Cesta do Indie aneb kdy uplatnit § 106 odst. 2 zákoníku práce

Zdroj: 

Není to tak dávno, kdy k nám do redakce BOZPinfo přišel dotaz, jestli zaměstnanec může odmítnout služební cestu do Indie, když se bojí nemocí, životního prostředí, terorismu a myslí si, že cesta by závažným způsobem ohrozila jeho život a zdraví.

Zpočátku se zdálo, že by se v dané situaci dal použít § 42 zákoníku práce ("Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním.“). Z několika emailů od tazatele však vyplynulo, že jde o piloty a že by měli do Indie nejen letět, ale i nějakou dobu tam pobývat a létat na místních linkách. Závažnost situace ještě podtrhlo tvrzení, že zmínění piloti byli ovlivněni nedávným pobytem v Pákistánu, kde dva dny po jejich návratu do ČR teroristé zničili letiště v Karáčí.

Poté jako by se roztrhl pytel s dotazy typu: Mohu použít § 106 odst. 2 zákoníku práce, když: kolega chodí na pracoviště s chřipkou a ohrožuje ostatní?; pracuji na rozbitém stroji a zaměstnavatel s tím nic nedělá?; nevyhovuje mi klimatizace?; jako uklízečka mám umýt okna a zaměstnavatel mě neproškolil na práci ve výškách?; je mi v práci zima?;  zaměstnavatel nezajistil dostatečnou vlhkost vzduchu? A nakonec blechy a štěnice. Mohu odmítnout práci tam, kde se vyskytují? Je to dostatečně závažné? Pravděpodobně ne, ale zaplatil by zaměstnavatel finančně nákladnou deratizaci, kdyby si je dotyčná přinesla domů?

§ 106 odst. 2 zákoníku práce (dále ZP) zní: Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.

V rozhodování, jestli tento paragraf použít, zaměstnanci zřejmě činí potíže slůvko závažné. Jestli je problém dostatečně závažný, aby se kvůli němu mohl beztrestně postavit zaměstnavateli na odpor. Může zaměstnanec sám posoudit závažnost situace?

Používá se to na základě subjektivního pocitu, v případech, kde zaměstnavatel nemůže říct, že pracoviště je bezpečné, při práci, která může vést k poškození zdraví. Musí to někdo objektivizovat, “ říká advokát a soudní znalec JUDr. Martin Mikyska, na kterého se také lidé často obracejí ohledně důvodnosti použití § 106 odst. 2 ZP, a tak mi mohl uvést řadu příkladů uplatnění tohoto paragrafu.

Uplatnil ho například zaměstnanec dolu Československá armáda v Karvinském revíru, kde spadl strop. Jiný pracovník se přiotrávil čpavkem na železniční vlečce a pak se bál tam dále pracovat. Nebo zaměstnanec, který se zhroutil po záchranářských pracích při povodních. Šlo o tzv. úraz z přetížení, který se stává i u hasičů. V jistém závodě zaměstnanec odmítal chodit do prostředí, kde předtím došlo k výbuchu. Nebo po hromadném pracovním úrazu paragraf uplatnil zaměstnanec, jehož kolega po tomtéž úrazu zemřel.

Ještě si vzpomněl na případ řidiče, který, přestože se cítil unavený, chtěl zaměstnavateli vyhovět a souhlasil s další jízdou. Utrpěl pracovní úraz a zničil kamion. Případ se řešil u soudu a soud rozhodl, že dotyčný měl cestu odmítnout, měl chránit své zdraví a majetek zaměstnavatele. Zaměstnavatel se z odpovědnosti za pracovní úraz úplně vyvinil. A zaměstnanec navíc musel uhradit do zákonného limitu škodu na kamionu.

Tyto případy se většinou řeší přeřazením na jinou práci po vzájemné dohodě. Slušný zaměstnavatel důvody uzná a zaměstnance přeřadí,“ říká JUDr. Martin Mikyska.

JUDr. Bořivoj Šubrt, odborník na pracovní právo, říká, že k těmto případům je třeba přistupovat individuálně. Ve své praxi se setkal s případy, kdy zaměstnanci pracující v linkové výrobě odmítali práci například z důvodu hluku, ačkoliv povolené limity byly dodrženy a zaměstnanci byli vybaveni příslušnými OOPP. V takovém případě bylo odmítnutí v rozporu se zákonem. „Jestliže zaměstnanec odmítne práci neoprávněně, dopouští se porušení svých pracovních povinností, což může vést až k dání výpovědi, popřípadě i okamžitému zrušení pracovního poměru. U pilotů (všeobecně) odmítnutí může být na místě. Kdyby například pilot Malaysia Airlines odmítl letět přes Donbas, když věděl, že tam je válka, tak by letadlo bylo odkloněno jinudy a nebylo by sestřeleno. Pokud jde o zmíněnou práci v prostředí, kde se vyskytují štěnice, je nutné zvažovat, jaká rizika s sebou přináší profese, kterou zaměstnanec koná. Jde-li o sociálního pracovníka, tak musí být připraven, že přichází do styku s problémovými lidmi v problémovém prostředí. Takovou práci nemůže důvodně odmítnout. To by se hasiči báli jít hasit požár,“ vysvětluje JUDr. Bořivoj Šubrt.

Ale není to v případě pilotů podobné? Možná v době, kdy uzavírali pracovní smlouvy, nebyl svět ještě tak nebezpečný. Ale kdyby v dnešním nebezpečném světě použil § 106 odst. 2 ZP každý, letecká doprava by byla v ohrožení.

Někdy může být po zaměstnanci v práci požadována činnost, ke které nemá odbornou způsobilost. S tím se setkal Robert Křepinský, odborník na BOZP. Říká, že zaměstnanec má právo odmítnout práci, ne povinnost. Pokud by však zaměstnavatel požadoval po zaměstnanci činnost, ke které by neměl odbornou či zdravotní způsobilost, a zaměstnanec tuto práci vykonal a došlo by přitom k poškození zdraví, nemůže zaměstnavatel, ve snaze neposkytnout náhradu škody nebo nemajetkové újmy, se na ustanovení § 106 odst. 2 ZP odvolávat.

Zatím judikatura neřešila žádný takový případ, kdy by zaměstnanec odmítl výkon práce a zaměstnavatel dokazoval, že to bylo nedůvodné, případně po něm požadoval náhradu škody,“ doplňuje k tématu JUDr. Eva Dandová (viz tento článek).

Rozumný zaměstnanec pravděpodobně neodmítne práci stylem: "Zítra nepřijdu do práce, protože jste nezatopili apod.,“ ale nejdříve bude se svým vedoucím, odborně způsobilou osobou v prevenci rizik, zástupcem pro oblast BOZP nebo třeba lékařem pracovnělékařských služeb o problému diskutovat, hledat řešení. A řekněte sami, nebylo by lepší, než přijdou ke slovu paragrafy, se normálně lidsky domluvit?

Z tazatele zmíněného v úvodu se vyklubal právník, který byl v případě pilotů přesvědčen o důvodnosti použití § 106 odst. 2 zákoníku práce. Jen si potřeboval své stanovisko ověřit. Piloti nakonec do Indie z vlastní vůle přesto odcestovali.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail