Dá se považovat infarkt v práci po dlouhých směnách za smrtelný pracovní úraz?

Zdroj: 
Na dotaz odpověděl JUDr. Pavel Kučina.

Můj otec (50 let) pracoval jako svářeč ve velké továrně. Jeden den byl v práci šestnáct hodin v kuse (6 - 22 hod.), pak přijel na noc domů a hned další den byl v práci opět šestnáct hodin v kuse (6 - 22 hod.), pak přijel zase na noc domů a další den měl pracovat osm hodin (6 - 14 hod.). Bohužel v práci zemřel na infarkt v 9 hodin ráno. Může zaměstnavatel dopustit tyto směny? Byl z těch dvou šestnáctek vyčerpaný. Dodávám, že nemluvil o tom, že by měl potom v práci náhradní volno. Infarkt dostal po návratu ze svačiny, sedl si na židli k práci a nestačil ani vzít svářečku do ruky. Dá se to považovat za pracovní úraz?

Z dotazu není zřejmé, jaké důvody vedly k výkonu práce v tak dlouhých a krátce po sobě jdoucích směnách. Proto můžeme jen citovat povinnosti zaměstnavatele v oblasti pracovní doby a odpočinku mezi směnami, jak je ukládá zákoník práce. Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Odpočinek může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku, ale to jen při výkonu některých prací, např. v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas.

Za určitých okolností je možno infarkt myokardu považovat za pracovní úraz. Musí být splněny tyto podmínky:

  • náhlé vypětí sil, velká námaha a nezvyklé úsilí, kdy pracovní úkon přesahuje hranici obvyklé, každodenně vykonávané práce,
  • obvykle těžká práce, konaná však za nepříznivých okolností,
  • práce, na niž organismus zaměstnance není uzpůsoben nebo na kterou zaměstnanec svými fyzickými schopnostmi nestačí.

Bezprostřední příčinou vyvolávající infarkt myokardu je psychické trauma (jednorázové přetížení při plnění zvlášť obtížných úkolů), nebo fyzické trauma (neobvyklé, běžnému zatížení neodpovídající jednorázové fyzické vypětí). K takovému mimořádnému psychickému vypětí musí dojít při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s ním.

Prokázat, že infarkt byl úrazem pracovním, je velmi náročné. Klíčovým důkazem je vyjádření, resp. posudek lékaře, který musí potvrdit úrazový děj, tedy příčinnou souvislost mezi úrazem a vzniklou škodou a další okolnosti, jako je vliv pracovního zatížení na vznik úrazu, zdravotní stav zaměstnance apod.

Popisovaný děj vzniku infarktu zřejmě nebude možno za pracovní úraz posuzovat, neboť k poruše zdraví nedošlo jako přímý následek náhlého psychického či fyzického vypětí.

Autor článku: 

Komentáře

Pochybnosti

12.12.2012 - 12:51 Radoslav Vlasák
Nejsem právník ani lékař (jenom člověk s praxí v BOZP více jak třicetiletou), nechci se tedy pouštět do odborné diskuse. Jenom mne zaráží konstatování v závěru článku, že dvě po sobě jdoucí 16-hodinové směny (a další 8-hodinová, během níž došlo k úmrtí) nejsou psychickým či fyzickým vypětím. Ano - sice ne náhlým, ale lze důvodně předpokládat, že pokud by nebyla tak hrubým způsobem porušena příslušná legislativa, jak je v článku zmíněno, nejspíš by k úmrtí zaměstnance nedošlo. Pro názornost příklad, který jsem - kdysi dávno - šetřil. Firemní právník se zúčastnil v Praze v jediném dni 12 arbitrážních řízení - a firma, kterou zastupoval, všechna tato řízení "vyhrála". Při cestě zpět (spolujezdec) postihl tohoto právníka infarkt - naštěstí v blízkosti nemocnice, takže bez vážnějších následků přežil. Na základě vyjádření psychologa, že infarkt s největší pravděpodobností způsobilo jednak maximální vypětí během řízení a navíc značná euforie ze všech vyhraných arbitráží, a že pokud by firma aspoň některou s nich prohrála, k infarktu by nejspíš nedošlo, jsme úraz uznali jako pracovní a zmíněný právník byl odškodněn v plné výši. Dnes by zřejmě příslušná "úrazová" pojišťovna takový postup rozporovala, dodnes se však domnívám, že jsme postupovali správně.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail