Deprese - skrytá nemoc na pracovišti

Podle Světové zdravotnické organizace je deprese čtvrtou nejčastější příčinou nákladů na nemoci na světě, po r. 2020 se očekává, že to bude druhá nejčastější příčina hned za srdečními onemocněními.

V USA trpí přibližně 20 milionů lidí v každém roce  některou formou deprese.  Skutečně, deprese se stala jednou z nejběžnějších lékařských problémů ve světě. Podle Světové zdravotnické organizace  je čtvrtou nejčastější příčinou nákladů na nemoci ve světě. Pro r. 2020 se očekává, že to bude druhá nejčastější příčina hned za srdečními onemocněními. Podle této statistiky je diskuse o tomto problému, který přináší zaměstnavatelům, omezena. Je to způsobeno faktem,  že tato nemoc sama o sobě není správně chápána; rozsah nemoci mezi zaměstnanci není zaměstnavatelům všeobecně znám a oni se domnívají, že je to osobní záležitost, která by se měla spíše přenechat zdravotníkům. Bylo zjištěno, že dvě třetiny těch, kteří trpí depresí, nevyhledávají léčbu. Jsou-li zaměstnáni a schopni pracovat, činí tak s chorobou, která je narušuje fyzicky, duševně i emocionálně.

Co je deprese?

Dnes je deprese chápána jako více než pouhá rozlada. Je považována za závažnou chorobu, která způsobuje změny paměti a myšlení, nálady, fyzické kondice i chování. Většina lékařů charakterizuje skutečnou depresi jako sníženou náladu, která trvá nejméně dva týdny a často déle, a nemocný má specifické symptomy, vztahující se k náladě, chování, myšlení a názorům, které zasahují do jejich schopnosti normálně fungovat na denní bázi.

Depresi dělíme na tři hlavní kategorie:

  1. Těžká deprese. Podmínka zařazení do této kategorie je jasně definována. Je charakterizována intenzivní, zneschopňující sklíčeností po dva týdny nebo déle s  čtyřmi nebo pěti dalšími symptomy deprese.
  2. Dysthymie. Tato kategorie může být nazvána „mírnou“ depresí, protože sklíčenost není intenzivní; trvá však po dlouhou dobu. Nemocný tímto typem deprese má rovněž přinejmenším dva přídavné symptomy deprese, ale do určité míry funguje.
  3. Symtomatická deprese. Do této kategorie lze zařadit možná osm až devět procent depresivní populace. Jsou zde přítomny jeden až dva symptomy. Nicméně tito lidé strádají značnou neschopností. Věříme, že to je extrémně významný, podceňovaný  veřejný zdravotní problém. Jsou to ti, kteří si chodí pro vitaminové injekce a říkají, že mají málo energie nebo že se necítí dobře. Kráčejí směrem k těžké depresi, čemuž lze zabránit včasným zásahem.

Symptomy deprese

Deprese může přerušit celý životní běh člověka. Může poškodit spánek, stravování, omezit sexuální apetenci, snížit sebevědomí a pohled na život, zasáhnout jednání člověka. Projevuje se čtyřmi hlavními způsoby:

  1. Změna nálady
    • sklíčenost, pocit bezmoci, beznaděje;
    • plačtivost;
    • vzrušení a podrážděnost;
    • znuděnost; nic ho nezajímá;
    • vracející se sebevražedné sklony.
  2. Kognitivní změny
    • potíže při zapomínání podrobností, špatné soustředění a rozhodování;
    • obtíže při plnění úkolů;
  3. Fyzické změny
    • člověk spí nebo jí příliš mnoho nebo málo;
    • snížená sexuální apetence;
    • nedostatek energie /únava;
    • celková bolest a obtíže;
  4. Změny v chování
    • zanedbávání vzhledu;
    • ztráta informace o věcech;
    • neochota ke styku s lidmi;
    • konflikty s lidmi;
    • nedodržování termínů;
    • malé sebevědomí;
    • skleslý pohled na svět.

Spouštěcí mechanizmus deprese

I když odborníci tvrdí, že deprese má jen vzácně jedinou příčinu, lidé upadají obvykle do deprese v odpověď na určité stresory v jejich životě. Ne každý však reaguje stejně na stejné okolnosti. Potenciální spouštěcí mechanizmy zahrnují:

  • stresové situace;
  • smrt a jiné ztráty (jako ztráta zaměstnání);
  • vztahové problémy;
  • zásadní životní události (např. po dosažení 50. roku věku, blížící se odchod do důchodu, odchod dětí z domova);
  • minulé zkušenosti (zneužívání v dětském věku, válka, oběť zločinu, vyrůstání s rodiči alkoholiky);
  • chemickou závislost (drogy nebo alkohol);
  • předepsanou terapii;
  • zdravotní podmínky (např. rakovina, srdeční choroby,  nespavost, chemická nevyváženost);
  • chronické obtíže;
  • psychické problémy.

Kdo onemocní depresí?
 
Stresující zaměstnání

Úroveň deprese zjištěná u některých zaměstnání je spjata s množstvím stresu a tenze v nich zjištěným, i když je výzkum  v této oblasti omezen. Některé studie srovnávaly počet lékařů trpících depresí (27 procent) s depresivními  manažery (6 procent). Tento rozdíl je spjat s tenzí mezi prací a životem mimo zaměstnání, povahou a závažností rozhodování, což může způsobit pochybnosti o sobě a sebekriticizmus. 

Proč se mají zaměstnavatelé obtěžovat s neléčenými zaměstnanci v depresi?

Až dodnes nebylo na  depresi na pracovišti závodní zdravotnictví zaměřeno – přes studie, které zjistily, že nemocnost depresí je nejvyšší mezi 25 a 44 lety a že v každé dané době má tuto chorobu 10 % dospělých. Náklady zaměstnavatelů  na ni jsou odhadovány na 24 miliard $ ročně bez nákladů na léčbu, které činí 88 miliard $.

Navíc mají dělníci s depresí sklon k pracovním úrazům, protože tato nemoc je spojena s nižším soustředěním. Úraz přitom může být příčinou další deprese. Nemocní dělníci mají častou pracovní neschopnost, trpí manželskými a jinými problémy, což narušuje jejich produktivitu práce. I osoby s mírnou formou deprese mají často ochuzené fyzické a sociální funkce a nejsou-li léčeni, mohou upadnout do závažnější deprese.

S ohledem na depresi by zaměstnavatel měl věnovat zvláštní pozornost činnostem, klasifikovaným jako „vysoce rizikové“ ze dvou důvodů. Za prvé, takováto zaměstnání přinášejí vysokou hladinu stresu, což je přímo spojeno s vývojem deprese u dělníků. Za druhé, vysoce rizikové práce nejpravděpodobněji vykonávají muži, kteří spíše než ženy nevyhledávají lékařskou péči. Vzhledem k tomu, že depresí trpí 10 % pracující dospělé populace  a vysoké úrovně deprese se často vyskytují v zaměstnáních s vysokým stresem, lze z toho vyvodit, že zaměstnavatel s některými vysoce rizikovými zaměstnáními může očekávat, že v nich nalezne značný počet neléčených zaměstnanců s depresí. Tito zaměstnanci vykonávají život ohrožující úkoly, zatím co jejich fyzické a kognitivní schopnosti jsou zasaženy depresí. Může to rovněž znamenat, že mnozí z těchto zaměstnanců mají druhotné problémy, jako drogy a alkohol, které dále zhoršují jejich schopnosti.

Co může zaměstnavatel dělat?

Ironicky je deprese jednou z nejúspěšněji léčitelnou chorobou. 80 procent depresivních lidí, kteří vyhledali lékařskou pomoc, jsou úspěšně vyléčeni v krátké době a vracejí se do práce. Přes tuto úspěšnost vyhledá tuto pomoc pouhá třetina nemocných.

Lidé se rovněž vědomě vyhýbají léčbě pro stigma, spojované s depresí. Depresivní lidé byli charakterizováni jako osoby s nedostatečnou motivací nebo silou vůle, nespolehliví a selhávající. Když jejich choroba vejde ve známost, mohou trpět v zaměstnání  (ztráta odpovědných úkolů, první na řadě při přeřazování a propouštění) i v soukromém životě (vztahy).

Co tedy má zaměstnavatel dělat? Za prvé by měl naučit své  pracovníky dozoru rozpoznávat rané symptomy deprese, aby mohl být zaměstnanec zařazen do programu pomoci zaměstnancům společnosti, do péče  v rámci ochrany zdraví při práci nebo lékaře  primární  péče o zaměstnance, a to co nejdříve. Mnohým z nákladů spojených s depresí by bylo možno se vyhnout, kdyby byla choroba rozpoznána v raném stadiu.

Pracovníci dozoru nejsou poradci nebo terapeuti a nepokoušejí se jimi být. Hrají však klíčovou úlohu v rozpoznávání nemoci. Příznaky deprese:

  • výrazné snížení pracovního výkonu;
  • časté nedodržování termínů;
  • pomalejší práce než obvykle;
  • omluvy za nedodělanou práci;
  • častá nemocnost;
  • výrazná apatie, neschopnost se soustředit;
  • častý pomatený pohled a nevnímání okolí;
  • snížená zainteresovanost na práci;
  • neochota k součinnosti se spolupracovníky.

Pracovníci dozoru nesmějí moralizovat, nýbrž musí zaměstnance informovat o zdrojích dostupných prostřednictvím zaměstnavatele a o potřebě je využít. Jestliže trpí produktivita a výkon, musí  poslat nemocného do zdravotnického zařízení společnosti k vyšetření.

Kromě toho by měli zaměstnavatelé učit samotné zaměstnance, aby rozpoznali symptomy deprese, a poukazovat na vysokou úspěšnost léčby.

Co mohou dělat profesionálové BOZP a ŽP? 

Měli by být seznámeni s depresí, znát  typy stresorů, způsobující nebo zhoršující depresi, které jsou přítomny na pracovišti. Dobrým startem jsou články napsané pracovníky významných zdravotnických nebo bezpečnostních organizací.

Bylo řečeno, že lidé reagují na stres různě – co je stresující pro jednoho, nemusí být stresující pro jiného. Z tohoto hlediska vyvinuli někteří profesionálové BOZP a ŽP individuální strategie, jak se vyrovnat se stresem na pracovišti. Vychází se z toho, že i když nelze ignorovat význam individuálních rozdílů, vědecké důkazy ukazují na to, že některé pracovní podmínky jsou stresující pro většinu lidí. Většina pracovních stresorů, které  mohou způsobit nebo zhoršit depresi, spadá do jedné ze šesti kategorií: řízení, požadavky, prostředí, role, vztahy a podpora. Profesionálové BOZP a ŽP mohou hrát integrální, aktivní úlohu při upozorňování jejich organizací na stresory, které neřešeny mohou zasáhnout produktivitu a fyzické i duševní zdraví dělníků.

Každoroční stanovení rizika by mohlo poskytnout užitečnou informaci profesionálům BOZP a ŽP, kteří by měli určit, jaké stresory existují na pracovišti, zvláště s ohledem na vysokou fluktuaci, absenci a úrazovost. Profesionál BOZP a ŽP, který využije tyto údaje  ke stanovení prioritních oblastí, může  zjistit přesnou povahu stresorů. Kategorie, která má největší potenciál vzhledem k neléčeným depresivním dělníkům, je prostředí, v něm se dělníci pravidelně stýkají s rizikem.
 
ZDROJ:
Lanier, E.
Depression. The hidden worplace illness / Deprese. Skrytá nemoc na pracovišti. Professional Safety, 2003, říjen, s. 27 – 30.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail