BOZP: změna úlohy zaměstnavatele

Zákoník práce v § 132a ukládá všem zaměstnavatelům v ČR povinnost vyhledávat rizika, zajišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. Žádná česká právní norma však neurčuje, jaký postup a jaké nástroje má daný zaměstnavatel použít.

Krátká stručná formulace v Zákoníku práce § 132a znamená převratnou změnu úlohy zaměstnavatelů.

V procesu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracujících ( BOZP ) se s pasivního vykonavatele státem stanovených požadavků rázem stává aktivní účasník a v mnoha ohledech dokonce rozhodující subjekt.

Správný postup zaměstnavatele

při idetifikaci nebezpečí a hodnocení rizik, ověřený praxí a zkušenostmi, se dá stručně shrnout do následujících bodů:

  • Definovat všechny pracovní činnosti zaměstnanců, a to i činnosti občasné, výjimečné nebo jen potencionální (řešení havárií, nehod,skoronehod). Žádnou nelze pominout.
  • Ke každé činnosti idetifikovat nebezpečí, která mohou zaměstnance ohrozit na životě nebo na zdraví, žádné nevynechat nebo nepodcenit. Všechny měřitelné faktory pracovního prostředí musí být změřeny a objektivně zhodnoceny. Zvláštním druhem nebezpečí z pohledu hodnocení je expozice chemickým látkám.
  • Každé nebezpečí je třeba hodnotit pomocí nejméně dvou parametrů, pravděpodobnosti vzniku rizik a závažnosti možného následku. Zvláštní postup je třeba zvolit pro hodnocení vlivu chemických látek pomocí údajů z bezpečnostních listů a dalších zdrojů.
  • Výsledná zkombinovaná (vynásobená) hodnota je mírou rizika. Jeho stanovením proces nekončí, ale naopak začíná ta nejdůležitější fáze, je třeba přiřadit výsledným rizikům priority a zahájit proces jejich eliminace a řízení.
  • Nastavit přednostně technická, organizační a výchovná opatření k odstranění nebo maximálnímu snížení rizika, přičemž rozhodujícím faktorem by neměla být pracnost a finační náročnost opatření, ale výsledná míra rizika a naléhavost potřeby jeho řízení.
  • Pro každou činnost a každé zbytkové nebezpečí určit ochranné pracovní pomůcky (OOPP), kterými je třeba zaměstnance vybavit a které on musí při této činnosti bezpodmínečně používat. Pomocí konkrétních pokynů, příkazů dále regulovat chování zaměstnanců v nebezpečném prostředí.
  • Stanovit požadavky na kvalifikaci, odbornost, praxi, zdravotní způsobilost, školení. Stanovit potřeby měření, monitorování a kontroly.

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že nejde o povinnost, kterou je možné splnit jedním jednoduchým úkonem, zpracováním jedné tabulky nebo vydáním několika stručných příkazů. Rovněž nejde o proces, který může někdo nastavit zvenčí. Zaměstnavatel si jej nemůže ani koupit hotový a bez úprav prohlásit za ukončený – za splnění povinnosti stanovené zákonem (ZP § 132a). Chce-li zaměstnavatel důsledně a účinně chránit životy a zdraví zaměstnanců, musí zvážit každý faktor a důsledně jej řešit. Je však třeba mít na paměti, že čím to chce udělat důkladněji, tím více mu to zabere času. Vyžaduje to vyšší odbornost, zkušenosti, vzdělání a informovanost a stojí to i více peněz.

Zobecnění současné situace v BOZP

Naplnění této zákonné povinnosti má v praxi tolik diametrálně odlišných podob a úrovní, že bude užitečné zobecnit některé osobní zkušenosti a poznatky a naznačit některá možná východiska.

Pominu-li nemalou skupinu zaměstnavatelů, kteří si dosud Zákoník práce nepřečetli a o této povinnosti nic nevědí anebo o ní vědí, ale úspěšně jí ignorují (jejich podíl odhaduji na cca 20 až 30 % z celkového počtu všech zaměstnavatelů v ČR), lze ostatní zaměstnavatele, podle jejich přístupu k procesu idetifikace nebezpečí, hodnocení rizik a příjmání opatření k ochraně zaměstnanců, dělit do tří základních skupin:

  1. Hodnocení si provedou sami, většinou velmi povrchním a formálmím způsobem pomocí produktů některých renomovaných firem, nabízejících polotovary ve formě předvyplněných tabulek. Celý proces zakoupením hotového hodnocení začíná i končí. Na příjmání konkrétních opatření a stanovení účinných OOPP již nedojde a pokud přece jen ano, tak jen velmi povrchně (např. opatření typu dodržovat zákony, pracovní postupy, dbát zvýšené opatrnosti, používat OOPP, udržovat pořádek apod.). Jediným cílem a smyslem je splnění zákoné povinnosti co nejsnadnějším a nejlevnějším způsobem v duchu pricipu „vlk se nažral a koza zůstala celá“. (Jejich podíl z celkového počtu zaměstnavatelů odhaduji přes 70 %.)
  2. Hodnocení pro ně provádí odborně způsobilá osoba (bezpečnostní technik), která o tom sice také mnoho neví, ale většinou tomu věnuje přiměřenou péči. Použije sice některou z tzv. „snadných metod“ s přednastavenými údaji, ale snaží se alespoň vytřídit naprosté nesmysly a k vyhodnoceným nebezpečím a výsledným mírám rizika se snaží přiřadit vhodná opatření nebo alespoň učinné OOPP. ( Odhad: méně než 20%.)
  3.  K procesu identifikace, hodnocení a řízení rizik si přivezou odborníky a specialisty s potřebnou kvalifikací, metodikou (postupy, zdroje informací, způsob zpracování a třídění dat, výstupy, školení) a praktickými zkušenostmi. Výsledkem bývá přehledná a kompletní databáze všech činností, identifikovaných nebezpečí, vyhodnocených rizik s maximální možnou mírou objektivnosti nastavenými opatřeními (zpracovanými do cílů a programů) a stanovenými OOPP. Vše bývá většinou zpracováno na PC pomocí speciálního programu přehlednou formou s možností třídění a uspořádání dat, tvorbou a využitím různých výstupů. V tomto případě bývá celý proces vnímán jako trvalý nekončící s potřebou periodických aktualizací. (Jejich podíl odhaduji na méně než 5 %.)

Chybí „pravidla hry“

Důležitým a limitujícím faktorem je osoba hodnotitele. V Zákoníku práce je v § 132b uvedena nešťastná formulace kvalifikačních požadavků na osobu odborně způsobilou k prevenci rizik. Hodnotit rizika a nastavovat řídící opatření může podle toho ustanovení prakticky každý, kdo dovrší 18 let věku, získal nikde blíže nespecifikovanou odbornou způsobilost a nikde nestanovenou dobu a formu odborné praxe. Takto formulované kvalifikační požadavky rozhodně neodpovídají důležitosti celé problematiky, náročnosti jednotlivých procesů a jejich dopadu. Rozhodně nebyly zohledněny nezbytné požadavky na úplnost, důslednost, přesnost, maximální objektivitu, nutný podíl subjektivního názoru, osobní zkušenosti a praxi, znalost hodnocených procesů a činností, ani závažnost možných následků. Postup uvedený v bodě 1 je podle mého názoru prohrou na všech frontách, prohrou pro společnost, zákonodárce, zaměstnavatele a zejména pro zaměstnance, neboť jde o hazardování s jejich zdravím a životy.

Pokud bylo cílem zákonodárců v celospolečenském zájmu dosáhnout stavu, kdy většina zaměstnavatelů splní stanovenou zákonnou povinnost na úrovni bodu 2 a 3, tak pro to rozhodně chybí potřebné motivační faktory (např. slevy na úrazovém pojistném, různá zvýhodnění firem s vyšší úrovní BOZP, zohlednění péče o BOZP ve výběrových řízeních, posílení pozice těchto firem v konkurenčním prostředí, důsledné kontroly a přísné postihy při neplnění zákonných poviností nebo jejich obcházení).

Je nejvyšší čas stanovit přesná pravidla hry, tedy zejména upřesnit požadavky na kvalitu a hloubku procesu identifikace nebezpečí, hodnocení rizik a nastavení řídících opatření. A také stanovit požadované výstupy z tohoto procesu i reakce na ně a přesně vymezit požadavky na odbornou způsobilost hodnotitelů.

Důležité je mít na paměti, že hlavním cílem BOZP není splnění požadavků, ale důsledná ochrana zdraví a životů zaměstnanců.

Shrnutí a závěr

Základní podmínky a předpoklady, které je proto třeba v procesu identifikace nebezpečí, hodnocení a řízení rizik splnit, lze shrnout takto:

  • Celý proces by měl provádět, nebo alespoň řídit, kvalifikovaný odborník, nejlépe specialista (fyzická osoba nebo firma) s přístupem k širokému spektru odborných informací z více zdrojů, se znalostí uplatňované metodiky a se zkušenostmi z jiných podniků ( pozn. v současnosti již probíhá řada kvalifikačních kurzů pro specialisty v prevenci rizik). Na procesu by se měl podílet i kvalifikovaný zaměstnanec (nejlépe bezpečnostní technik nebo osoba odpovědná za BOZP), aby byla zajištěna objektivita, kontinuita, a aby zaměstnavatel uměl celý proces obsluhovat, aktualizovat a nebyl zcela závislý na externím dodavateli.
  • Při idetifikaci nebezpečí a hodnocení rizik je třeba vycházet z podrobné znalosti všech pracovních procesů, technického stavu technologie, strojů a nástrojů, používaných materiálů a surovin, systému řízení a organizace práce, úrazové historie, znalosti konkrétních zaměstnanců, zejména na klíčových pozicích a vykonávajících vysoce rizikové činnosti. Hodnotitel musí tyto informace buď osobně získat, nebo spolupracovat se zkušeným a znalým zaměstnancem.
  • Všechny hodnoty potřebné k posouzení a hodnocení, které je možné objektivizovat a měřit, je nutné objektivizovat a měřit ještě před zahájením procesu hodnocení.
  • Použitá metodika by měla zajišťovat, že budou kvalitně a důsledně provedeny všechny potřebné kroky, že získané informace budou řádně zpracovány a využity. Souhrn zpracovaných informací by měl být podkladem pro: formulování politiky, strategická rozhodnutí, stanovení cílů a programů, plánování personálních, materiálních a finačních zdrojů, stanovení pravomocí a odpovědností, každodenní řídící a organizační činnost vrcholového managementu (meetingy, porady, doklady, příkazy, nařízení, operativní rozhodnutí), kontrolní činnost na všech úrovních řízení, stanovení, nákup a přidělování OOPP.
  • Výstupem z celého procesu by měly být stručné a přehledné řídící dokumenty (nejlépe jeden list pro každou činnost ) obsahující všechny důležité informace a umožňující:sledování informací všem zaměstnancům, kterých se týkají; zpřístupnění informací přímo na místě výkonu činnosti či výskytu nebezpečí; školení zaměstnanců v BOZP vstupní i opakované; každodenní řídící činnost a příjímání organizačních opatření pro pracovníky na nižším vstupni řízení; provádění monitorování a měření;  provádění kontrolní činnosti na pracovištích. ( pozn: Vedlejším produktem je poskytování podkladů pro podávání podnětů a připomínek samotnými zaměstnanci.)
  • Musí jít o trvalý kontinuální proces s nastavenou četností přehodnocení a aktualizace, umožňující i operativní změny a doplňky nastavených hodnot a výstupů.

Zkušenosti z praxe podniků různých velikostí potvrzují, že proces idetifikace nebezpečí a hodnocení rizik je mnohými zaměstnavateli vnímán spíše jako další složka v šuplíku nebo šanon v polici, než jako nástroj efektního řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tímto nástrojem se však nestane, dokud jeho výstupem nebudou smysluplné a v konkrétní praxi použitelné informace, pokyny a instrukce.

ZDROJ:

Hail, Pavel. BOZP: změna úlohy zaměstnavatele. Moderní řízení, č. 3, 2006, s. 64 - 66.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail