BOZP a PO v autoservisu

Zdroj: 

Nejméně radostnou činností provozovatele autoservisu je zřejmě BOZP a požární ochrana, a to zejména vzhledem k investicím, časové ztrátě a neoblibě všeho, co souvisí s úřady. Pokusím se v tomto článku ovlivnit odpůrce tzv. mrtvých investic k optimismu a pozitivnějšímu přístupu.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Pro českého řemeslníka je typické, že si poradí v každé situaci a vždy umí improvizovat. Pokud mu chybí nářadí nebo pomůcky, použije něco jiného k uskutečnění svého záměru, i kdyby to mělo být velice riskantní. Situace se modernizací našich servisů a vzděláváním mechaniků v posledních letech zlepšila. Největší podíl na snížení úrazovosti mají ovšem zavedená pravidla vyplývající z požadavků legislativy.

BOZP v autoservisu

Každý provozovatel servisu se neobejde bez podřízených zaměstnanců nebo spolupracujících kolegů. Budou-li spolupracovat dvě osoby, již má provozovatel vůči druhým povinnosti v BOZP a PO podle zákoníku práce, protože se zpravidla jedná o pracovněprávní vztah. Bezpečnost a ochranu zdraví při práci upravuje zejména právě zákoník práce a řada dalších souvisejících právních předpisů a norem. Hlavní myšlenkou vyplývající z legislativního procesu je přimět všechny osoby na pracovišti k ochraně zdraví, životů, majetku a přírody.

Jsou investice do bezpečnosti mrtvé, nebo se vrátí? Podle statistik a porovnáním skutečného stavu s minulostí samotnými zaměstnanci autoservisů lze konstatovat, že rozumné investice do ochrany zdraví, majetku a přírody se vyplácejí a mají význam. Důležité je najít správný poměr mezi náklady a ztrátami vzniklými nehodami, úrazy a nemocemi z povolání. Směr, kterým je dobré jít, je směr efektivního investování, který vede k bezpečnému pracovišti. Je potřeba vzít na vědomí přímé i nepřímé výdaje za škody vzniklé nežádoucími událostmi. Nejméně milé jsou sankce úřadů státní správy, které mohou vyšplhat až do sedmimístných čísel, ale nelze opomenout ani ztráty vzniklé škodami plynoucími z úrazů a nemocí z povolání. Za poškozeného je nutné mimo přímých nákladů spojených s odškodněním najít zástup, nechce-li zaměstnanec dopustit snížení produktivity provozu. Případný odchod zaměstnance nebo kolegy je spojen s investicemi do vzdělávání nováčka. Škody na majetku a poškozené image společnosti jsou dalším hlediskem, které není nepodstatné. Shrneme-li celou problematiku nákladů, pochopíme významnost investic ve fázi prevence.

Na počátku všeho je posouzení prostor k podnikání. Každé pracoviště by mělo být kolaudováno na činnost, která se zde vykonává. Pokud tomu tak není, je podnikání v těchto prostorách protiprávní. Provozy servisů jsou specifické vzhledem ke vzniku spalin z opravovaných strojů, které musejí být odváděny zařízením pro tento konkrétní účel projektovaným a instalovaným. V opačném případě jsou porušovány hygienické limity podmínek při práci. Mnohdy jsou provozy zařazeny do kategorie s činností se zvýšeným požárním nebezpečím, a to zejména díky množství hořlavých materiálů a požárně nebezpečným pracím, které se na pracovišti provádějí. Téměř veškerá strojní zařízení patří mezi vyhrazená technická zařízení, která podléhají přísným pravidlům držení průvodní dokumentace a vedení provozní dokumentace. Návštěvy revizních techniků jsou na denním pořádku, protože je potřeba revidovat a kontrolovat mnoho různých zařízení, jako jsou například elektroinstalace budov, hromosvody, elektrická zařízení, spotřebiče a nářadí, plynová zařízení, plynovody a spalinové cesty, tlakové nádoby a vzdušníky, zdvihací zařízení, věcné prostředky požární ochrany, požárně bezpečnostní zařízení a další. Organizačně zajistit, aby bylo pracoviště po této stránce bezpečné a v souladu s požadavky právních předpisů, není snadné. Někdy je rozumné nechat tyto starosti na odborníky.

BOZP v autoservisu

Kdo může podle české legislativy pracovat v autoservisu? Na tuto otázku není těžké odpovědět. Základní požadavky jsou popsány v zákoníku práce a souvisejících právních předpisech. Základním požadavkem je zajistit zdravotní a odborné způsobilosti zaměstnanců. Zdravotní způsobilost je zajištěna absolvováním preventivní lékařské prohlídky u lékaře pracovnělékařské péče. Celá problematika zdravotní způsobilosti je složitější a souvisí s dalšími povinnostmi zaměstnavatele, jako jsou například další lékařské prohlídky, zařazení prací do kategorií, kontroly pracovišť atd. Odborná způsobilost nesouvisí pouze s odborností pracovní, ale obsahuje také požadavky na vzdělávání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, požární ochrany, nakládání s chemickými látkami a odpady a ochrany životního prostředí. Je potřeba také zmínit zajištění bezpečnosti osob na pracovišti, které jsou pouze návštěvou, zákazníkem či kontrolním orgánem. Zaměstnavatel je totiž odpovědný za bezpečnost všech osob, které se s jeho vědomím na pracovišti pohybují. Stává se ovšem, že přítomnost těchto osob způsobí ohrožení zaměstnanců autoservisu, protože nejsou proškoleny, vybaveny a pohybují se v místech a v situacích, kde mohou způsobit incident.

Úrazům se musí předcházet opatřeními vycházejícími z hodnocení rizik. Samotný proces hodnocení rizik je trvalého charakteru a plně souvisí se změnami strojního vybavení, pracovními činnostmi, šetřením úrazů a opatřeními s tím spojenými. V prvé řadě je nutné implementovat opatření technická a organizační, která chrání všechny osoby. Teprve poté, kdy jsou všechna technická a organizační opatření vyčerpána, můžeme použít opatření osobní ochrany - osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP).

Za technická opatření v autoservisu lze považovat například ochranné kryty strojů, zábradlí na schodišti, kryt na pracovní jámě. Organizačními opatřeními je kupříkladu školení, výchova a vzdělávání zaměstnanců, značení bezpečnostními tabulkami apod. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou poslední, ale účinnou možností k zajištění bezpečnosti práce a snížení míry rizika. Výběr OOPP ovšem nemůže být náhodný. Musí mít přímou souvislost s hodnocením rizik a OOPP mají být ku pomoci, nikoliv na překážku.

Podle zákona č. 309/2006, o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, platí, že na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje, fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu, spolupracujícího manžela nebo dítě těchto osob, fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí, se vztahují povinnosti zákoníku práce v oblasti BOZP s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu. OSVČ nemá tolik povinností jako zaměstnavatel ale zároveň pro ni vyplývají jisté nevýhody, například ve věci odškodnění pracovních úrazů. Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu, které musí uzavřít každý zaměstnavatel z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání se vztahuje výhradně na odškodnění pracovních úrazů zaměstnanců v pracovním poměru. Zákoník práce se vztahuje v tomto směru pouze na škody zaměstnanců. Budou-li pro OSVČ trvale pracovat na jeho pracovišti jiné OSVČ na základě jakékoliv smlouvy nebo dohody, je odpovědnost zadavatele a provozovatele pracoviště dána textem smlouvy či dohody a z toho vyplývajících povinností a odpovědností. Je krátkozraké domnívat se, že se tím provozovatel vždy zcela zbaví odpovědnosti.

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu je povinen uzavřít každý zaměstnavatel, který má alespoň jednoho zaměstnance, a to i v případě, že je tím zaměstnancem on sám. Co se týče pojištění, je zde na místě také zmínit pojištění zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli pro případ, že vznikne zaměstnavateli škoda. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance.

Požární ochrana

V požární ochraně jsou povinnosti provozovatelů autoservisů závislé na podmínkách podnikání. Vliv mají například skutečnosti o tom, zda je objekt v jeho vlastnictví nebo v pronájmu, kde se provozovna nachází, zda je to například v podzemních prostorách, zda skladuje hořlavé hmoty, zda na pracovišti provádí požárně nebezpečné práce, jako je svařování. Na samém začátku je potřeba prostudovat požárně bezpečnostní řešení, což je dokument z projektové dokumentace, provést začlenění činností do kategorií se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím, vyhotovit požární dokumentaci, označit pracoviště bezpečnostními značkami a vybavit věcnými prostředky požární ochrany (přenosné hasicí přístroje, hydranty) a požárně bezpečnostním zařízením (elektrická požární signalizace, požární uzávěry, klapky a ucpávky, stabilní hasicí zařízení atd.).

Na závěr tohoto článku lze konstatovat, že bez odborné rady a pomoci se provozovatel autoservisu jen těžko obejde, chce-li splnit všechny své povinnosti zodpovědně.

Autor: Josef Báča, specialista EHS, civop@civop.cz

Autor článku: 

Komentáře

Konečně trochu vkusně napsaná

09.12.2014 - 08:37 Radovan Holy
Konečně trochu vkusně napsaná reklama.

Náhrady škod v důsledku pracovního úrazu u OSVČ

09.12.2014 - 18:48 Tomáš Neugebauer
Ve věci náhrad škod vzniklých v důsledku pracovního úrazu nejsou OSVČ zvevýhoněny, jak je uvedeno v článku, ale naopak, proti zaměstnavateli, zvýhodněny. Na problematiku je nutné nahlížet komplexně.

Re: Náhrady škod v důsledku pracovního úrazu u OSVČ

10.12.2014 - 20:28 Norbert Chalupa
Pane Neugebauere, přiznám se, že netuším, kam míříte? Píšete, že OSVČ jsou oproti zaměstnavateli, v případě odškodnění pracovního úrazu, zvýhodněny. Proč oproti zaměstnavateli? Můžete to, prosím, vysvětlit? Děkuji.

Re: Náhrady škod v důsledku pracovního úrazu u OSVČ

11.12.2014 - 01:38 Tomáš Neugebauer
Výhoda oproti zaměstnavateli je v tom, že nemusí platit zákonné pojištění odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, resp. tomu odpovídající pojištění OSVČ. Tedy v případě, že pracují bezpečně a omezují tak vznik pracovního úrazu, nevznikají jim povinné náklady.

Re: Náhrady škod v důsledku pracovního úrazu u OSVČ

11.12.2014 - 03:10 Norbert Chalupa
To máte pravdu, pane Neugebauere, ale ty kvartální promile zase tak velké položky nejsou. Za předpokladu, že zaměstnavatel platí ,, pouze ˮ výše uvedené kvartální promile a v případě škodní události vše zaplatí pojišťovna ze zákonného pojištění. Naopak si myslím, že odpovědná OSVČ by si měla platit komerční pojištění v takové výši, aby, zejména u vážných úrazů, následků, či invalidity, měla částečně kompenzovány ztráty, nemá-li jiné zdroje příjmu? A ty částky mohou být měsíčně několikatisícové. Pochopitelně, že záleží na charakteru činnosti OSVČ, míry rizika a pravděpodobnosti vzniku úrazu. Souhlasím, že se nejedná o povinný náklad, oproti zaměstnavateli. Nechci ovšem srovnávat nesrovnatelné, poněvadž požadavky kladené na zaměstnavatele k zajištění BOZP obecně jsou obrovské, oproti OSVČ, která zaměstnává pouze sebe. Na obou stranách lze spatřovat výhody i nevýhody.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail