad expozicemi na pracovišti a sleduje jejich vliv na zdraví pracovníků. S tím souvisí i výzkum, v mnoha příspěvcích do mezinárodních časopisů je analyzován vliv zjištěných expozic pracovníků a faktorů životního stylu na zdravotní stav.
První složkou národního dozoru AMI jsou rozhovory o vnímaných pracovních podmínkách a zdraví ve dvou kohortách. První je dynamická kohorta národního pracovního prostředí, kterou tvoří 6000 zaměstnanců. Pohovory s touto kohortou byly prováděny v roce 1990, 1995 a 2000. V roce 2000 byla tato kohorta rozšířena o osoby samostatně výdělečně činné. Kohortu tvoří vždy 1 ze 400 Dánů, náhodně vybraných.
K této dynamické kohortě, která je zdrojem sebehodnocení pracovních podmínek, životního stylu a zdravotního stavu, je připojena kohorta těch podniků, v nichž pracují zaměstnanci kohorty. Kohorta podniků  podává sebehodnocení jejich pracovního prostředí v roce 1995 a 2000; v pozdějším roce kromě toho obsahuje i zprávy o inspekcích na pracovištích.
Druhá složka v národním dozoru AMI je soupis hospitalizovaných osob s nemocí z povolání, vytvořený spojením dat z centrálního registru obyvatelstva, modulu nemocí z povolání, migračního registru a národního soupisu  pacientů hospitalizovaných v nemocnicích.
Tento soupis je na www.ami.dk/statistik, kde je pro každé odvětví průmyslu riziko hospitalizace pro danou nemoc z povolání srovnáváno s národním průměrem pro tuto nemoc. Soupis zahrnuje veškeré dánské hospitalizace od roku 1981 – 1999.
Je v plánu rozšířit soupis o data o ambulantních pacientech, předčasných odchodech do důchodu a úmrtích.
AMI dále vyvinul důkladně ověřený psychosociální dotazník, který je nyní přeložený a používá se ve většině zemí EU. Další mezinárodní dotazník vyvinutý ve spolupráci se skandinávskými zeměmi je dotazník o kožních onemocněních.
Údaje o chemické a fyzikální expozici na pracovišti a individuální data o zdravotním stavu pracovníků se v současnosti systematicky nesbírají. Tato data je možné shromažďovat ve spolupráci ústavu nemocí z povolání, analytickými laboratořemi a klinikami nemocí z povolání.

Ústřední ústav ochrany práce, (CIOP), Varšasva, Polsko

Webová stránka: http://www.ciop.pl

CIOP je multidisciplinární ústav orientovaný na prevenci a s rozsáhlým výzkumným programem v klíčových oblastech bezpečnosti práce v Polsku a aktivní účastí na mezinárodních výzkumných projektech i projektech EU. CIOP je připraven účastnit se sítě NoE v široké oblasti své činnosti, například v hodnocení kvality pracovního prostředí, pokud jde o fyzikální a chemické faktory  (hluk, vibrace, mikroklima, elektromagnetické pole), nebo v průzkumu a monitorování vlivu faktorů pracovního prostředí podle subjektivního i objektivního hodnocení a ve výzkumu předčasné ztráty pracovní schopnosti.

Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek, Dublin

Webová stránka: http://www.eurofond.ie

Nadace má výzkumný program ve třech hlavních odborných oblastech: pracovní podmínky, životní podmínky a průmyslové vztahy. Nadace již provedla tři evropské průzkumy pracovních podmínek (1990, 1995, 2000) a v současnosti rozšiřuje průzkumy o žadatelské země.

Bundesanstalt für Arbeitsschutz und Arbeitsmedizin (BauA) – Spolkový ústav pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, Německo

Webová stránka: http://www.baua.de

Počet zaměstnanců: cca 580
Rozpočet v eurech: ca 4,5 mil. na výzkum a cca 50 mil. celkem
BAuA  je spolková veřejnoprávní instituce. Je přidružena  ke Spolkovému ministerstvu práce a sociálních věcí (BMA).
Hlavní témata současného pracovního programu:

• projektování pracovišť, pracovního vybavení, instalací a postupů
• hodnocení zátěžových faktorů
• návrh organizace práce
• epidemiologická analýza vlivu práce na nemocnost a úmrtnost
• prevence závažných nemocí ovlivněných prací (muskoloskeletátní poruchy, nemoci kardiovaskulární, onemocnění dýchacích orgánů, kůže, nervového systému)
• biologické monitorování

Institut National de Recherche et de Sécurité (INRS), Francie TNO práce a zaměstnanosti,
Nizozemí Laboratoř pro ochranu zdraví a bezpečnost, Velká Británie
PREVENT – Ústav bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, Belgie
ISPESL – Ústav pro dokumentaci, informace a vzdělávání, Itálie Allgemeine Unfallversicherunganstalt (AUVA), Rakousko
Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, Bilbao Národní ústav pro pracovní život, Švédsko
Ústavy ze žadatelských zemí (kromě Polska) budou pozvány ve druhé fázi plánovacího procesu.

Poslání NoE nemůže vykonávat žádná jednotlivá země, ani jediná instituce. Monitorování a dozor nad evropským pracovním prostředím a pracovním životem, systematický sběr a analýza dat a výzkum vztahů mezi pracovními podmínkami a zdravotními i sociálními důsledky poskytují skvělou příležitost pro poznání nových trendů v pracovním životě a pro vyhodnocení vlivu programů, pro srovnávání podmínek a vývoje v různých částech Evropy i pro identifikaci nových programových priorit. Díky vývoji nových metod monitorování a dozoru je možno provádět rychlé vyhodnocení, které si žádá rychle se měnící a globalizující pracovní život. Pokud jsou monitorování a sběr dat prováděny standardizovaným a systematickým způsobem v různých zemích, mohou být tato data z průzkumů a výzkumů uložena, aby vytvořila propojený evropský informační depozitář, který bude možno využívat jako základnu znalostí všemi členy pro účely výzkumu i pro zavádění praktických opatření.

Zvláštní hodnotu má kromě toho příležitost shromažďovat spolehlivá a reprezentativní data po malých a středních podnicích a možnost kombinovat informace o „fyzikálních“ i „sociálních“ expozicích a kombinovat informace s daty o důsledcích pro zdraví, bezpečnost a pohodu pracujících občanů.

NoE bude také významných příspěvkem k realizaci evropských strategií v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v budoucnu pro rozšíření a zejména pro opatření ve společnosti, založené na znalostech a pro malé a střední podniky.

Síť je založena na myšlence podporovat každý účastnický ústav, aby využil svých kapacit v oblastech, kde je nejsilnější a může přispět k evropské přidané hodnotě. NoE také zahrnuje myšlenku pokrýt celý řetěz inovací, od průzkumů a kompilace dat, analýz mechanismů akce a vztahů mezi expozicemi a jejich důsledky až po šíření výsledků použitelnou formou.