Dekontaminace

Zdroj: 
Způsoby prováděni dekontaminace — dezinfekce hasičů a osob po zasažení biologickými látkami.

Problematice dekontaminace (dřívější název speciální  očista) je věnována řadu let trvalá pozornost, zejména v Armádě ČR. V požární ochraně, v důsledku narůstajícího počtu zásahů jednotek požární ochrany na nebezpečné látky, byla dekontaminace řešena zejména v letech 1992 až 1994 se zaměřením na dekontaminaci od průmyslových škodlivin a radioaktivních látek. Zvýšení technické a organizační úrovně při provádění dekontaminace lze dávat do souvislosti až s provedenými útoky v USA v roce 2001 a teroristickou hrozbou útoků biologickými látkami.

K tomu, abychom mohli správně chápat a řešit prováděni dekontaminace, musíme znát příčinu. A tou je kontaminace (dřívější název zamoření). Pro lepši orientaci v následujícím textu je třeba si připomenout a vysvětlit související terminy a definice.

Kontaminace

Kontaminace je znečištění osob, zvířat, věcí, rostlin, prostor a prostředí škodlivými látkami. Setkáváme se s ní při haváriích s únikem nebezpečných látek, při požárech, a při výskytu a projevech infekčních onemocnění a nákaz. Všechny způsoby kontaminace se mohou vyskytnout při teroristických útocích.

Formy kontaminace mohou být vnější a vnitřní. Vnější forma se projevuje kontaminací povrchu předmětu, rostlin, lidského těla nebo zvířat. Při vnitřní formě dochází k proniknutí kontaminantu do vnitřních vrstev (vdechnutím — inhalací, požitím — ingescí, kůží- inokulací). Pro stupeň pronikání kontaminantu je důležitý povrch materiálu a u biologických látek vlastnosti mikroorganismů nebo toxinů.

Dekontaminace

V různých dostupných materiálech jsou uváděny odlišné definice pro dekontaminaci, o kterých lze polemizovat. Pro stanovení definice budeme vycházet z toho, že dekontaminace je soubor metod, postupů a prostředků k účinnému odstranění kontaminantů. Vzhledem k tomu, že úplné odstranění kontaminantů zpravidla není dokonalé (zbytková kontaminace), stanovíme definici dekontaminace jako snížení škodlivého účinku kontaminace na bezpečnou úroveň a jeho likvidaci.

Cílem dekontaminace je pak snížení zdravotnických a nenávratných ztrát a zkrácení doby používání ochranných prostředků. Metody prováděni dekontaminace rozdělujeme na:

  1. mechanické — vyklepávání, vytřepáváni, vysávání, kartáčování,
  2. fyzikální — odpařováni, smývání, sorpce,
  3. chemické — reakce kontaminantů s vhodným činidlem, při níž dochází k úplnému rozložení látky nebo přeměně na podstatně méně toxické produkty, případně přeměně na sloučeninu nebo formu sloučeniny, jejíž odstranění je snadnější.

Dekontaminaci dělíme podle druhu odstraňovaných kontaminovaných látek na:

  • detoxikaci - chemické látky,
  • dezaktivaci - radioaktivní látky,
  • dezinfekci - biologické látky.

Podle forem provedení rozlišujeme dekontaminaci na suchou a mokrou. Zcela převažujícím způsobem při prováděni dekontaminace jednotkami požární ochrany je mokré provedení. Pokusme se dále shrnout jeho výhody a nevýhody.

K nesporným výhodám mokrého způsobu dekontaminace patří jeho poměrná spolehlivost a dostatečná účinnost. O většině dekontaminačních činidel lze konstatovat, že maji povahu vodných směsí s vysokým obsahem vody. To následně klade menší nároky na technickou vyspělost dekontaminační techniky a umožňuje různé aplikace směsi. Mokrý způsob také umožňuje snadné jímání odpadních produktů dekontaminace.

Mezi nevýhody mokrého způsobu dekontaminace patří chemická agresivita některých směsí a následně jejich nepříznivý dopad na dekontaminovanou techniku a životní prostředí. Dekontaminační směsi, nejen ty, které obsahují aktivní chlór, se vyznačují nestabilitou již připravených směsí. S tím souvisejí i problémy s řádným zneškodňováním zásob s prošlou skladovací lhůtou. K dalším nevýhodám mokrého způsobu patří klimatické podmínky, zejména teploty pod bodem mrazu, a pochopitelně také nutná a nezbytná doba aktivního působení dekontaminační směsi.

Rozhodující parametry pro provedení dekontaminace:

  • určení druhu kontaminantu a jeho hustoty,
  • vymezení velikosti kontaminované plochy, prostoru,
  • odhad počtu osob, které mají být dekontaminovány, volba dekontaminační směsi a odhad potřebného množství,
  • dostatečný počet hasičů,
  • posouzení kapacity dekontaminačního pracoviště,
  • volba aplikačního prostředku,
  • odhad množství odpadních produktů a stanovení způsobu jeho likvidace.

Kontaminace biologickými látkami

V další části, vzhledem k aktuálnosti problému, se budu zabývat kontaminaci biologickými látkami a dezinfekci. Ve srovnání s ostatními kontaminanty jsou biologické látky co do rozdílnosti naprosto překvapivé tim, ze mají zcela odlišný efekt.

S kontaminací biologickými agens, často nazývanými B-agens, což jsou živé choroboplodné mikroorganismy nebo toxiny, které jsou svojí patogenitou schopny vyvolat onemocnění nebo úmrtí u lidí, zvířat nebo rostlin, jsme se setkali v rámci rizika možných teroristických akcí a infekci zvířat již v roce 2001. Teroristické zneužití B-agens má za následek vyvolání strachové reakce a paniky, poškození pracovní síly a ekonomiky v napadené oblasti, narušení zdrojů výživy, úhyn zvířat apod.

Mezi biologická agens se zařazují:

baktérie — jednobuněčný mikroorganismus, účastnící se přeměny látek v přírodě, způsobující onemocnění rostlin, zvířat a lidí,

rickettsie — mikroorganismus na rozhraní mezi viry a bakteriemi, parazitující v hostitelských buňkách živočichů i člověka, vyvolávajících onemocnění,

chlamydie -nepohyblivé mikroorganismy, tvořící přechod mezi viry a rickettsiemi, tzv. velké viry, viry — nejmenší a nejjednodušší známá biologická jednotka, odkázaná na parazitický způsob života v buňkách baktérii, rostlin, zvířat a lidi, množící se v napadené buňce a schopná vyvolávat chorobné stavy,

plísně (mikroskopické houby),

toxiny — jsou látky, které produkují některé mikroorganismy (např. bakterie, houby). Jedná se o složité organické sloučeniny, jejichž základem je zpravidla peptidický řetězec.

K vlastnostem B-agens patří zejména vysoká virulence, nízká infekční dávka a krátká inkubační doba, rychlý průběh a vysoká úmrtnost. Nemoci, způsobené B-agens, jsou velmi zřídka přenášeny z osoby na osobu (interhumánní přenos).

Pro teroristické zneužití jsou B-agens produkována ve formě suchého prášku nebo v kapalné formě. Zneužití lze předpokládat rozptýlením prášku, vytvořením aerosolového mraku, infikováním zvířat nebo kontaminací potravinových řetězců. Kontaminované prostředí bez provedené dekontaminace může prokazatelně působit infekčně i po 40 letech. Pravděpodobnost, že při použití Bagens zůstanou tyto látky na povrchu a předmětech, je podstatné nižší, než u chemických látek.

Možná zneužití B-agens v pořadí nebezpečnosti při teroristickém útoku (podle CDC, Atlanta):

pravé neštovice (orthopoxvirus variolae)
antrax (bacillus anthracis)
mor (yersinia pestis)
botulismus (toxin clostridium botulinum)
tularemie (francisella tularensis)
hemoragické horečky (flaviviridae/arenavindae)
q-horečka (coxiella bumetii)
brucelóza (brucella spp.)
vozhřivka (burkholdera mallei)

Za nejpravděpodobněji zneužitelné B-agens byl označován antrax, původce nemoci — Bacillus anthracis. Základní charakteristika:

  • velice stabilní spóry (po několik desítek let mohou přežívat v půdě)
  • přenos na člověka je možný z infikovaného zvířete (dobytek, ovce, kozy, koně) nebo po teroristickém útoku,
  • přenos se může uskutečnit oděrkami kůže, vdechnutím, požitím infikovaného masa, kousnutím hmyzem,
  • inkubační doba je 6 hodin až 6 dnů, výjimečné až 50 dnů,
  • způsobuje formy nemoci kožní, střevní, inhalační.

Zásahy jednotek požární ochrany v souvislosti s možnými teroristickými útoky, prováděnými B-agens

V České republice za sledované období od 15. října 2001 do 30. června 2002 zasahovaly jednotky požární ochrany, v souvislosti s možným teroristickým útokem, celkem u 2347 událostí. V krátké době po útocích na mrakodrapy v USA lze pozorovat prudký nárůst výjezdů na B-agens. V měsíci říjnu 2001 vyjížděly jednotky požární ochrany v průměru denně k 78 případům, přičemž největší počet zásahů byl 17. 10. a to 477. V listopadu 2001 v průměru již jen k deseti událostem denně. V současné době vyjíždějí jednotky požární ochrany v průměru k jedné události za dva dny. Nejvíce výjezdů k těmto zásahům bylo v Praze, Hradci Králové a v Brně. Naštěstí se dosud všechny zásahy na biologické látky potvrdily jako negativní.

Vysoká četnost zásahů měla za následek velkou spotřebu ochranných pracovních prostředků. V té době dosud nevyřešený jednoduchý a účinný způsob dekontaminace způsobil v některých případech snižování a podceňováni ochrany zasahujících hasičů.

Zásah v nebezpečné zóně, ve které lze předpokládat výskyt B-agens, je obtížný z toho hlediska, že detektory biologických látek, jejichž cena je v řádech několika milionů korun, nejsou dosud z finančního hlediska pro jednotky požární ochrany dostupné, a tím i stanovení hranice nebezpečné zóny je problematické vzhledem k vysoké virulentnosti B-agens.

Proto, aby mohl být proveden zásah jednotkou požární ochrany, je nutné vybavit hasiče nejvyšším stupněm ochrany. Tím je přetlakový protichemický ochranný oděv s izolačním dýchacím přístrojem. Tyto ochranné prostředky však mají při používání nevýhodu v krátké ochranné době. Pro některé zásahy je tato krátká doba ochrany nedostatečná například zásahy v rozsáhlých objektech nebo v podzemí. Bohužel na trhu v současné době nejsou izolační dýchací přístroje s ochrannou dobou alespoň 2 - 3 hodiny a s dostatečnou kapacitou pro proplach ochranného oděvu vzduchem.

Provádění dezinfekce při zásahu jednotek požární ochrany na B-agens

Dezinfekce je proces, při kterém jsou ničeny choroboplodné zárodky a jejich produkty — toxiny. Po návratu z nebezpečné zóny musí být hasiči na dekontaminačním pracovišti dezinfikováni na hranici zóny. Vzhledem k tomu, že při dezinfekci se může použít jen schválený dezinfekční prostředek, který ničí celou škálu B-agens, včetně spor, bylo hledání a laboratorní testování značně problematické. Při řešení tohoto problému MV-generální ředitelství HZS ČR spolupracovalo s Ministerstvem zdravotnictví, Státnim zdravotnickým ústavem, Vojenskou lékařskou akademii J. E. Purkyně a Ministerstvem životního prostředí.

V první fázi bylo stanoveno několik dezinfekčních přípravků. Nevýhodou těchto látek byla jejich neuniverzálnost, rozdílné koncentrace pro použití a dlouhá expoziční doba pro působení dezinfekčního roztoku. Zejména expoziční doba, která byla stanovena v minimálním čase 10 minut, značně zkracovala možnou dobu pobytu hasičů v nebezpečné zóně. Následně i úplná oboustranná dekontaminace protichemického přetlakového ochranného oděvu v dezinfekčním roztoku vyřadila tento oděv z pohotovosti na 1 až 2 dny z důvodu vyschnutí (v případě vybavení stanice sušicím zařízením se doba zkrátila na 5 až 8 hodin). Při zásahu byla problémem i příprava a aplikace stanovené koncentrace dezinfekčního roztoku, vzhledem k nestálosti předpřipravených roztoků. To kladlo velké nároky na chemickotechnickou službu při zásahu v denní a zejména v noční době. Závažnou záležitostí bylo i jímání oplachové vody po dekontaminaci a její likvidace.

Vzhledem k tomu, že ani ve světě nebyly zkušenosti s jednoduchým způsobem provádění dekontaminace od B-agens, bylo velmi obtížné získat jakékoliv informace a zkušenosti.

Pro řešení jednoduché dezinfekce jsme stanovili tyto parametry:

  • vytipování univerzálního dezinfekčního prostředku účinného na B-agens, včetně spor, pro hasiče v ochranných přetlakových protichemických oděvech i pro evakuované postižené osoby,
  • dostupnost dezinfekčního prostředku,
  • jednoduchá příprava roztoku,
  • jednoduchá aplikace dezinfekčního prostředku,
  • krátká expoziční doba,
  • zkrácení doby pobytu hasiče na dekontaminačním pracovišti,
  • snadná likvidace odpadní vody.

Výstupem výše uvedeného zadání jsou překvapivé závěry, které jsou zhodnoceny v provádění postupu dezinfekce.


Aplikace dezinfekčního roztoku „Persteril 36 %“

Obchodní název dezin-fekčního prostředku

Způsob aplikace pro oděvy

Dezinfekce hasiče v ochranném protichemickém přetlakovém oděvu

Dezinfekce pokožky osob

Persteril 36 %

rekontaminační sprcha

2% roztok, expozice 1 min

0,2% roztok, expozice 1 min.

ruční

2% roztok, expozice celkem 2 min

Pro náhradní variantu řešení lze použít dezinfekční prostředek pod obchodním názvem „Persteril 15 %“.

Aplikace dezinfekčního roztoku „Persteril 15 %“

Obchodní název dezin-fekčního prostředku

Způsob aplikace pro oděvy

Dezinfekce hasiče v ochranném protichemickém přetlakovém oděvu

Dezinfekce pokožky osob

Persteril 15 %

dekontaminační sprcha

4% roztok, expozice 1 min

0,4% roztok, expozice 1 min.

ruční

4% roztok, expozice celkem 2 min


Provádění dezinfekce hasičů

  1. Dezinfekce hasičů, používajících ochranný protichemický přetlakový oděv, je prováděna mokrým postupem v rámci úplné dekontaminace, dle následujícího postupu:
  2. Na dekontaminačním pracovišti se na hasiče v ochranném protichemickém oděvu nanese dezinfekční roztok připravený z „Persterilu 36 %" v koncentraci dle uvedené tabulky a množství cca 1 I.m-' pomocí dekontaminační sprchy a nechá se působit stanovenou expoziční dobu.
  3. Provede se oplach vodou (např. mlhová proudnice) v množství cca 10 l.m-2,
  4. Pokud aplikace dezinfekčního roztoku nebyla provedena dekontaminační sprchou, mechanický ruční postup s použitím „Persterilu 36%" v koncentraci dle uvedené tabulky a množství cca 1 l.m-2 se ještě jednou opakuje, to znamená, že se provádí celkem 2 minuty při stejné koncentraci s následným oplachem podle bodu 1).
  5. V čistém prostoru se stanoveným postupem vysvleče ochranný protichemický přetlakový oděv a sundá se dýchací přístroj.
  6. Ochranný protichemický přetlakový oděv se proti B agens již dále nedezinfikuje, neboť se jedná o průběžnou ohniskovou dezinfekci.
  7. Veškerá odpadní (oplachová) voda se zachytává. Po ukončení oplachu se voda může vypustit do kanalizace.

Provádění dezinfekce evakuovaných osob s podezřením na zasaženi B-agens

Při důvodném podezření na kontakt s biologickou látkou, musí být provedena dekontaminace co možná nejdříve, aby se omezilo nebo zabránilo vnitřní kontaminaci osob. Cílem je maximální omezení rizika ohroženi osob a zabráněni druhotné neboli zavlečené kontaminaci.

V rámci hlavních zásad pro provádění dezinfekce obyvatel je prováděna úplná dekontaminace dle následujícího postupu:

  1. Na dekontaminačnim pracovišti se oděv zásadné svléká v ochranných rukavicích a ukládá se do dvou neprodyšných, samostatně uzavíratelných obalů. Doklady a ceniny se ukládají zvlášť do dvou neprodyšných, samostatné uzavíratelných obalů.
  2. Dezinfekce pokožky se provádí otíráním nebo postřikem připraveným z originálního roztoku dezinfekčního prostředku „Persteril 36 %" v koncentracích dle tabulky (nesmí se aplikovat do očí). Pii mechanickém nanášení roztoku je nutné používaný roztok po aplikaci na 10 osobách vyměnit za nový.
  3. Mytí pokožky a vlasů se provádí mýdlem s dezinfekčním účinkem, např. Mikano TR, s následným oplachem vlažnou vodou. Po osušení se oblékne náhradní oblečení.
  4. Veškerá odpadní (oplachová) voda se zachytává. Po ukončení oplachu se voda může vypustit do kanalizace.

K dezinfekčnímu přípravku pod obchodním názvem „Persteril 36 %" a „Persteril 15 %" přistupujeme jako ke 100% roztoku. Pro ředění se používá destilovaná, případně pitná voda.

Persteril - účinek baktericidní, virucidní, sporicidní, tuberkulocidní, potencionálně patogenní mykobakteria, mikroskopické vláknité houby (A, B, C, M, T, V),

použití: omyvatelné povrchy, ruce a pokožka Poznámka ke spektru účinnosti (A, B, C, M, T, V) dezinfekčních přípravků (dle Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica 2/2001):

A - usmrcení vegetativních forem bakterii a mikroskopických kvasinkových hub,
B - virucidní přípravek na široké spektrum virů,
C — inaktivace bakteriálních spór,
T — usmrcení mykobakterií komplexu M. tuberculosis,
M — usmrcení potenciálně patogenních mykobakterii,
V — fungicidní účinek na mikroskopické vláknité houby.

Persteril 36 % nebo Persteril 15 % je stanoven jako základní dezinfekční prostředek; v případě určení konkrétního biologického agens vhodný dezinfekční prostředek, podle jeho spektra účinnosti, určí orgán ochrany veřejného zdraví.

Závěr

Zásahy jednotek požární ochrany při mimořádných událostech s podezřením na teroristické vtoky budou vždy obtížné. Nikdy nelze vyloučit kombinaci nebezpečí, např. bojových biologických látek, bojových otravných látek a nástražného výbušného systému, případně dalšího nebezpečí. Předložené řešení prováděni dekontaminace — dezinfekce hasičů a osob od biologických látek, významně posunuje celou problematiku provádění dekontaminace kupředu. Naplněním vstupních požadavků na provádění dezinfekce je předkládán jednoduchý a účinný způsob provádění dezinfekce při zachováni maximální bezpečnosti hasičů.

ZDROJ:
Kotinský, P.: Dekontaminace. 150 Hoří č. 10 (2002), s. 14-16.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail