Brigády z pohledu ZP

Zdroj: 

Zákoník práce ani žádný jiný český právní předpis nezná pojem brigáda nebo studentská brigáda. Přitom v praxi a dokonce i v personalistice se tyto dva pojmy vžily již po několik generací a používají se k označení krátkodobého smluvního vztahu, zpravidla uzavíraného jako pracovněprávní vztah. podrobnosti se dočtete v tomto Tématu týdne

Zákoník práce ani žádný jiný český právní předpis nezná pojem „brigáda“ nebo „studentská brigáda“. Přitom v praxi a dokonce i v personalistice se tyto dva pojmy vžily již po několik generací a používají se k označení krátkodobého smluvního vztahu, zpravidla uzavíraného jako pracovněprávní vztah. Velmi často se tento pojem užívá pro označení pracovněprávních vztahů studentů středních a vysokých škol v denním studiu. K tomu je třeba uvést, že zákoník práce nemá ani definici pojmu studenta, zde odkazuje na zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře a na její definici nezaopatřeného dítěte, za což se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté nejdéle do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání.

Zákoník práce  vychází z premisy, že způsobilost občana uzavřít pracovněprávní vztah vzniká dovršením 15 let věku, s tím, že den nástupu do práce den nesmí předcházet dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku. To má pro zaměstnávání mladých lidí dnes ten praktický důsledek, že žáky, kteří sice ukončili devátou třídu základní školy a 30. června obdrželi vysvědčení ještě zákon nepovažuje za osoby, které ukončili povinnou školní docházku. Podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů platí, že školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku a že školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Z toho tedy vyplývá, že i žák, který ukončí 9 tříd základní školy nemůže o prázdninách nastoupit brigádu, neboť nemá ukončenou povinou školní docházku.

Ale zpět k brigádám. Zákoník práce poskytuje zaměstnavateli i zaměstnanci širokou škálu možností.Vlastní rozhodnutí, který pracovněprávní vztah se v daném případě uzavře je výhradně na zaměstnavateli. Rozhodne-li se zaměstnavatel v daném případě, že není účelné, aby k plnění svých úkolů  uzavíral pracovní poměr, je výlučně na něm, aby se rozhodl, zda s dotyčnou fyzickou osobou uzavře dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce.

Pokud se uzavírá pracovní poměr, pak se v takových případech volí pracovní poměr na dobu určitou, většinou na dobu prázdnin, neboť pro většinu studentů je nereálné soustavě pracovat, když studují v denním studiu. Na druhé straně pro řadu zaměstnavatelů je neefektivní uzavírat pracovní poměr jen na dva nebo tři měsíce prázdnin, a proto na dobu školních prázdnin se uzavírají většinou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, které se běžně označují jako studentské brigády. Vzhledem k tomu, že pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat nebo dohodou zaměstnavatele a zaměstnance prodlužovat celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru, nečiní aplikace ustanovení § 30 zákoníku práce v tomto směru problémy při uzavírání krátkodobých pracovních poměrů.   Dále platí, že pracovní poměr se může uzavřít jak na stanovenou týdenní pracovní dobu (tedy 40 hodin), tak na kratší (např. 20 hodin týdně). Pracovní poměr na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu v praxi často uzavírají starší studenti (zejména vysokých škol), kteří si tím zajišťují i určitou praxi. Pracovní smlouva pak musí mít náležitosti uvedené v 29 zákoníku práce, příp. dohodu o dalších podmínkách (§ 29a až 35 zákoníku práce). V pracovním poměru vzniká takovému zaměstnanci nárok i na dovolenou na zotavenou a na další naturální výhody poskytované zaměstnavatelem (v praxi nejčastěji stravenky).Příjmy studenta z pracovního poměru jsou považovány za příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatel má povinnost odvádět z příjmů sociální a zdravotní pojištění a zálohu na daň ze závislé činnosti, pokud nejde o příjem zdaňovaný konečnou 15% srážkovou daní. Jinak na pracovní poměr se vztahuje samozřejmě i nařízení vlády o minimální mzdě takže odměna za práci na brigádě, která se koná v pracovním poměru nemůže být nižší než odpovídá minimální mzdě.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou dvě – dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Dohoda o provedení práce se uzavírá na provedení ojedinělých úkolů. Dohodu o provedení práce může uzavřít zaměstnavatel se zaměstnancem, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než sto hodin ročně. Dohod může mít zaměstnanec uzavřených více s jedním zaměstnavatelem, ale součet hodin na všech uzavřených dohodách nesmí u jednoho zaměstnavatele překročit 100 hodin v jednom kalendářním roce. Dohoda se uzavírá písemně nebo ústně a musí v ní být vymezen nejen pracovní úkol, ale také sjednaná odměna za jeho provedení. Zpravidla se uvádí i doba, v rámci které má být práce vykonána. Odměna z provedení pracovního úkolu je splatná až po dokončení a odevzdání práce. Dohoda se pouze „zdaní“ podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nezakládá však povinnost odvádět pojistné na zdravotní a sociální pojištění.

Druhá dohoda o práci konané mimo pracovní poměr, tedy dohoda o pracovní činnosti může být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřena i když předpokládaný rozsah práce nepřesahuje 100 hodin za rok. Jedná se v podstatě o krátkodobý quasi pracovní poměr, na jehož základě nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní, jinými slovy práce může být sjednána maximálně na poloviční pracovní úvazek týdenní pracovní doby u zaměstnavatele. V dohodě musí být uvedeny sjednané práce, odměna, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Zákoník práce v ustanovení § 238 požaduje, aby tato dohoda byla sjednána písemně, jinak je neplatná. Maximální rozsah 20 hodin je týdenní průměr odpracovaných hodin za období, na které byla dohoda uzavřena. Odměna za vykonanou práci je splatná ve výplatních termínech zaměstnavatele. Příjmy z dohod o pracovní činnosti jsou považovány za příjmy ze závislé činnosti. Zaměstnavatel má povinnost odvádět z nich sociální a zdravotní pojištění a zálohu na daň.

Jednou z nejznámějších agentur, které zajišťují pracovní pobyty v USA a mnoha evropských zemích je Student Agency. Manažerka Alena Moučková nám řekla, že největší zájem je o USA, Velkou Británii, Německo a z prací jsou preferovány především práce v cestovním ruchu, nepočítáme-li aupair pobyty. Více  nabídek je určeno mužům (cca 60 %), pro ženy cca 40 %. Zájemci o práci v zahraničí, kteří se zaregistrují v konkrétním programu této agentury, projdou přípravou na pobyt v zahraničí. Dostanou všeobecné informace o zemi a podmínkách, aby jejich pobyt v cizině byl legální. O pojištění, dopravě, samozřejmě o práci, kterou budou v zahraničí vykonávat. Informace týkající se pracovní doby, přestávek, OOPP. Podrobnosti si musí domluvit už se zaměstnavatelem na místě. 

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail